Včera jsem zapojil do akce 3 holuby, jednoho ostříleného borce a dva nováčky. Po otevření přepravky hned neodlétli, něco málo i sezobli. Jak je snad trošku patrné z videa, nováčci netušili, kterým směrem se vydat. Holub, který se již orientuje a nabral směr holubník se pro ně "vrátil" a navedl je domů.
Dnes měl holub před sebou velkou výzvu. Zavezl jsem ho za dálnici (je vidět na videu) do blízkosti kukuřičného pole, na které bych rád, aby létali. Je to téměř 1 km daleko. Kukuřice samozřejmě ještě stojí, tak jsem ho vypustil z malé louky. Než jsem se vrátil, holub už byl dávno doma.
Odpověď na příspěvek uživatele JirkaP z 13.09.2025, 13:54:19
Velmi zajímavé a poučné. Pokud vše půjde podle vašeho plánu, pak zde bude další hejnko naučené se o sebe postarat v přírodě. Polaření přináší celou řadu pozitiv. To co najdou holubi na polích, různá semena, obiloviny, drobný hmyz a potřebné minerály, to nedokáže žádný chovatel předložit. O tom jsem se přesvědčil při chovu PH, kdy krom pestré stravy dochází k pravidelnému pohybu a posilování přirozené imunity. Záporem mohou být ztráty od predátorů, ale ti dnes přilétájí i na dvorek. Ať se daří a MP jsou opět těmi vitálními užitkovými selkými holuby.
Odpověď na příspěvek uživatele jo012810 z 14.09.2025, 16:59:15
Určitě , polaření, je nehraditelné, ale pokud holubi, seberou volně sypané jedy na hraboše, co je zločin nejen pro dravce, čápy, volavky, namořené obilí, pesticidy, je po parádě, jinak Vám fandím
Zdravím, dnes jsem čistil holubník, tak jsem udělal pár fotek. Holubi hnízdí jako na jaře. Z 6 párů má 5 párů holoubátka, nebo sedí. Nehnízdí jen ten starší pár (2018), co jsem koupil loni v prosinci. Dám jim ještě šanci na jaře. Ze zkušenosti vím, že to celkem trvá, klidně celou sezonu, než se koupení holubi rozjedou. Mám tady už tři roky stejně starého holuba (2018), který měl loni 12 holoubat a letos to možná i překoná.
Dobrý den, posílám video z dnešního rána. Už mám 3 borce, resp. jednoho holuba a dvě holubičky co se dokáží vrátit od kukuřičného pole 1.1 km vzdáleného od holubníku. Jak je vidět na videu, holubi hned neodletí, sezobnou pár zrnek kukuřice co jsem jim tam hodil a mají snahu si hledat další potravu. Myslím, že až posečou kukuřici a vypustím je tam, budou schopni se tam "napást". Teď bych rád rozšířil toto hejnko o další, už i chovné holuby. Budu ale muset začít opět z kratší vzdálenosti.
Odpověď na příspěvek uživatele JirkaP z 20.09.2025, 15:53:36
Dobrý den, zajímalo by mě jak to vidíte s dokrmováním Vašich holubů až se rozpolaří.
Snažím se vyladit náš chov polařících barevnohlávků a musím říct že zkušenost je zatím taková že buď budou polařit nebo bude užitkovost. Od té doby co jsou na volno užitkovost spadla dost dolů. Tedy jako hmotnost holoubat. Čím víc ale přikrumujeme tím míň létají na pole ale užitkovost neroste. Teprve až když dostanou tolik, že se nehnou ze dvora, tak to navíc dají holoubatům a ta jsou pak baculatější.
Pravda je taková že v propadu užitkovosti je veliký rozdíl mezi páry, takže dlouhodoběji určitě pomůže cílená selekce.
Přesto by mě zajímalo jestli se nedá dokrmování nějak vychytat aby létající holuby zůstali létající holuby a nebyli z nich slepice a zároveň na holoubatech bylo o trochu víc něčeho k snědku🙂.
Dobrý den, zajímalo by mě jak to vidíte s dokrmováním Vašich holubů až se rozpolaří.
Snažím se vyladit náš chov polařících barevnohlávků a musím říct že zkušenost je zatím taková že buď budou polařit nebo bude užitkovost. Od té doby co jsou na volno užitkovost spadla dost dolů. Tedy jako hmotnost holoubat. Čím víc ale přikrumujeme tím míň létají na pole ale užitkovost neroste. Teprve až když dostanou tolik, že se nehnou ze dvora, tak to navíc dají holoubatům a ta jsou pak baculatější.
Pravda je taková že v propadu užitkovosti je veliký rozdíl mezi páry, takže dlouhodoběji určitě pomůže cílená selekce.
Přesto by mě zajímalo jestli se nedá dokrmování nějak vychytat aby létající holuby zůstali létající holuby a nebyli z nich slepice a zároveň na holoubatech bylo o trochu víc něčeho k snědku🙂.
Je to sice dotaz na Jirku P, ale pokusím se přispět mým postřehem. Snad to neuškodí a Jirka P se také ozve. Já měl zkušenosti s polařením před rokem 89 s PH. Tam nebyl žádný problém s odchovem a dobrým krmením holoubat. Závody holoubat jsem v posledních létech měl při polaření. Aby rychle po doletu ze závodů zalézala holoubata do holubníku, vždy na večer jsem jim podával trochu “pamlsků”, aby na zapískání přišli rychle domů. Současné české čejky při převodu na pole ve dvou případech opustily hnízdo a třetí pár (mám 3 páry) odchovává a holoubata jsou krásně nacpaná. Na večer opět pro chuť nasypu trochu řepky s prosem, abych podpořil pelichání a vazbu na holubník. A ano, polaření a zdárné odchovy budou u mne dalším selekčním kritériem. Když to šlo s PH, proč ne s čejkami?
Odpověď na příspěvek uživatele jo012810 z 25.09.2025, 05:15:09
Je trochu problém, že obvykle po žních , okamžitě přijde podmítka, orba, takže úživnost polí , pro holuby, prudce klesla, proto věžáci, spíše sbírají ,vše možné po ulicích, parcích, ale možná se mýlím
Je trochu problém, že obvykle po žních , okamžitě přijde podmítka, orba, takže úživnost polí , pro holuby, prudce klesla, proto věžáci, spíše sbírají ,vše možné po ulicích, parcích, ale možná se mýlím
Nevím, jak kde, ale u nás sleduji, že zatím většinu strnišť “rozdiskovali” a k orbě se zatím nehrnou. Uvidíme. Někde jsm četl, že někteří zemědělci vůbec neořou a nějak tomu říkají. Zatím u mne plná volata a to i když prší a fouká. Nicméně, denně sleduji plnost volat a jakmile bude bída a jen tak nějak na přežívání. Pak přistoupím opět na krmení. Určitě se zemědělství nějak vyvýjí a co platilo a znal jsem ještě v roce 1989, neplatí obecně i nyní. Holubaření je zábava, která vyžaduje pozorovací talent, dobrou analýzu a hodně trpělivosti. Co se týká věžáků, jsou vlastně dva druhy. Jedni ti, co somrují v ulicích a na náměstích a živí se vším co jim někdo pohodí v nejbližším okolí svých nocovišť. Druzí, létají pravidelně i desítky km na pole, či v zimně ke zdroji krmiva pobíž zemědělských farem či sil. Tito ani náhodou (většinově) “nesomrují” na ulicích, pokud je nepostihne zranění, či nemoc.
Odpověď na příspěvek uživatele jo012810 z 25.09.2025, 14:32:01
Dobrý den,
já jsem se asi špatně vyjádřil. Ona ta holoubata našich polařících holubů nejsou podvyživená. Ona při vylétnutí mají prostě “sportovní postavu”. Některá víc, některá míň. Pak dorostou, zesílí a jsou z nich pěkní silní a zdraví holubi, špičkoví letci co si mažou jestřáby na chleba 🙂. Na rozdíl potomků těch samých holubů kteří byli krmení adlibidum. To nejsou ptáci, to jsou buchty. Do těch letců pak musí zhubnout 🙂. U té pošty nebo tiplerů je to možná dokonce výhoda, u užitkového chovu problém. Ale jak říkám, ta variabilita mezi jedotlivými páry je dost velká takže je z čeho a kam selektovat.
Úživnost krajiny pro holuby se asi dost lidí místo od místa, ale polaři co lítají i kilometry daleko od holubníku by si s tím měli snadno poradit. Nějaká zaplevelená pastvina nebo polní cesta s travnatým okrajem se najde všude a tam si dovedou narvat plné volátko za pár minut po celý rok.
My krmíme večer cca 1/8 denní dávky. Zbytek si musí najít sami. Nemá smysl dávat víc, jednak se první nažerou leplové co se jim moc lítat nechce a pak ale leniví i ti pověstní schánčiví barevnohlávci. A holoubata stejně začnou tloustnout teprve až když překrmujeme. Poradili by si i bez krmení, a občas si i poradit musí, ale při krmení je jednak možnost je zkontrolovat, učit je na manipulaci a hlavně je to show na kterou se děti těší víc než na večerníček.
Zkoušeli jsme měnit načasování krmení. Myslel jsem že když dostanou ráno, nakrmí pak mladé ještě před odletem. To nefunguje. Stáří sedí na holubníku a všechno sežerou výletci. Přes den zase všechno do sebe narvou ti co se flákají a nechce se jim na pole. Takže zase zbývá jen večer před spaním, když jsou všichni doma.
Přemýšlím že až zkrmíme smes co máme doma - to ale potrvá - že dostanou jen čistou kukuřici nebo něco podobného. To je jediný “trik” co mě napadá. Snad by to mohlo fungovat. Má někdo jiný nápad nebo zkušenost?
Problém je s tím že tady chybí jedna generace houbařů kteří věděli jak na to. Očividně takový chov fungoval celá staletí, pak se z oho či onoho důvodu na polaření zanevřelo a dneska polaření znamená že holuby se proletí, něčeho si cestou zobnou a nažerou se pak dokulata v holubníku🙂.
Myslím, že popisujete něco podobného u barevnohlávků, co já čejek. Ano, polaření začalo být tabu pro chovy PH i okrasu v době, kdy intravilán byl dán v plen chráněným dravcům. Před tímto zákonným zásahem se pernatí predátoři drželi v lesích a v intravilánu obcí, neboť věděli, že v zástavbě je čeká krok z pušek. Jsou chytří, stejně, jako další zvířata v přírodě a vědí kde je pro ně nebezpečno. Já věřím tomu, že trpělivým přístupem se dá i dnes holubařit na volno s polařením. Pochopitelně s vědomím ztrát, neboť ostražitost a letové umění se mezigeneračně částečně předávají. Co se týká krmení v zimě, je na každém co si “vymyslí” a má k dispozici. Osobně beru pro holuby, jako základ, ječmen a pak dle potřeby přidávám jednotlivé obiloviny. Věřím a proto jsem i založil toto vlákno na DF, že postupně někteří chovatelé si uvědomí přínost volného chovu s polařením(zejména pestrost potravy a procvičování letu) a budou se pomalu přidávat. Chov holubů je zábava na celý život a nic se nesmí uspěchat. Ať se všem daří.
Přidávám fotky ze soboty 20.9., slunečno a teplo. Po příletu z pole koupel a pak slunění na střeše holubníku.
"Polař" se mě ptal, jak to vidím s dokrmováním holubů, až se rozpolaří. Tak daleko zatím nehledím, kdo ví, zda se vůbec rozpolaří. Jak jsem psal, beru to spíš jako nácvik a možnost do budoucna, až nebudu mít na holubníku žádné koupené holuby. Ti to určitě nedají, jak jsem se přesvědčil tento týden, kdy jsem jednoho rozpeřeného, zmoklého starocha musel večer uklízet protože nevyletěl 3 metry na holubník.
Když to čas a počasí dovolí, tak pokračuji s nácvikem. Vozím holuby ke kukuřičnému poli, které ještě pořád stojí, trošku pokrmím a nechám je vrátit se domů. Mimo 5 letošních výletků, kteří se už bezpečně vrací z více jak kilometrové vzdálenosti, jsem zapojil i dvouletého holuba a holubičku (nejsou v páru). Tady to bylo o něco dramatičtější. První akci zvládli oba dobře a s hejnem "mladíků" se vrátili domů. Při druhé akci se s nimi holub chvilku držel, ale pak se odpojil a nevrátil se domů. Už jsem se smířil s touto ztrátou, ale dnes mě čekalo milé překvapení. Ráno jsem našel holuba ve svém budníku. Čtyři dny byl pryč! Bylo hnusné počasí a tak mě udivuje, kde byl a čím se živil. Dokonce nebyl ani vůbec pohublý. Stejnou chybu udělala dnes i ta holubička. Nedržela se s hejnem, ale opět to dobře dopadlo a nakonec se vrátila, byť to trvalo půl dne. Asi se zaměřím jen na výletky, ti mi přijdou, že se drží spolu, a další chovné přidávat nebudu. Je to riskantní a příště bych už takové štěstí mít nemusel.
Odpověď na příspěvek uživatele JirkaP z 27.09.2025, 18:59:27
Já tedy rozhodně nejsem odborník. Holubi jsem “rozpolařoval” jen jedinkrát v životě. Nicméně se nám osvědčilo řešení “když už tak už”. Prostě jsme přestali holuby krmit, jen navečer tu 1/8 dávky. Ty první dny mi to rvalo srdce, ale po týdnu už všechno více méně klapalo jak mělo, i když holubi nebyli nikdy dál jak pár stovek metrů od baráku. Pak jsme odjeli na dovolenou a holuby nechali sami sobě bez dokrmování. Když jsme se vrátili tak holubi nebyli nikde. Na holubníku ale holoubata s plnými volátky a tak jsme nestresovali. Až k večeru se vracelo hejno od někud zpoza sousední osady.
K Vašim obávám o chovné holuby: náš nejlepší pár zůstal nejlepší a vlastně pořád dobrý i po přechodu k polaření. Z ostatních jsme museli vyřazovat buď jednotlivé ptáky nebo rovnou oba. Někteří ptaci kteří jsou dobří při volném chovu s krmením ad libidum při polareni propadnou. Kteří to jsou poznáte teprve až když polařit opravdu začnete a je otázka jestli je potřeba takové ptáky šetřit nechat je zabírat místo vhodnějším.
Polaření a jak na něj? Tak bych nadepsal dnešní příspěvek. Je dobře, že se zapojili i další holubáři se svými zkušenostmi.
1. Je tu Polař, který šel na to nejednodušší cestou. Odebrat krmení a na večer jen trochu přikrmit. Tak jsem to dělal před léty s PH a fungovalo to.
2. Je tu můj přístup s postupným rozkrmováním směrem k poli a měl jsem štěstí, že jsem se přesně trefil do dne sklizně. Od té doby polaří a holoubata (říkal jsem jim polníčci) jsou již na střeše, ale do pole zatím netáhnou. Asi budu muset vyřadit křížence PH s čejkou, který se nechce podřídit..
3. Je tu Jirka P, zatím ve stádiu příprav, ale s benefitem slušné orientace MP a zlepšení letových vlastností. Jeho přístup s přikrmováním na poli (popsal s PH) Karel Köchler v časopise Poštovní holub, který vydával od roku 1923. Tento postup byl také uspěšný.
Snad se přidá i někdo další se svými zkušenostmi pro ty, kteří uvažují o chovu holubů s volným proletem a polařením.
Zdravím, tak už mám “rozlétaných“ nějakých 10 holubů, což je asi polovina osazenstva holubníku. Nejlepší na trénování se mi zdají mladí výletci, cca měsíc po vyskočení z hnízda. Tito se vždy drží hejna a nepodnikají “akce na vlastní pěst“. I když musím říct, že poslední dobou, jak pouštím víc holubů (6-8), tak se drží v hejnu a to i záletníci o kterých jsem psal v předchozím příspěvku.
Naše vesnice je na kopci. Místo, ze kterého je pouštím je tedy níže položené (není z něj vidět vesnice) a tak musí holubi nejprve nabrat výšku, aby se zorientovali. Vždy krouží nad místem vypuštění, někdy i pár minut, než se vydají směr holubník. Sledovat kroužící pštrosy je pro mě vždy zážitek. Kvůli dravcům to ale asi není nejlepší, a tak doufám, že se časem naučí létat přímo a nízko, aby nebudili pozornost.
Ještě přidám nějaké 3-4 holuby a mám prakticky natrénováno. Nejtěžší bude odstranit krmítko a nevím, jestli nakonec nevyměknu. Kdyby pořád nehnízdili a neměl jsem tam ty 4 koupené tak bych to i zkusil, ale takhle nevím. Ráno jsem začal krmit jen čistý ječmen, který mají strašně neradi a když je ve směsi, tak ho prakticky ignorují (ječmenem tedy během roku normálně nekrmím, vyjma cca jednoho měsíce v zimně, kdy nedávám nic jiného). Až večer dávám moji běžnou směs: pšenice, hrách, kukuřice, čirok, řepka, … . Nevím, jestli by bylo dostatečným stimulem k odletu na pole krmení jen tím nenáviděným ječmenem a nic jiného. Uvidíme, asi to zatím zkusím takto nenásilně, ale až posečou kukuřici, která ještě pořád stojí, jak je patrné z videa ze včerejšího rána.
A co čejky, stále se krmí 100% na poli? A jak daleko Vám létají?
Čejky zatím plně polaří a mají volátka dostatečně plná. Víjimkou je ten kříženec s PH, který bude muset z kola ven. A stále ještě krmí “polníčky”. Kam létají, nevím. Až budu mít více času, pokusím se je trochu “vysledovat”. Let čejek je trochu jiný než u PH a i u pštrosů, jak jej popisujete. Létají většinou při zemi, ale i někdy krouží kolem domu. Zejména v zimě a nebo při nebezpečí se létá velmi “chaoticky”, mění se výška letu a to směrem k zemi, ale i horizontálně. Ječmen, je základní “potravina” pro holuby. U mne tvoří více jak 50% směsi pro chov. Jde jen o to, aby si na něho holubi zvykli.
Včera jsem viděl prvně, že holobata vylíhlá a odchovaná “z pole”, odlétla s hejnem a vrátila se nažraná. Tím byl u mne zavržen cyklus od odchovu k polaření. Začíná být skutečný podzim. Uvidíme, jak dlouho bude možné polařit. Jak jsem již psal, v mém okolí jsem zatím nenarazil na hlubokou orbu. Po sklizni “rozdiskováno” a to i nyní bezprostředně po sklizení kukuřičných polí…
Minulou neděli jsem viděl na poli své čejky. Bohužel jsem neměl s sebou foťák. Bylo to na pšeničném, rozdiskovaném poli (2) ve vzdálenosti cca 1 km od holubníku. Níže jsou fotky od leva do prava: Strniště pšenice(1), rozdiskované pšeničné strniště(2), strniště po sklizni kukuřice(3) a rozdiskované kukuřičné strniště(4). V každém případě se na všech polích holubi uživí. Asi u mne bude platit zkušenost z chovu PH, že pokud není trvalá sněhová pokrývka, nabídlou pole předkládá pestrou paletu “pokrmů”. Dnes ráno se pojímal pár, který vychoval holoubata do vyklubání až jejich polaření, při plném polaření. Uvidíme, co udělá další zhoršování počasí a zimní období se zvýšeným predačním tlakem pernatých dravců…
Odpověď na příspěvek uživatele jo012810 z 10.10.2025, 08:39:07
Tak to je paráda, že vám polaří už i holoubata "odchovaná z pole". U mě to asi neklapne, důvody jsem zmiňoval, nemůžu odebrat krmítko. Nevzdávám to ale, pokračuji v tréninku, příští rok to už určitě vyjde. Teď zvažuji jak dál. Holubařím cca 3 roky a v prvním roce jsem udělal chybu, že jsem do chovu zařadil několik ne úplně vhodných holubů, jsou menší a nejsou sytě černí. Teď jsem 2 páry vyřadil. Jsou sice velice plodní, ale není to prostě ono. Letos se mi podařilo odchovat jen 2 slušná holoubata, ostatní za moc nestojí. Resp. podařilo se těch slušných víc, ale něco je sežralo. Kritických je pro ně prvních pár dnů, než se alespoň trochu rozlétají. Něco mi je letos bere ze země, naše kočky to nejsou. Je mi jasné, že moji volně létající pštrosi, nebudou tak velcí a dokonalí jako ti výstavní, ale zase to nesmí být velikosti čejky🙂. Přemýšlím tedy, že si koupím 2 páry pěkných pštrosů a pokusím se na jaře odchovat více slušných výletků, které budu trénovat, a na kterých postavím další chov.
Posílám video z tréninku. Když je zavezu na známé místo, tak už někdy letí přímo domů bez toho, aby kroužili a budili pozornost dravců. Když startují z nového místa, tak vždy zakrouží. Někde jsem četl, že by polařící holub měl znát okolí do minimálně dvojnásobné vzdálenosti než běžné létá. Patrně kvůli dravcům, to kdyby je nějaký rozehnal. Už mám 4 holuby co se dokáži vrátit ze vzdálenosti přesahující 2 km od holubníku. Holub je opravdu velice "tvárný" a dá se vycvičit. Musím to zaklepat, ještě jsem při tréninku nepřišel o žádného holuba.
