Téma likvidace či snížení městkých holubů je takový evrgrín. Přirovnal bych to k nekonečné starosti v domácnosti zbavit se pavouků. Obojí dovést do nuly asi úplně nejde. Ekonomická stránka (u holubů) je odvislá od rozhodnutí zadavatele a jeho možností zapojit do procesu dobrovolné odborníky z řad holubářů. Určitě se najdou “vykukové”, kteří vytvoří “penězovod” pro kamarády. Tak to prostě v dnešní společnosti funguje. Dovolím si tvrdit, že městské holubníky je dobrá myšlenka, která může velmi pomoci ke snížení stavů věžáků. Věžáci jdou za potravou. Někteří létají daloko do polí a těm hrozí pernatí predátoři a ti co “žebrají” na chodnících, se rádi “dostaví” k prostřenému stolu v městském holubníku. Zde se dá provádět odchyt pro potřeby krmení pro ZOO a sokolníky a odebírání oplozených vajec. Věřte, že jde na velmi malém prostoru vytvořit podmínky pro hnízdění třeba 50 párů. Stačí nadělat oděleníčka o straně krychle cca 25 cm, takže v jedom m2 mají možnost zahnízdit až 4 páry. Takže holubník o půdorysu 1,5x5m a výšce cca 2m poskytuje možnost zahnízdění minimálně 50 párům. Pernatí dravci si vyberou své a populace bude hodně slábnout. jen pro příklad. V naší obci se podařilo dravcům zlikvidovat přes zimu cca 150 holubů, kteří měli holubník a byli i krmeni. Každá myšlenka může být různě rozpracována s určitým záměrem. Vis třeba atomová energie. Může zabíjet, ale i sloužit při výrobě el. energie.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 22.02.2025, 21:06:02
Možná někdo zná řeč v níž je video a přeloží. Já bych spíše řekl, že holub (samec) útočí na konkurenta, také samce. Po světě je celá řada různých zábav (sportů) s holuby. Třeba u nás se pulclikáři snažili zlákat cizí jedince a pak se v hospodě vyměňovalo za velký a pivo…Nejznámějším holubím sporetm jsou závody PH, soutěže akrobatů a soutěže tipplerů u nás, ale i v Evropě a některých dalších světadílech.
I u mne se začíná hlásit o slovo letošní generace holubů. Krkonoše se Sněžkou budou ještě dlouho ochlazovat naše podhůří, ale v pondělí 17.2. se vyklubala prní holoubátka. Dva páry mají postavená hnízda a ještě jeden kus se projevuje, jako 1,0. Tak uvidíme. Jinak v České Skalici je tuto sobotu (22.2.) tradiční prodejní výstava.
Pro holubáře, jeden z vrcholů celého roku, aby odchovy se co nejvíce přiblížily k přání chovatele při sestavování párů…Při rozdělení holubů dle pohlaví přes zimu, budou vajíčka do 10 dnů. Bohužel, vypustit holuby z voliéry po zimně, přináší vždy nějaké ztráty od dravců. Ať jich (ztrát), je co nejméně, nejlépe žádné. Držím palce.
Poradíte někdo o jaké onemocnění se může jednat. Holub je vyhublý, prsní kost nápadně vystupuje, trus je hodně tmavě zelený a spíše řídký. Holub je celkově slabý a různě se motá. Salmoneloza to není, vyšetření negativní.
S nemocemi u zvířat je to stejné, jako u lidí. Nejdříve separovat nemocné, či z nemoci podezřelé jedince a pak musí být stanovena diágnóza a teprve potom způsob léčení. Léčit tzv. na slepo je špatně. Ve svém článku o zoohygieně jsem se sice léčbě věnoval jen okrajově, ale stále paltí (a to nejen u holubů) prevence, sdobrými podmínkami celého chovu a důsledná selekce na zdraví…Jinak věřte Bodlince. Je to MVDr., která působí ve velkochovech drůbeže.
Odpověď na příspěvek uživatele BrynclTerror z 08.02.2025, 19:01:35
….Podle mě je toto horší než odstřel. Je to zásah do základních pudů zvířete.
Tak nevím, nevím. V tom holubníku se provádí snižování populace, i když necháte holuby zahnízdit. Ne vždy z vajíček po inkubaci se vylíhnou holoubat. Takže, za mne skutečně ten nejlepší způsob, jak redukovat počty městkých holubů. Je to něco, jako taková antikoncepce u lidí.
I když podle kalendáře je zima, prodlužující se den a celkem teplé počasí přináší probouzení ptáků a to nejen holubů, k budoucímu hnízdění. My, co jsme přežili (možná) přežírání o svátcích, nyní hledáme, jak přebytečná kila odstranit a to správnou vyváženou stravou. A tak s trochou nadhledu i takto vypadá vyvážená dieta…
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 27.01.2025, 09:48:34
Já bych neřekl, že všichni nenadávají na dravé ptáky. Např. já a mnozí jiní (i když většinou dědci) si myslím a všude to říkám, že dravci a to jak pernatí, tak čtyřnozí patří k celku, kterému říkáme příroda, kam patří i člověk. Ale…Je si třeba uvědomit, kdy ten který druh nemá krmivovou základnu a tento rozpor mezi úživností krajiny a počtem predátorů řešit tak, aby příroda zůstala co nejvíce proporcionálně pestrá. Vždy říkám např., že chtít na 1 ha pastvin ceročně uživit 10 krav prostě nejde. A navíc, většina predátorů je hodně inteligentních a nevyhledávají lokality, které jsou pro ně nebezpečné. Z toho kdysi vycházelo to, že predátor v intravilánu je škodná a je ji třeba likvidovat a tím chránit lidské počínání a přitom nechat mimo intravilán přírodě volnou ruku. Člověk si vytvořil svoji tkzv. kulturní krajinu a tak nese veškerou odpovědnost i za její proporcionalitu. Sám se vlastně pokouším (možná to je nesmysl) holubařit v podmínkách, kdy mi dravci dost jedinců zlikvidují a stále věřím, že se postupně dopracuji k těm čejkám, které se budou umět i v současných podmínkách množit a prosperovat. Odkaz na článek se spíše dotýká chovatelů ptáků, kteří si pořidli (protizákonně) davce a navíc jim neposkytli potřebné podmínky. Spíše by tento článek měl být u exotů.
V příloze samec krahuijce, který u mne zalezl do kurníku. Byl okroužkován a vypuštěn…
Odpověď na příspěvek uživatele Jirka P. z 23.01.2025, 17:49:45
Opět perfektní fotky a tím i propagace MP ve volném chovu, včetně perfektních popisů začínající chovné sezóny. I u nás byla taková zvláštní bílá zima s jinovatkou a slabší sněhovou nadílkou. To se včerejším oteplením změnilo. Jinovatka není a ze sněhu zbývají jen zbytky. U mne se již začíná projevovat zájem o hnízdění a doufám, že se budu moci brzy pochlubit prními zahnízeděními. Co se týká útoků dravců, řekl bych, že bydlím vlastně v “predátorově”. I v době, kdy v intravilánu byl každý “zahnutý zobák” nehájenou škodnou, byly ztráty na holubech snesitelné při polaření. V obci, kde bydlím, byla celá řada chovatelů holubů. V současnosti jsme jen dva. Ještě nedávno skončil jeden na okraji obce, kdy zhruba ze 150 kusů pošťáků(nezávodil s nimi) mu zbyla po zimě čistá nula. Já bydlím uprostřed obce a druhý, co má také PH pro radost na okraji. U něho stále přežívá malé hejnko, které se stačí přes léto rozrůst, aby příští jaro mu zbylo do 20 kusů.
Další zářez. Dne 20.1. se ztratilo jedno nekroužkované (černé) holoubě čejky, které jsem si dovezl. Ze 6 dovezených kousků, zbylo 50% (zatím). Dnes je jo již definitivní. Prostě (asi) krahujčí samice se naobědvala. Nevím, zda to byla ta, kterou jsem dnes viděl ze vzdálenosti cca 5m. Seděla na plotě u kurníku a asi vyhlížela vrabčáky, kteří se ke slepicím chodí “krmit”. Když srtach byl větší než hlad, ulétla…Bohužel jsem nestačil vyfotit.
Používáte ho někdo ? Myslím hlavně na salmonelozu u holubů. Co jsem sondoval, tak u nás už není asi k prodeji ale u kamaráda na Slovensku ano. Díky Radek.
Určitě se vám někdo ozve, kdo holuby vybavuje “farmaceutickou imunitou”. V holubářství jsou dvě možné cesty. Chovatel dbá na slušné ustájení a zoohygienu v chovu (vis můj článek) a nebo používá farmaka, aby dosáhl stejného výsledku. Tedy zdraví holubů, kteří se úspěšně rozmnožují. jen chci zdůraznit, že používání farmak, bez stanovení diagnózy, silně oslabuje imunitu celého chovu. Kdo a jakou cestu si vybere, je jen jeho věc. Přeji vám, aby se někdo kdo léčí se ozval a sdělil své zkušenosti, nejen vám.
Dnes jsem navštívil výstavu v Lysé n.L., ještě bude zítra. Před 10 hodinou nebyly žádné velké fronty u pokladny, takže na pohodu vstup a klidná prohlídka. Výstava pěkná v pěkném prostředí dobře osvětlené haly. Zaměřil jsem se (zejména) na prohlídku holubů, kde, nebýt klubových speciálek, by návštěvník neměl co moc prohlížet. Mne zajímaly především české čejky. Byly vystaveny hladkonohé ve slušné kvalitě a to modré bezpruhé a několik jedinců stříbřitých. Pak čeští voláči siví (speciálka) v obvyklém počtu a v celé paletě chovaných rázů a v různé kvalitě. Je vidět, že i u tohoto plemen struktura peří není v mnoha případech ideální, ale naopak, bylo zde k vidění dost zvířat s ěknými hlavami a slušnými zobáky, oproti roku minulému. Ukázky fotek jsem doplnil českým bublákem.
Zkušenost, kterou jsem za celý život poznal prvně. Ano, MP černý u mne skutečně je. Ale… Po asi 3 dnech jsem se pokusil jej přidat do holubníku a čejky nevěděly kam zalést. Viděly v něm nebezpečí a ne holuba jiného plemene. Tak jsem jej dal zpět do “separace” a počkal na noc, kdy jsem jej dal do holubníku za tmy a holubník nechal zavřený. Druhý den celé osazenstvo stálo “v pozoru" ve svých ”boxech" a ani se nešlo nažrat ke krmítku ve voliérce. Stále nenormální stav. Takže jsem MP na noc opět odebral a další den holubník otevřel a čejky se pomalu srovnávaly z vyděšení. To se mi ještě nestalo. Je sice pravdou, že jsem chovat PH a české voláče sivé a k nim jsem třeba přidal pár pavíků, rysů a jiná plemena, abych na páru poznal specifika toko, kterého plemen. Docela by mne zajímala zkušenost jiných chovatelů. A pokud by někdo potřeboval 1,0 MP černého, je k dispozici….
V příloze je fotka siluety krahujčí samice na bříze hned za holubníkem. Bohužel v protislětle a na vzálenost cca 20m, takže žádná sláva. Asi začíná být hodně krušno s potravou (napadlo cca 15 cm sněhu), neboť tuo zimu poprve usedla. Většinou přetahuje a monitoruje. Z toho pro mne plyne, abych spíše krmil v krmítku v převoliérce. Holubník bude sice otevřený, ale holubi půjdou ven když se budou cítit sami bezpečně a nebudou muset žrát z trávy a zároveň sledovat oblohu.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 30.12.2024, 19:01:40
Pan Tureček byl velký holubář s mnoha praktickými postřehy a vychytávkami. Vždyť díky jemu máme české čejky kropenky, kdy využil bělící faktor a popsal, jak protrháváním peří docílit dokonalé “kropenatosti”. Sám jsem nesledoval, jaký vliv mají fáze měsíce na potomstvo. Nemohu proto potvrdit, ani vyvrátit.
Čeští voláči siví (a asi i jiní voláči) v Podkrkonoší nemají šanci přežít při volném chovu. Jejich let a ostražitost je nedostatečná při soustavných útocích pernatých dravců. Trochu jinak se k tomuto problému staví (alespoň u mne) české čejky. Pokud dodržují “vštípenou” stratégii- úprkem těsně nad zemí se schovat, pak dravec odstrouhá. Příklad z dneška. Mlhavo a krmení rozhozem po zahradě. Objevil se jestřáb. Všechny čejky vzorně zareagovaly, podle “předpisu” až na 3 kusy, které jsem jsem si dovezl a usadil. Tyto 3 kusy se snažily uprchnout do výšky a ztratili se mi z dohledu v mlze kolem 12 hodiny. Již jsem se připravoval, že je budu muset zařadit mezi ztráty. Nicméně při zavírání holubníku tam již byly. Asi se jim podařilo někde schovat a k večeru se vrátili. To jsem si oddechl….
