Jo, jo, Dafule, vím a rozumím a naprosto chápu, proto jsem to psala. Když se něco zasekne a trvá to dlouho, je to únavný. I tak se to zlepšilo o milijoun procent, podle toho cos psala. A opravdu ne každý by na to měl nerf a vydržel to. Má štěstí, že má Tebe.
“Já jsem zabejčenec, když se do něčeho kousnu, držím, chci to dotáhnout do konce, kdybych měla zdechnout /picbům jsem /. Když by mě to omezovala, nutně bych to potřebovala “odstranit” , což ale taky nemusí být dobře, takhle na sílu.”
já jsem vyznavačem hesla “žít a nechat žít” (čemuž odpovídá výběr plemene), ale když je fakt potřeba, tak ta citace platí plně i pro mě.
a s tím odpadkovým košem to je pravda. Spadá to do prevence, neumožňuje to psu se chovat špatně, a když ta chuť nebude dostatečně dlouho naplněna, tak by měla vyhasnout.
No a já jsem s košem cvičila, cvičila, cvičila. Jak magor. A kupodivu se tohle s Tali podařilo, tam jsme to dotáhly do vítězného konce stejně, jako s oběma Bubrdlema. Páč jsem právě líná na takovou věc furt myslet a otravovalo by mě to. 🙂
hmn: znovu přemýšlím, jak ten můj výcvik s klikrem ponesou ostatní psi, zvlášť, když jsou do tréninku nepřímo zapojeni - viz. Vaše míjení ve dveřích apod.? Jak jste prosím řešila?
děkuji-no,má štěstí,že má mě,-někdy mu to upřímně říkám-že jako-ale ty ses dobře přestěhoval,ty máš dobrou rodinu,žeeee?vycházky,hračky,na výlety tě berou,ty se máš,žeeeeee????
takovým tím pochvalným tonem-kterým se psovi říká,že je hodnej:-().🙂
stejně jako když Dafi říkám-no tys chudinko musela jít na vycházku a běhat,ale ted pudeš do postýlky a hajat,jééé ty seš chudák,že chodiš na vycházky,ale ted se budeš válet-taky stejnej pochvalnej ton…🙂
já říkala onehdy psychologovi,že jsem slabá osobnost,že nic nevydržím…a on-ale vy jste silná osobnost,tohle by málokdo vydržel🙂-byla řeč o jedné kolegyni v práci…,
s tím košem to měl být spíš příklad,že,když něco stojí hooodně práce,tak je lepší se na to vykašlat…..
on to taky uvárěl jako příklad,já teda řeknu jinej příklad-nemáme stůl a židle…
máme obývák-stěna obývací přes celou zed,kde je knihovna a oblečení,u jedné zdi sedačku,naproti dveře a naproti stěně zed-2 okna,pod jedním pelíšky,a knihovnička s klecí andulek…
a uprostřed dtolek pidi a 2 křesla-tam jíme….
naučit Dafinu at neleze s křesel na stůl je pro mě taková dřina-že u nás na stole kromě ubrusu NIKDY NIC NENÍ
prostě-najíst se a sklidit ze stolu,……
než bych se s ní piplala-protože ona na tom stole i jednou dobu ležela a vyhlížela oknem,jesli jdem z odpolední…
tak holt furt uklizenej stůl….
tak to by mě taky zajímalo?
u nás,když chci cvičit s jedním,druhej je za dveřma,nebo má čekej,ale nedokážu si představit jak klikám a odměnuju xxx krát denně Žeryka a co s Dafi??
učit,že tohle se jí netýká??
že jako,ona cvičí venku,a Žeryk doma?
ona,která si xx krát denně pomalu rozbije šnupáček,jenn když v dálce zahlídne jídlo?
jak by jste to prosím řešila s druhým pejskem?děkuji
děkuju moc za rady a inspiraci,i když to asi nevyužiku,protože už fakt nemám sil….☹️
tak určitě dobrá inspirace pro další lidi,i pro mě-
Dafi:děkuju moc za rady a inspiraci,i když to asi nevyužiku,protože už fakt nemám sil….☹️
tak určitě dobrá inspirace pro další lidi,i pro mě-
Já když čtu, jak to u vás funguje/nefunguje a jak dlouho už…upřímně…já se svojí povahou bych to už taky nehrotila. Asi bych spadla do nějakého přijatelného stereotypu a konečná.
Z toho co popisujete mi přijde, že u tohodle psa musí být něco v hlavince špatně, protože tolik práce, co jste do něj nainvestovala …si myslím, že ten výsledek s “normálním” psem by musel být výrazně lepší. Že možná by s ním někdo dokázal něco víc, ale jinak prostě dosáhl nějaké hranice a dál už to nejde.
Tak aspoň bych pořídila umělohnotnou přepravku, dala bych do ní měkoučkou dečku a postavila ji někam pod stůl, do koupelny, do kouta.. vchodem ke zdi, aby nekousl když vyjede.
Manželovi bych řekla, že jsem pejskovi pořídila domeček a na přepravku umístila nápis “Milovaný Žeryček”, nebo “Tohle je Žeryčkovo” nebo tak něco🤣
Výhoda je, že ten váš protiva o soukromý prostor opravdu hodně stojí. Nikoho jiněho bych tam nepouštěla a nikdy ho tam nerušila.
To by nemuselo být tak náročné…
efe:hmn: znovu přemýšlím, jak ten můj výcvik s klikrem ponesou ostatní psi, zvlášť, když jsou do tréninku nepřímo zapojeni - viz. Vaše míjení ve dveřích apod.? Jak jste prosím řešila?
pokud sami nejsou už naklikaný, tak v klidu
pokud jsou, tak jedině oddělené nácviky…což při míjení ve dveřích asi nepude 🙃
PS. pokud jste několikrát neudržela nervy a zmlátila ho, tak vám prostě 100% nevěří…(se mu nedivím)
No právě že jsou. Takže jedině odměňovat oba.
lupus4-nevám,jestli to s těma nervama na uzdě bylo na mě….?
a jestli jo..
tak-jasně,pochopila bych,že mě nevěří,když jsem ho 3 krát za život zmydlila-a ano,ruply mě nervy,protože si prostě neleštím svatozář….☹️
a ano,jasně,moje chyba-nemělo se mi to stát nikdy!!!!
ale-já bych pochopitelně pochopila,kdyby nevěřil MĚ,ale on to má se všema-a můj přítel,jeho máti…atd-se na něho v ŽIVOTĚ ANI KŘIVĚ NEPODÍVALY,nevím,co by se muselo stát máti aby psovi jednu flákla-to u ní neexistuje!!!!!!!
jo u svých psů občas použila třeba vodu-postříkat a kdysi plesknutí novinama-vrchol jejího potrestání psů-kterýho-ty noviny si asi ani nevšimly😀
ale u mých psů by si to v životě nedovolila…
takže jakej má Žeryk důvod u ostatních?
a jak se v tom vyzná ten druhej???
že poslechne to co ten první??
“takže jakej má Žeryk důvod u ostatních?”
prostě NEVĚŘÍ
za ty roky se toho muselo stát hodně, co ho v tom utvrzovalo
a tsačí i jenom NEvedení psa, nejednoznačnost, nesrozumitelnost
se to nabaluje jako sněhová koule
(i to hezky Šusta popisuje)
ke klikru a více psům - za prvé lze pro každého psa používat jiný klikr s jiným zvukem
a za druhé, komunikuji s jedním psem, koukám se na něj, oslovím ho….
jako sorry, ale i nenaklikany pes vidi, ze za klidnuti se krmi. Domacimu psovi se pak blbe vysvetluje, ze jeho se to netyka ( to krmeni) .
umi cist myslenky, co se nbude doma dit a krmeni si jako -nevsimnou ?
Tyjo dva klikry, no jasně. Geniálně jednoduchý 👍🏻
ano-tomu rozumím..,
jene jsem to myslela tak,že chápu,kdyby nevěřil MĚ,ale z ostatních mu nikdy nikdo nic neudělal-a ani po něm nikdo nic nechtěl-já su ten prudič-učešu/ostrříhám/utřu
zbytek rodiny jsou ti dobráci-co hází míček a dělají vycházky a pohoda žádný požadavky
2 klikry-tak to je nad moje schopnosti-jsem motorický nemehlo…
..klikat můžete i propiskou aby byl zvuk jiný…
Dafi:to nevím,to mě nenapadlo..
p.s.-funguje to i na lidi?
a kolik to stojí prosím?
https://cz.vitamin360.com/p/life-extension-bioactive-milk-peptides-30-veg-capsules?utm_source=google_product_feed&utm_medium=cpc&utm_campaign=price_comparison_site&utm_term=0970166000&utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_campaign=PMax&utm_id=18275424860&gad_source=1&gclid=EAIaIQobChMI3PezsoXsigMV1KaDBx0HXDW8EAQYASABEgLt8_D_BwE
mléčné peptidy jako Zylkane
Dafi, myslím si, že je to taková povaha, nemusí mít špatné zážitky.
Jeden můj kamarád si kdysi, ještě za komančů, přivezl z vojny štěně, fenku jménem Pocem.
Vyrůstala v láskyplném prostředí, pravda trochu bez hranic, vyrostla z ní inteligentní a kousavá potvora.
Pocem si jednou pořídila štěňata, neuhlídali ji. Štenda byla krásná po mamince, rozdali je kamarádům, já tedy s díky odmítla 🙂)). Kdo si je vzal , byl nemile překvapen, všechna zdědila povahu po Pocem.
Jedna fenečka dokonce doslova rozvrátila celou evangelickou farnost, farníci se báli faráře, jejího páníka, naštěvovat.🤣