Ono to není až takový , jak si představujete, že budete něco moc aktivně “dělat”. Jestli máte svého osobního koně nebo nějakého jezdíte pravidelně, jistě víte co na něj funguje. Kraťoučké vydržení otěžemi nebo ramena vzad, ztuhnutí v kříži….ale pořád to stejné.
Jé, to mám různé. Podle situace, aktivity koně, módu v kterém jedeme.
Třeba když chci zpomalit, tak opravdu vydržím rukou (pro mě to znamená, že přestanu rukou volně následovat pohyb koňské huby, ruku v pohybu zastavím, ale netahám zpět - to funguje i na zahozených otěžích), zasednu, stisknu kolena, vydechnu.
Třeba když chci zrychlit, tak nabídnu ruku (pokračuji v následování koňské huby, ale poskytnu prostor, aby si kůň se zrychlením kývnul nebo natáhnul hlavu), napřímím se v bedrech, nadechnu se, případně pobídnu (kůň běhá na myšlenku, pobízet většinou netřeba).
Třeba když chci couvat, vydržím a při začátku pohybu opět následuji hubu, nadechnu se, napřímím v bedrech a pobídnu dál za podbřišníkem (takhle ho mám naučeného).
Třeba když chci změnit směr, vydržím a zasednu a nohama a sedem navedu koně do obratu.
Ale mám chodivého koně, který nemá problém zastavit “v pozoru”, takže nemusím pobízet před zastavením, naopak víc práce je s udržením rovnoměrného konsolidovaného tempa.
Můj Aha! moment když jsem se učila na poloviční zádrže byl při přechodu z prodlouženého klusu do zkráceného. Při tomhle přechodu obvykle dělám skoro bez přemýšlení co je potřeba k zádrži - vydržet rukou a zároveň koně mít na pobídce holení, aby nevypadl z rytmu nebo se neopřel do otěží proti ruce. Při poloviční zádrži je důležité aby kůň šel přeměřeně dopředu, takže při zádrži mám pocit že pohyb dopředu je dál stejně energický, jen se změní jak projde od udidla k zadním nohám. Je to těžké popsat, já sama jsem se zádržemi měla dlouho problém, dokud jsem mě trenér neposadil na svého koně, který umí. Při poloviční zádrži je hodně důležileté netahat otěže zpět, ruka musí být lehounká a měkká.
Odpověď na příspěvek uživatele Chyška z 21.01.2024, 20:34:33
To by asi bylo na delší povídání, protože poloviční zádrž má poměrně jasně dáno, jak, kdy a proč se má provádět stejně jako kterákoli jiná pomůcka. 🙂 Jestli chcete, můžu to vzít jako téma dalšího článku, zrovna jsem nad tím nedávno přemýšlela u jedné diskuze na facebooku, že zatímco všichni aspoň teoreticky vědí, jak udělat přechod, tedy celou zádrž, u té poloviční je to trochu dojmologie. Přitom to v zásadě tak složité není.
Rádo se stalo, doufám, že to pomůže.🙂 Osobně si myslím, že je to strašně důležitá věc k tomu, aby byl kůň pod jezdcem opravdu spokojený, nebyl pomůckami zaskočený a měl podmínky správně udělat to, co po něm jezdec chce. Takže je úžasné, když se člověk jezdecky dostane k tomu, že se začne poloviční zádrží zabývat a snaží se ji naučit. Pokud byste k tomu měli cokoli dalšího, klidně pište/ptejte se a není problém sepsat pokračování.
