O všem a o ničem :)

Jsem dva bratři - blíženec  - takže tyhle dny ještě patří mě🙂

Vodnář… a je mi všecko jedno, no i když…🤔

Moje kobyla, když nemá ve výběhu co žrát , vždycky ho opustí, pokud je tam jen páska. 

Já nemám jiné informace než ty veřejně dostupné, jen vím, že přeprava exotických zvířat může být neskutečně zábavná - popisovali případ, kdy Poláci měli špatně navrženou přepravní bednu pro nosorožce, on rozmetal vršek a stoupal předními nohami po vodorovně umístěných vzpěrách výš, tuším, že ho museli přispat ; dvorská zoo má přímo tým specializovaný na přepravu zvířat,který má neustále co dělat,jejich služby využívají jiné zoo

Spousta konkrétních informací jak veřejně dostupná - zoo vydává věstník,kde mimo jiné popisovali okolnost minulých transportů, spolupráci s armádou na dopravě a další.. 

Já si nedávno koupila Příběhy z hlubocké Zoo. Když už tam pravidelně chodím. Nelituji. Mimo jiné se tam na rovinu přiznávají, co a jak jim uteklo. Taky si nemyslím, že to jsou amatéři. 

Jo. Zvíře je prostě živý tvor a když je v ouzkejch, tak dokáže vymyslet neskutečný věci. A nemusí být ani v ouzkejch, že jo. Jako ti sloni, co se po cestě, při parkování stihli nadrat nějakým ovocem a následná jízda vypadala dost zajímavě 😀 😀 

Capo dnes RTG, tak uvidíme, čo uvidíme 🤔

A já držim i to, co nemám. Půjčim si tady kolem.

Jeeee, hele, znamení 😀 já jsem blíženec s ascendetem ve štíru, jako je to občas peklo, co mám v hlavě, to bych vám fakt nikomu nepřála 😀 

Jak dopadl Capo?

Já jsem kozoroh…až na vyjímky naprosto typickej…

Moje mamka mi vždycky říká, že jí třeba trochu mrzelo, že jsem byla jako dítě taková a maková a já jí ze srandy říkám…"ty jsi si myslela, že se tio narodila vytoužená holčička a prdlajs, on se ti narodil malej kozoroh"…na druhou stranu myslím, že v dospělosti mnohokrát ocenila klid s jakým řeším krizovky, když se okolo všichni hroutí…

A je já jsem taky typický kozoroh , kliďas, flegmoš….atd.

Jsem býk, takže potřebuji stádo😄

Já taky kozoroh. 🙂

Tak to už jsme tři😉 já 6.1.

Daja:

Tak to už jsme tři😉 já 6.1.

Já  o den dřív…

Dublinbarzoj:

Jsem býk, takže potřebuji stádo😄

Tak kozorozi už jsou tři… to už je takový stádečko, tak jeden býk se tam ztratí😅

Ale to je fakt😆

Včera jsem se po nářcích vedle na Třetím víčku, jak s hříbětem vůbec nic nedělám a jak mě to štve, dokopala popracovat s černým, no moc jsme toho nepodělali, ale něco málo přeci, zezačátku pruda, že ho tahám ven (bylo asi třista stupňů), ale jak se vyskotačil, tak pak už byl pozorný a dělal, co mi na očích viděl. Je to plašák. Dala jsem mu poprsní tažný postroj, ať se taky seznamuje s dalšími kousky výbavy, tak to nějak přežil, že to na něm všechno cinká a visí, šel na lonž a spíš dělal, že to v životě neviděl, až se máti ptala, zda na té lonži kdy vůbec byl, no samozřejmě určitě desetkrát, ale za ten měsíc a půl to “zapomněl” 😀 Tak na té lonži předváděl různé věci, ale fakt bylo vedro, tak po pěti minutách zkrotnul a už jen číhal, kdy má zastavit.

Ale pak jsme zkusili připojit postraňky, teda provlíkli jsme oprať a lonž tak, aby se to vyvlíklo, když něco, a jak mu to šmrnclo o bok zadní nohy, tak konec, začal uskakovat a kroutit se, tak jsme to párkrát otestovali a nechali ho být, jen jsem mu ty postraňky přehodila přes zadek, aby mu to po těch zadních nohou šmrdlalo a odvedla ho domů. Chudák, měl to psychicky náročné. Dlouhodobý plán je, postrojit ho zádržným řemením, a na to zavěsit různé rušivé provázky a řemínky, které mu budou různě plandat, aby si na to zvyknul. Plán na přípravu do zápřahu jsem odsunula na podzim, tak bude spousta času. V létě je prio obsednout a začít vyjížďkovat, zřejmě se k tomu dostaneme dřív než k tomu, abych ho vzala ze sedla na vodítko, ehm…

Zkontrolovala jsem mu kopyta, trochu upravila chodidla, ale budu muset zase před akcí vystrouhat, aby dělal parádu. Naštěstí mu kopyta rostou rychle, tak jak jsem se bála zezačátku, že je má olámaná, tak teď už dobré, dokonce bych mu to měla asi zabrousit po hranách už teď, aby si právě něco do výstavy nevylomil…

Tentokrát tu hřívu zapletu a máti se kasá, jak mu na zadku vyfikne šachovnici… tak na to si počkám 😀 Teda já si počkám i na to svoje zaplétání hřívy. Musím to udělat tak, aby to nepovolilo, když se bude pást, paseme hodně, aby se koně uklidňovali, takže to musím vzít v potaz. Při svých pletařských schopnostech hádám, že se to rozpadne asi tak pět minut po dokončení, no zkusím to sešít. Už jsem se ptala v galanterii, jestli mají tupé jehly na provlíkání gumy teplákama, a to, co tahala, mi evokovalo spíš akupunkturní nástroje, takže tam nic. Ale jednu takovou tlustou umělohmotnou “jehlu” máme doma, tak ji uzmu a použiji, je tlustá asi jako tužka a má ten konec skutečně kulatý, takže tam se toho nebojím. No a abych ji do šití mohla vrátit, zřejmě pověřím chlapa, aby mi nějakou vyrobil ze dřeva 🙂 resp. mohla bych samozřejmě děrovačkou v práci udělat díru do dřívka od nanuku a vyřízeno, ale chlap bude mít radost, že mi může vyrobit něco praktického, co budu používat 🤗 (jednu sezonu - ale pšššt)

Já to mám hned na začátku 23. 12., ale měla jsem se narodit až v lednu.

Vážím si Vás, ale fakt chce býk mezi kozorohy? Připomínám, že já jsem Váhy, a tak váhám, zda to říci, ale asi jo - býk bude z toho stádečka zdaleka nejtěžší. To bude chtít něčím vyvážit. 

Víc narážek na své znamení se mi tam nepovedlo propašovat. 🙂

Koukám, že Buggyra byla pěkná mučitelka nebohých černých koníčků! Já nebohého flekatého koníčka mučím taky! Protože je prostě červen a zarostlé je všude všecko, trasa se nám smrskla na jeden jediný okruh, ale to nevadí, využiji prostě toho, co příroda nabízí. Tže kobylku mučím opakovaným výstupem a sestupem do krpálu v lese, překračováním padlých stromů, slalomem mezi vzrostlými stromy, couváním na požadované místo a to jak na ruce tak v sedle. Pohled toho nebohého tvora je, no ehm, k nezaplacení😄! Vyjadřuje něco jako: "Nedají mi najíst, honí mě tu jak nadmutou kozu a ještě na mě křičí😄!" Prostě takový můj běžný pracovní den, takže jsem jí s útrpnými pohledy poslala někam…😄V sobotu bylo takový divný dusno, když viděla sedlo, málem omdlela, tahla se jak smrad, já myslela, že ani nikam nedojdem, pak se zatáhlo, začlo příšerně fučet, ale já se zařekla, že tu trasu odjedu, i kdybychom chcípnout měly! Když jsme to otočily směr domů, vítr nabral na síle a kobyla na tempu, takovýhle dlouhý klusový úsek jsem na ní klusala poprvé a byl to moc fajn zážitek. Až na ten příšerný cobí klus ala šicí stroj🙄. Brala to po šutrech, stříkaném asfaltu i po normální asfaltce (jinudy už to momentálně u nás nejde) jak fík, nožičky OK! Když jsme dojely domů, rychle jsem odstrojila, společně s malou je prskla do výběhu a začlo pršet👍! Tže jsem to měla tak tak! Včera jsem jí vzala tamtéž, ale jen na voďáku, neměla jsem čas sedlat, už takhle jsem se vrátila domů kolem 19h a to už je na mě dost pozdě😏 a vysvětlovala jsem jí, že za každý jídelní prohřešek bude potrestána prací. Nevěřila! Pochopila! Ta kobyla by raději dostala karabáčem po zádech, hlavně když by u toho mohla stát a žrát, všechno, jen ne se hejbat! 

S malou Dámou jsem to zkoušela v neděli, ale nikam jsme moc nedošly, poněvadž po měkkém chodí hezky, nic na ní není poznat, ve stáji po zámkovce a cihlách už jí to taky šlape, ale pak musíme vylézt přes šutry na asfaltku, to dá, jde pomalu, ale jde, pak je kus polňačka, to je dobré, ale pak už je ten hrubý asfalt a šutry, samé šutry. Nejde to ani škarpou, protože ta buď chybí, nebo je tam metrová tráva, tže nic. Do lesa s ní prostě touto cestou nedojdu. Tak jsem to zatím dala k ledu a nechávám jí být. Příští pondělí to bude měsíc, co se schvátila, tak mi ten pokrok nepřijde zase upe marný, ve výběhu i klusá, obraty a dopady jí nejdou, ale sama se snaží hýbat. Prostě Bejby nesedí nikde v koutě, což mi přijde super. Drobně po kouskách předěláváme výběh, abychom si my lidé usnadnili práci a koním zpestřili prostor, tak uvidíme, kam až se dostaneme. A také jsme na zahradě usušili i v tomto počasí 2 big bagy sena. To seno je z těch dešťů tak vypraný, že tohle máčet fakt nebudu muset!👍