Všeobecný pokec

Já pořádám hobby horsing jako doplňkovou disciplínu na závodech, vedoucovala jsem na hobby horsing táboře a mám instruktorský kurz hobby horsingu. Mno a tak 😀 Akorát ona nám ta pomůcka na ten HH nechybí, my “koně” máme, jen není živej.

Z HH si dělají legraci také psíčkaři a myslím, že to tady bylo, jak chodí s prázdnými vodítky a obojky po psím hřišti/cvičišti a předstírají, že v tom obojku je jakýsi neviditelný pes. Ale to jaksi není totéž. Aby to byla analogie, museli by mít v tom obojku plyšáka 😀 My totiž těmi plyšovými koňskými hlavami manipulujeme a u některých disciplín záleží na poloze hlavy toho koně a třeba napnutí nebo úchopu otěží, jak bude předvedení hodnoceno. Je to trochu jako by si dělali legraci z gymnastek s míčem nebo se stuhou a předstírali gymnastiku s míčem bez míče nebo gymnastiku se stuhou bez stuhy. No tak my máme gymnastiku s plyšákem na tyči. Vo co gou 🤭

No ale pohybovat se na sjezdovce , jako že tam lyžuju a chtít vyjet bez lyží na vleku………… to jako…….. to je opravdu pěkně blbý a bezohledný hlavně.  Pro mě je hh nepochopitelný, to naprosto přiznám, u dospělých lidí úplně, ale tam nikdo nikoho neomezuje , jako při tom, co jsem dala v odkazu. viz ta chůze po vleku a tak. Pro mě ne nepochopitelný i kynologie bez psa. 

Mně ten hobby horsing přijde dobrý tak pro děti. Dcery majitelky jednoho mého odchovu ty koníky na tyčce mají a občas s tím venku blbnou. Myslím si, že pro zábavu ve volném čase to není špatné, aspoň ta děcka nesedí furt u tabletu nebo mobilu. Že to srovnávají ti odrostli puberťáci s nějakým hobby skiingem je podle mě úplně mimo, navíc ničí sjezdovku. Bych je, být tím provozovatelem, pěkně hnala. 

Neteř si taky hrála, jako malá, s “koněm”, tedy s koňskou hlavou na tyči, kterou jí vyrobila moje mamka z lepenky a koudele. Ale byla to dětská hra, která vyústila do toho, že začala jezdit ke koním, jezdit na koni, pracovat s koněm ze země.  U dospělých mi to připadá prostě divné. 

No tak přesně tohle dělají i třeba děti s hobbíkem, my totiž taky máme u koní takové jako agility parkury - říká se tomu trail 🙂 A to si zapamatovat a předvést na předepsaných místech předepsané prvky, to je taky docela záhul. A ještě do toho strategie - jak nakročit do poslední překážky před prvkem, aby vám vyšly nohy do předepsaného nohosledu v tom prvku za překážkou, abyste mezi tím neudělala nevzhledný přeskok, který rozhodčí samozřejmě hned ohodnotí snížením skóre… a tak 🙂

Inu to nevadí, že vám hobby horsing nesedí k dospělým. Oni ti dospělí, co to dělají, nejsou ze skla, aby si brali k srdci, že je někdo nepochválí 🙂 

Tak jsem to nemyslela. Ať se každý baví jak chce. Jen já naprosto nechápu, proč psychicky zdravý dospělý člověk šaškuje s koňskou hlavou. To je ale můj problém, moje nastavení.

Pro mě to je šaškování. Něco jako kdybych dělala, že něco vařím nebo peču. Jako vážila suroviny, jako míchala těsto, jako vyvalovala, jako bych vypichovala tvary, dávala na plech a dávala do studené trouby, aby se jako upekly. Prostě bych zachovala postup, ale bez surovin. 

U dětí běžné, tím se učí, u dospělých podivné. 

No však ten balón na gymnastiku s balónem taky nemusíte nijak chystat 🙂 Nebo ten míč na volejbal.

Tohle je prostě aktivita bez zvířete 🙂 tak nemůže logicky mít benefity spojené se zvířetem.

No jasně, děti si ty koníky hladí a mluví s nimi a češou je (no… jako panenky…), no my dospělí to zase tak neprožíváme, a klidně toho koně položíme i na zem 😄

U těch panenek mě napadlo - když mohou panenky sloužit jako trénink na dítě, proč by plyšák nemohl sloužit jako trénink na živé zvíře 🙂

…jj na hlavu a orientaci je to náročné a učím se parkur napřed sama a pak se psem, ale s hračkou jako důchodce fakt ne, to bych si připadala jednak jako magor a jednak by to pro mně bez psa ztrácela smysl ..jsou i jiné aktivity, kdy si člověk ve stáří muze hlavu ještě cvičit, ale tohle fakt nee…

Ono to pro důchodky taky moc není, musí se ten koník udržovat mezi nohama a držet ruce blízko u sebe před tělem, rukama si k rovnováze teda nepomůžete, to by bylo snad i nebezpečné…

Orionka:

Věřím ve váš dobrý úmysl, ale jinak to pokládám jen za další článek, jak zvednout zášť vůči seniorům. Zdůrazním, že ne z vaší strany. 

Přidám záležitost k zamyšlení, případně reakci : Studentka VŠ, žije u rodičů v rod.domě, veř. doprava do školy cca 30 - 40 minut. Tak dostala auto, kterým to trvá o chvíli méně. Jenže benzín drahý. Tak si našla ve městě pronájem bytu. Drahý. A protože má velmi malý příjem jen z brigád, požádala si o příspěvek na bydlení. Dostane ho ? Čili - má na něj nárok? 

Jestli studuje a je věkově do 26 let, tak si myslím, že musejí žádat rodiče. A pak si myslím, že příspěvek na bydlení byl zrušen, teď je nějaká superdávka a jsou přísnější pravidla. Já na ni třeba nedosáhnu a to jsem sama.