A jo, dopadlo to tak, jak to dopadlo. Nechtěla jsem žádnýho dalšího psa a už vůbec ne psa-psa. 🙄 Ale ozvali se mi na něj dva zájemci (jeden s nevhodnými podmínkami a druhý toho o sobě moc nenapsal, takže nedokážu posoudit) a já najednou zjistila, že se ho po tom půl roce piplání si a vychovávání nedokážu vzdát. 😔
😄tohle je moje denno-denni realita - pokud je horko. To ne, že nahodou a omylem narazim na louzi -moji psi je aktivne vyhledavaji. Obcas si myslim, ze jsou to velbloudi - jak dobre umi vyhledavat vodu ( rozumej cokoliv, co vodu kdysi i jen pripominalo ) - a patricne se v tom ochladi pred dalsi cestou…
Kdyz neni voda? vali se aspon ve vysoke trave -tam jsou zbytky rosy. Canici teda. Vovcacek v trave beha a nabira rosu do podvozku 🙄
Projit ted kolem zeleneho rybnika tak, aby se nestihli namocit je aktualne muj vycvikovy majstrstyk 🤭
ale tak - clovek si zvykne. Nema cenu si brat vyprane veci na sebe. A timhle stylem nas aspon moc neomezuje pocasi. I za vedra muzeme vyrazit na vylet - oni se o sebe postaraji, aby jim nebylo vedro. Jen cestu, kdyz to jde, planuji tak, aby koncila u ciste vody. Kdyz to nejde - hadice na zahrade to jisti 😂
Přiznám se, že jsem si představovala, že mu tam zůstane v lepším případě velká lysina a těší mě, že jsem se zmýlila. Ještě mi přijde z fotky, že v místě, kde měl tu jizvu, má tu srst jinou, jakoby vlnitou? Něco jako lidi po rakovině, když jim znova narostou vlasy a jsou z nich chvíli “kudrnáči”?
jj, má jí mírně vlnitou, snad se natáhne až doroste do správný dýlky, ale i kdyby ne, tak to bude fuk, vystavovat se už nebude 😀
A takhlenc! Jooo!!! A to já naprosto chápu a Kéva, láska vokatá, ten to vyhrál na celý čáře…a já jsem dojatá a ukápla mi 🌷
On mě děsně načnul s tou kočkou, že jsem ho dokázala odvolat. (Rozuměj - řvala jsem jak na lesy. 😂) Z totálního blba, kterej mastil psy na potkání a snažil se ulovit všechno živý, jsem udělala pohodového psa, kterej k nám zapadl, jak kdyby tu byl odjakživa.
Nevím, no. Možná, kdyby se o něj přihlásil někdo, koho znám, tak bych to zvládla líp. Každopádně se mi tohle stalo poprvé a doufám, že naposled. 🤭
Ty jo, ale ten se taky hodně vylepšil, má óbr šmrnc ❤️ hodně jste na nich na obou zamakala, smekám klobouk!👏😪 🌷 Kongovi přeju, ať ten úžasnej páník/panička, co někde jsou, ale ještě o něm nevědí, ať brzo prozřou a přijdou si pro něj, pro kebulku ušatou krásnou ☺️🙏🍀
Ty jo, ale ten se taky hodně vylepšil, má óbr šmrnc ❤️ hodně jste na nich na obou zamakala, smekám klobouk!👏😪 🌷 Kongovi přeju, ať ten úžasnej páník/panička, co někde jsou, ale ještě o něm nevědí, ať brzo prozřou a přijdou si pro něj, pro kebulku ušatou krásnou ☺️🙏🍀
Udělali jsme mu v kempu pěkný fotky, tak třeba se konečně někdo chytne. 😏
Odpověď na příspěvek uživatele impact z 11.06.2024, 07:23:27
že se ho po tom půl roce piplání si a vychovávání nedokážu vzdát.
🙂 gratuluju, gratuluju, gratuluju, oběma. Když si to takhle sedne, tak vlastně člověk ani tak moc nepozná, že má o jednoho víc, ne? A jo, teď mi došlo, že Ti dlužím odpověď na SZ, ale ono už to nemá cenu, já vám tady někde ve venčícím fóru složila píseň, po tom asi posledním venčícím příspěvku - o blechách a stofárdech, ale už to asi nenajdu, tak nic.
Odpověď na příspěvek uživatele impact z 11.06.2024, 13:26:13
Mně se moc líbí. Kdybych neměla tenkrát už zamluvené štěně a nechtěla jsem vyloženě kraťandu (a věnovat se i nějakým sportům), tak bych byla hodně nalomená. Snad najde super rodinu co nejdřív.
byli jsme teď zkontrolovat kytičky v karlovských bučinách - lilie kvetou naplno, z orchidejek hlístníci odkvetlí, kruštíci mají zatím jen poupata, okrotici zase někdo sežral (asi srnčí), vemeník kvete…
Na konci jsem se naštvala - přebíháme koleje docela frekventované tratě po vyšlapané cestě, Yoda pochopitelně na vodítku a najednou se na nás řítí mladý výmarák. Yoda vydržel dlouho v klidu, až když mládežník začal víc prudit, tak se ozval a zabručel. Psík zareagoval správně a konečně si vzpomněl, že k němu patří ta osoba, co v dáli ječí Merlinéééé, Mééérlííínéééé. Paní se omlouvala, že je mladý a nemůže ho pouštět v lese, že by utekl, tak ho pouští jen na cestě. Problémy měli pak i na vodítku (a zase tak mladý nebyl, pohlavně byl již plně vyvinut), paní ho moc nezvládala… Když jsme je předcházeli, povelovala neustále a pes se přesto zmítal a zamotal, nohu mu málem urvala… Dala jsem nevyžádanou radu, že pokud ho nepouští v lese, tak pouštět ho na kolejích mi přijde ještě horší nápad… (mimochodem, když už tam potkáme srnčí, tak nejčastěji právě kolem trati - proto tam vždy Yoda chodí na vodítku - neboť zvěř a koleje mi přijde hodně blbá kombinace)
Mají mladé, mají pro sebe celý rybník a většinu břehu, ale ne, musí prostě tábořit na té jediné úzké cestě (úplně na opačném konci rybníku, než kde mají hnízdo), kde se jim nedá vyhnout, že ano . A být agresivní na všechny, kdo by chtěli projít.
No nic, samozřejmě na tu cestu nelezu, když tam jsou.
Ale ráno tam nebyly, vzduch byl čistý, tak hurá, jdeme. Najednou se odkudsi doslova ZJEVILA celá labutí rodina a náhle byly mezi mnou a psem a vyháněly ho. Volám na psa, ať jde dál, že to nějak proběhnu, ale on raději zdrhnul skrz syčící labutě zpět za mnou (čímž mě dostal, že hledá bezpečí u mě 😍).
Otočila jsem se a mastili jsme pryč. Labutě se ale mezitím nasraně naskládaly na vodu, tak jsme nakonec přeci jen po úzké cestě mohli projít, a to jsem si fakt neodpustila jim říct, co si o nich myslím 😂
