Všeobecný pokec

Prostě obecně si myslím, že ukázaná platí.

to jo, ale tady jde podle mě primárně o pohyb a reakce psovoda, aby si zažil nějaký stereotyp pohybový - třeba jak ukázat tělem psu, kam má u překážky běžet a na to psa člověk, který je matla jako já, nepotřebuje, protože je lepší si to zautomatizovat, jinak svým špatným pohybem toho psa pletete a motáte se tam oba a učíte to toho psa špatně.  a jsou lidi, kteří prostě třeba psa neumí pochválit. Něco zamrčí a ten pes ani neví . A nebo naopak excitovaně ječí.

No a jak ten psovod začátečník pozná, že pes se odmítá chovat podle příruček proto, že je to nepříručkový pes, a ne proto, že psovod pořád tahá za vodítko kam nemá, upírá svou pozornost, kam nemá, tlačí na psa nevhodným způsobem, má chybné postavení těla, dělá pauzy, kdy nemá, atd. Teda ten začátečník to třeba pozná, když mu to trenér řekne, ale jak to má napravit, když mu na vodítku lítá pořád ten nepříručkový pes a psovod je zacyklený v nějakých svých stereotypech, neřku-li zlozvycích…

V podstatě tohle u koní odbourávám tak, že u člověka, který tělem a hlavou dělá, co nemá, použiju zkušeného hodného koně, který reaguje pouze na správné pokyny, a těch matoucích si nevšímá. Když bych nechala začátečníka cvičit s citlivým koněm, který reaguje na každé hnutí, rotovali by tam spolu hodinu, oba by se uzoufali, a nic z toho. Jenže kde má ten psovod, co přišel se svým psem na cvičák, vzít nějakého toho zkušeného a klidného, který ho bude dobře vnímat. Přeci jen většinou se sejdete na cvičáku parta lidí s více či méně nedorozuměními, skupiny jsou zpravidla podobné, tj. buď začátečníci nebo pokročilí nebo určité zaměření, a všichni jste na stejné úrovni, ne vždy má trenér někde uvázaného svého psa, kterého může začátečníkovi půjčit, aby si to na něm nacvičil (a co když to budou potřebovat nacvičit čtyři začátečníci…).

No ale já mluvila teď teda o práci s koněm ze země - což jsem nezdůraznila, pardon… Kde je to némlich totéž (neumím říct nebo napsat “to samý”) jako se psem 🙂 Zvíře čte polohu těla, gesta, přenesení váhy, směřování “tlaku” nebo pozornosti… Když člověk nedokáže ovládat své tělo a svou pozornost, kůň ho špatně pochopí, a to se týká klidně i těch kroků (celkem švanda pokoušet se u nervozního koně, aby zůstal stát, když překračujete z místa po jeho boku dopředu před jeho hlavu ve výstavním postoji)…

…no ja nevim, dokážu si představit trénink na sucho, i ho občas praktikuju s trenéry, ale abych při tom měla u sebe hračku to ne….toho psa si dokážu v treninku na sucho představit i na něj mluvím a ukazuju mu…

 😀

No zas ale nevim ešivá funguje - tady z tý komunity by nikdo mávat prázdným vodítkem asi nešel. Cvičit na sucho jo, ale bez vodítka. Zas na druhou stranu - já jsem zastáncem toho, že v jednoduchosti je nejen krása, ale taky účinnek. To jsou dneska samý koncepty  a onlíne koncepty, ale pes pak stejně problém vyřešený často nemá.

Už jsem se nechtěla zapojovat do této debaty, ale nedá mi to. 

Buggyro, píšete o půjčování trenérova psa lidem, aby si vyzkoušeli, jak má fungovat ten jejich a jak mají fungovat oni. 

Nevím, jak je to u koní, asi úplně jinak, ani jak to kdo má se svým psem. Ale já, my, když budu mluvit za mamku a rodinu obecně, nechceme a nikdy jsme nechtěli, aby naši psi poslechli, poslouchali, někoho cizího.  Naopak. 

No právě, tím spíš si to lidi musí občas nacvičit bez psa.

(já jsem nepsíčkař, tak tyhlety detaily nevím, asi se to bude taky lišit pes od psa, majitel od majitele, filosofii od filosofie - někdo třeba potřebuje psa dávat do hotelu nebo svěřit venčiteli atd.)

Nikdy jsem necvičila vrcholově, tak nevím, jaké praktiky se dnes používají. Ale pro běžný výcvik, takový ten provozní, nebylo nikdy potřeba si nic nacvičovat “nasucho”, bez psa. Dnes se ze všeho dělají složitosti, hledají se problémy kde nejsou a zdravý rozum bývá leckdy upozaděn. 

Mám pocit, že HH i HD je zas akorát další způsob jak z lidí vytáhnout peníze.  

No však to tady ale Ph psala - a je to i jasný, že na běžný - provozní výcvik to potřeba není, že tohle je záležitost sportů. Pro matlu, jako já, když bude chtít dělat se psem aginu třeba, tak ten suchej nácvik, jak když najde. věřte, že bez něj se u těch překážek člověk motá jak hajzl při povodni. A psa tím jen mate, když si zažije, že stojí-li u překážky takto třbeba bokem vysílá tím psa, který už běží na tu překážku do směru, který následuje. když si to nezažije a jde na to jako já , pošle psa slušně řečeno do kšá. Třeba Rumíček ma agi rád, kdybych byla menší nemehlo a měla hlavně víc času, mohli jsme třeba v agi někam dojít. Takhle jdeme jen do lesa 😀 A že nám je tam pěkně, to zase jo.

😀😀😄

Ano, na agility si musí nejprve projít parkur psovodi. To je jasné a to nikdo nezpochybňuje .

Ale debata začala o něčem jiném. Nebudu to opakovat a spouštět znovu. 

Však u nás v chatový osadě, která je až z 1.republiky, mají totemy. Ake dneska si víc lidi hrajou na indiány než v chatových osadách na kovboje bych řekla.

Orionka:

Pro zrzavce: “ti lidé netočí lasem……” Podívejte se do starých kronik, do těch meziválečných. Vzniklé osady žily obdivem k Divokému západu a i tím lasem točily. “Jsem v krinolíně lariatu oblečen, mou košilí je tichá savana. A v sedle sním svůj kostkovaný táhlý sen…..” atd. , někdy vám to dám do hudebního 🙂) (Kdybyste nevěděly, tak krinolína v písni není šněrovačka).

Já si myslím, že tam nešlo jenom o obdiv k Divokému západu. Byl to prostě způsob trávení volného času a pro ty lidi to symbolizovalo svobodu a duševní pohodu. Třeba jako chalupaření nebo kempování. 🙂