Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 19.08.2023, 22:01:53
..byt je družstevní a získala jsem ho po rozvodu, když jsem do něj vstoupila prvně, věděla jsem, že to je ono….a předělávat jsem ho začala doslova od podlah…nábytek dílem po babičce s citem zresraurovaný, dílem na zakázku od truhláře….prostě moje srdcovka…mám takové bydlení, po kterém jsem léta toužila…jinak na chalupu jezdím a nedokážu si představit,že bych jezdila jinam….no tak zaprvé je dcera v tomto plně podporovana přítelem, plánuji toto oba dva a za druhé, pokud by ho jednou z nějakého důvodu prodala, tak já ji za to strašit chodit nebudu, ale ten dům má diky lokalitě, kde je a tím, že se do něj stále investuje v perfektním stavu a hlavně je k tomu spousta pozemků, které jdou pronajaté obrovskou hodnotu a je to taková pojistka, která ji jednou zajistí ať už se rozhodnou s přítelem prodat anebo v něm žít….no a vnuk, samozřejmě, může se to stát, ale zase bude mít diky tomu zajištění, ať už se rozhodne jakkoli…
Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 19.08.2023, 19:47:19
…no vidíš a u nás zase mám rodný dům z matčiny strany a vztah k němu mám veliký, je to celé moje dětstv a dospívání a vztah k němu má i moje dcera, která tam také trávila dětství a dospívaní a plánuje se svým přítelem, že v něm hudbu bydlet až mému vnukovi - jejich synovi nechají dům,který teď budují….
Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 19.08.2023, 11:19:53
….a teď poraď jak rozfofrovat barák se zahradou, kde celý život žiješ, miluješ a předpokládám, že zůstane v rodině, která má k němu alespoň nějaký vztah….
Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 17.08.2023, 10:28:47
….pořizoval, ale když se rozešli, tak asi po čase zatoužil po nové rodině nevim, neznám nemohu soudit…..no zase tak moc staromódní nejsi, když s přítelem žiješ na psí knížku…
Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 17.08.2023, 07:48:19
…ono to není o lhaní….prostě k tomu člověk tak nějak dozraje….na začátku nechceš, nemusiš, nemáš potřebu, ale u někoho prostě časem ta toua po dítěti nastane….známá děti nikdy, dílem se jich bála, dílem nesnášela a před čtyřicítce ji to chytlo a než otěhotněla,tak jejímu okolí z toho málem hrablo…dneska je to úžasná matka, pravda cizí pořád nemusí…. Já tedy žádná matka ani babička toku nejsem, cizí mně fakt nezajímají, než kouknout do kočáru, tak to raději ta ošatka koťat, moje máma to vůbec nechápe, ta by se pořád s těmi hádanky zaobirala, ale vím, že bez dcery a vnuka by byl můj život opravdu ochuzený…dceru jsem vychovala,pomáhám ji, ale vzala na vědomí, že hlídací babička fakt nebudu…