Ano. Loni na jaře odcházely dva páry do nového domova a jeden už měl holoubata. Podsadil jsem je k párům, které měly holoubata stejně stará a oba páry odchovaly všechny tři. 

Velkokapacitní krmítka a napáječky. Pod napáječkami jsou topné podložky, které v zimě zabraňují zamrzání vody.

Interiér holubníků. Budníky jsou uzavíratelné, aby se daly použít jako párovací klece a osazené “home made” krmítky a napáječkami. Zavírání vletových otvorů je přes kladku vyvedeno mimo holubník. Když jsem je chodil zavírat dovnitř, skoro vždy se našel holub, který neváhal vzít třeba o půlnoci čáru. 😁

Půdní prostor s vestavěnými holubníky, “kanceláří” a skladem krmení. 

Holubníky jsou na půdě bývalé maštale. Prostor výletů se dá v řípadě potřeby  osadit závěsnými voliérami.

Dobrý den. Také chovám na chalupě. Zítra tam jedu, tak mohu udělat nějaké fotky pro inspiraci. 

Ano, pokud je viditelný, je to vada. Vždy tam není, ale není to nic vzácného. Do chovu se takoví holubi použít dají. Rád je používám i do šupkatých. Slabší náznak třetího pruhu se dá také korigovat v rámci předvýstavní úpravy.

Záleží dost jaké máte požadavky, možnosti a očekávání. Takhle je to jako byste napsal, že chcete velké auto. 🙂 od boku bych vyjmenoval třeba benešovské holuby, moravské pštrosy nebo koburské skřivany pokud chcete aby alespoň trochu popolétli, eventuálně texany nebo kalifornské holuby, kteří jsou šlechtění primárně pro masnou produkci. 

🙂

Děkuju za tu chválu, pánové.

Abych přispěl svou trochou i k té diskuzi o volném chovu, zalovil jsem v hlubinách své mobilní galerie. 🙂 

Bohužel jsme však byli letos nuceni volnost (snad jen dočasně) omezit a nainstalovat narychlo nástěnné voliéry. Nastěhovala se nám sem stará velká jestřábí samice a začala nemilosrdně decimovat chovy naše i sousedů. Zmařila i sousedovy hřivnáče a okrasné kachničky. Pevně věřím, že na jaře se u nás budou moci čejky zase vrátit na střechy i do pole. 🐦

Dobrý den. 

Barevní holubi, ač většina z těch plemen pravděpodobně pochází z našeho území, u nás nikdy neměli na růžích ustláno. Tím spíš, že historicky byla tato plemena chována především v pohraničí a protože víme, co se v tzv. Sudetech v posledním století odehrálo, není divu, že u nás nejsou. Chovy byly rozprášeny jak odsuny Čechů na začátku války, tak odsuny Němců po jejím konci. Čejky zachránili bublačkáři, lysky se po válce dávaly dohromady doslova ze zbytků, ostatní plemena buď vymizela, nebo zůstala pouze za hranicemi a ani tam nejsou úplně běžná.

Nicméně to hlavní. O regeneraci českých kaněk se pokouší přítel Petr Kubíček z Vletic u Sedlčan. K šlechtění používá kaňky durynské, české čejky a rakovnické kotrláky. Není to asi o tom, že byste sehnal hotová zvířata, ale pokud byste měl chuť si s tím hrát, určitě by se s ním dalo domluvit na spolupráci. 

Anonymní:

Nádhera, škoda že jsem nevěděl o výstavě dřív.

Tak si poznamenejte do kalendáře 30. 11. a 1. 12. 2024 s velkou pravděpodobností opět v Chlumci nad Cidlinou. Podrobnosti zveřejníme před výstavou na klubovém webu, inzertnich portálech, v Chovateli i na Facebooku. Tak snad už to nikoho nemine. Budeme se těšit. 🙂

Pár fotografií ze speciálky čejek a lysek, která proběhla minulý víkend. 🙂