Yoda zapadl až po pupík? No pane jo 🫣 a zítra do práce…
v pohodě - konečně chvilku normální zima. Napadlo toho prašanu dost, ale nad pupík to má jen v zahloubených chodníčcích v terénu, které vítr zaplnil… Po dlouhé době si jdu pořádně zaházet. To patří k zimnímu tělocviku… A dokonce už nám protáhli i zadní silničku - jak já říkám komunikace desáté kategorie. Yoda nafasuje kabát (protože na zahradě dost postává) a jdeme na to…
U nás přes noc taky připadlo trochu prašanu…Gině asi počáso vyhovuje, neboť si v brzkých ranních hodinách (kdy já mám ještě noc) šla hrát na venkovního psa. Pak se asi chystali nějací sousedé do práce, tak jsem jí šla zavřít, protože vyštěkávala…a po sedmý jsem vstala a to už byla zase venku…to jí pouštěl manžel. Takže dnešní počáso jí asi sedlo…mě už míň, protože jsem v noci vstávala 2x abych jí pustila a následně jsem zase pro ní 2x byla, když se moc rozštěkala….
z včerejšího nic máme tak cca 15 (-20) cm sněhu a chumelí a chumelí… A Mojence s každým cenťákem přestává fungovat pár set tisíc mozkových buněk a venčení se dá přirovnat ke krocení divokého mustanga 😄😎💣
ale zas to jsou takové výbuchy v rámci špacíru, má i klidové fáze, jako když se rozhodne tady a teď bivakovat přibližně do nejbližší oblevy 😄
Odpověď na příspěvek uživatele hmn z 12.01.2025, 11:36:18
Mojenka má na to nárok…je to mladá holka…a tohle počasí teda zvedlo elán i té mojí důstojné a pomalu se pohybující psí dámě a dokonce se i s Matýskem honila po zahradě…
Jen mě teda mrzí, že je konečně trochu normální zima a já jsem zapikaná v práci nonstop a tak si ten sníh ani pořádně neužijeme, protože ráno tma, vrátím se tma a já nejsem z těch, co by lítal někde potmě s čelovkou…bojím se divočáků …
Potkala jsem divočáka ve čtvrtek odpoledne.Stál u silnice a já přemýšlela jestli tam zůstane nebo mně vlítne před auto.Objela jsem ho až do proti směru,ale stál tam pořád.
No já právě při poslední procházce, kdy nebyl sníh, viděla, jak jsou louky od divočáků dost brutálně rozrytý…takže prasátka se v naší venčící oblasti vyskytují a riskovat nebudu, protože na louku musíme projít i cestičkou lesíkem a mezi křovinama a tam bývají často…poznám to na Gině jak se chová…někdy je slyšet chrochtání.
Na louce už by to bylo v pohodě, protože tam vidím široko daleko, ale z těch cestiček na louku mám prostě strach.
Sutrik: mate na tyhle zaveje nejaky oblecky, ve kterych nema cubina holy bricho?
Nemám. Nepořizovala jsem overal a podobně. Těch dnů je málo. U nás bývá rychle vyšlapaná pěšina od koní, tak se i za sněhu na krátkou procházku dá.
Silničáři stáhli u nás silnici, to je neobvyklé. Tak jsem hned dopoledne v první zatáčce hodila hubu. Jen jsme s Bonnie obešly vesnici.
Odpoledne jsme byly na agility. Je to asi desátá, jedenáctá lekce včetně léta. Prvně jsem se nechala natočit, abych viděla chyby. Vím, na co se zaměřit. Je to jiné, než když to jen slyším od trenérky. Byl to na nás těžký parkur, prvně tolik otoček, “outy” (skoky zezadu) jsme taky zatím v parkuru neměly, cvičily jsme je samostatně. Musím nás obě pochválit. Jde nám to, na to, že jsme začátečníci.
Za chvilku půjdeme na krátkou procházku s piraňou, pak si dáme s kamarádkou víno a holky si budou ještě doma u piraní hrát.
Sedmého ledna o půlnoci skončila po půl roce uzavírka Rakoveckého údolí a já hned osmého psala správci místních lesů, jestli jako konečně fakt? 😯😳
A ono fakt! 🥰
Směr nedělního výletu byl tak naprosto jasný! 🗺️
V noci a ráno u nás fičák jako kráva, až jsem si říkala, esi se na to nevybodnout. 🤣 Ale kámoška nepsala a tak jsem náš plán na sraz v 8:30 u údolí považovala za naprosto platný. 🥳
Ráno povenčit psy, naházet je do auta bez toho, abych je zabila za nadšené ječení a tradá vyrazit na cestu. 🚗
Po příjezdu na místo fičák třistakrát takový, tak jsme se zabalili do bund a vyrazili na cestu. Naštěstí v údolí většinu trasy nefoukalo 🌬️🌪️, i když zima byla slušná a ledovka ještě lepší. 🤣
Celých třináct kilometrů se na střídačku ozývalo hýkání leknutím 🤣, jak nám to parádně jezdilo. Prasata v okolí cesty z toho musela mít slušnou podívanou. 🤣
Já i Ivetka jsme skončily každá jednou na kolenách. Jen Jirka to nakonec ustál bez ztráty kytičky. Ale psi teda taky padali jak hrušky, až jsme z toho měli záchvaty smíchu. 😂
Hlavně, že nesmeky jsem celou cestu táhla v batohu. 🤣
Ale výlet parádní, Rakovecké údolí je vichřicemi vesměs nedotčeno a my už se těšíme, až tam vyrazíme znovu. 🤩
No já právě při poslední procházce, kdy nebyl sníh, viděla, jak jsou louky od divočáků dost brutálně rozrytý…takže prasátka se v naší venčící oblasti vyskytují a riskovat nebudu, protože na louku musíme projít i cestičkou lesíkem a mezi křovinama a tam bývají často…poznám to na Gině jak se chová…někdy je slyšet chrochtání.
Na louce už by to bylo v pohodě, protože tam vidím široko daleko, ale z těch cestiček na louku mám prostě strach.
tohle u nás to je úplná kalamita, každá louka rozrytá, cesta, pěšina kde bylo jeden den čisto, druhý už rozryto včera jsme je slyšely, no musela jsem Moju přesvědčovat, že tam nepůjdeme lustrovat ale po špičkách místo obejdeme po louce no fujtajbl….😟
tohle u nás to je úplná kalamita, každá louka rozrytá, cesta, pěšina kde bylo jeden den čisto, druhý už rozryto včera jsme je slyšely, no musela jsem Moju přesvědčovat, že tam nepůjdeme lustrovat ale po špičkách místo obejdeme po louce no fujtajbl….😟
Jo na ty cesty jsem zapomněla…jsou rozrytý i ty, kterýma na ty louky chodíme…Gina už od mala na divočáky reaguje dost zuřivě…ono stačí kolikrát, že zavětří a už na ní vidim, že asi toho divočáka nosánkem zachytila.
Když s,yší chrochtání, tak to bych jí mohla říkat stokrát..pšt pšt..potichounku mizíme, to jí prostě se štěkotem táhnu pryč.
Naštěstí teda se to stává zcela vyjímečně.
Já teda hlučím hned jak vejdem do lesíka…nahlas psům povídám nesmysly, aby o nás prasátka věděla…aby do nás omylem nějaký nevběhlo…už mě i napadlo, že si pověsím na kapsu rolničku, abych nemusela povídat…a přitom jsme vydávali hluk…
Sedmého ledna o půlnoci skončila po půl roce uzavírka Rakoveckého údolí a já hned osmého psala správci místních lesů, jestli jako konečně fakt? 😯😳
A ono fakt! 🥰
Směr nedělního výletu byl tak naprosto jasný! 🗺️
V noci a ráno u nás fičák jako kráva, až jsem si říkala, esi se na to nevybodnout. 🤣 Ale kámoška nepsala a tak jsem náš plán na sraz v 8:30 u údolí považovala za naprosto platný. 🥳
Ráno povenčit psy, naházet je do auta bez toho, abych je zabila za nadšené ječení a tradá vyrazit na cestu. 🚗
Po příjezdu na místo fičák třistakrát takový, tak jsme se zabalili do bund a vyrazili na cestu. Naštěstí v údolí většinu trasy nefoukalo 🌬️🌪️, i když zima byla slušná a ledovka ještě lepší. 🤣
Celých třináct kilometrů se na střídačku ozývalo hýkání leknutím 🤣, jak nám to parádně jezdilo. Prasata v okolí cesty z toho musela mít slušnou podívanou. 🤣
Já i Ivetka jsme skončily každá jednou na kolenách. Jen Jirka to nakonec ustál bez ztráty kytičky. Ale psi teda taky padali jak hrušky, až jsme z toho měli záchvaty smíchu. 😂
Hlavně, že nesmeky jsem celou cestu táhla v batohu. 🤣
Ale výlet parádní, Rakovecké údolí je vichřicemi vesměs nedotčeno a my už se těšíme, až tam vyrazíme znovu. 🤩
Tři lidi, deset psů, třináct kiláčků. 🥾
No, paráda, tak až příště pojedu do Bukovinky, můžeme to sfouknout najednou. 👍
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 12.01.2025, 18:56:49
S tím divočákem si mi připomněla podzimní ranní běhání Efíkem.
Probíháme takovým úsekem mezi oplocenými sadem a polem viz foto, jen na podzim to bylo ještě zarostlý. Jednou ráno ještě za pološera, jsem nejdřív viděla asi 10 zvířat přeběhnout přes cestu, pak chvíli rachot a nárazy do plotu, a pak se to křoví začalo vlnit a šlo to k nám... Já se se psem stáhla co nejvíc k druhý straně a jen to kolem nás proběhlo a chrochtalo. Já byla teda hodně pos... strachy. Co mě překvapilo tak Efík vůbec nevyváděl a zůstal mi hezky v klidu u nohy (samozřejmě na vodítku), ale jinak loví co se hne...