tak jestli slova “fobie” a “vyloženě děs” znamenají, že se pes není schopen ani napít z nějaké přírodní vody, ochladit tlapky či přejít nějakou tu mělčinu, tak to není o žádných ambicích, ale o běžném životě.
Náš retrívr k nám přišel, když měl rok a půl. Do vody nešel ani prstík namočit. V létě to bylo dost na hlavu, protože jsem všude musela tahat láhev s vodou pro něj. Každá vlnka a od vody uskaloval. Negativní zkušenost co vím neměl. Teď je mu šest a po břicho není problém. Po dlouhém přemlouvání udělá i dvě tři tempa, ale nadšený plavec tedy asi nikdy nebude. Jsem ráda, že už se nebojí se napít z potoka apod.
Neplavci šli za Megynou. Najednou, z čista jasna, plavali, ale musela jsem jít stranou a nedívat se, kontrolovali mě. 😀 Jeden řikal: “A dyť já takhle perfektně plavu odjaktěživa!”
Můj Dráček měl z vody paniku, podle původních majitelů ve vodě nikdy nebyl, nikdy se jim nepovedlo ho zlákat. To měl rok a půl. Během svou měsíců začal plavat a nosit z vody i kachnu. Šli jsme na to přes aporty, prostě retrívr, no. 🙂 Teď vodu miluje, skáče i placáky.
Mého minulého psa jsem nikdy neviděla plavat. Nikdy se nenapil z řeky, potoka ani z blátivé kaluže. A když už jsme v létě kempovali na rybách, většinou si jenom smočil nohy. Říkávali jsme mu plážový povaleč. Doma ve vaně,ale koupaní miloval……
Arona brodila, neplavala. Moře ráda neměla (hýbá se to). Xerxes byl taky brodič, moře tak po kotníky… Beta další neplavec, na hýbající moře si musela zvyknout, ale pak jí voda po břicho nevadila.
A přišel Night. Už jako štěník se vrhal do každé kaluže, do každého rybníčku. Plaval - krásně, klidně bez cákání. Vodu miloval. Vlny v moři mu nevadily - naopak, řádil v nich jak malý děcko. I ho vlna občas doběhla. Plaval bezkontaktně, nebála jsem se “topit” vnoučata a mít u toho černého chlupatého plavčíka.
A pro změnu Yoda. Hystericky se bál vstoupit do vody, přes potok se vrhal mohutnými skoky, aby se snad nenamočil. Už se to trošku zlepšilo, když není zbytí (a nedá se to skočit), tak přebrodí. Ale nerad. Plavání nehrozí. Nutit ho není důvod.
fotodokumentace je tedy jen Nightí - od tříměsíčního štěníka, po počátky plaveckého výcviku (já pro jistotu s tričkem) až po mořského šílence i klidného plavce. Vodu si opravdu užíval
jj, vsak - taky by mi to nevadilo. Me ne. Proste by se pes realizoval jinak.
Ale holt jsou lidi, ktery maji ambice.
A ambice umej bejt pekne hnusny mrchy …
To jsem já, ten člověk, co má ambice ! 😅
Učila jsem plavat děti, vnoučata, kamarádku a učím plavat i psy.
Já se taky chci realizovat a plavání mě hodně baví, někdy je potřeba přebrodit nebo přeplavat řeku, jede se na vodu, je to praktický .
Akorát jedna moje fenka byla mizerná plavkyně, stříkala si vodu předníma do ksichtíku, měla na plavání špatnej tělesnej rámec. A Gučák plave strašně rád, ale je schopnej se vydat daleko a pak mu dojdou síly, tak jsem mu pořídila vestu . Konečně mě to napadlo, po devíti letech. 🙈
Pěkný den všem, tak až teď po pár dnech jsem opět tady a se zájmem pročítám. Je to boxer, 2 letý pejsek 🙂 dřív nechtěl ani z kalužiny pít to už se zlepšilo, ale ani mělkou louží neprojde a obchází ji. Jasny nic co by mi extra vadilo nebo bez toho nešlo žít ale přeci jen když jsou v létě horka a venčíme chodíme kolem rybníčku a ochlazení by mu šiklo, navíc i hygiena, nemusela bych jej koupat aby nepáchl, to také nesnáší. Navíc můj přechozí pejsek vodu miloval a vyloženě si koupel užíval a také to byl boxer. Jestli se to dá ještě zlomit nebo naučit ve dvou letech?
Jestli se to dá ještě zlomit nebo naučit ve dvou letech?
samozřejmě dá, nejlépe metodou “ošetření se souhlasem”
jedna z mnoha “trenérek”, jde o princip, jen abyste věděla jak na to, pokud na to budete chtít “kouče” vyhněte se všem “rychlokvašným” , co mají 1., 2. psa s “nebetyčnými úspěchy”….co se tím pokouší živit 😉
Ošetření se souhlasem je tréninkový koncept, pomocí kterého můžeme psa připravit na veškerou manipulaci a ošetření. Celý trénink probíhá po dobrém, využíváme moderní pozitivní výcvikové metody. Je založený na důvěře a možnosti volby. Veškeré cvičení je dobrovolné a pes má možnost z něj odejít, pokud by chtěl. Na páníčkovi je nachystání skvělých odměn a také to, aby trénink dobře naplánoval, aby byl pro psa srozumitelný a zábavný. Potom se prakticky nestává, že by chlupáč trénovat nechtěl.
Odpověď na příspěvek uživatele Zoja z 22.02.2024, 14:25:44
Je to pro vás tak důležité?
Pro mě by nebylo. Byla bych ráda, že se mi neráchá v každé kaluži. Plavání a nebo jen ochlazení v rybníčku by sice bylo fajn, ale zase se nemůže stát, že vám vlítne do řeky když je velká voda. Všechno má své pro a proti.
Odpověď na příspěvek uživatele Zoja z 22.02.2024, 14:25:44
Jde to i u dvoleteho, i u trileteho, … jde to u jakehokoliv psa. Zpusobu je nekolik, vyhla bych se tomu nasilnemu. Ale to snad ani psat nemusim ;)
Hodne zalezi odkud jste, obcas pomuze i jiny pes na rozplavani.
Jen bych si nedelala iluze ze kdyz naucite psa plavat v rybniku, ze zacne milovat vanu a sampon. Nasi vymetou kazdou vodu a ve vane trpej jak zvirata 😀
Ale jinak jak pise Balu - vse ma sve pro a proti. Ja bych nekdy byla rada, kdyby ty louze obchazeli, fakt ze jo 😀
Odpověď na příspěvek uživatele Sarah01 z 23.02.2024, 11:22:53
Chápu. Já se smiřovat nechci, tak nejen proto nemám a neměla jsem retrívra. Tím nechci říct, že takové zábavě nemůže holdovat pes jiného plemena, jen jsem měla štěstí a žádný z našich psů nebyl takový bahňáček.
