Politika...

balu:

Proto dostal od Kodeta holí. 

Ve slušné společnosti si neznámí lidé vykají. (ano, komunisti si tykají a oslovují se soudruhu a soudružko)

K Vietnamcům nakupovat nechodím, ale když jsem dřív občas zašla, to jejich tykání mi dost vadilo. Protože jako slušně vychovaná bych cizímu člověku netykala, ale co s člověkem, který mi tyká? Není to tím pádem vyrovnaný vztah prodávající - kupující. Vietnamci tu žijí několik desetiletí, za tu dobu by už měli mít jazyk zvládnutý aspoň tak, aby takové faux pas nedělali. 

Na to platí moje - nesuďme cizince tak přísně. Jestli se nepletu - v Brně ? Tam k nim přece nemusíte chodit.

Tak soudit můžu jak chci…

Cizinec, který zde podniká, žije zde - je tedy rezidentem, pravděpodobně několik desetiletí, by měl umět český jazyk. Nevím to jistě, protože se nemám proč o tuto problematiku zajímat, ale neskládá tak náhodou před získáním živnostenského listu jazykovou zkoušku? 

Myslím, že jazyková zkouška se skládá až při žádosti o občanství.

Však tady žijou a pracujou v Praze mraky anglicky mluvích celá léta a česky neumí nic.

Když i tak mají práci, tak co je komu do toho.

Nakupovat k Vietnamcům chodím ve městě a tam jim teda tyká každou chvíli někdo, hlavně mládež a i těm postrarším a známí to fakt nejsou.

Že by Vietnamci někomu nebo mě tykali, to jsem nikdy nezažila.

A ono jim to vadí, těm co umí česky samozřejmě, protože moc dobře znají rozdíl mezi tykáním a vykáním, jen to neřeší, protože nechtějí problémy.

Úspěšná jazyková zkouška je podmínkou k získání trvalého pobytu v ČR a také k získání občanství. Krom jiných podmínek.

Jinak je mi to jedno. Když s cizincem nemusím komunikovat…

A ani trvalý pobyt ani občanství nejsou potřeba k práci nebo k podnikání.

Možná je to chyba, že s cizinci nekomunikujete. 🙂

Můj názor je, že když chce člověk žít v cizí zemi, měl by se naučit jazyk té země. Tedy měl by se on  přizpůsobit a ne aby se mu  přizpůsobovala ta zem. 

K Vietnamcům nakupovat nechodím

A to já občas jo - zrovna dneska jsem tam narazila na letní něco jako capri - lehké, vzdušné, v neutrální béžové barvě a hlavně elastické! A tykání se nekonalo. Vlastně si nevybavuji, jestli vůbec někdy.

Máme naproti domu velké zahradnictví , které teď obhospodařují Vietnamci a pracují na něm v těch jejich kloboucích, což se mi líbí, protože to dodává našemu domu takový koloniální charakter.🤣

Potřebovala jsem koriandr a tak jsem tam zašla, i když vím, že z ulice neprodávají, asi to mají do svých restaurací nebo do Sapy.

A vietnamský pán v kloboku  moc dobře česky neuměl..

“ Sedni babi!” vyšteknul na mě a ukázal na plastovou židli.

“ Ceká tady!”, dodal ještě přísně.

Pak se vrátil s obrovským svazkem koriandru, se sepjatýma rukama se mi buddhisticky ukláněl a nevzal si ode mne ani korunu.🤣

Dobré ránko,

u nás na vesnici máme radnici, úřad města, krásny kostel, hřbitov, devíti letku, mateřskou školku, fotbalové a střelecké mužstvo, zámek a k tomu nádherný park, tři hospody, tři české obchody  , kamennou poštu a na závěr jednoho super Vietnamce s rodinou. Koupil dva baráky společně, pak je propojil a má super market, dokonce tady funguje jako bankomat který tady není. 

Dája

Jo a zapomněla jsem dopsat, že vesnice má 1250 stálých obyvatel plus náplavky které zvelebují vesnici.

Dája

Oni u nás všichni zahradníci zestárli a pro mladé je to těžká práce , tak si toho tady Vietnamci pronajali hodně , teď zrovna mezi domy vyklučili další políčko. Pěkný to mají.A zvádají  to ve dvou ,ve třech.   Přiložím foto.

Oni nerozlišují práci a volný čas, volný čas pro ně není žádná hodnota, tedy alespoň pro starší generaci.

Děti chodili s vietnamským kamarádem do školy ( nebudu ho jmenovat) , jeho rodina tady měla taky večerku. On tady vyrostl a cítil se Čechem, byl tady doma. Ale pak nějak vietnamská rodina zavelela a všichni se museli vrátit.

Pozval děti na svatbu . Ta prý trvá snad tři týdny, ale oficiální část se odehrávala v takové obrovské budově, něco jako třeba Palác kultury , bylo tam několik tisíc hostů, mezi nimi i prezident a ministerský předseda a všichni pohlaváři a ukázalo se, že jeho rodina je neuvěřitelně bohatá a významná. To jsme teda čuměli na Vietnamce z večerky! 

Děti myslely, že budou sedět někde na dvorku pod lampiony.🤣

A kluk byl strašně smutnej, šel s dětma před svatbou na pivo a skoro plakal, protože chtěl zůstat v Čechách a mít úplně jinej život.

Jo a ještě tu máme kadeřnicí, tetovací studio, jezdeckou školu i pro nás na pronajmutí kočáru na výlety.

Dája