Psi v médiích

tak měla/má přátele

Myslím, že je to těžké. Zbavit někoho svéprávnosti nebo poslat na léčení je za mě obtížné i pro rodinu, natož pro přátele.

https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-stene-madarskeho-ohare-ustkla-zmije-do-cumaku-slo-o-boj-s-casem-40532450#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=6&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

No tohle zase mi zase připomene, že zmije není jen paní Colombová…

Je to těžké. Řešíme se sestrou problém s rodiným příslušníkem, který se prostě zbláznil. Jenže dobrovolně na léčení nepůjde - blázni jsou všichni okolo. Nedobrovolně ho nikdo neodveze, dokud prokazatelně neohrožuje okolí a to se zatím stalo jen jednou a za pár týdnů byl venku z léčebny, s tím že když bere léky, je v pohodě. Navíc i když se podaří podobného člověka zbavit svéprávnosti, udělají to dnes jen částečně a někdo za něj musí převzít odpovědnost. A mějte odpovědnost za šílence, co pobíhá po svobodě, vlastně ho nemáte takřka právo v ničem omezit a to co případně provede, půjde za vámi. Ani se nedivím, že od ní dala rodina ruce pryč, natož přátelé. Ono je hezký pomáhat nemocnému člověku, když je nemocné tělo, ale ve chvíli kdy je zdravé tělo a v palici má zmatek, zničí to celé jeho okolí. To si neumí představit nikdo, kdo se do podobné situace nedostal. Jak říkám, chápu že to okolí odmítlo řešit.

Jenže dobrovolně na léčení nepůjde - blázni jsou všichni okolo. Nedobrovolně ho nikdo neodveze, dokud prokazatelně neohrožuje okolí a to se zatím stalo jen jednou 

Přesně to jsem měla na mysli.

drvodelkafialova:

Je to těžké. Řešíme se sestrou problém s rodiným příslušníkem, který se prostě zbláznil. Jenže dobrovolně na léčení nepůjde - blázni jsou všichni okolo. Nedobrovolně ho nikdo neodveze, dokud prokazatelně neohrožuje okolí a to se zatím stalo jen jednou a za pár týdnů byl venku z léčebny, s tím že když bere léky, je v pohodě. Navíc i když se podaří podobného člověka zbavit svéprávnosti, udělají to dnes jen částečně a někdo za něj musí převzít odpovědnost. A mějte odpovědnost za šílence, co pobíhá po svobodě, vlastně ho nemáte takřka právo v ničem omezit a to co případně provede, půjde za vámi. Ani se nedivím, že od ní dala rodina ruce pryč, natož přátelé. Ono je hezký pomáhat nemocnému člověku, když je nemocné tělo, ale ve chvíli kdy je zdravé tělo a v palici má zmatek, zničí to celé jeho okolí. To si neumí představit nikdo, kdo se do podobné situace nedostal. Jak říkám, chápu že to okolí odmítlo řešit.

Je to tak. 

Muj tatinek byl zbaven svepravnosti - nemohl rozhodovat o svem zdravotnim stavu a o financich nad 500,- Kc. Soud trval skoro rok a pozitivnimu vysledku strasne moc prispelo, ze on sam si situaci castecne uvedomoval a s omezenim souhlasil. 

Pokud by nesouhlasil, byl by to dost beh na dlouhou trat a s dost nejistym vysledkem. 

Jen podotykam, ze neni nutne aby opatrovnika delal nekdo z rodiny. Ono se to naopak ani moc nedoporucuje, protoze to vetsinou nedela dobrou krev v rodine … Existuje institut Verejneho opatrovnika, zaplat Buh za nej.

K pripadu M.R. - tam selhavala rodina na cele care, ale ne nustne to byla vina rodiny. Ono to tam bylo dost slozite a neprijde mi fer tady probirat jeji soukromi. Jen bych rada uvedla na pravou miru, ze nekteri clenove se snazili, ale bylo jim to k prdu … 
 

Ona taky ještě pořád má mezi lidma psychická nemoc jakési stigma. Stačí si přečíst příspěvky k tomuto konkrétnímu případu na FB. Znala jsem spoustu lidí, kteří by pomoc psychiatra potřebovali, ale nikdy by tam nešli, aby nedej bože nevypadali jako blázni. Radši si nechali napsat nějaké léky od obvoďáka, přitom ten o tom houby ví, že na to třeba vzniká závislost. Pamatuju si velice dobře kdysi dávno případ kamarádky od mojí tchýně, její manžel měl schizofrenii a neskutečně trpěla celá rodina.

Já mám nepříjemnou zkušenost z rodiny…alkoholik, pokus o sebevraždu…upřímně jsme si skorem oddechli, jakože ošetřej a převezou na psychiatrii a tam se to bude řešit dál, protože my jsme se snažili, ale když ten člověk nechce, tak můžete nabízet pomoc horem dolem a přesvědčovat, ale násilím toho člověka na léčení nedotáhnete.

No tak to “oddechnutí” bylo přesně do druhého dne ráno, kdy dotyčný podepsal revers a byl venku.

Jako tohle není psychická nemoc tak, jak se o tom teď bavíme, ale je to taky taková beznaděj, když vidíte, jak na tom ten člověk je a víte, že to není ok, že se to “doma” nezvládne, ale on si myslí, že je to v pořádku, že my to vidíme moc černě a řítí se do záhuby, ale vy nejste schopni mu pomoci, i když se snažíte…naprostá beznaděj.

V probíraném případu bylo nejhorší, že v tom byli ti psi.  Nechci nic omlouvat…to si můžu 100x říkat, že kdyby to byla moje příbuzná, tak bych to takhle daleko dojít nenechala, minimálně bych bombardovala úřady, ať psy odeberou, protože dobrovolně to nejde, ale když člověk v té situaci není, tak těžko říct, jestli by něco dokázal dřív, než dojde k takovýmu průšvihu. Protože bohužel psi, ať si kdo chce, co chce říká, jsou v první řadě majetek a pokud by se mi je podařilo odvézt, tak je to krádež..to není jeden pes, kterého eventuelně někam “zašantročím”…a na to, aby o ty psy bylo dostatečně postaráno alespoň v tom základu…to je práce a práce a peněz a peněz..a kdo to bude financovat a kdo tam ten čas bude trávit, když má svůj život, práci, rodinu a nemá peníze, aby to defakto házel do černé díry.

Tady nezbývá než doufat, aby ta doba, kdy budou pejskové volní k adopci, netrvala několik let a aby ty zlatíčka našli co nejdřív milující domovy, aby “nehnili” v útulcích a aby poznali, co je to ten správný psí život. A aby si paní nezačala pořizovat nové psy.

Ono se stokrát můžeme čílit, ale vidíme to dnes a denně, pokud nedojde k vážné újmě na zdraví a nebo úmrtí, kterou způsobí psychicky nemocná osoba jinému člověku, tak náš systém si s tím prostě proti vůli toho nemocného neumí poradit.  A když už…tak se to táhne hrozně dlouho…zbavení svéprávnosti proti vůli dotyčného není jednoduchá záležitost.

https://jihlavska.drbna.cz/krimi/25969-tragicky-podvecer-v-brtnici-stret-dvou-psu-ani-jeden-z-nich-neprezil.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

ach jo…zase psi doplatili na nezodpovědného majitele…☹️

“..zbavení svéprávnosti proti vůli dotyčného není jednoduchá záležitost…”

Jj, mohu potvrdit. 

Dala jsem v minulosti návrh k soudu, protože můj příbuzný, těžce nemocný rakovinou a k tomu ještě i psychicky, se nechtěl léčit, už jednou reverz podepsal a žil sám. K nám nechtěl jít. Nemohla jsem dopustit, aby zemřel doma bez pomoci, nikoho do domu nechtěl pustit.

Měl v nemocnici došlý návrh strčený v šupleti a byl na mě nazlobený( v jiné nemocnici ještě před tím reverzem mě trochu potloukl, ale odpustila jsem mu, nemohl za to)….jsem si říkala, jak tohle teda dopadne? No jezdila jsem tam tak často, jak jen to šlo…zemřel mi za pár dnů v náruči dřív, než vůbec bylo nařízeno jednání o zbavení svéprávnosti. V jádru moc hodný člověk…zažili jsme i hezké věci a nikdy na něj nezapomenu…

Tak jsem to úplně nemyslela. Myslela jsem spíš, udělat něco s těmi psy, přimět ji k tomu, něco s tím dělat. 

Jako že jste chtěla nechat člověka, těžce nemocného rakovinou, zbavit svéprávnosti? Proč? Aby ho léčili proti jeho vůli? 

Víte, já kdybych byla nevyléčitelně nemocná a  věděla bych, že mi léčba prodlouží možná život o pár týdnů či měsíců, ale nevyléčí, tak se taky léčit nebudu a vyhnu se ta nepříjemným vedlejším účinkům léčby jako je zvracení, průjmy, afty, vyrážka a podobně…

Vrátím se k té chovatelce - jak financovala žrádlo pro tolik psů? I když je nekrmila dobře, něco jim přece jen dávala…

BaLu:

Tak jsem to úplně nemyslela. Myslela jsem spíš, udělat něco s těmi psy, přimět ji k tomu, něco s tím dělat. 

Jenže ona neměla pocit, že dělá něco špatně. Jako třeba ti lidi, kteří doma hromadí věci. To už je nemoc a tam nějaké vysvětlování nefunguje - měli jsme takového člověka v podnájmu.

Oni ti psi vypadají kupodivu relativně dobře a mají i dobrý vztah k člověku i sobě navzájem, jsou i socializovaní, nejsou bázliví ani agresivní. Asi třetina je prý dost hubená, ale ne úplně vyhublá.

Nejvíc to odneslo pár štěňat, ta měla ošklivé kousné rány, boj o jídlo tam asi byl velký.

Kopíruju příspěvek z FB mojí známé, má to uvedeno veřejně, ale kdo nejste na FB, tak si to asi nepřečtete:

“Kamarádi, dnes s Vámi nebudu sdílet radostný příběh mého Kolbyho. Chtěla bych se s Vámi podělit o včerejší zážitek, musela jsem to v sobě zpracovat a teprve dnes o tom můžu napsat. Velice mě zasáhla kauza odebraných retrívrů z Odrovic, proto když jsem zjistila, že 13 z nich je v útulku kousíček od nás ve Výčapech u Třebíče Kapka pro tlapky, spolek, rozhodla jsem se, že jim samozřejmě alespoň trochu pomůžu, objednala jsem granulky, konzervy, dezinfekce a prací potřeby a včera jsme se tam s manželem vypravili. Na ten pohled a zápach, kdy jsme vešli už nikdy nezapomenu🥲🥲🥲 Myslela jsem, že máme před sebou štěňátka, takhle velikostně totiž vypadal náš Kolby cca ve 4 měsících, jen daleko tlustší 🙈🙈 většina z nich jsou dospělí psi, pár z nich okolo 9 měsíců, nikdy nebudou mít normální výšku zlatého retrívra, protože se množili příbuzensky mezi sebou, mají na sobě obrovské lysiny vypadaných chlupů, jsou vyhublí, něco nepředstavitelného🥲🥲🥲 Jedna fenečka se zrovna probouzela z narkózy, kdy jí museli odebrat celé oko🥲 další po zákroku, kdy měla zarostlou osinu, takže obrovský otok celé tváře, další fenka má ještě mlíčko , nikdo nevěděl komu která štěňátka patří, tak je nechali prostě u některých kojících fen🥲 Neumím slovy popsat, co se v nás odehrávalo🥲🥲 Paní, která se o ně obětavě stará, říkala, že psychicky se za těch pár dnů velice zvedli, pořád mají víru v člověka, touží po pohlazení, pomazlení a když je vezme ven, je to jako pytel blech😍 Nepíšu tenhle příspěvek jako lynč na “paní chovatelku” ačkoli je tohle pro mě neodpustiltelné, i když vím, že je psychicky nemocná, tohle se prostě nemělo stát 🥲🥲🥲 Píšu Vám to proto, že vím, že je tady spousta lidí, kteří milují psy a že určitě pomůžete tam, kde je to potřeba 🙏🙏 Určitě spousta z Vás již pomohla, ale pokud byste ještě mohli, prosím za ně i ostatní pejsky, nebuďme lhostejní 🙏🙏🙏 Až bude čas, budou potřebovat nový domov a teď všichni potřebují hlavně veterinární péči a plné misky, oboje nikdy nezažili. Pokud můžete a máte někde poblíž útulek jako je tenhle, kupte granule nejlépe gastrointestinální, konzervy, dezinfekce i staré povlečení nebo ručníky se hodí. Pejsci se teprve učí co je to hygiena🙏 Samozřejmě každá koruna se útulkům bude hodit, náklady na vet budou astronomické🥲 Pokud jste dočetli až sem, děkuji Vám😊 S úctou a vírou v lepší zítřky.”

Díky Sarah, přihodím to ke svému článku.

Doktoři mu v podstatě poskytovali už jen paliativní léčbu. Ve svém domě předtím žil s odpojenou elektřinou, plyn nezaveden, málo topil, dům byl vlhký a ve studni měl v té době už nepitnou vodu. Myl se v neckách. Do domu nikoho nepustil. Přestal pak chodit i ven.  V tom domě a takhle jsem ho měla nechat? 

No tak takhle si to představoval jeho bratr, ale já ne. U nás dožít nechtěl, tak zbývala ta nemocnice.🙏 Nemohla jsem dopustit, aby umřel sám ve svém domě. 

V nemocnici měl teplo, pohodlnou postel, teplou vodu ve sprše, teplé lidské slovo ode mne i personálu, ode mne čisté prádlo, dobroty, ovoce a zeleninu…a vše, co si jen přál, jsem mu koupila. Četla jsem mu knížku-Alchymistu-ta se mu moc líbila, povídali jsme si, a to je jen pár zážitků z těch, na které ráda vzpomínám. Myslím na něj od té doby už 16 let, několikrát týdně. Zesnul úplně klidně, šeptala jsem mu, že se nemá čeho bát, že už na něj všichni čekají, hladila ho a držela ho za ruku a pak mu zavřela oči, udělala křížek a ještě ten den jsem nechala sloužit zádušní mši u nich ve vsi v kostele. Jsem moc ráda, že na mě počkal než dojedu vlakem. Přes noc mě tam nenechali….

Vy jste BaLu poslední dobou nějaká dost negativní, vidíte to z té horší stránky, ale tak to nebylo…😉

To je moc hezký, Vanihe. Musel být moc rád. Jste hodná.

Když jste to takto rozepsala, tak je to něco jiného, než předchozí příspěvek, z kterého jsem získala určitý dojem na který jsem reagovala. Jste hodná a obětavá, že jste ho doprovodila do konce života a nebyl na to sám. 

Máte pravdu, jsem nějaká negativní. Nějak se mi to všechno s..e, tedy kazí a komplikuje. Život je složitý. Omlouvám se vám a vlastně všem.