Jsou však případy, kdy tyto přesuny dějí se v takovém množství a v takové formě, že se podobají pravidelnému tahu. Tak v severovýchodním Německu se každým rokem objevují stěhující se koroptve, a to někdy v tak velkých houfech, že jen shluky stěhovavého ptactva se tomu mohou vyrovnati.
Možná že před lety odešly do teplých krajin pěšky a ještě se všechny nestačily z té migrace vrátit. A já ten dramatický úbytek furt sváděl na zemědělce.🤔
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 05.12.2023, 06:49:15
Hezký, pro mne dojemný článek. Popisované chování však nelze srovnávat s tahem. Je to jen důsledek místních, aktuálně nepříznivých, podmínek. Podobné chování předvádějí i drobní, zejména zrnožraví, pěvci. Také tvoří hejna a táhnou zimní krajinou.
A tak jako u sousedů to před onou hromadnou likvidací dědoušků s kozami na remízku, drobných políček a polních cest, vypadalo taky: https://mapy.cz/s/povocumete
Stačí porovnat mapy ze snímkování v 50. létech, někteří takovou krajinu ještě pamatují. Na obrázcích před a po:
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 04.12.2023, 23:55:23
🙂 citovat 80 -90 let staré pozorování, souhlas s J5
Já je pamatuju ze 60 - 70 let, kdy za městem , kudy jsem chodil se psem, byly na cca 1km2 3 páry ( hejnka), byli tam imrvére (zkrátka furt) v zimě v létě , pak 2, pak 1…pak 0
Odpověď na příspěvek uživatele lupus4 z 05.12.2023, 09:20:16
Máte pravdu,že v těch sedmdesátých letech jich bylo hodně,pravidelně jsme s otcem chodili několik kilometrů zasýpat do remízků,krmení na sáňkách a pěšo,mrzlo jen praštělo,krásná zimní idylka.Nebylo ale moc vysoké,divočák jen výjimečně.Tisíce havranů.Zasněžená krajina poseta zajíci a bažanty,jó staré pověsti české.
Můj děda myslivec,perfektní střelec, koroptví o honě střelil okolo šedesáti kusů,to bylo ještě před druhou světovou.Ještě mám doma řemínky na opasek na kterých se nosily.A dobové fotografie z výřadů,mraky zvěře,od kvíčal až po lišku.Na fotkách majitel honiteb hrabě Czernin ,dědeček poslance Tomáše Czernína.
A tak jako u sousedů to před onou hromadnou likvidací dědoušků s kozami na remízku, drobných políček a polních cest, vypadalo taky: https://mapy.cz/s/povocumete
Stačí porovnat mapy ze snímkování v 50. létech, někteří takovou krajinu ještě pamatují. Na obrázcích před a po:
pokud je pravda že jim ublížily velké lány polí a pesticidy, tak by teď měl začít jejich počet zase stoupat. Pole se rozbily na menší, jsou odporovány úhory a pásy kolem potoků, pesticidy klesají, to jsem teda zvedav jestli to pomůže.
pokud je pravda že jim ublížily velké lány polí a pesticidy, tak by teď měl začít jejich počet zase stoupat. Pole se rozbily na menší, jsou odporovány úhory a pásy kolem potoků, pesticidy klesají, to jsem teda zvedav jestli to pomůže.
myslivci pomohli úbytku i sami viz společným vysazováním bažantů a koroptví
nákazou Syngamus trachea což bažanti “dávají”, ale koroptve jdou pa
prvotní je ale samozřejmě změna krajiny a predace zbytku populace (lišky a hlavně prasata)
pokud je pravda že jim ublížily velké lány polí a pesticidy, tak by teď měl začít jejich počet zase stoupat. Pole se rozbily na menší, jsou odporovány úhory a pásy kolem potoků, pesticidy klesají, to jsem teda zvedav jestli to pomůže.
Pole se rozbily na menší, jsou odporovány úhory a pásy kolem potoků, pesticidy klesají, to jsem teda zvedav jestli to pomůže.
Kde? U nás to rozhodně nevidím. Naopak, kdejaký úhor, drobným živočichům friendly, přeměnili developeři na bytové domy nebo se tam postavil supermarket.
Pole se sice možná rozdělila, ale jen pěstovanou plodinou, meze žádné, remízky už vůbec.
Neviděla jsem teda ani pole rozdělené plodinou..👎Když kvete řepka,je všude žluto..Mezitím někde obilí a po delší době jsem u nás zahlédla řepu..Kukuřice minimálně😕
Koroptev jsem viděl jako kluk každou zimu u nás na poli , v početných hejnech . Z toho usuzuji že koroptev není stěhovavý pták , pokud bude mít dost potravy v lokalitě i v zimě . Což v těchto časech nemá , meze a louky nejsou tak kde by se měla nazobat .
Ale možná nastanou i pro koroptev nové časy , u nás se začínají vracet k rozdělení polí pomoci mezí s alejemi ovocných stromů .
V celém vlákně ani zmínka o křepelkách. Ty jsem naposledy viděl a slyšel snad v “předcitesovém” období. Tento nejmenší, jediný náš přísně tažný zástupce hrabavých, by si také zasloužil pozornost, pokud už to nebude jen vzpomínka. Jste na tom někdo lépe?
Odpověď na příspěvek uživatele J5 z 08.12.2023, 08:49:51
Já je u nás slýchávám. Klasické “pět peněz”. Kombinace louky, pole, remízku. Máme tady i čejky, které taky patří mezi ohrožené druhy. Ale pořád je to málo.
