Pes x fena

….s zase dominantnější…..

Promiňte, prosím.  V jakém smyslu máte na mysli, že by měl být dominantnější????

Jakožto laik se domnívám, že hodně záleží na plemeni, a ani tam se nedá paušalizovat. V mém okolí je rozšířená domněnka, že feny jsou snazší na spolupráci, ale já si myslím, že to tak vůbec být nemusí. U některých plemen ano a u některých ne. 

A s přítulností to bude asi podobné.

Myslím, že nejspolehlivěji by to řekli chovatelé a znalci konkrétních plemen, kterým prošla rukou celá řada zvířat.

Dominantnější ve smyslu tvrdohlavosti a možná horší ovladatelnosti.

No pletete, tohle je takový nesmysl. Dominance je o něčem naprosto jiném, točí se kolem ní děsné mýty a schovává se za ní kde co. Mám psy a feny a o tomhle to vůbec není. Z mého pohledu může být fena naopak pro začátečníka složitější, protože si kolikrát vymýšlí, jestli by nešlo něco obejít, udělat podle jejího atd 🙂 . A někdo jiný řekne, že nic jinýho než fenu by nechtěl. Já zas naopak fenu nikdy nechtěla, se psy samci se mi lépe komunikuje.

 Ale to není o dominanci. Než si psa pořídíte, ponořte se do sběru informací. a až budete vybírat plenemo, volte opravdu uvážlivě, protože když si to nesedne a v povahách a požadvcích se obě strany rozcházejí - trpí obě strany,  majitel i pes. A ten pes je v tom nevinně. 

Já jsem nikdy neměla nepřítulnýho psa, fšicí naši psi byli přitulní, bez rozdílu pesxfena a ba dokonce i pes od štěněte doma x útulkáč - kde už by se jistá odtažitost dala leckdy předpokládat.  U nás jedinej nepřítulnej spratek je kocórek 😀. Tím nechci říct, že nemůže existova nepřítulný pes či fena. Jen chci ukázat zadavateli, že ani v tomhle pohlaví nehraje roli. 

Tri nejdominantnejsi jedinci v nasi smecce ever  a vsechno to byly (jsou) feny. 

Bych kazdemu kdo rika ze pes je dominantni rada pujcila nasi Borku nebo Cirdu, ale bohuzel uz nejsou. Tak leda Johanu 😀

Vtipny ale je, ze vetsina lidi ma naprosto mylnou a zkreslenou predstavu, co ze to ta dominance vlastne je … 

“Vtipny ale je, ze vetsina lidi ma naprosto mylnou a zkreslenou predstavu, co ze to ta dominance vlastne je …”

a co to je?

Vidíte, můj první pes byl nepřítulný. Mazlit se naučil až postupem času (zamlada mu to připadalo skutečně trapné, zbytečné a obtěžující), ale nikdy to nebyl pes, co by se přišel sám přitulit nebo by o mazlení žádal. Myslím, že to tak měl prostě v povaze, že to nebylo blbýma zkušenostma. 
Také mám v okolí dobrmanku, a to je vyloženě netýkavka. Vždycky říkám majitelce, že na to jednou přijde, ale zatím nic moc. Je to ale dost specifická povaha, bezpapírák.

Za me?

Prirozene dominantni zvire vi. Je sebevedome, nema potrebu si nic dokazovat tim, ze vysira sve okoli. Ma to v hlave srovnane. Nevyvolava zbytecne konflitky, naopak je svou pritomnosti resi. Malokdy se musi uchylit k nejakemu nasili, vetsinou staci jen naznak a to i mene chapavym jedincum. 

Mám psa i feny a můžu teda říct, že se psem se mně líp komunikuje a pes by za mě i snad dejchal, jak se mně vždycky snaží za všech okolností zavděčit. Venku, pokud se teda někde silně nezačuchá, to je potom slepej a hluchej, tak se vždycky ohlíží, jestli už jako jdu a jestli může jít dál, na rozcestí si vybere, kam by chtěl jít, ale sedne si a čeká, jestli to schválím. Rozumí čemukoliv, co řeknu, je úžasně rychle chápavej. A taky nahlas projevuje jakoukoliv emoci, jako kdyby mluvil, i když to nezní jako lidská řeč. Feny jsou oproti tomu hrozně tvrdohlavý potvory a zkoušejí to na mě, jestli jako musí. Mazlivci a žárlivci jsou všichni bez rozdílu. Ale vážně uvažuju, že si z posledního vrhu, až toho nebudu tolik stíhat, nechám psa. To jsou prostě pohodový procházky, v klidu a míru se můžu kochat a ne hlídat, kam to torpédo zase vletí. Což je nejmladší fena. Jo, je poslušná, na přivolání přiběhne vždycky, ale už vidím, jak periferním viděním zkoumá, co jí zase uteče, zatímco bude sedět a čekat, až vylovím ten pamlsek. A občas na mě kouká jak trotl, co že to po ní zase chci…jako přinést kachnu, už zase potřebuješ tu opeřenou příšeru a nechtěla by sis pro ni radši dojít sama. 😀

Je to podľa mňa čiste o individuálnej povahe psa a individuálnych preferenciách majiteľa. Ja som napr. zas opačný človek - ja preferujem fenky. Akosi mi povahovo vyhovujú viac resp. im asi viac rozumiem. A z mojich skúseností : moje fenky boli vždy prítulnejšie (čím nechcem povedať že psy by sa nemojkali) , asi viac rozvažovali či ako fakt majú niečo robiť - ale keď pochopili, že je to najschodnejšia cesta ako so mnou vyjsť a že vlastne ja som tá, ktorá vie čo sa má robiť tak fungovali bez zádrhelov. Psy akoby išli do všetkého na prvú - keď však prvý impulz čo im vliezol do hlavy bol napr. iný pach bolo ťažšie ich z tej danej BUBLINY dostať. 

Přesně tak to vnímám, úplně stejně. Takováhle byla Bubinka. A přitom se ten pes nedere nikam dopopředí, je to skvělej parťák. Nevím proč si lidi furt představujou, že musí ten pes s člověkem nutně bojovat. Možná ano v případě, že ten člověk na vedení psa nemá, možná tam to vzniklo. Bylo krásný pozorovat Bubinu, jak funguje mezi ostatními psy, jak v klidu rovná sváry… Má to v hlavě srovnané, to to taky vystihuje přesně. 

Jako člověk, který měl psy i feny v poměru 4x fena a 3x pes + jeden na dočasku, nyní už asi 14 let mám doma páreček pes a fena (nyní již druhý pár), tak ten největší rozdíl vidím v tom, že se psem - klukem je lehčí pořízení, neboť nevymejšlí…fena je potvora vymejšlivá…přesně bych se podepsala pod to, co psala Sarah.  Mě jsou bližší feny, prostě jsem taky taková, když se mi něco nechce, tak jsem schopná vymyslet tisíc způsobů, jak se tomu vyhnout a to včetně toho, jak zmanipulovat mužské členy domácnosti slaďoučkým úsměvem…ale upřímně pokud bych si na důchod měla ještě nějakého psího přítele pořídit, tak to bude kluk, protože už chci mít svatej klid a nééé se furt dohadovat s nějakou psí kanimůrou, byť to dohadování miluju.

Jinak co se nějaké dominance týče…a ani to nechci nazvat dominancí…prostě moji psí kluci (mimo afgána, ale tam se shodnem na tom, že to není pes, ale kočkopes) na mě viseli pohledem, prostě za každé situace jsem pro ně byla bůh a ani jsem se nemusela moc snažit ve smyslu, že bych se nějak aktivně snažila být nějakým vůdcem smečky. Zatímco u fen, tak tam teda musím mít sebevědomí zapnuté na max, já musela být ta umíněnější, tvrdohlavější, aby mě fena vůbec brala. 

No a co se mazlení týče, tak to bych asi nespecifikovala, jestli víc pes nebo fena, tam si myslím, že je to spíš o konkrétním jedinci, možná v závislosti na plemeni. Snad jen u několika jedincích afgánského chrta, tak tam byly feny větší šmachlířky, ale jinak kus od kusu a je jedno jestli je to kluk a nebo holka.

Takže obecně řečeno jsem víc spokojená se psími kluky…a co se týče fen “když jí miluješ, tak není co řešit” a to je teda i můj případ.

Vždy jsem měla v oblibě i vlastnictví feny. Přestože spousta psích kamarádů byli psi, nikdy mě ani nenapadlo tahat si “to” 😆 domů. Až přišel nápad pořídit si pastevce a tam i z důvodu velmi rozdílné velikosti padla volba na psa (doma 2 feny cca 27kg). A po roce sdíleného života přišel “aha moment” a já pochopila, co na nic všichni mají! Oni jsou taaak nekomplikovaní! Mimochodem ten náš je paradoxně nejposlušnější a nejtulivější z celé smečky, ale to se určitě nedá paušalizovat. Závěrem: stále u mě vedou feny, ale už si umím představit, že si ještě někdy psa pořídím.

To je takové věčné téma, pes nebo fena? Měla já psa, nebyl to moc mazel,ale úžasný parťák, to zas jó. Teď mám dalšího psa a je to vtěrka,am ho věčně na sobě přilepeného. 

To si to říkám, když byl první pes, byla k kočka, ta, když se přišla pomazlit, to už bylo něco, teď mám kočky 4 a jsou to strašný mrchy mazlivý, jak si Sednu, mám je na sobě , tak nevím, oba psi přišli do domácnosti, kde už kočky vládly. 

U koček mám zase raději holky, kocouři jsou takový buchťáci, kočky víc vymýšlení 

U nas tohle byla Borka a nasledne to prevzala Cirilka. Ted Ferida, ale ta je hodne pod vlivem sve matky, nicmene ve srovani tech dvou je ona ta dominantnejsi a sebevedomejsi. Merunka je proti ni spis Matka Tereza 😀

Ja mam porad pred ocima situaci - sli jsme nekde ve Stromovce, dva mladi psi kluci si tam pomerovali "desvorce". Takove to ritualni poskakovani, vrceni, teckovani, hrabani, ocasy az za uchem … proste dva machyrici. Okolo asi pet dalsich psu a uz tam hezky houstla atmosfera. A Cirda, prosty nahodny kolemjdouci, zmenila mirne smer kterym jsme sli se smeckou, dosla k tem dvema a PODIVALA se na ne. Nic vic nebylo potreba. Chlapci zchladli jak politi vodou a Cirda se zas v klidu napojila k nam a pokracovali jsme dal jako by se nechumelilo. 

PODIVALA se na ne. Nic vic nebylo potreba.

Ano, ano, ano!! Tohle přesně udělala Bubrdle  - vstoupila jen v tichosti do děje, mezi dvě znesvářený foxlice třeba a jen stála. A ve vteřině se udělala úplně jiná atmosféra - já tam stála hubu vyvěšenou, neuvěřitelný to takhle vidět poprvé . Rumíček se to od ní naučil taky. blbý bylo , že chtěl jednou takhle jít řešit rozhádaný dva koně na pastvině. Nikdy v životě jsem na  tohodle psa tak nezařvala, jako v ten moment. Vůbec nevím, co ho to napadlo? Vždycky, když si to takhle vybavím, udělá se mi nevolno.

To nic neni! Megy šla něco povídat bejkovi. 😀 Naštěstí pak dostala nakopáno od ohradníku u ovcí, tak už tam pak nešla. Byl by to docela zajímavý film. Brzy ráno, mlha na zemi, mlha přede mnou, mlha za mnou, házím klacek psovi, pes běží… a nevrací se. Stáli proti sobě s bejkem, čumáky metr od sebe, pára jim šla od huby, hlavy šikmo dolů, oba široce rozkročení… za nimi vycházelo slunce, moc pěkný to bylo.

Chtěla bych zadavatelovi říct, ať si nejdřív koupí knížku o psech. Takové otázky jsou… no… 
Megy není dominantní, není to vůdce, tehdy byla pouze nevycvičená, šla by se prát, je to kráva, no. 🙂

Jo a pak jsem se musela jít uklidnit do masny, koupily jsme hovězí oháňku, aby věděl.
 

Stáli proti sobě s bejkem, čumáky metr od sebe, pára jim šla od huby, hlavy šikmo dolů, oba široce rozkročení… za nimi vycházelo slunce, moc pěkný to bylo.

ASI TAKY MUSIM DO MASNY!

fuj! hrozná představa.