Komplikuje to život. Možná to, co nebolí, nejvíc.🙃
Třetí víčko
Však už jsou místo lékařů nastoupené, žádná inovace se nekoná. Lékař chrápe, sestry kmitají, a udělají první poslední, aby ho nemusely budit, to radši zapřou, že tam nějaký je…
K tématu z Veselého okénka:
Zapoměla jsem…smekám před prací sester🙏😇💐..a to,že by mohly nahradit lékaře?..včera jsem to četla..v něčem určitě ano,ale za ty peníze,dělat navíc ještě práci doktora??..Utkvěla mi v mysli velká vizita..Sestry kmitaly,aby bylo všechno tip ťop..Jsem si vzpoměla na porodnici🤗Pak se prohnal hurikán o asi 8-10lidech+ nejvyššího..u mě se zastavil a prohlásil(po přečtení mé diagnózy mou lékařkou-navíc bázlivým hlasem),že “vás jsem tu viděl už minule,vy jste dělala v tom zemědělství,že?”.otočil se a šel vedle..To byla druhá středa..Při první středě,se zeptal té mé lékařky,jestli měřila ty moje výsledky-nevím,co konkrétně,ona zakroutila hlavou,on pokývl,že “no”?,a šlo se dál..Poslední jsem prošvihla,bo jsem byla na tom “kaudálu”..Neměla jsem šanci se ho zeptat,proč za celých 23 dní za mnou nebyla rehabilitační sestra,až v den,kdy jsem zrovna byla na tom opichu,a to jsem nemohla cvičit..A v papírech mám,že jsem jednou byla plačtivá a dožadovala se psycholožky,a ta mi byla poskytnuta!!přišla za mnou až při propouštění!!!..Pravda byla ta,že před prvním kaudálem jsem se chtěla vyspat,bo ta pacientka naproti mě-psala jsem o ní-byla už natolik..nevím,jak to popsat,že jsem prohlásila,že dokážu pochopit člověka-spolubydlícího-spoluvězně třeba,že dokáže z vyčerpání zabít toho agresora,co ho nenechá vyspat..požádala jsem o prášek na spaní na tu noc,a pak mi ho dávali pořád..Využila jsem toho....Jí byla psycholožka poskytnuta,a já prohlásila,že bych jí asi potřebovala i já,že už jsem z ní na pokraji zhroucení..14 dní 24 hodin nonstop!!druhá teda ležela,čekala na hospic-sem tam něco vykřikla…
A jedna rarita..Byly jsme pak na pokoji 3 s chobotem🤭každá s jiným….
Bobčo, ty jsi po měsíci v nemo studnice zážitků, no vůbec ti to nezávidím. Doufám, že si to doma sedne, ta záda, a postupně to přestane bolet, to musí být vyčerpávající. Hodně odpočívej, hodně pij, využívej každou pomoc, co ti kdo nabídne, ne že budeš dělat geroje, že to zvládneš. Nikdy nevíš, co se ti v těch zádech kde pohne, čím méně je pokoušíš, tím lépe. I s tím tréninkem a rozcházením bych byla velmi opatrná, hm? Drž se. 🌻
lesnizinka:Ano Rapotačko, to jsem vlastně zapomněla dodat: stáří sebou akorát tak nese bolesti a nemoce. Demenci. Může mi x krát někdo vykládat, že i moudrost, když demence, či Parkinson přileze už v 60ti🙄 To se té moudrosti vůbec nemusím dočkat😏
Raduš, mě přijde, že to vidíš zbytečně černě. Kde je psáno, že na tebe skočí nějaká demence? No a nemoci? Upřímně, pokud na mě nemoc skočí až ve stáří, tak zaplať pánbůh, jsou mladý lidi nebo ve věku, který se nedá označit za stáří a jsou nemocní…takže děkuji pánubohu, že alespoň (zatím) těch 52 let mě nechal prožít ve zdraví.
Myslím, že život je moc krátkej na to, abych se v současnosti strachovala, jestli teď, kdy jsem minula padesátku, začalo to stáří a jak na tom budu v budoucnu se zdravím. Na to je dost času se tím zabývat, až to přijde….dokud jsem funkční a na případnou bolest zabere nějaká ta pilulka, tak super….
A co bychom měli říkat my,co jim dávno minula šedesátka.A přesto tvrdím,že jsem mladá,ale dlouho.
Navíc…všechno je relativní…moje mamka (84 let) mi nedávno říkala, že zemřela nějaká její známá a říká mi “ale to byla mladá holka, bylo jí 72 let”….takže super, i po sedmdesátce se mi může stát, že mě někdo označí za mladou holku👍. A naopak, často slýchám mladé lidi, kteří překročili dvacítku a blíží se třicítce, jak o sobě říkají “no jo, už jsem starej/stará”….
Moje mamka ročník 68 teď v na začátku dubna skončila s krční páteří na neschopence. Prostě se jednoho rána skoro nemohla hnout, kvůli bolesti. Vyšetřili jí, napsali prášky na bolest a dali termín na neurologii v půlce května. Do teď skončila 2x na pohotovosti tam dali nějaký injekce a změnili prášky, jinak nic. Docela naprd…
👍😀
Hele holky…tohle na mě vyskočilo na FB…tak mi přišlo, že k tomu tématu se to docela hodí…😂..ať ty naše zdravotní starosti trošku odlehčíme…
Sardullah, já se nestrachuju stáří a nemocí, já jsem nasratá, že se mě to začíná týkat. Hele a tohle od Elí: Moje mamka ročník 68😏 člověku fakt nepřidá😜Eliško, jsem ročník 71🤫🙄
A dnešek🙄jak se u nás říká,,na posraného i hajzl spadne". Ráno přijdu do kuchyně, ještě s dobrou náladou, že jsem konečně nezaspala(jsem tak unavená poslední dobou, že se v noci probudím a ráno pak zaspím) Takže vejdu do té kuchyně a u lednice kaluž. Myslela jsem, že se ve výrovníku šprajcnula kostka ledu..někdy se to stává. Vytřu to, přijdu pak za skoro hodinu, že jdu na obchůzku a kaluž menší, ale je. Vytřu, obejdu potok a doma Tom stírá vodu. Za půl hodiny já znova. Za další půlhodinu stírám už nějakou žlutou vodu. Co to sakra je?!? Otevřu mrazák, čučím, odkud to teče a oči mi padnou na špenát ve dvířkách. Šáhnu, že ho vytáhnu a zjistím, že je měkký! Píchám prstíkem do všeho kolem, všechno povolené!😲 Ja dopr…😲Otevřu lednici, kouknu na ovladač a tam: mrazák +7st😲Takže hystericky řvu na Toma, že je kaput, co probůh s tím?!? Narvaný mrazák, lednice…Že: vyhaž blbosti s mrazáku ve sklepě a dej to tam. Už teď byl celkem narvaný, kam to tak asi dám? Druhý je vadný, celý zasněhovaný, taky ze tříčtvrti plný, ale v prvé řadě by potřeboval první odmrazit, do čehož se mi půl roku nechtělo, spíš ani nebyl čas. No takže z toho jsem led doslova omlátila, z duhého vyházela maso, ještě pro Worku(a kočky) a zavezla to mamce pro Mandy. Lednici jsem zkoušela resetovat, vypínat, zapínat…po návratu od mamky jsem zjistila, že se zázrak nestal a ne, nemrazí👎Takže začala anabáze stěhování do sklepa a cpaní to všude možně. ještě tam máme starou vyřazenou lednici od sousedky, co ji chtěla vyhodit, my ji poztřebovali na tenisovou akci, nacpat tam jídlo a od té doby ji na akce zapínáme. Takže lednici jsem vystěhovala tam, ale brát si něco z lednice ve sklepě…to raděj umřu hlady😜kdo by tam chodil😏Zbytek, co nevlezl tam ani tam a nestálo to za to, jsem vynesla na kompost, dala Mackovi. Tom hrál tenis. Ještě jsem letěla navštívit souseda, protože jsem tam od jeho návratu z nemocnice ještě nebyla. A nesla jsem vedle pipinám slimejše a salát. Než Tom dohrál, jsem našla na NETu novou vhodnou lednici, našla kdo ji má nejlevnější, s přivezením a odvezením staré zdarma…a jen ho to pak nechala schválit. Přivezou ji zítra do 14h a mě zase čeká stěhování naopak - ze sklepa zpátky do mrazáku do kuchyně. Držte mi palec, ať je jak má být…doufám, že jsem to v tom spěchu a stresu nezvrzla a za takové peníze nekoupila nějakou, co bude blbě, protože je v podstatě ,,vestavná", tedy musí pasovat do výklenku co na ni v lince je. Takže…opět jsem dneska v zahradě udělala houby😕A prádlo Bobi visí už dva dny🤭Tak letím ještě alespoň něco spáchat. Večer ještě musím dovyklízet a vyumývat starou lednici na odvoz.
Radu, to je fakty sranda….já jsem 73 ročník, takže jsme defakto stejně staré…a ty jsi teda proti mně čupr baba…a tobě přijde, že se tě to dotýká a mě teda vůbec…přijde mi, že je to spíš tím, jak to má člověk nastavený v hlavě. Nebo nevím…možná mám tolik starostí, že nemám čas se v tom patlat…možná proto, že pro mě jsou priorita moji psi a těm je šuma fuk jestli je panička stará…možná je to tím, jaký život žijeme, ty přeci jen díky manželovi nějaké ty společenské akce navštěvuješ..já to kafe s kamarády zvládnu klíďo i v teplákách v restauračce u nás ve čtvrti…. (teda v mém případě spíš v maskáčích)… no a že mi občas “nefunguje kyčel”, že mi bolí koleno, že mě chytnou záda…no dobře mi tak, vím, že zrovna na záda cvičit musim, že je musim posilovat, jinak budu trpět …no tak sežeru nějaký prášky a jak mi to povolí, tak zase pocvičím….
Mě teda jediné, co mi připomíná, že věk nepřeperu je, že už si si nepořídím žádného dalšího psa, až mě současní opustí…ale to je taky budoucnost na kterou nechci myslet.
Já teda sama za sebe musím říct “díky za každé dobré ráno”…přijde mi, že v mládí jsem tím životem tak trochu mrhala, kolikrát jsem kladla důraz na nepodstatný věci…jednoduše proto, že jsem neměla odžito, neměla jsem ten nadhled, co mám dnes…přijde mi, že dneska si vážím mnohem víc toho co mám a zbytečně se nepatlám v tom, proč mi to či ono chybí..
acher:A co bychom měli říkat my,co jim dávno minula šedesátka.A přesto tvrdím,že jsem mladá,ale dlouho.
přesně tak👍…Já používám,že je mi TEPRVE…69..až na ty mechanické vady,ty mě teda štvou nejvíc..jsem zdravá🙏..Co na tom,že mám cukrovku,cholesterol….ale cítím se zdravě…Nevnímám a neřeším to…Zatím svítí sluníčko,což mi dodává energii..Zítra půjdu znovu na procházku do schránky-ze schodů a do schodů..Dnes jsem to zvládla bezvadně..Byla tu rehabilitační sestra-jiná teda,něco jsme pocvičily jiného…čekám pořád na volání od Mudr…
..tak já jsem ročník 67 a fakt stáří zatím neřeším, prostě to nějak vypouštím…nemoc když přijde, tak nezoufám neb daleko mladší lidi mají daleko, daleko závažnější zdravotní problémy…spíš si užívám, že už nic nemusím, co je dítě z domu….jedine omezení spatřuji v tom, že se budu hodně rozmýšlet, až Keliš odejde zda jít ještě do dalšího psa a už nebudu pořizovat další kocky a hlodavce až současní odejdou….
14.05.2025, 19:22:43 xxx.xxx.213.48
že už si si nepořídím žádného dalšího psa,
Já si v šedesáti pořídila posledního kocoura, kvůli kterému tu hodlám být aspoň dalších 20 let. To bych mohla dát.
Já si pořídila Alana taky skoro v šedesáti a přesto tvrdím,že až nás opustí,tak si pořídím tu malou drobnou fenku,co měla být už teď.Manželovi je 70 a nejenom,že máme doma práci okolo zvířectva,domu,zahrady,tak ještě alespoň jednou týdně jezdí s kamarádem do jeho lesa kácet,sázet…
Taky nepočítám, že se vzdám zvířat, kvůli věku. Mám kolem sebe rodinu, známé a stejně, jak se teď postarám já, tak by se postarali oni. Netvrdím, že všichni, ale chlupatci by určitě netrpěli. Takže, jen omezím počet . Kdybych řešila takové věci, tak je nemám ani teď. Kdykoliv se mi může něco stát.
taky mám takový tajný plán, že po Mojince si pořídí psa mladí a dokud budu zvládat, tak bude detašován u mne 😇
ale kapku to dostává trhliny, neb třetí vnouče na cestě …😀
Sestry x lékaři:
Je to dávno, když jsem byla v nemocnici - tehdy byl předpis, že transfuzi musí zavádět lékař. Když mi rozpíchal ruku (jinak to byl moc hodný pan doktor), mrsknul tou injekcí a řekl sestři napíchněte to. A vy si příště vemte žíly s sebou. Tak jsem jí dala druhou ruku a ona napíchla ( tu neexistující) žílu napoprvé.
(To jen tak dávná historka do vaší odborné diskuze)


