Tak předvčírem se mi vybavil tenhle příspěvek…hlavně to “nemluví na něj”…jsem si uvědomila, že jediný, kdy jsem na psy promluvila bylo, když se nejdřív Máťovi dostalo vodítko pod přední packu, no tak mu ho jdu “vyháknout” ..narovnám se, popojdu tři kroky a Gina ho má taky pod přední tlapkou…takže to jsem promluvila “to si ze mě děláte prdel”…a pak teda povel “hop” když jsem je nakládala do auta….jinak vlastně chodím ani snad na nic nemyslím, čistím si hlavu…jen automaticky monitoruju případné cizí psy…to potom poveluju, když je to nutný…
Tak jsem se chytla za nos a včera jsem se teda snažila na psy mluvit a jim to teda bylo úplně jedno, protože panička furt něco mele, no tak si povídá i při procházce a mě to teda taky nebavilo, tak asi zas budeme chodit mlčky.
Nicméně na mojí obranu bych chtěla říct, že moji psi dostali řádnou výchovu, bylo s nimi komunikováno a ví, co se po nich chce, když se po nich něco chce…a pokud nevědí, co se po nich chce, tak je jediný viník a to jsem já, že jsem to psa nenaučila, nevysvětlila…nezvládla…
Takže, když na své pesy mluvím, jsem divná já a moje pesy nedostaly řádnou výchovu?
Mým pesám tedy není jedno, co říkám. Naopak, když na ně mluvím, je potřeba vnímat. Chodí všechny na volno, proto potřebují nějak korigovat. Teď už teda 14tiletá skoro hluchá slepota se stále dobrým čichem chodí na vodítku a i s tou, i když už je skoro hluchá, se mluví, netahá se jenom vodítkem za obojek. Dokud slyšela, chodila také na volno a díky celoživotní komunikaci, to na ní nikdo nepoznal (je slepá asi 3 roky). Takže u nás je potřeba na své pesy mluvit. A proto nechápu ty, kteří mají své psy na flexině a nechají je lítat “jak utržené křídlo”, jak o svém psovi říká sousedka, ze strany na stranu, bez slovní komunikace. Nebo se nechají táhnout třeba louží, omotají se kolem stromu a maximálně si vzdychnou, že je pes strašný nebo blbý, že se neumí sám odmotat. Nechají se přitáhnout k nějakému odhozenému jídlu a koukají na to, jak se pes krmí a lamentují, že jsou lidi prasata. Tohle díky mluvení na své pesy řešit vůbec nemusím. Ale uznávám, asi jsem divná a jsem z Prahy. 100x jsem v okolí slyšela za těch cca 24 let, že moje pesy jsou chudinky, které musí poslouchat, ale na druhou stranu mám kliku, že si vždy pořídíme štěně, které se narodilo vychované, může chodit na volno a poslouchá.
Odpověď na příspěvek uživatele Arosek z 18.11.2025, 15:00:49
To je bohužel krutá daň za to, že máte tak obrovské laskavé srdce, do kterého se vejdou všichni ti geronti, kterým uděláte hezký konec života, bohužel to nikdy netrvá tak dlouho, jak byste si přáli.
Slova, která by tu bolest zmírnila, taky neznám. Držte se.
Odpověď na příspěvek uživatele Fiona.Praha z 19.11.2025, 09:54:25
No pokud jdeme někam, kde může být Máťa na volno, tak to mluvím víc… “tady jdeme, tudy jdeme, počkej na nás, pojď s námi… atd atd.
Pokud jsou psi na vodítku nebo na flexi, tak těch povelů tolik nepotřebuju… stačí povelovat, když je to potřeba… třeba když mají jít u nohy a nebo když si nemají všímat jiného psa.
Jo když mám štěně nebo mlaďocha, tak to povídám hodně, všechno vysvětluju, komentuju… pak už ta mluvící frekvence klesá.
Gina je ráda, když jí neruším… Máťa podle toho, pokud chce komunikovat, tak komunikujeme… není to tak, že by se na něco zeptal a já mu neodpověděla.
Co mě teda nedávno překvapilo, chodíme parkem a každýho pejskaře, kterého jsme potkali, tak čuměl do mobilu.
Tohle nechápu, pro mě je ta zábava, ten relax právě to, že jsem se psy venku a někdo se přitom tak nudí, že musí čučet do mobilu…jo a často psa na flexině, nekoukaj, jestli jde někdo proti nebo jestli někdo nepotřebuje kolem nich projít, když jsou roztažení po celém chodníku.
Jako byl to extrém, ne všichni pejskaři jsou takoví, ale ten den se teda sešli.
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 19.11.2025, 10:14:50
To je problém psaného slova, pak vzniká nepochopení se navzájem ☹️. V podstatě jste zopakovala to, co jsem napsala.
Já na své pesy zbytečně nemluvím, nevyprávím jim blbosti, komunikuji s nimi tak, aby věděly, kam mají jít, nebo co mají/nemají dělat. Často používám ke slovům i gesta (hodí se to ve vánici, větru, šeru nebo na dálku). Když člověk na psa moc mluví, jen tak bez důvodu mu vypráví, naučí se pes mluvení ignorovat. Když člověk mluví moc, je to stejné, jako by nemluvil vůbec 🙂 Je potřeba používat zdravý selský rozum, jak často a rád říká RD.
jak já jsem ščastliva, že už může být na oba moje psy jen hlavně mluveno a ne zupácky flekatě povelováno.
Sem ščastliva, že mohu říct Gde prosim Tě seš? Hele, nechoď tam a buď tady s náma….. místo zahulákanýho Ke mně, k noze atd.
A jestli se chcete zasmát, tak tuhle jsem nás - všechny dementy natočila. Ohaři měli evidentně svůj den a to vč. Rumíčka, mýho šprta šikovnýho. Až to uvidíte, budete plakat-smíchy a nebudete věřit, že takovýhle aportýrovací hovado, jaký vidíte na záběru, má krásnej předpisovej aport. Čehokoliv. a že i to střevo flekatý vám třeba přinese klíče, který po ní pošle druhá polovice, nebo nese nákup z auta. Podle doložených záběrů byste těm dvěma nesvěřili ani polínko na zátop 😀
A kurnik -tady vlastně to video nepůjde vložit, když ho nemám na jůtrupce, že ne? jak teď koukám ☹️
Jó to kdyby někdo slyšel mě při prochajdě, to já tu hubu nezavřu, ještě že chodíme do liduprázdnýho lesa…
To je samý:
“Barbaro čekej, nikam nežeň!”
“Elino vopovaž se sežrat to koňský houno!”
“Vasileeeeeee, kde ses zase zašprcnul, ty ukrajinskej dementku?!?!”
…a občas i fšecko najednou 😀 😀 😀
Uplne jak u nas 😀
“Otiku, je ti 150, kam to zas lezes ty voliku?” “Saggi nech to hovno dobytku!” “To vis ze jsi nejhodnejsi Ferunko.” “Prime tady jdeme!” “Street, Streeeeet …. taaaak je pasak, ano jsi hodny, nemusis mi vlezt za krk!” “Romy! Romyno!! Romaduro!!! Si hlucha?” “Johano n.e.s.e.r!” “Terry nech ty ptaky!” “Skvarku zaslapnu te!” “Nessy, nehystreci a pojd!”
Pak jeste individualni doporuceni jako “Premer si doma troubu at vis do ceho jdes!” pripadne “Ja te/vas poslu zpatky do Chrovatka/na Slovensko/do utulku!” Dale je oblibeny povzdech “Kde asi chovatel udelal chybu?” A samozrejme hromadne “Hyeny, obludy, nebo Jste normalni?”
Nastesti tez moc lidi nepotkavame, jinac uz by na me asi volali odchyt se sveraci kazajkou😀
Odpověď na příspěvek uživatele efe z 19.11.2025, 10:42:40
My jsme to mívali podobně, dnes je jim 14 a 4 měs (ta slepá), 13 a 6 měs, 10 a 3 měs a skoro 9, takový domov důchodců. Takže už jsme sehraní.
Ale jinak to bývalo stejné. Když jsme měli první dvě, 8 let a štěně, tak to byl fičák. Měla jsem rozstřel asi 30 metrů. Štěně 15 metrů přede mnou a 8 letá 15 metrů za mnou. Měla jsem dojem, že se ta 8 letá courá schválně. Takže nejčastější bylo: Lízo počkej na mne, Sáro pojď. Pak jsme měli 11 let, čerstvě 1 rok a 3 měsíce a to byl masakr. Ta 11 letá se courala a ty dvě divošky šly každá jiným směrem 🙂. Ale vše jsme ukorigovali.
Odpověď na příspěvek uživatele Fiona.Praha z 19.11.2025, 10:50:52
No tak to na tom úplně stejně nejsme… ono hodně záleží na prostředí a situaci… poku jdeme někde, kde je velká frekvence lidí a psů, než na co jsme zvyklí nebo naopak podezřelé individum na osamoceném místě za šera, tak naopak mluvím hodně, všechno komentuju… já to vidím tak, že nejde vůbec o to, co říkám a jestli psi rozumí, jde o to, jak to říkám… jde o to, že pastevecký čubě tím sděluju, že si myslím, že nebezpečí nehrozí… a u Máti trochu krotím jeho nadšenou energii…
Jo a pak hodně povídám v úsecích, kde jsou divočáci a je nepřehledný terén, aby o nás věděli…
Jako doma na psy mluvím hodně.
Ano moji psi jsou na moje žvatlání zvyklí a nechává je to v klidu… na druhou stranu, pokud po nich něco chci, tak většinou stačí změnit intonaci…
Odpověď na příspěvek uživatele efe z 19.11.2025, 13:17:37
Ano, ano, jednoznacne ano 😀
Pripadne tedy jeste “Myslis to vazne?” A tato druha varianta je oboustranna - ja se tak ptam ve chvili, kdyz tem nepodarkum hodlam dat jeste posledni prilezitost zmenit nazor pred tim, nez je definitivne uskrtim. A nepodarci mi tuto otazku posilaji pantomimicky ve chvili, kdy po nich chci aby ukoncili nejakou obzvlaste vypecenou zabavu … A pak ze mezidruhova komunikace je slozita 😀
Tak u mě je to vůči Gině povětšinou jen “NE”… to mi stačí k tomu, aby si nevšímala cizího psa… pokud má náhodou tahací den, tak stačí abych třeba 2x zastavila… když je nejhůř tak říkám ( teď už jen vyjímečně, už je hodná).. “tak kurňa, kdo je tady vedoucí” a mračim se u toho jak čert… a madam odpoví “ no aby si se neposrala “ ( jo takhle je ta bílá princezna sprostá) a já na to “ no to se teda poseru”…pak se na sebe ještě chvilku nračíme a pak se jde dál a Gina už se chová slušně, protože ví, že já jsem strašně tvrdohlavá.
U Máti mě hodně překvapilo, když jsme si ho pořídili a já teda zvyklá korigovat psa na volno, takže furt něco melu, mezitím vydávám nějaké povely a fakt neočekávám, že štěně, které jsem to neučila, tak ty povely bude plnit a on fakt povely plnil, proto říkám, že berňucha se už cvičenej narodil…
Odpověď na příspěvek uživatele bambule z 14.11.2025, 08:29:27
Tak včera dorazily pamlsky z Hulína a jsou boží 👍Vzala jsem šest různých druhů a vstupní kontrolou celé smečky prošly všechny do jednoho. Ještě jednou moc děkuju za tip!
