Ahoj přátelé, snad tadyk někoho najdu, včelařím jenom krátce a zjišťuji informace kde se dá. Domluvil jsem si možnost umístit včelstva do třešňového sadu, vedle je navíc pole s řepkou. Kdy mi doporučíte převoz včelstev. V klidovém období přes zimu nebo až na jaře a nějaké další doporučení k tomu z praxe? Mnohokrát děkuji.
Nejsem zas takový odborník, ale přesunula bych je teď. Nelétají, ale je tak akorát, aby se přez den zas seskupily. Když je přesunete za tepla létavky se často vrací na původní stanoviště, zvlášť když je blízko.
KEDY VČELY PRENÁŠAŤ/PREVÁŽAŤ? Odpoveď je jednoduchá, včely môžeme sťahovať od marca/března do novembra/listopadu. Proste v tomto časovom úseku to robíme vtedy, keď to potrebujeme. Ten november/listopad pokrýva aj spomínané sťahovanie včiel na zimné stanovište, čo niektorí včelári robia. Tento čas je vhodný na prevozy a sťahovanie aj preto, že už sú preč medníky, úle sú ľahšie, včiel je menej. Tiež v tom čase je dobre poprekladať odložence na stojany, kde chceme na jar mať nové rodiny. Často sa opakuje otázka, či je lepšie prekladať úle na nové miesto kým sú včely v zimnom chumáči alebo je to lepšie robiť po prvých preletoch. No dajú sa včely preložiť aj v zime, teda od decembra /prosinca do februára/února (včely vydržia všetko!) ale hrozí že sa môžu niektoré utrhnúť z chumáča a uhynúť, či to dokonca môže spôsobiť predčasné vykalenie sa včiel v úli, či v rozrušení zahynie matka. Keďže vieme, že aj keď sú včely po preletoch už „zalietané“ na polohu úľov, vzhľadom na všetko hore uvedené nepredstavuje to pre preloženie úľov žiaden väčší problém, ja by som radšej prekladal úle až po jarných preletoch.
Ak včely preveziete na vzdialenosť 5-7 km a viac, neočakávajte po premiestnení včelnice žiadne problémy s vracaním sa lietaviek.
Doplním poopravením stále opisovaného bludu o vracení včel. Nevrací se, pokud se odstraní podstavec i podkladní cihly pod ním. Uvedená vzdálenost není potřeba, pro jistotu aby měl včelař klidné svědomí stačí asi 2 km max. Ale úspěšně lze vč stěhovat i jen pár metrů a nebo desítek metrů.
Ale vypíchnu úplně jinou věc, která tazatele asi vůbec nenapadla. Já bych se rozhodoval podle toho, jak chráněné a teplé je původní stan a jakou pastvu mají včely na původním a na novém místě. Dělá neuvěřitelné zázraky přivézt včely rozjeté v teple a s nadbytkem pastvy do chladnější lokality, kde je vegetace zpožděnější než jaké odpovídá stupeň rozvoje vč - prodlouží se snůška, kromě jiného. Naopak je to špatné. Taky nepíšete, zda vč v sadu zůstanou. Pak bych se díval na “bonitu” stanoviště po řepce, co dál? Je tam do 500 m les? Jaký? Jak starý? Je tam rybník? To je - každá vodní plocha, úplně jalová plocha, pro včely úplně k ničemu. Není mezi lesem (nebo jiným zdrojem pastvy) a včelami frekventovaná silnice, kde auta pozabíjí většinu létavek? Včely nerady přes koleje a přes řeky.
A jak spolehlivě poznat špatné studené stan? Když je sníh a začne slézat, jasně se ukáže kde je dole nejdřív. Pokud to není větrem, ale teplým “zákoutím”, je to místo dobré. Zdroj vody je celkem přeceňovaný, vodu najdou a páč mají křidélka, přinesou si jí, teplo ne. Ani před průvanem neutečou. Úly je nutné dát pod stromy tak, aby až stromy olistí, byly celý den ve stínu. To je důležitější než voda a podle mých zkušeností je celodenní zastínění (ne střechou nebo včelínem) úplně nejdůležitější předpoklad pro zdárný chov včel. Úly nesmí být přímo na zemi (jako praktijuje známý Roudnický včelař) a není dobré aby byly úly výš, než max 30-40 cm nad zemí. Zateplení úlů je zbytečné (u mě = cca 400 mnm), nejvíc se mi osvědčily bezfalcové tenkostěnné nástavky smrk 20 mm. Nesmí být nikdy očka, ani jedno a nikdy! Česno v největší snůšce max 73-75 cm2, lepší je i jen cca 40 cm2 jako jediný zdroj vzduchu daného vč. Nesmí být síto místo dna.
Kdo dodrží těchto málo prazákladních zásad, přesvědčí se, že to funguje dokonale. Bude mít při minimu práce maximum medu a vitálně životaschopná včelstva.
Pozor na mrazové kotliny. Tam se včelám dařit nebude nikdy.
