Oni třeba budou muset vymlátit ten rybníček, kde identifikují toho nakaženého ptáka, nebo tu voliéru, ale nebudou muset vybít i vedlejší pavilon, o to bych řekla, že jde.
Ptačí chřipka
Ivus:Já to samozřejmě nepíšu proto, že bych si přála, aby v Praze zabili všechny plameňáky a pelikany… Rozumím i vaší argumentaci, že někteří z těch pátků, co tam chovají jsou vzacni nebo ohrožení. (I když rozhodně ne všichni, vždyť v Praze v zoo mají i tu část, kde děti můžou krmit kozu, králíky, slepice a kachny…)
Já si myslím, že jakékoliv vybíjení chovů, kde se objeví několik nakažených jedinců, je prostě špatně. Pokud lze zamezit šíření nákazy z pražské zoo tak, že se ptáci “dají do karantény” a budou se "sledovat úhyny", pak si myslím, že by tato možnost měla být i pro ostatní chovy, kde se to objeví.
Sama jsem zvědavá, zda se jim to podaří udržet pouze v zoo a nebo se to přes divoké ptáky odtamtud rozšíří do dalších chovů v okolí.
Ono je to o tom, že porovnáváte neporovnatelné.
Určitě se nevybíjí chovy, kde uhyne pár kusů, naopak. Ptačí chřipku pár kusů přežije, ti přeživší ptáci jsou zesláblí a vlastně jsou tomu chovateli jen přítěží. Proto se chov vybije, haly vydezinfikují a jede se na novo. Je to ekonomicky přijatelnější i pro toho chovatele.
Rozdíl je i v možnostech chovatele, pokud se podíváme na velkochov drůbeže, o zvířata v několika halách se stará pár lidí, téměř doslova. Zoo má personální možnosti mnohem větší a je schopna rozdělit lidi mezi různé skupiny, aby omezila možnost přenosu infekce.
všechny tyhle dohady přeskakují fakt, že vnímavost různých druhů je různá a zrovna nakažená hrabavá drůbež má dost smůlu (a jestli to v zoo chytí bažanti taky sbohem a šáteček) a pak taky opomíjí ekonomickou stránku věci. pro zoo opravdu není problém dělat si nějaké karantény, dát zvířata do zázemí, aby kdyžtak nebylo vidět, jestli jich ubývá a dělat si milion písíárek
pro velkochov drůbeže je problém už pokles snášky, natož úhyn podstatného procenta zvířat. ekonomicky prostě přestane pokračování toho turnusu dávat smysl