Odpověď na příspěvek uživatele JirkaP z 12.10.2025, 13:16:53
Perfktní videa, která propagují volný let holubů. Holubaření je dlouhodobá zábava a jak jste správně napsal, holub je “tvárný”. Takže, rozhodně spěch není dobrá metoda. U vás jde o správné přemýšlení, když chcete skloubit exteriér s vlastnostmi. Držím palce, aby jste postupně “vrátil” moravské pštrosy k spolehlivému odolávání dravcům, polaření, při zachování exteriéru a užitkovosti. Tím by jste dostal svůj chov moravských pštrosů na úroveň chovů, které jsem znal ze 60 let minulého století.
Tak to je paráda, že vám polaří už i holoubata "odchovaná z pole". U mě to asi neklapne, důvody jsem zmiňoval, nemůžu odebrat krmítko. Nevzdávám to ale, pokračuji v tréninku, příští rok to už určitě vyjde. Teď zvažuji jak dál. Holubařím cca 3 roky a v prvním roce jsem udělal chybu, že jsem do chovu zařadil několik ne úplně vhodných holubů, jsou menší a nejsou sytě černí. Teď jsem 2 páry vyřadil. Jsou sice velice plodní, ale není to prostě ono. Letos se mi podařilo odchovat jen 2 slušná holoubata, ostatní za moc nestojí. Resp. podařilo se těch slušných víc, ale něco je sežralo. Kritických je pro ně prvních pár dnů, než se alespoň trochu rozlétají. Něco mi je letos bere ze země, naše kočky to nejsou. Je mi jasné, že moji volně létající pštrosi, nebudou tak velcí a dokonalí jako ti výstavní, ale zase to nesmí být velikosti čejky🙂. Přemýšlím tedy, že si koupím 2 páry pěkných pštrosů a pokusím se na jaře odchovat více slušných výletků, které budu trénovat, a na kterých postavím další chov.
Posílám video z tréninku. Když je zavezu na známé místo, tak už někdy letí přímo domů bez toho, aby kroužili a budili pozornost dravců. Když startují z nového místa, tak vždy zakrouží. Někde jsem četl, že by polařící holub měl znát okolí do minimálně dvojnásobné vzdálenosti než běžné létá. Patrně kvůli dravcům, to kdyby je nějaký rozehnal. Už mám 4 holuby co se dokáži vrátit ze vzdálenosti přesahující 2 km od holubníku. Holub je opravdu velice "tvárný" a dá se vycvičit. Musím to zaklepat, ještě jsem při tréninku nepřišel o žádného holuba.
To zní skvěle, jde vidět, že tomu věnuješ hodně času a přemýšlení. 👍 Ty „polařící“ holubi jsou fakt zajímaví, člověk na nich krásně vidí, jak se dá chov posouvat dál. To, že už se ti vracejí z více než 2 km, je parádní výsledek – a hlavně bez ztrát, to se hned tak nevidí. S těmi menšími kusy to chápu, taky jsem zjistil, že i když jsou plodní, nemá cenu držet něco, co neodpovídá představě o typu. Lepší je si to postupně postavit na kvalitnějších základech, jak píšeš. Ať se ti podaří sehnat pěkné páry a příští rok se ten chov rozjede podle představ – držím palce! 💪
Odpověď na příspěvek uživatele Vejr z 14.10.2025, 11:26:40
Děkuji. Mám už něco nadřeknuté u jednoho z nejlepších chovatelů MP černých, ale prý až někdy koncem listopadu. Není to ideální doba pro nákup nových holubů, ale co se dá dělat, do jara mi asi nepočká. Snad se mi příští rok podaří sestavit 5 obstojných párů a odchovat nějaká slušná holoubata jako základ pro další, snad už i polařící chov.
-----
Pro letošek jsem dosáhl čeho jsem chtěl, a tak asi výrazně omezím trénink. Teď vozím holuby na pole 4x do týdne, dále budu pokračovat už jen o víkendu, když bude pěkné počasí a bude se mně chtít. Holubi zase trošku pokročili, v sobotu zůstali na poli snad 15 minut. Po sezobnutí několika zrnek kukuřice co jsem jim tam hodil se courali po poli a sháněli další potravu. Jestli se rozpolaří a zda je pole "uživí" (počítám s dokrmováním večer) se uvidí příští rok. Podmínky asi nemám úplně ideální. Naše vesnice je obklopena lesy. Na západ ani východ pole nejsou, tam se táhne asi tříkilometrový pás lesa (resp. toho co z něj zbylo po kůrovcové kalamitě), který začíná 100-200m od holubníku. Na jih je nějakých 200 – 300 m daleko malé, asi 5ha pole a pak zase les. Dá se tedy létat jen ve výseči SV-SZ, kde jsou pole i nějaké louky. Holuby tedy vozím a pouštím z různých míst v tomto směru a vzdálenost postupně prodlužuji, aby se potrénovali. Když je pouštím z nového místa, tak se snažím, aby místo které už znají bylo "na dohled". V neděli bylo jasno a tedy dobrá viditelnost. Holuby jsem zavezl na pole do vzdálenosti 4.3 km (vzdušnou čarou) od holubníku. Sledoval jsem je dalekohledem, bez problémů nabrali správný směr a když jsem přijel domů, už si probírali peří na střeše. Když si vzpomenu jak jsem před cca 2 měsíci měl obavy pustit holuba uprostřed obce, asi 350 m daleko, tak se musím smát. Měl jsem poprvé i velkou obavu pustit holuby za dálnicí, ta se ale zdá být dobrou navigací. Dál už je hnát nebudu, nemá to smysl, stejně tak daleko do polí létat nebudou. I když, ... mám ještě vyhlédnuté jedno pěkné místečko 5 km daleko🙂.
Holuby máš opravdu dobře vycvičené a k jejich tréninku přistupuješ systematicky. Postupné prodlužování vzdálenosti a využívání různých míst i orientačních bodů je skvělý způsob, jak je připravit na reálné podmínky. Ten posun od prvních obav u 350 m po 4,3 km je opravdu výrazný pokrok – obdivuhodné! Je pochopitelné, že nákup nových holubů koncem listopadu není ideální, ale s tvým přístupem a plánem vytvořit 5 kvalitních párů do příští sezóny to určitě půjde. Určitě se ti podaří vychovat slušná holoubata, která budou dobrým základem pro budoucí polařící chov. A ten nápad s 5 km vyhlídkovým místem – vypadá to, že holubi mají šanci zvládnout i takovou vzdálenost, pokud bude vhodné počasí. Je super sledovat, jak postupně získávají jistotu a orientaci.
Naváži na své předešlé příspěvky z chovu českých čejek. Ještě ve čtvrtek bylo polojasno a teplo. A tak jsem pozoroval, jak s chutí létají, koupou se a začínaly se projevoval letošní holoubata a vrkat. Od pátku u nás je skutečné podzimní počasí. Zataženo, větrno a déšť. Přesto si holubi najdou prostor a zalétají na pole, když zrovna neprší. Při včerejší večerní kontrole volat pohmatem jsem zjistil, že volátka jsou naplněna převážně kukuřicí. Před tím to byly zrniny. Další změnou je, že kříženec čejky s PH, který zatvrzele vzdoroval a nechtěl polařit, byl včera plně nažraný a kroužek od bláta. Proto jej nemusím vyřadit vlastní rukou. Uvidíme, co přinesou další dny. Musím průběžně kontrolovat plnost volat, abych mohl (případně) začít krmit.
Zajímavé, jak se mění složení obsahu volátek – z klasických zrnin na převahu kukuřice. To opravdu ukazuje, jak se holubi přizpůsobují dostupné potravě a mění své stravovací návyky podle aktuálních podmínek.U nás už zrnové kukuřice z polí zmizely a pole jsou zpodmítány takže tento zdroj krmení už je pasé.
U toho křížence s pošťákem to je hezký důkaz toho, že i u těch tvrdohlavějších jedinců se situace může obrátit jen je potřeba trpělivě sledovat jejich chování a stav.
Zdravím, jak jsou na tom polařící holubi za mlhy? Nemyslím takovou tu celodenní, hustou, že by se dala krájet😊, to nejspíš sedí doma. Myslím takovou tu lehčí, co se dopoledne rozpustí. O víkendu taková mlha byla. Holuby jsem zavezl k nejbližšímu poli, těsně za poslední stavení a neměli problém. Dnes byla opět mírná mlha, která se rychle rozpouštěla, viditelnost tak na 100-200 m. Holuby jsem zavezl na známé pole, 1 km daleko. Opět neměli problém, než jsem se vrátil, byli už doma na střeše. Dál jak ten 1 km bych je nevezl, za husté mlhy už vůbec ne, ale myslím, že taková ta lehčí mlha by polaření bránit nemusela, ale nevím, nejspíš by dobrovolně na pole neodletěli. Jinak na holubech je vidět, že si na chytání a transport celkem zvykli a už je to nijak nestresuje, alespoň mám ten pocit. I na poli už zůstávají mnohem déle a hledají si potravu.
Podařilo se mi sehnat 2 páry velice slušných holubů od chovatele z Čech, který úspěšně vystavuje a má holuby (mimo zimní období) volně puštěné. Ještě mám něco slíbeno od jiného chovatele, jak jsem psal, tak snad přežijí zimu a na jaře se vydaří nějaká slušná holoubata. Ta budu vozit na pole, aby se rozlétala. Učit je budou tito 3 borci (viz video), kteří jsou dobrými letci, znají okolí a snad se u nich “probudil“ i smysl pro orientaci. Později prodám / daruji všechny “staré povaleče“. Pak už bych neměl problém odebrat krmítko, aby se holubi rozpolařili. Uvidíme, snad to vyjde.
Odpověď na příspěvek uživatele JirkaP z 05.11.2025, 17:21:51
Opět pěkné video o MP a jejich nezanedbatelných letových vlasnostech. Jen mne zajímá, jak holuby chytáte pro trénování, když máte holubník na kůlu? U mne mlha nevadí. Čejky si řídí svůj denní program sami. Určité potíže vidím, pokud vytrvale prší, ale vždy si najdou chvíli jen s mrholení, nebo beze srážek, aby se někde nakrmily. Držím palce, aby nově pořízené páry vydržely přes zimu a naplnily vaše očekávání…
Odpověď na příspěvek uživatele jo012810 z 06.11.2025, 08:16:21
Děkuji za potvrzení, že ta slabší mlha nevadí. K Vašemu dotazu. Musím tam holt dvakrát. večer po setmění zadělám vlet a ráno je posbírám. Z pletiva ze svařovaného drátu, co se používá například na voliéry, jsem si nastříhal pásky cca 10 cm vysoké a na délku tak o 2-3 cm širší než je vletový otvor. Tento pásek pak za tmy rozepřu do vletováho otvoru. Perfektně to drží a mám to tam naházené za minutu. Když se člověk chová tiše, tak o tom holubi ani neví. Komorák nemám, a tak nevím jak je to s chytáním tam, ale toto mi přijde snad i rychlejší a bez rušení ostatních holubů.
Ta slabší mlha, co se dopoledne rozpouští, jim nijak zvlášť nevadí – zvlášť když jsou v okolí dobře zorientovaní a mají to jen na krátkou vzdálenost. U mne se podobně chovají i v lehkém oparu po ránu, jakmile se trochu zvedne viditelnost, klidně si zaletí a žádný zmatek z toho nedělají. Jen jak říkáte – do husté mlhy bych je určitě nepouštěl, tam by to mohlo dopadnout špatně. To, že už se nebojí transportu a na poli se chovají přirozeně, je skvělý signál. Jakmile si zvyknou, že se po vypuštění vždycky bezpečně vrátí domů, posílí to jejich jistotu a orientaci.
Ten váš systém se zavíráním vletu mě zaujal, to je chytré a jednoduché řešení. Máš pravdu, že když se to dělá potichu po setmění, tak si toho holubi většinou ani nevšimnou. Mám podobnou zkušenost – klid a ticho dělají divy. Jinak s čejkami to mám podobně – když je jen drobný déšť nebo mrholení, tak si poradí, ale dlouhé deště je umí potrápit. Přesto se vždycky nějak přizpůsobí, mají to prostě v sobě. Každopádně držím palce, ať noví holubi dobře zapadnou a zima proběhne v klidu. Na jaře to bude určitě radost sledovat, jak se to celé rozlétává.
Zdravím, tak jsem ještě využil poslední pěkné dny k tréninku. Dnes byla pokořena hranice 5 km. Mám takový pocit, že by se snad vrátili i z mnohem delší vzdálenosti, třeba z 10 km, zkoušet to ale nebudu. Až u těchto tréninků se můžou plně projevit letové schopnosti pštrosů. Když naberou výšku a rychlost, létají jako rakety. Umí i prudké změny směrů a "propady" o desítky metrů viz dnešní video. Bohužel je to z velké vzdálenosti a není tam nic moc vidět (sledujte tři tečky🙂). Proč to dělají nevím, asi trénují na dravce, nebo si jen tak hrají.
Opět navážu na svůj poslední příspěvek z mého chovu českch čejek. Jsem stále mile překvapen, že jsou čejky dostatečně nakrmeny. Stále provádím namátkovou kontrolu. Navíc, se změnily i jejich zvyklosti. V současné době odlétají na pole přímo z holubníku, nevím sice kam, jednou denně a to mezi 11 a 12 hodinou. Většinou skoro všechny najednou a vracejí se za cca 45 minut, opět většinou hromadně. Přistanou na hřebeni domku (nejvyšší bod) a skoro okamžitě zamíří do holubníku. Takto fungují, pokud je deštivo, jako dnes. Pokud neprší a dokonce zasvítí slunce po příletu z pole, hledají koupel a “plážují se a sluní” na trávníku a pak zase rychle do holubníku. Krátce řečeno, zbytečně neposedávají na střeše. Před zavřením holubníku dostanou jen malý pamlskem drobných semen. Zatím žádné ztráty, i když vidám krahujce přetahovat nad zahradou. Kéž by ztáty přes zimu byly co nejmenší. A to také přeji všem, kteří mají holuby ve volném proletu.
Polaření ukončeno, začal jsem krmit. Plně bez krmení od 14.8. do dneška, pokud pominu trochu drobných semen na večer před uzavřením. 24.11. u nás se karajina “obílila”. Následující den namátková kontrola volaték byla k plné spokojenosti. Další den již bylo znát, že nejsou plně nažrané, ale využily (čejky) nabídnutou kopel a byly celkem v pohodě. Včera byly již znatelně hladoví a do rána opustil pár cca 4 dny nasezená vejce. Jiné páry zatím nezahnízdily. Pro mne to znamená, že je třeba začít s krmením. Takže, toto je shrnutí za letošní rok a uvidíme, co zbyde po zimě a jak se podaří navázat na zkušenosti s polařením z tohoto roku. Rozhodně začíná období, kdy predátoři budou hledat obživu a ztáty budou. Přeji si a všem ostatním, aby ztrát bylo co nejméně….
Opravdu vám teď hnízdí? A byla by nějaká šance, že i vyvedou mladé kdyby byl dostatek krmiva?
Zahnízdil jen jeden pár a podle mé domněnky, zanechal nasezená vejce pro nedostatek potravy. Zatím nemám zkušenost s zimním hnízděním. Dříve u PH a českých voláčů sivých jsem měl přes zimu rozděleno podle pohlaví. Myslím si, že když jsou čejky přepeřené a budou dobře živené, klidně zasednou a vyvedou mladé. Nicméně, já budu krmit velmi úsporně a to především ječmenem. Takže uvidíme. Možná někdo může posloužit se zkušeností zimních odchovů.
Odpověď na příspěvek uživatele jo012810 z 28.11.2025, 11:19:44
Já provádím celoroční odchov- často naklíčené obilí, prodlužuji den na 16 hodin, holubník bez přední stěny- spojený s volireou, jinak je v důsledku značného rozdílu teplot ,velká vlhkost
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 28.11.2025, 09:02:01
Pokud jsou nakrmení, dokáží se o mladé postarat i za celkem silných mrazů a holoubata krásně prospívají, třeba teď mám na hnízdě holoubě, který dalo i mrazy pod -10 °C (bylo mu něco kolem týdne) a rostlo jako z vody. Ani není potřeba prodlužovat den, nebo tak. Nemám možnost holuby na zimu rozdělit, tak mi hnízdí stále. Jen v zimě nehnízdí všechny páry, ale jen některé. Mám odzkoušeno, že když jim hnízdění zamezím, mají horší start hnízdní sezóny.
Sníh je pryč, pokračujete v přikrmování nebo jste přestali?
U mne čejky již dostávají své krmivo částečně rozhozem po zahradě a čáastečně do krmítka. Ne sice do úplné sytosti, ale rozhodně nestrádají. Jsou přepeřené a tak složení a krmná dávka bude odpovídat počasí. Už je nebudu “hnát” na pole násilím až do doby, kdy bude opět v přírodě bohato. Včera jsem zaznamel poranění od dravce v prsním svalu-díra a otrhané peří okolo.
