Odpověď na příspěvek uživatele balu z 13.06.2024, 10:17:31
No ale já nevím co dělat, když tohle začne vyvádět na nevhodném místě, kde prochází lidé a projíždí auta 🙂. Tak prostě stojím a čekám, ale někdy tam taky můžu vystát důlek proto se ptám co v takové situaci dělat, když už nastane.
Tenurri - já nestíhám sledovat, tak opravdu nevím, jak to vedete, nedokážu posoudit, ale
Mně se zdá, že Jack by potřeboval víc volnosti a míň cvičení, víc psího života a her (s kamarády),míň korekcí, je to ještě dítě. Vy ho vychováváte, jak malého dalajlámu🙂), samý klid a cvičení. 🙂)
tohle co píše Doron je hodně důležité si uvědomovat, vybalancovat to.On je dneska velký tlak, člověk furt čte, ale může hrozit, že to bude třeba moc. Je nutné vybalancovat to, že štěnda jsou jako houba a co do nich dostaneme, když jsou malý, tak po pubertě, jako když najdeme. Ale pořád jsou to malý šprčci, je nutný dávkovat - i vzhledem k tomu, že mládě se tak nedokáže soustředit. Vybalancovat hry, učení se, výchovu, klid, řádění…….. abyste si oba tohle krásný období užili.
Jak píšu, nevím, jak to vedete, nemůžu posoudit, jen jsem vypíchla, že to je důležité.
No ale já nevím co dělat, když tohle začne vyvádět na nevhodném místě, kde prochází lidé a projíždí auta 🙂. Tak prostě stojím a čekám, ale někdy tam taky můžu vystát důlek proto se ptám co v takové situaci dělat, když už nastane.
Zakousnul by se v ten moment třeba do pešíčka? Pokud jo, nosila bych ho s sebou (připnutýho na ledvinku ) a když ho to vezme, tak ho nechat zakousnout a v rámci hry ho přesunout stranou .
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 13.06.2024, 10:27:07
Ty jo, to mě nenapadlo, vyzkouším! V tu chvíli jsem z batohu hračku nevytahovala abych to ještě třeba nezhoršila, navíc jsem musela dávat pozor, aby nevběhl do lidí, nebo se nezamotal do vodítka…příště zkusím být víc ready.
Edit: a taky mi přišlo, že čím dýl stojíme, tím víc je frustrovanější, že stojíme a že ho brzdím já s vodítkem. Proto jsem taky asi musela počkat tak dlouho, než se nějak uklidní, abychom tu cestu přešli.
Odpověď na příspěvek uživatele Tenurri z 13.06.2024, 10:31:01
no prostě to řádění použijete ve svůj prospěch.
doma rovnou učit takový to rveme se - pusŤ- za odměnu se zase rveme…. zlepšuje to sebeovládání se, střídáte akci a klid, pesan se učí přecházet z akce do klidu (pochopitelně úměrně věku a schopnostem a tomu, co má naučeno) no a používáte pak i takhle, kdy on si může vypustit páru
Dibl občas zaperlí. Posledně na prochajdě honil 4kolku a ač jsme letěli za nim tryskem byl rychlejší (vyběh za ní když už byla hodně daleko a po chvíli ignorace) chlap na ní co tam vez i psisko (byla to ta s korbou vzadu) byl svatej, všim si ho zastavil. Počkal až ho přestane bavit útočit na kola a rozběhne se k nam. (Mezitím já tryskem k nim, chlap držel druhýho Bonbona neb ten naznal že čtyřkolka mu žere synka a ač ho tohle jinak absolutně nezaujme tak si to s ní chtěl jít vyřídit taky). Dibl než jsem doběhla zapnul příjem, ucho a mozek a dal se pak odvolat. Ani jsem dotyčnému nestihla poděkovat za prozíravost.
Bylo to celé na cestě s frekvencí 10 chodců, 5 cyklistů a 3 pejskaři denně. Auto apod tak 3x do týdne. Blbá náhoda. No aspoň jsem zjistila že i přes 15 kilo nadváhy oproti dřívějšku a mizernejm plicím to fakt dávam jak zamlada🤣🤣🤣
Jako myslím, že ten “amok” u štéňat není nic neobvyklého. Mě se to zase stávalo, když se mi štěně namočilo, hlavně Jess na to byla expert a pak další vzteklost, když bylo štěndo tzv. přetažené, unavené… jako nějaký super trik neporadím. Přijde mi, že je to jak u maličkých dětí, které se dostanou do módu vztekání a ještě nejsou tak velká, abychom se nějak domluvili… že s tím štěnětem je to podobné. Jako můžete vyzkoušet ty pamlsky, hračku… třeba balónek na šňůrce, o který se můžete potahat… z mého pohledu je to štěndo od štěnda… mě třeba na Jess fungovalo jediné.. vypustit a čekat až tryskomyš vypustí páru ultrarychlým běháním, což bohužel není možné všude a pak to bylo teda na prdlačku… to jsem se prostě sebrala a utíkaly jsme.. teda já utíkala a štěně skákalo, kousalo, pletlo se pod nohy, vyráželi tu na jednu, tu na druhou stranu. …srovnalo se po nějaké době.
Takže já neporadím, jen řeknu, že to je u některých štěňat normální.. vyjímkou jsou troubelíni ala můj Mates a nebo Jack… a to že člověk vypadá před lidma jako blbec, co má nevychovanýho psa… tak myslím, že u těch štěňat to vypadá spíš komicky, takže žádná trága.
Prostě se vám to blbě sešlo a máte ještě miminko, tak bych to asi úplně nebrala tragicky. Dospělý pes, který je zvyklý se v takovém prostředí pohybovat to zvládne tzv. s prstem v nose, ale to štěndo holt ještě nee.
Odpověď na příspěvek uživatele Tenurri z 13.06.2024, 11:03:47
No výborně, tak to máte už dopředu naučený, jste šikovní. A pak to jen přenést do tý situace. Já jsem v takový chvíli ochotná se se štěnětem klidně poprat o vodítko, jde o to ,dát mu možnost upustit páru. Nějakej ten malej pešíček nebo fleecový přetahovadlo-to se vejde do kapsy, nebo to člověk připne na vodítko, zastrčí za opasek a má to při ruce. boj je výborný odreagování.
Jenže Megigátor má kraťounký krček a nožičky, tak se dá vzít “jako taška”. Tadyto je jako krotit megaoliheň, má to hnáty všude najednou, a ještě dlouhý ohebný krk jako saň a cvaká to po všem v dosahu 😀 Je to hubený a kroutí se to jak píďala, u toho drápek škrábe oko a zoubek dírkuje ušní lalůček… si to představuju 😂
Díky, takže prostě vytrvat, nezbláznit se z toho a když je možnost, nechat ho tu páru vhodně vypustit 🙂. Já si beru fleecové cca 50 cm dlouhé přetahovadlo do batůžku, abychom si mohli po práci v parku hrát. To ho moc baví a zvládne to i hezky přinést. Potom se zase přetahujeme a různě to střídáme i s pouštěním.
