Kniha o včelách

Teď by měla v dotisku vyjít kniha Quido Sklenára-moje včelí matička. Originál práce vynikajícího včelaře

rozhodne sa mu bude páčiť kniha od Mira Urbana

https://www.jagastore.sk/domaci-majster/vcelareni-od-jara-do-zimy/

tom4:

Teď by měla v dotisku vyjít kniha Quido Sklenára-moje včelí matička. Originál práce vynikajícího včelaře

Tu mám, je pěkná.

Nesouhlasím! Rozumný se neurazí a já po 60 letech včelaření čas od času kouknu do starých knížek od Josefa Josky, Drašara, Rasochy, Savvina (byl Moravák jak poleno), taky Škrobal a třeba Haragsim je a bude stálice. Samosebou nejcennější je Brenner. Spousta věcí je překonaných - vývoj se nezastavil, ale spousta věcí platí stále a je dobré si oživit zapomenuté. Mockrát jsem klopotně vynalézal vynalezené a když na to narazím ve staré literatuře, vybavím si, že jsem to kdysi četl. Jen jsem neuměl to co dneska a nepochopil jsem to, nebo přehlédl, podcenil, nedocenil...

Naopak moderní knihy o včelách to je zoufalství a jak je to Západní provenience, holé neštěstí! Nic českého nebo slovenského se snad ani nevydává a tak na co výš odkazuje Goro mě zajímá, západního nic nechci ani zadarmo. Sklenár je stará škola, ano, je vlastně ze Západu, ale snad mi všichni rozumějí.

Ono je to tak bohužel se všemi odbornými knihami. Mám doma starou knihu Malá včelařská encyklopedie z roku 1954 a Včelařství - Veselý a kol.  Ta encyklopedie je prostě lepší.

Pro pobavení, jedna z mých oblíbených zahradnických knih je 1000 dobrých rad mladým zahradníkům z roku 1960. Kniha určená odrostlým dětem a jsou v ní odbornější věci, než dneska v knihách určených dospělým. Ty dnešní jsou jen obrázkové publikace.

Jednou asi před 8-10 lety, zmasírovaný ze Včelařského fora mladými, jak hloupý, nevzdělaný a nesečtělý jsem v oboru včelařství, když neznám určitou v té době moderní publikaci nějakého Západního autora, vyrazil jsem do knihkupectví. Neměli, slíbili, že seženou. 

Pak mi volali abych se dostavil. Paní majitelka mi s posvátnou úctou ve tváři jako svátost vyndala z pod pultu tu knihu, jejíž titul jsem už zapomněl. Ale tehdy mi mladí přesně poradili na VF, co si musím nastudovat, když se s nimi chci ODBORNĚ bavit. Paní majitelka knihkupectví se podivila, že na co potřebuju v mém věku knihu, která je určená hlavně pro studenty vysokých škol. Patrně proto měla, nápadně tenoučká kniha, omyvatelné desky, jako mívají učebnice. Udivil mě také formát A4, a obrázkové barevné desky. Skutečně mě napadlo, že ta kniha vypadá jako Slabikář.

Otevřel jsem knihu, polknul nasucho (asi slyšitelně) a chybělo málo a skácel jsem se. Paní krámská se zatvářila strašně důležitě, patřičně hrdá na sebe, jak mi sehnala takový skvost!

Na první stránce velkého formátu A4 byly necentricky tři obrovské obrázky, černobílé perokresby. Na prvním byla jakási masařka a pod obrázkem nadživotní nápis (jako ve Slabikáři) TO JE VČELA

Uprostřed stránky bylo něco mezi úlem, košnicí a klátem a pod tím opět nadživotní nápis TO JE ÚL

Na dolním obrázku stojí ve skafandru obelečený jedinec homo sapiens bez možnosti rozpoznat pohlaví. V ruce třímá kuřák, ze kterého stoupá dým a to vše u otevřeného úlu, nad kterým se rojí asi 30 tvorů, dost podobných malinkatým netopýrům. A pod obrázkem nápis. TO JE VČELAŘ. VČELAŘ MÁ KUŘÁK. VČELAŘ KOUŘÍ KUŘÁKEM DO ÚLU.

Ze strachu, že když otočím stránku, vybafne na mě včelařova žena MÁMA a že bude mít MÍSU. Přiznám se, že vyděšený z případné EMY, která bude mít MASO a pak přijde nadšené zvolání: TO SE MÁME! jsem knihu dál nelistoval. A došlo mi, že jestli tohle je kniha pro vysoké školy, pak ve školách základních musí být nějaké pomůcky pro šimpanze. K velkému zklamání paní krámské jsem drahou knihu nekoupil a od té doby nejde přehlédnout v jejích očích nesmírné pohrdání z toho, jak jsem se odmítl dovzdělat z tak skvělé knihy. Jistě ta dobrá žena usoudila, že nejsem na dost vysoké odborné, ale ani občansky uvědomnělé úrovni, abych byl schopen docenit dílo nějakého Západního včelařského odborníka, jejichž děl jsme se konečně po samých rusáckých a komunistických knihách dočkali.

Sú včelárske knihy, ktoré píšu o včelách, odborné aj náučnopopulárne, sú knihy pre začínajúch včelárov, kde sú vysvetlené základné pojmy a postupy včelárenia v jednotlivých typoch úľov,sú knihy o včelách zaujímavé ale napíšu nič o včelárení o postupoch... Stretol som sa s otrocky preloženými knihami,ako píše Tom "západniarskymi" ktoré síce majú aj návody a postupy ale kto by sa ich držal narazí .... Mám kníh veľa a aj v starých knihách tak ako v nových sú veci rozumné aj prekonané, poplatné dobe... napriek tomu som za staré knihy vďačný, pretože kto ich číta s otvorenou mysľou nepochybí... viď základné pravidlá úspešného včelárenia z 19-teho storočie (foto knihy z 1893)..všetky rovnako platia aj dnes...😉

Tuhle knihu neznám a skutečně, je v těch pár bodech řečeno úplně všechno a skutečně to platí dodnes. Také bod o tom, že jedině krycí rámek může být starší. Aspoň vím, že technika, kterou striktně a bez jediné výjimky dodržuju já, je jednak prastará a jednak absolutně funkční. Ale, a to je hlavní rozdíl mezi mnou a vámi pane Goro, je nutné jasně říct, co je správné a co není správné. Co pak může vést k úhynům a jiným neúspěchům a pomocí jakých postupů a často jednoduchých fint se dá úspěšně včelařit úplně bez jediného úhynu.

Ono je to vlastně velmi prosté, Jako by lidem, i ateistům, bohatě stačilo Desatero, aby mohli dobře žít, stejně tak stačí u včel dodržet těch pár zásad z vaší knihy.