Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 09.01.2025, 11:25:41
Ježíš, úplně v živých barvách to vidím 🙈. My máme takovou polokatastrofu většího bráchu. Zajímavé stejně geny, stejná výchova, stejný život a Satánek je takový mamánek a Kejný - urvaná lokomotiva (tak ho titulovali na poslední výstavě 🤣). My mu říkáme ty náš autisto. Ikdyž teď krásně spinká a sbírá síly🤣
my teď přes hodinu venčili v lese - teplo, sluníčko, mokrý sníh, nikde nikdo. Pocitově předjaří. Jen kousek po lesní silničce bylo úžasné kluziště - uježděná vrstva tajícího ledu. A to jsme tam navíc potkali dvě auta lesáků. Oni nás už znají - míjíme se s úsměvem.
U nás dneska krásně svítí sluníčko, už se těším do lesa s psíkama. Stařečkům ta 1,5 hodinka lítání stačí, Mirďa kouká ublíženě, že už jdeme domů. Ale ono v půl pátý už se šeří, musí mladej vydržet do jara, bude dýl vidět 😀
Jsme po procházce. Vycházeli jsme za sluníčka, prošli jsme bahenní koupelí v lese, kde před měsícem proběhla těžba dřeva (čti “les rozbombardovanej na deset let”), pak už naštěstí pískový cesty a louka. Dvakrát jsme zmokli. Eliška se vyválela v něčem, radši nezjišťuju, co to bylo, je to na bundě, ne na psovi.
já v rámci vycházek strávila hodinu a půl v knihovně-ticho-knížky a já….
a pak vycházkou dědina,kolem cvičáku,k hájence-to je kolem polí,a od hájenky dolů kolem zahrad a vratama předem-dědinou dom-takže větší vycházka,bez bund,Dafi se kus cesty táhla za mnou☹️
a to není ani teplo….
Žeryk jak vesničan ve městě-ke všemu čmuchal….
dopoledne cvičení na zahradě-cviky s tance a různý přivolávačky a chůze u nohy na střídačku kladina a přeskakování a obíhání pařezu….
Odpoledne jsme byly 2 hodinky venku. Počasí je jak jízda na horské dráze. Obleček jsem vzala s sebou, fouká silný studený vítr. Ale protože většinu trasy jsme šly v zákrytu, tak se ratlík neklepal jak ratlík, ač byl bez oblečku.
A zase neví, jak si složit uši. Jako jo, trpasličí pinč má v popisu plemene klopené i vztyčené uši. A ani jedno se nepreferuje, i když spousta chovatelů štěňatům uši lepí, aby stály. Ale asi to je myšleno trochu jinak, než Bonnie prezentuje 😂
včera kolem půl desáté jsme šli na poslední miniprocházku. Vycházeli jsme a bylo 6 stupňů a poprchávalo. Během deseti minut přišel vichr, liják a teplota spadla o pět stupňů. Přišli jsme jak tři vodníci. Ráno jsem se bála, že bude klouzačka - ale je jen kolem nuly, lehce sněží a nic neklouže. Takže jsme zvládli delší ranní okruh úplně pohodlně
my teď přes hodinu venčili v lese - teplo, sluníčko, mokrý sníh, nikde nikdo. Pocitově předjaří. Jen kousek po lesní silničce bylo úžasné kluziště - uježděná vrstva tajícího ledu. A to jsme tam navíc potkali dvě auta lesáků. Oni nás už znají - míjíme se s úsměvem.
Jsem se včera venčila ve vašem rajónu, byla jsem se podívat na Ještěd z druhé strany. Rozhlížela jsem se, jestli se Yoda odněkud nepřiřítí, ale vy chodíte přece jen dřív. Ledu k Lesáku jsme si užily, v lese to pak bylo lepší. Koukala jsem, jak je hodně mostků a lávek spadlých, musely jsme přes potoky. Taky lom se rozlézá. Tak třeba někdy jindy 😊
Dnes odpo kolem 15.00 jsme dali “větší” cestu. Venku +3, polojasno, bez většího větru, oproti včerejšku. Pro M. větší venčení, cca 2 km. Ze začátku, byla tam po pár dnech, samé čmuchání a běhala od stromu a tak. Jako obvykle se pak zastavila a na naléhání ještě tak 1 km dala. Stejně jsem si vybral dobře. Teď po večeři funí dole u krbu.
U nás sníh (jM kolem Brna) slezl už předevčírem. Klouže to po polních cestách. Umývám/e tlapky doma.
Jak že si jdem lehnout....no tak si složila fůru dřeva, vždyť jsem tam byl s tebou, před kolečkem, pod kolečkem, překážel jsem teda pomáhal co jsem mohl....a že jsi byla mezitím s náma 2 hodiny v lese, vždyť já taky a naběhal jsem toho víc než ty....
Odpověď na příspěvek uživatele efe z 11.01.2025, 13:46:18
Moc Vám závidím. My nevenčíme. Už třetí den bojujeme s gastritidou, opět. A i když jsem říkala, že už nikdy, nikdy nebudu krmit psa stříkačkou, tak jsem to zase udělala, aby mohla Bambule dostat inzulín. Veterinář na telefonu, drží kvůli nám pohotovost. Ale snad už máme zase vyhráno. Moje nervy, občas si říkám, čímpak jsem si to tak asi vysloužila.
my vám šlapali skoro za humny - takže víme, že máte nasněženo (skoro stejně, jako my - slibovaná kalamita nedorazila). Nejprve jsme zdolali Šroubený a pak obešli celou oboru Velký Dub. Jediná zrada bylo klouzavé bahýnko, neb byl jeden nad nulou… takže některé sestupy byly spíš sjezdy a těžko se teď zvedáme všichni tři 😄 neb se zrovna dobře nešlo
