😀

Pro inspiraci vkládám pár fotek mojí Kesy.

Souhlasím s balu, čerti jsou skvělí psi. Kesinka naprosto miluje naše tři kluky a jejich divoké hry. Je ovšem pravda, že kluci jsou od malička veden  k životu se psy a umí se k nim chovat. 

Jinak je Kesy celkem teritoriální, zbytečně neštěká a  celkově je to pohodový pes. První 3 roky jsem se jí ovšem intenzivně věnovala. Má pár zkoušek z výkonu a také jsme absolvovali pár závodů. Poté aktivní rodinný život. 

Omlouvám se, možná to popisuji trochu zmateně. Nebydlím s nimi. Jsou to informace od sestry.

Kočka je v šatně, která nemá dveře. Průchod jsme tedy zabezpečili takovou přepážkou, která má na boku mřížku. Teď tam má malou mezeru, aby mohla procházet. Ona je dost malinká na dospělou kočku. 

Ty dny jsem možná popletla, kocour chodil domů na jídlo, jinak je spíš venku na terase. Kočky si “všiml” tak 3. den, ale ke kontaktu nedošlo, kočka byla za přepážkou. (V neděli jsme ji dovezli, v úterý dopoledne si ji všiml kocour)

V neděli byl pes mimo dům, kocour se přišel ráno najíst a celý den se neukázal. Kočička řádila po celém bytě a byla i venku. Prý byla jak ocásek, nehnula se od sestry. Všudy za ní. 

Bylo to třetí den. Doma je třeba hodinu nebo dvě.

Kdyby byli všichni domácí, asi by to bylo jiné. Ale kočka je plachá, hodně se bojí psů i cizích koček. 

Je fakt, že nevím, jak to dělat jinak. Celý život žiji se zvířaty, vše dělám tak nějak intuitivně a vždy vše funguje.

No, uvidíme. 

kometa:

Tak jako na tom videu. Nejdřív nechat přivyknout na cizí pach, pak seznamování přes zavřené dveře, pootevřené dveře, společné žraní. Vždyť to na tom videu všechno je.

Přivezli jsme kočku, pes i kocour byli venku.

Přepravku jsme dali do jediné místnosti, která se dá oddělit od zbytku bytu.

Otevřeli jsme přepravku (kočka ji nesnáší, nebyla na ni asi zvyklá) a ona vyšla ven a zaběhla za malou skříň. Seděla jsem u ní na zemi, pak vyšla a mazlila se.

Po nějaké době jsme pustili domů psa, on si koček nějak moc nevšímá. Do místnosti ke kočce se nedostane. 

Po pár hodinách se objevil kocour, tak jsme ho pustili domů. Nažral se, pomazlil a šel ven. Je to venkovní kocour, doma se ukáže třeba jednou nebo dvakrát denně. 

Když kocour přišel asi po čtvrté domů, setkal se s kočkou (přes kousek mřížky, takže k přímému fyzickému kontaktu nedošlo). A jeho reakce byla taková, jak jsem popisovala.

A tak to vlastně probíhá do teď. Kočka má místnost, ze které může vycházet a schovávat se v ní. 

Teď je to 7. den. Chodí po bytě, sleduje psa, pokud se moc přiblíží, tak syčí, ale neutíká. Pořád se zdržuje blízko své místnosti. Jak vidí kocoura (i přes sklo na zahradě), zdrhne a schová se.

Zajímalo by mě, co jsme udělali špatně. Opravdu se jen ptám. 

Jak jsme tedy měli začít?

Jinak video pěkné, a tak nějak jsme si to představovali, že budeme dělat, ale tam je zvídavé kotě a “klidná” kočka.

Ta naše dva dny strávila za skříní, vylezla jen v noci na záchod. Když uvidí kocoura, vletí opět za skříň. Teď po týdnu ho začíná lehce sledovat - pár vteřin a zase zaleze.

Jinak, často sedáváme u ní v šatně, a to se mazlí jako blázen. 

Omlouvám se, že píši až nyní, ale nejsem na netu každý den.

Pro upřesnění, kočka je zatím doma, kocour venku s občasným přístupem domů. 

Jako své útočiště si kočka zvolila šatnu, ona může procházet, pes ne.

Kočka se začíná pomalu pohybovat po bytě a pudla snese už tak na půl metru a ani se neježí. Kocoura může vidět přes sklo nebo když jde kocour na chvíli domů. To se ale okamžitě schová. Nějaké krmení, aby na sebe viděli zatím nejde. Tak uvidíme. 

Včera se stala taková věc. Kocour šel domů, začal vrčet na kočku a Vali (trpasličí pudl) po něm  okamžitě skočil a zahnal ho. Nebylo to nic hrozného, kocour váží 2x více než pudl a pudlík se mu celkem podřizuje.

Asi to bude chtít dost času, kočička je celkem submisivní a snad se s kocourem sžijí. Obecně se pro kočičky těžko hledá domov a tak bych byla ráda, kdyby to klaplo.

Všem moc děkuji za reakce. Video je super, už jsem přeposlala.

Já rozumím psům, u koček moc nevím. Kocour je opravdu zježený dvojnásobně, mručí, upřeně se dívá, uši do strany a pomalu se přibližuje. Myslím si, že by po ní skočil. Dobré je, že reaguje i na okřiknutí. On je jinak hrozný mazel.

Kočička byla celkem vystresovaná z té změny a hodně se bála i pudla. Už ale pochází po bytě. Kocour je venkovní, kočička bude také.

Hlavně nechceme nic pokazit. Z toho napadení mám opravdu strach.

Potřebuji poradit, prosím. 

Tříletá kočička, kastrovaná, zvyklá venku se spaním doma. Zachráněná jako kotě. 

Po smrti majitele si ji rozhodla vzít sestra. Má ale ještě pudla a kastrovaného kocoura.

Kočičku má druhý den. První den byla jen za skříní. Nyní už se pomalu otrkává, na pudla sice syčí, ale pomalu si zvyká.

Horší je to s kocourem, ten, když ji vidí, naježí se, vrčí a pomalu se přibližuje, určitě by po ní skočil. Tak ho zaženeme. 

Je šance, že budou moci být spolu? Jak správně postupovat? Děkuji