Třetí víčko

Sarah! Bože - teploměr přece - to víme od ZŠ, patří do čaje pouze při teplotě čaje 37,5°C😂 Pak to plní velký přání. 😀 to vám měl někdo říct.

To jsem tuším slyšela od vícero lidí😛 I se divím, že nás to nenapadlo všechny🤔😀

Ona si myslela, že když bude mít 60, tak je to jistota😜

Zrzavci:

Sarah! Bože - teploměr přece - to víme od ZŠ, patří do čaje pouze při teplotě čaje 37,5°C😂 Pak to plní velký přání. 😀 to vám měl někdo říct.

Njn, ten čaj je při teplotě 37,5 vlastně už studený. 

To by si pomohla! V nemocnici!

No jo, no, 37,5 je ale nejúčinnější teplota. Jste doma, nemusíte psát písemku, ale žádný velký vomezení nemáte 😀

lesnizinka:

To jsem tuším slyšela od vícero lidí😛 I se divím, že nás to nenapadlo všechny🤔😀

Děti napadají různý vylomeniny a zvlášť to, o čem jim rodiče řeknou To nikdy nedělej!, tak to chtějí zrovna vyzkoušet. 😄

Jako myslím, že spousta mých plus mínus vrstevníků, si v dětství “hrála” s rtutí, prostě rozbil se teploměr, tak se ty kuličky, co se spojujou chvíli poválely, než to člověka přestalo bavit…myslím, že všicí jsme byli poučení, že se to nežere neb je to jedovatý…

No když si představím dneska…to by asi nikdo dítěti na hraní nenechal…na druhou stranu, kde by se dneska v běžné domácnosti vzala rtuť, když už rtuťový teploměry nejsou.

Jako normálně, když si člověk tak nějak vybaví, co všechno jsme jako děti prováděly, tak kolikrát divím, že jsme to povětšinou ve zdraví přežily😂

Tohle jsme oba přežili…brácha pak umřel velmi mladý, svobodný 5 dnů po autonehodě. Viník neměl ani škrábnutí 🤷‍♀️

Ale to už je jiná kapitola….

Kterej ročník je vlastně poslední, kdo zažil pořádný dětství?

Zrzavci:

No jo, no, 37,5 je ale nejúčinnější teplota. Jste doma, nemusíte psát písemku, ale žádný velký vomezení nemáte 😀

Pak už jsem to zkoušela jinak, ale k dokonalosti už jsem to nepřivedla. 😄

Zrzavci:

Kterej ročník je vlastně poslední, kdo zažil pořádný dětství?

Moje děti ročníky 88 a 89 tvrdí, že ony ještě jo, chodily ven od jistého věku bez dozoru a taky se navyváděly. Něco jsem se dozvěděla až nedávno. 🙂

Ona to v úterý právě bude čistit znova, toho se nebojím. Nakonec jsem byla statečná nebo hloupá a nevolala jsem. Tak uvidím, jak přežiju víkend. Vždycky si můžu vzít něco na bolest, kdyby to bylo blbý. Já prášky nežeru, takže to bude účinkovat hned. Mám i ještě ty opiáty, ty bych v nejhorším mohla strčit pod tu dáseň, aby to působilo lokálně 😀 Takže do úterka nějak přečkám.

Přes den to povolilo, zmizelo to ostré ohraničení toho otoku, tak snad se to trochu vstřebá.

Mně se bolest rozjíždí právě po vystavení studenému (klasicky jak venku trajdám pár hodin u koní, tak se to rozjede) a teplým se to naopak uklidňuje. Asi jak se to prokrví. Každopádně někdo mi teď v práci říkal, že mu zubař říkal, že jak nastanou mrazy, má plnou ordinaci, že to se ozvou zuby všem. A však taky při bolestech zubů znáte ty obrázky z dětských knížek, jak měli tu tvář zamotanou v šátku (a k zubu přivázaný provázek, aby se zub vytrhnul… 😀). Tak to teplo zjevně pomáhá…

Nevim, kterej ročník je poslední, ale třeba moje děti už to nezažily…ne že bych jim byla furt za zadelí, ale už to byla “jiná” doba a taky bych jim spoustu těch bejkáren, co jsem dělala já, nedovolila, protože to už si člověk uvědomoval, jak to bylo nebezpečný…pořád si myslím, že to bylo dáno tím, že za nás sposta “vymožeností” třeba jen ty počítače a tak nebyly… 

Jako upřímně jsem opravdu vděčná osudu, že jsem vyrostla v té době, kdy nebyly žádné sociální sítě, mobily, internet, protože mi přijde, že díky tomu jsem si to dětství fakt užila.

Tý brďo, když to tak čtu…já už bych dřepěla dávno u zubařky, zuby nejsou žádná prdel, to jsou pěkný potvory…

No u zubařky jsem právě dřepěla včera. Tak ta odborně vyhodnotila, že to ošetřila dostatečně, aby stačilo se na to podívat v úterý. Dokonce mě upozornila, že kdyby to bolelo moc, můžu tu ucpávku během víkenda vyndat, ale že bude radši, když v té díře po vrtáku zůstane, aby se tam necpalo jídlo. Takže jako já možnosti mám 🙂 A pak mám ještě možnost špendlíka nebo stahování otoku k hraně dásně. Ale vono to nebude tak horký. Víkend se přežije 🙂 Ono to zatím nebolí, jen cítím prostě tlak. A nesmím se usmívat, to pak to bolí, jak je to pod tou nosní dírkou nateklý 😀

Takovýhle teplo, jako šála před větrem a chladem či mrazem to určitě pomáhá, aby to bylo snesitelnější. Já měla na mysli vyšší teplotu třeba z toho napařování nebo hodně teplého čaje-to je blbý..

Tak nehodlám se opařit horkým čajem a napařování mě nebaví, tak to asi nehrozí. Já se potím už jen při pomyšlení na to, že mi bude hrnek s kafem kouřit do xichtu 😀

Sardullah:

Nevim, kterej ročník je poslední, ale třeba moje děti už to nezažily…ne že bych jim byla furt za zadelí, ale už to byla “jiná” doba a taky bych jim spoustu těch bejkáren, co jsem dělala já, nedovolila, protože to už si člověk uvědomoval, jak to bylo nebezpečný…pořád si myslím, že to bylo dáno tím, že za nás sposta “vymožeností” třeba jen ty počítače a tak nebyly… 

Jako upřímně jsem opravdu vděčná osudu, že jsem vyrostla v té době, kdy nebyly žádné sociální sítě, mobily, internet, protože mi přijde, že díky tomu jsem si to dětství fakt užila.

Mně ti starší tvrdí, že nejvíc si užívali období, kdy se nám narodil ten nejmladší a já neměla tolik času je kontrolovat a hlídat, občas jsem jim i leccos dovolila. Třeba aby si jeli na kole zaplavat na přehradu. A nedávno mně kluk prozradil, že se tehdy málem utopil. Dcera ležela na dece se sluchátkama v uších a on chudák bojoval ve vodě. Kdybych se to dozvěděla tenkrát, tak mě asi klepne.