HH…super, cokoliv, aby alespoň některé děti neseděly na zadeli doma a hýbaly se, navíc co jsem viděla, tak to není úplná sranda a některý překážky bych teda ještě dnes raději skočila v koňském sedle, protože já už bych to asi sama nepřehupsla…ale zároveň mi to trochu přijde líto…viděla jsem dělat HH převážně holky, myslím, že tam určitě nějaký “sen” jezdit na koni je a že tohle je taková “náhražka” a mrzí mě, že prostě ne každý, kdo by si to přál, kdo o tom sní má možnost “chodit na koně” …jak jsme tomu za mých mladých let říkali.
Prostě mi to připomíná dobu, kdy jsem ještě u koní nebyla a hrály jsme si s kamarádkou, že naše kola jsou jakože koně…prostě kůň to není…
S těmi imaginárními psy…hele já nevim, to jsem viděla dělat dospělý lidi…a jak nic proti ničemu, nikoho tím neobtěžují, ať si každej dělá co chce…jsem venku a hýbu se, tak furt lepší než dřepět u televize, ale jako koncept mi to přijde takový pitomý…dám povel, předpokládám, že ho imaginární pes splnil a pak toho imaginárního psa ještě pochválím, tak na to teda už nemám tu “dětskou” dušičku…to radši budu chodit do parku krmit vrabce…nebo když už teda pes, tak se nabídnu jako venčitel do útulku…
..ale já to tak neberu, že mi to podstrkujete, jenom můj názor, pro mně má význam zvíře živé a aktivity s ním spojené…ne nějaká hračka, ta mi nestačila ani jako dítěti, to jsem raději doma měla šneky nebo kobylky, když hemohl být pes…takže pokud se těch osmdesáti dožiju, tak to spíš budu mít doma králíka nebo morčata a v rámci procházek jim budu chodit na zelený…
Mojí mamince je osmdesát. Vychovala a vycvičila si dnes 3,5 letou fenu, chodí s ní na procházky, dělá na zahradě, chodí za kulturou. Neumím si představit, že by si hrála na to, že má koně nebo psa a někde na veřejnosti si strkala tyčku mezi nohy, aby na tom “koni” mohla jet, nebo za sebou vláčela vodítko s prázdným obojkem. A nedovedu si představit, ani že by to dělala v soukromí.
Jo…taky jsem měla vycvičený morče, než imaginárního psa…
….pravda, jako úplně malá jsem se starala o ocásek a tlapku z králíka, pak šneci a kobylky,pulci a žáby, rybičky a pak křeček, morče…kdyz jsem se odstěhovala a vdala, přišla na řadu kočka a pes….
Kotě jsem dostala asi v šestý třídě, když už jsem teda jako nemohla mít psa…ale teda jako “náhražka psa” zlatý morče…venku za mnou běhalo na volno, přiběhlo na zavolání, umělo chodit na vodítku a umělo si na povel sednout a čekat…kotě bylo takové to polodivoké, co se někou okotila kočka ve stodole a následně odchyceno a darováno jako mazlíček do bytu...žádnej mazlík to nebyl, byla jsem spíš zdrápaná, ruce, nohy, jak mě intenzivně “lovil”….prostě Mikeš by se dal naprosto přesně popsat jako “z divokých vajec”…no když mu bylo tak 12 let, tak už se s přihmouřenýma očima dal tím mazlíkem nazvat.
No prostě pro holku, co si představovala kontaktní a přítulné koťátko, které by bylo parťák, to byla fakt prohra v loterii a myslím zpětně, že i kocourovi by bylo lépe někde ve stodole jako kočka myšilov, které tam lidi šoupnou nějaký jídlo na přilepšenou…
..morčata jsou super, moc mi chybí….
S těmi imaginárními psy…hele já nevim, to jsem viděla dělat dospělý lidi
co - shodou okolnosti asi jen - na sobe meli psi hadry a psi sliny na kalhotach na leve noze 😇uz jen ten nazev varuje, ze to nemuze nikdo normalni myslet vazne
Hm - tak jsem tak o tom HH přemýšlela - v něčem má asi Buggyra pravdu. Mě to ale i tak přijde normální u dětí, u dospělých mi to přijde prostě divný takový. A to stejný to venčení imaginárních psů a cvičení s nima. Divný, divný, pro mě divný. A argument, který tu padl, že to může být dobrý pro seniory a mozkovou aktivitu - senior, který je schopen provozovat toto, je schopen stavit se v útulku a vzít ven nějakou čibabu malinkou, aby se prošli a aby třeba - když je zdatnej - zapracoval na její socializaci a cvičení. Takže tady taky nic. Já jsem jako dítě měla houpacího koně, pak skákací míč s hlavou koně a rajtovala na tom, protože mi máma nechtěla dovolit mít koně na balkoně 😀 , ale fakt si nějak nedovedu představit, že s tyčí mezi haxnama zdolávám překážky. Neříkám, že to není náročný a tak, ale mě osobně to přijde v dospělým věku divný. A že jsem teda celkem ulítlá. Každopádně Buggyro díky za jiný pohled.
A to stejný to venčení imaginárních psů a cvičení s nima
Bych asi predne nehazela HH a HD na jednu hromadu …
No šak jsem říkala, že Buggyra na to hodila jiný úhel pohledu. ale já vlastně v podstatě zmiňovala hlavně tu zhovadilost lyžování bez lyží.
No ono je dost seniorů, kteří celej život psa neměli, takže pořízení na starý kolena je pak dost peklo, zažila jsem to s tetou.
No kdo psa neměl, tak ho asi nechtěl a nebude chtít ani na starý kolénka a pak těžko půjde šmrdlat obojkem po asfaltu. A ten kdo měl a už nemože, protože třeba finance a já nevím, tak pokud má sílu šmrdlat obojkem po asfaltu, může vzít tu čibabu z útulku ven.
No to je fakt, ovšem já to vidím tak, že šmrdlat obojkem po asfaltu můžeš jen občas když tě zrovna nic neboli, za to živej pes nepočká. Jako jo, je to divný, ale pro člověka se zdravotními výkyvy, což je dost důchodců, není pes zrovna dobrá volba. Ale když je jim líp, asi chtějí mít důvod jít ven.
protože mi máma nechtěla dovolit mít koně na balkoně
Mně taky ne a to jsem to měla ták hezky vymyšlený, jakože by se poník i do výtahu vešel… ale to né, máma byla Herodes a nechtěla mi dopřát, abych jezdila do školy na piníkovi. Já houpacího koně neměla, mamka ho nesehnala, takže na plnou hubu říkám, že závidím, já si musela osedoat opěradlo křesla….😵💫
Já to beru… ne každej má v blízkosti útulek, kam by mohl chodit vypomáhat jako venčitel…já bych to třeba ani psychicky nezvládla, že toho pejska musím po prochajdě zase strčit zpátky do útulku.
Jasně každá pohybová aktivita na vzduchu se počítá… mě na tom spíš vadí… nebo ne vadí, to není to správný slovo… no prostě, že já vlastně nevidím výsledek mého snažení… že defakto po povelu je předpoklad, že to imaginární pes splnil… a že jsem teda super cvičitel.
Hele já nevim, jsem velmi tolerantní člověk a pokud lidi svými aktivitami nikoho neobtěžujou, nikomu neubližujou, tak nebudu nikoho soudit… ale teda tohle na rovinu říkám, že nechápu, to bych se radši prošla po parku a završila to posezením v kavárničce…. na druhou stranu 100x raději potkám člověka s imaginárním psem, než někoho, kdo má nevychovanýho psího spratka.
Ale když je jim líp, asi chtějí mít důvod jít ven.
no dyk jo - viz ten útulek. Jako já si nedovedu přestavit sebe, že půjdu a potáhnu za sebou vodítko s prázdným obojkem. To si radši půjdu cíleně zacvičit ven prostě. Takhle chodí bývalá kolegyně, co je v důchodu - sejdou se s trenérkou v parku, skupinka a cvičej. To mi smysl dává, smýkat obojkem po asfaltu ne.
Hele já nevim, jsem velmi tolerantní člověk
No je pravda, že co mi po tom, to bez debaty. Takže tady proč to člověk řeší, leč ty sjezdovkáři, tak ti mi vyloženě hnuli žlučí.
Jo “sjezdovkáři”… tam je to něco jinýho.
Vím,že moje názory a zkušenosti jsou úplně jiné než převážné většiny tady.Omílají se zde důchodci.Jsem také důchodce.Přesto mám psa,velkého,další zvířata,chodím i do práce,mám i různé zdravotní problémy a přesto si říkám,že až se čas Alana naplní, tak si ještě jednoho psa,tedy spíš fenu, je pro mě daleko jednodušší, pořídím. Vím,teď mě většina odsoudí,ale ať.