Co se šikany týče, tak jsem to zažila na základce, ovšem ze základky jsem rychle vypadla na gympl, tak mě to snad moc nepoznamenalo. A živě si pamatuji, jak mi někdo (nevím, zda rodiče nebo učitel) někdy na té základce u nějaké situace říkali, že já šikanuji někoho, a úplně ve mně hrklo, že přeci tak zlé to být nemůže, že snad nikoho netrápím, a úplně jsem s tím člověkem pak přestala komunikovat. Ale spíš si myslím, že jsem nikomu nic tak špatného nedělala, většinou jsem naopak byla terčem já. Mně se nevysmívali pro vzhled ani pro jméno (i když ve školce si pamatuji různé průpovídky na adresu jména), ale proto, že máme koně, takže sláma z bot, smradlavá od koní, hrabeš se v hnoji, žerete koňský vejce a podobné vtípky, které autorům jistě přišly nevinné. Sem tam sebraná čepice nebo jiné oblečení či vybavení, a když jsem se o to dostatečně nedrala, tak to skončilo v koši nebo zamatlané svačinou nebo hozené za plot cizí zahrady… no asi jsem nebyla v kolektivu nejoblíbenější 😀 Ale to já ani teď 😂
Buggyro, já jsem byla vždycky veskrze sportovní typ. Gymnastika, atletika, osvalená, ani gram tuku navíc, no spíš ani gram tuku vůbec. Fyzická práce, byla pro mě to nej, u toho jsem byla spokojená. Nastoupila jsem do práce, kde jsem denně musela přeložit tunu a půl materiálu, všichni nadávali, já byla spokojená, nemusela jsem řešit nějakou váhu, jestli se můžu či nemůžu najíst. Jenže pak jsem se jednou probudila a nemohla se na záda pohnout, ale vůbec, Tom mě nějak dotáhnul k doktorovi, dal mi nějaký opich a povolilo to(to mi bylo 19) Byla jsem v té době i nachlazená, tak jsem myslela, že se mi to vrazilo nějak do té páteře. No a za nějaký měsíc začaly ty záněty, souvislost jsem si vůbec neuvědomovala, všichni samozřejmě: to máš z minisukní v zimě😏Žádné lechtání se nekonalo, já jsem imrvere čůrala krev, bylo to šílené, myslela jsem, že už ze záchodu snad ani nevylezu, však to znáte. Pak ta návštěva ,,léčitele," co mi chvatem málem zlomil páteř, ale jak když utne, nikdy se mi zánět už nevrátil. Zmrzám, sedím na mokrém, nesundávám mokré plavky, žádný problém. Čeho se bojím je to, že mě už dlouho ta záda bolí a aby se to tam zase nějak nezvrhnulo🤔 Pán ,,léčitel" je už asi 30let po smrti nevím, kdo by mi pomohl😲
No jak říkám, za rok 25 jsem měla až ten vánoční, a ten byl pro mě netypický - v zimě… Takže třeba u mě zrovna jóga a rovnání u fyzio pomohly 🙂 Až budu čůrat krev, tak budu hledat léčitele…
Já ho nehledala, vůbec, jsem se tomu smála, že na takové kraviny nevěřím, ale spolupracovnice právě uspořádaly hromadný ,,zájezd"(každá měla něco) a že mají místo v autě, ať jedu taky. Navíc to bylo do slovenské Skalice a tu znám, mám tam příbuzné. Tak jsem jela a klepala si na čelo. Jenže to léčitelství byla myslím jen zástěrka, byl tam nějaký taneček kolem s virgulí😜ale pak šlo o ten chvat s páteří. Vlastně už si vůbec nevzpomínám, jestli i ostatním holkám s něčím ulevil a co s nima dělal, byla jsem dost v šoku z toho, jak mi v zádech prásklo😊
Asi jsem včera nepsala…měli přijet vodaři, jestli u někoho skončí brzo. Bylo 16h, Tom se ptal z práce, jestli jsou…no nejsou, to už nepřijedou, tak až zítra asi. Za půl hodiny se kluk ptá, jestli ještě můžou přijet. Cóóó?😲Tak klidně, jestli vám se chce😎Byli do 19, napustili do té ucpané větve zase kyselinu a přijedou až zítra zase. Větev má obchvat, takže voda nám normálně teče(teda nám normálně neteče už dlouho, tlak skoro žádný, jen to cicůrká, ale alespoň, že tak😏)
Jo, svítí slunko. Jsou -4,4st(pocitová -9st🙄) Ale ráno se mi šlo dobře, nefučí, bylo příjemně, jen mi mrzla stehna. Sice mám ty zateplené ,,zimní" legíny, ale na takový mráz to asi není úplně dimenzované😛Přistavila u mě autem jedna paní z ulice(mamky spolužačka to je😉) že mi přeje k novému roku(tak jsme si popřály vzájemně🙂) a že: ,,jéé, vy máte úplně teplé ručičky! To mě se v autě nezahřály doteď!"(byla na nákupech) Ukazuju jí, že mám přes ruce stažené rukávy(rukavice já nenosím od doby, co nemusím v mrazu nosit vodítko) mám krátké ručičky, takže mám na všem dlouhé rukávy(což je v málo oblastech i výhoda😜) No a letím jak blázen, takže zahřátá jsem dost, jen ta stehna mám úplně ,,dřevěná"😛
My jsme jak na základce na prvním stupni, tak potom i na gymplu byli docela sehraná třída, hodně nás třeba stmelily školní podzimní brigády v JZD a taky taneční. Takže na třídní srazy jsem vždycky jezdila moc ráda. Jen teď, jak jsme starší, se to už nikomu moc nechce organizovat. Na druhým stupni už to bylo horší, to jsme jezdili na ZŠ přes dvě vesnice a ten kolektiv už nebyl takovej, věčně jsme se hádali a třída byla rozdělená na dvě půlky a válčila proti sobě. Uklidnilo se to až v posledním ročníku.
Tak to my se se základkou slejzáme teď už každoročně…loni na podzim bylo i pár lidí z “béčka” (my jsme byli “áčáci”) a teda už se mluvilo o tom, že se to doslechlo “céčko”, což byli hokejisti (my jsme byli hokejistická základka), že se neslejzaj vůbec, tak že by se eventuelně přidali taky.
S průmkou je to těžší to zorganizovat, protože dost lidí už musí dojíždět. Tak alespoň si párkrát do roka jdeme sednou alespoň my holky (je nás 5). Já chodim na každej sraz a na ten poslední my to ze zdravotních důvodů nevyšlo a teda hodně mě to mrzí…byl i náš třídní profesor.
Na základce si myslím, že nás hodně stmelily školy v přírodě, my děti ze severu Čech jsme jezdili 2x ročně na 3 týdny. No a na průmyslovce lyžák, branečák, chmelový a bramborový brigády…
Ale pamatuju si třeba školu v přírodě ve třetí třídě na základce…to jsme měli pokoje po dvou a já teda se svojí tehdy nej kámoškou…ještě jsme překecaly učitelku, abychom mohly bydlet spolu a za tejden jsme se porafaly, už si vůbec nepamatuju kvůli čemu a tejden jsme spolu nemluvily…si to pamatuju jak dneska, jak jsme si nadávaly “ty krávo nebeská” 😄
(překvapivě ty, které to často přehánějí s hygienou
To není překvapivé - přílišná hygiena škodí, protože pH.
Však ona to Buggyra ví🙂
Jani, ve třetí třídě?😲 Já si nepamatuju ani, že jsem do nějaké třetí třídy chodila, já si z celé školní docházky pamatuju nějaký ten střípek, ale nepamatuju si učitele, nepamatuju si, kde s kým jsem seděla, prostě takřka nic.
Tak už od včerejška máme sprej Flixotide Inhaler N. Dávkujeme 2x denně, pokud se zlepší po 14 dnech budeme dávkovat 1x denně, pokud bude další zlepšení pak co druhý den 1X a jestli se zlepší ještě víc tak 2x týdně 1x, ale to je už nejmenší dávka na které bude už do konce života.
Prozatím efekt včera odpoledne jako lepší, ale dnes v noci znova záchvat a já už od 3 hod. nespím, ale vet říkal, že nemáme očekávat jako “ teď stříknu a už vše vyřešeno” chce to tak 14 dní. Když bral Prednison a nebo Codejn tak prášky jen tlumily kašel, ale sprej ho řeší a léčí i když už doživotně bude nemocen.
Tak a já se rozhodla, že jedu k zubařce. Holt si počkám, kdy mě dneska vezme, ale jedu teda pohotovostně. Nad zubem, co už chvíli dává najevo, že mu asi odumírá kořen, se mi udělala hřejivá boule a tuším absces. A horší se to při pobytu na mrazu, a já pár hodin denně pobývat na mrazu musím. Nechce se mi balit si hubu přes víkend do lajntuchu jen proto, abych vydržela do úterý, kdy jsem objednaná. Třeba mi víla zubajda píchne jen nějaký uklidňovák nebo ten absces odčerpá, ať to netlačí a budu muset vydržet, ale ať s tím něco udělá.
Tak jsem tam vysedávala hoďku asi, když se vylidnila čekárna, tak mě sestra pozvala, doktorka udělala jednoduchou obhlídku a testík a pravila “zub je mrtvej, vyčistíme kanálek a jedeme dál” - za 10 min jsem byla venku s dírou v zubu zacpanou nějakou desinfekční a čistící chemií a zapláclou modelínou a jsem celá veselá, už jen to placebo zafungovalo 🙂
Termín objednané návštěvy mi nechala, že příští týden vytáhne tu ucpávku a dočistí ten kanálek, a zřejmě ještě bude nějaká meziprocedůra, protože mluvila o tom, že pak ještě návštěva za měsíc od té příští, kdy se to finálně uzavře. Tak jsem na to zvědavá.
Holky vůbec nebyly naštvané, že je vytěžuju takhle mimo rozpis, doktorka naopak říkala, že jsem přišla úplně akorát, že přes ten víkend už bych měla hlavu jako báň, že jsem dobře učinila.
Tak jsem ráda 🙂 Můj první mrtvej zub, to je pohodička, mohly by mi chrupáci vydržet do důchodu, ehm… do nadhrobu (důchod nebude…). ("mohli" by mi chrupáci? Ale počítám, že v pokročilém věku jich bude neživotných víc… 😀)
Odpověď na příspěvek uživatele Buggyra z 08.01.2026, 10:08:05
Huráááááááááááá. Mně se to jednou stalo taky, že mi cípnul žub - dostala jsem do něj vycpávku a víte co v ní bylo? Extrakt z hřebíčku, páč von je hojivej.
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 08.01.2026, 10:38:08
Já též.
Tehdy jsem se prvně vdala - za Toníčka. Měli jsme spolu dřevěnou hájovnu s dřevěnýma zvířátkama a když nám to chtěl někdo sebrat, poprali jsme se jako koně. Vodili jsme se spolu za ruce. Blbý teda bylo, že von chtěl mít tu svou taky navrch, jako jsem chtěla já, tak jsmě měli první novomanželský tření.Taky si pamatuju, jak člověk chodil po obědě spát, hrníček s kakaem a škraloupem, z kterýho se mi zvedal kufírek a koukala jsem na to dost neščastně (nenapadlo mě tehdy bohužel, jako mého muže- současného tedy, abych jim do toho rovnou nazvracela, jako on do špenáta) . Pamatuju si pobyty na naší zahradě /kam jsem o cca patnáct let probourala plot při prvním pokusu o jízdě na fichtlovi 😀/. Dokonce si pamatuju ty první dny, kdy mě tam maminka vodila a já plakala. Taky tvář a tělnatost paní ředitelky Bačkovský, která mě, plačíc, přivinula a říkala mi, ať se nebojím, že je tady hezky a budeme si hrát, byla to hodně vlídná paní…. já si toho z té školky pamatuju hrozně moc. Páč to pak nakonec opravdu bylo moc fajn. Ešivá to jednou - až budu stará - bude tak, že si budu připomínat už jen třeba tohle, tak to nebude marný.
P.S. Se svým prvním mužem Toníčkem jsme dokonce v noci (v devět hodin večer) utíkali oba z domova. Sraz byl u vrby v parku. Plány na společný život jsme neměli ale věřím, že kdyby mne neodchytla maminka na parapetu okna před výskokem ze zvýšeného přízemí a Toníčkova maminka zase jeho, jak se s bačkůrkama v ruce plíží po schodech z domu pryč……. mohli jsme třeba žít hezký rodinný život 😀 😀 😀 😀 😀
Většina z toho mála mých vzpomínek ze školky a školy je stejně reprodukovaných. Mě to v těch zařízeních nebavilo, nějak jsem to asi ani nevnímala, myslela jsem stejně asi celou dobu na něco jiného😏
To néé, to by ste Buggyro přes víkend nedala, nedala spíš už ani zítřek dobře, že jste šla👍Zuby bohužel nijak o.ebat nejdou🤫Já mám mrtvé vlastně všechny stoličky(některé už ani nemám👎) a nějakou tu 5ku taky. Přední jakž takz záplatované. Naše rodinná zubní anamnéza je celkem katastrofa👎
Taky si pamatuji trochu školku a i pár mlhavých zážitků z jeslí. Z jeslí si pamatuji jen tři věci, že jsme chodili na procházky na provázku a já snaživě vymetala všechny kaluže a pravděpodobně nahazovala všechny děti kolem, pak že mě nebavila rozcvička a všimla si, že občas děti sedí a necvičí a když na mě ne a ne přijít řada, šla jsem si sednout na lavičku sama vedle těch tet (prý jsem jim oznámila, že budu taky šedět a koukat) a že mě jednou zavřeli do postýlky pro zlobílky, protože jsem se zeptala holčičky, jestli spí.
Ze školky si pamatuji, že tam byla panenka s vlasy až ke kotníkům a já si s ní toužila hrát, ale nikdy jsem jí nedostala. Že jsem tam byla asi vždy jako poslední a místo toho, aby mi dali třeba tu krásnou panenku na hraní, tak mě posadili na stoličku k balkónovým dveřím, abych čekala až přijde maminka. Taky že tam byla holčička, které bylo pořád špatně a často zvracela, děti se jí posmívaly a mě jí bylo hrozně líto. Že jsem byla nucená si hrát s dětmi, jejichž hry mě nabavily a jen mě komandovaly. A pak hra, kterou jsem měla ráda Zajíčku, co je ti.., a neoblíbenou tichou poštu, protože jsem nikdy nerozuměla, co mi říkají a vždy to popletla… no a jednou jsem ráno ze šatny utekla za mamkou, která mě tehdy nechávala, abych se převlékla a došla do třídy sama. Vyběhla jsem až na ulici z areálu školky, ale máma nikde nebyla, tak jsem se vrátila do školkové zahrady a klouzala se na zamrzlé kaluži …no a pak si ještě pamatuji, když jsem měla nové šatečky, takže mi pravil spolužák, že až bude velký vezme si mě za ženu 😄.
