Ahojky, ráda bych se zeptala. Učil jste někdo vašeho psa běhat u kola? Jakým způsobem se to dá naučit aby to nebylo nebezpečné pro psa i jezdce a jak dlouho taková výchova trvá?
Naučila jsem ho povel u nohy u obou mých nohou a pak jsem ho postupně naučila nebát se kola. Pak jsem naučila, že na kole je u nohy z pravé strany, aby byl pes chráněný a nevybočil.
I tak ho mám ale za takovéto situace na vodítku, které volně držím v ruce a nikam nepřivazuji! aby mně nikam nemohl v krizové situaci stáhnout. I když pes povel umí i na volno, přeci jen ho má víc pod kontrolou, pořád je to zvíře.
A přizpůsobit rychlost a dobu jízdy psu. Totéž terén - kamenité okraje cest nejsou to pravé, asfalt lze přeběhnout, ale ne běžet po něm hodiny, a měkké či kluzké povrchy ničí klouby.
Prostě s rozumem.
Se psy jsem u kola jezdila léta na cvičák už od jejich půl roku.Při učení jsem nejdříve kolo vedla a psa naučila povel ke kolu aby byl na pravé straně.Ostatní už byly povely,které pes znal.Stůj.pomalu.Psi jsem měla na vodítku,které jsem jen držela abych v nenadálém případě mohla psa pustit.Pokud je pes ovladatelný,tak to nikdy nebyl problém.
Já přidávám jen cyklo-peso historku, protože sama na kole s holkama jezdím jen po lesních cestách jako pomalý doprovod na skládačce a jízdě nepředcházelo žádné učení.
A ta historka. Otec naší černé (která je k neutahání), prý dle chovatelky byl unavený pouze tehdy, když její manžel vzal kolo a psa hnal vedle sebe desítky kilometrů včetně náročných terénů. Pes byl během u kola natolik nadšený, že jednou využil možnosti pláchnout ze zahrady a připojit se ke kolem jedoucímu cizímu cyklistovi. Rodina jen zahlédla daleko mizející hnědou kudrnatou šmouhu. Snažili se dohnat, najít vypátrat, přivolat, hodiny běžely… už už mysleli na nejhorší, protože bydlí na okraji Ostravy, když tu najednou pes s jiným cyklistou běží zpět.
Prostě na konečné přestoupil na “zpáteční linku”.
S dovolenim si sem jdu vice mene ulevit, postezovat.
Loni jsme si s muzem koupili nova kola, protoze nas jizda na kole moc bavi. Jenze Hachi s tema jeho odoperovanyma prednima, vyssi vahou a hunatym kozichem neni uplne uzpusobeny na delsi kolisticke vylety. Jezdime jen tak 5-6 km, kdy se Hachiho snazim dost brzdit (beha na volno a snazim se, aby sel klusem, protoze ma tendence letet jako sileny), vse v lese/polnich cestach atd, a dost vybiram i pocasi, aby nebylo teplo (nad 15 stupnu nebo slunicko uz je na nej moc). Tim padem toho ale bohuzel moc nenajezdime ☹️
Jenze bez psa se mi take jezdit nechce. Citim se spatne jen z pocitu, ze bychom meli byt venku a pes zase sam doma ☹️ Mate to nekdo podobne?
Jo mám. S běháním. Mám v sobě pořád nutkavej pocit běhat. Člověk si řekne - máš psy, běhej se psama. Ale! Jednak pro mě je běh o tom, že mě prostě nic neruší, běžím, jsem tam jen já, můj dech a nemusím nic řešit. Což se psem prostě nejde. Když to bylo ve městě , nešlo to vůbec, protože tam pořád musí být člověk ve střehu kvůli jiným psům- i když máte psa vychovaného, furt se někde vyskytuje či může vyskytovat potížista. Nikdy se mi to nepodařilo opravdově skloubit, protože ano vyvenčím psy a pak půjdu běhat? Časově to nedám, to nejde. No a šidit psy se mi taky nechce, jsem s nima ráda…. 🙂
No a teď, když jsme v přírodě za 32,5 vteřiny a po vysápání se do kopce mám na běhání fakt ideální terén a jako by se dalo - spešl mimo léto, kdy tu nikdo nebývá, běhat i s těma psama, tak mi to trošánek komplikuje Bubrdlína, která je velká motalína. Mám psy naučené, že Tempo-Tempo znamená běžíme, běžíme a nic jiného. Jenže že jo. Útulková důchodkyně tohle moc nepobírá, rozběhne se radostně a pak se zapíchne, otočí, jestli tam jsem a už ležim 😀 Takže…….zase neběhám. Jen občas a chvilinku.I proto, že ona je prostě babička, tak jí nechci drtit.
No znám pár lidí co používají toto, ale pravda je to na trochu menší psy než NO.
Ale to by se dalo jednoduše prodloužit, kostra z lehátka, křesla, skleníku, tyčky a dvě kola a vejde se aj slon. 🙂 Já bych vzala žebřiňák. Normálně přidělat bezpečnostní pás z auta, do toho postroj, jedeme.
Pokud žijete v rovinaté krajině s dostatkem kvalitních lesních cest a zároveň disponujete nějakými zbytečnými penězi, můžete svému psovi snést modré z nebe v podobě cestování nákladním kolem. V placatých zemích je bike-cargo běžný dopravní prostředek, na svém nedávném výjezdu do Belgie jsem zrovna viděla paní, co vezla takto dva labradory k pláži a teprve tam je vyklopila. Kdybych já uvažovala o koupi, asi bych udělala nějaký výpad do bazaru v Holandsku, neb pořizovací cena nového kusu je poměrně vysoká. (ilustrační obrázek přiložen).
Ale říkali známí, co si to v Holandsku půjčili, že s tím dost blbě jezdí jak to má pak těžiště před předním kolem, ale možná jde jen o zvyk a praxi nevím, na pár dní s tím spokojení nebyli.
No na tý fotce jsou v tom pravda dva 50 cm psi, takže jeden větší by se tam asi vešel.
Sama s tím zkušenost nemám, ale je dobré, že jste sem postřeh napsala. Já jsem jen - když jsem několik let v placaté zemi žila, viděla, že s tím jezdí opravdu hodně lidí, nejčastěji v tom vozili děti. A za řídítky seděli rodiče v obleku…
Takže pokud by někdo uvažoval z jakéhokoli důvodu o koupi pro sebe jako variantu k autu na převoz “čehokoli”, pak by asi stálo za to se zastavit v prodejně cargokol a vyzkoušet si. Především s vědomím, že kvalita zdejších cest se zdaleka nerovná kvalitě stezek v placatých zemích.
Ale já jsem cykločlověk obecný a s kolem i v naší kopcaté a arogantní Prahe absolvuji vše, co jen trochu jde. Na auto mezitím kadí holubi.
Jo, to říkali, že se v tom vozí děti, proto to má asi ty dvířka. Tak možná vyasfaltovaná rovinka není problém, ale u nás asi tak Polabí, zbytek kopečky a to si moc nedovedu představit?
Ale koukám existujou půjčovny, tak jedině na den dva zapůjčit a vyzkoušet si oblíbený trasy i s psím nákladem http://cargobikes.cz/in/index.php/sluzby/pujcovna
PumaCZ:S dovolenim si sem jdu vice mene ulevit, postezovat.
Loni jsme si s muzem koupili nova kola, protoze nas jizda na kole moc bavi. Jenze Hachi s tema jeho odoperovanyma prednima, vyssi vahou a hunatym kozichem neni uplne uzpusobeny na delsi kolisticke vylety. Jezdime jen tak 5-6 km, kdy se Hachiho snazim dost brzdit (beha na volno a snazim se, aby sel klusem, protoze ma tendence letet jako sileny), vse v lese/polnich cestach atd, a dost vybiram i pocasi, aby nebylo teplo (nad 15 stupnu nebo slunicko uz je na nej moc). Tim padem toho ale bohuzel moc nenajezdime ☹️Jenze bez psa se mi take jezdit nechce. Citim se spatne jen z pocitu, ze bychom meli byt venku a pes zase sam doma ☹️ Mate to nekdo podobne?
Tak já nejezdím na kole, ani neběhám, ale určitě vím, že bych se cítila stejně. Mě úplně stačilo, když manžel navrhnul, že bychom mohli jet na houby a že bychom tentokrát mohli nechat psy doma…nevím, asi měl pocit, že bez psů toho víc najdeme. A to už mě přišlo na palici, jakože půjdu trajdat do přírody a nechám doma psy???😲
Vozíky, vypadá to, existují i veliké a tříkolky, to už by třeba šlo. A na běhání pro Zrzavce taky maj. 😀
Běhání s posilkou dohromady když tam dá 3 ohaře. 😀
….A na běhání pro Zrzavce….
černej humor, takhle při obědě? Bože to by byl cirkus
!!!!!!!!!!!! Seš ešče horší vrah, než Megi!
Zrzavci:!!!!!!!!!!!! Seš ešče horší vrah, než Megi!
V tom případě doporučuji nedělat v novém domě například podlahy a místo toho si na ty své tři psíkusy a unavené nohy pořídit toto: