Je nutné mít na paměti následující, co se málokde píše a určitě nezdůrazňuje. Přitom je to úplně stěžejní.
Praktik musí umět (naučit se) dobře odhadovat vývoj vč od chvíle návštěvy v dalších dnech a jak je vidět na fotkách někdy jde o hodiny. Ano, mnozí si tady řeknou, že mě se to mluví po víc než 50 letech včelaření. A je to do značné míry pravda a proto se snažím předat jak to dělám já.
---------------------------
Když se vylíhne plod z plástu, nové včely zaberou 3x větší plochu plástu, než ze kterého se vylíhly. Ovšem včely živé, které plást se zavíčplodem zahřívaly, nikam nezmizí, tolik jich stářím neuhyne a tak se dá říct (samosebou kdyby byl plod na rámku od loučky k loučce), že včely z jednoho rámku plodu budou potřebovat další 3 rámky. Protože je na každém plodrámku asi třetina zásob dá se říct, že ze 3 plodových přibydou včely na nejméně dva rámky. U 24 je na vysokých rámcích zásob málo, třicítka umožňuje o dost víc. Ovšem dobré včely promění na třicítce zásoby na včely a tak je 39x30 vždy silnější než 39x24.
Jestli tedy vidím, že mám nyní například 5 rámků plodu a vidím, že na dvou se právě líhne sem tam včelička a že tedy ostatním to nebude trvat dlouhé dny, ale hodiny než se vylíhnou, musím si umět představit kolik rámků pak budou potřebovat. Mimochodem takto se dá dobře předcházet rojení. Když včely potřebný prostor A PRÁCI nedostanou, do úlu se vejdou, ale začnou “vymýšlet” rojení.
Ovšem pořád je nutné mít na paměti, že musí být jako podmínka pro každé rozšiřování to, že musí být poslední plást na straně ke stěně načerno plný včel. Dřív se prostor přidávat nesmí. Ano, pak je to lavírování doslova na ostří nože a někdy rozhodnou 2-4 dny. Víkendový hobbík tedy například přidá medník i když se mu na odvrácené straně posledního plástu potácí pár včel a myslí, že tím preventivně zažehnal rojení. To zažehnal, ale zažehnal také rychlý jarní rozvoj, ale i dokonalý zdravotní stav a teplotní podtržení vč se mu vymstí malým medným výnosem hned a častými úhyny na podzim, někdy už v podletí. A strašně se diví, že mu včely padly. Přitom si to z 99% zavinil sám už na jaře tím, že neměl pod VN TL a nebo že nutil včely žít ve dvou stejně vysokých nástavcích. Totiž. Pro matku je atraktivní vždy vyšší plást než nízký a proto mu dává, když si může vybrat, vždy přednost. Jakmile by byl dolní prostor stejně vysoký, matky plod roztahají do obou nástavků (ale nebude ho víc), včely plod nedokáží teplotně zabezpečit nejlepším způsobem a výsledek jsou o půl roku později úhyny. Těch je nejvíc na míře 24 právě proto, že se používají 2 VN jako plodiště. Když se tam nazebrují plodplásty mezistěnami, je úhyn na podzim téměř jistý a je zázrak, když se nic nestane.
A zde se dostáváme k jakémusi pojistnému ventilu jakým je TLumič, nesprávně POLštář. V polštáři není možnost trubčiny, tedy chovu trubců a tím se POL liší od TL. POL vymyslel Ing. Řeháček, ale nazval ho Manipulační nástavek a nebo ho tak nazval Ing. Cimala. Jednoslovný pojem polštář vymylel Sedláček, zkratku POL jsem mu vymyslel a zavedl s jeho souhlasem (per huba) já. A používal jsem ten název pro TL. Jenže pak mi došlo, že ani Řeháček a ani Sedláček nemají v POL trubčinu a tudíž, že první s chovem trubců v podstaveném NN pod plodištěm jsem já a abych to odlišil, vrátil jsem se ke svému názvu tlumič, který jsem začal používat v polovině osmdesátek.
-----------------------
Není jedno kde, na kterém místě úlu tento prostor je a už vůbec to nesmí být prostor stejně vysoký, podmínkou je, že to musí být prostor podstatně nižší. Tudíž pod VN 24 nebude nikdy jako TL fungovat další VN 24!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Právě pro ty včelaře, kteří nemohou být u včel denně a mají na ně omezený čas, je nejvhodnější právě TL.
Příklad. Vidím, že bude potřeba například za 3-4 dny přidat prostor. Jestli je pod VN TL a není ještě zatím obsazený, případný přetlak nově vylíhlých včel nenastane, stáhnou se dolů a začnou pracovat v podstaveném NN pod plodiskovým VN. Prudce se ochladí? OK, stáhnou se nahoru aby ochránily před podchlazením plod a jakmile so oteplí, vrátí se dolů. Také TL (ale i POL) je dobrý na to, že v něm jsou (mohou být jako jakási “železná” zásoba - jinde v úle není plac) nevytočené medové rámky a nebo rámky s cukrovými zásobami. Na vysokých rámcích plodiště není dost zásob a vč by stagnovalo. Případný přebytek včel má kde být a kde pracovat i když matka do TL zatím nepospíchá, má nahoře ve VN jeden celý velký trubčí SR. Mladé včely v klidu a dá se říci po chvilkách, když je teplo, dole staví trubčinu na 4 SR prostřídaných dělničáky - to je jediné zebrování v roce u metodiky Blaník. Dříve jsem dával do TL “trubčáků” 6, pak 5 a nyní vím, že stačí 4. Od loňska experimentuju s pouhými čtyřmi v TL a zdá se, že to stačí. Dělničáky v TL po vybrání zásob slouží jako nárazník tlumící silné nárazové snůšky jak nektaru, tak i pylu a včely přínosem obého neomezují matku v kladení ve VN. To je další velký protirojový efekt TL.
Zde jsem vysvětlil několik zásadních věcí. Že musí být TL, jaký nástavek to musí být a jak musí být vystrojený. Zopakuju podstatné. Zatímco nahoru nad VN nesmíme přidat prostor předčasně, tedy dokud není zadní strana posledního rámku tak obsednutá včelami, že téměř není vidět plást, u spodního TL to nehrozí a TL je naopak vhodné včelstvu přidat s předstihem a někdy i značným, tedy i týden i několik týdnů!!!!
Tím je řečeno vše podstatné proč mít v jednom úle dvě výšky rámků a jak se to zúročí v praxi. Ve většině let vůbec neznám žádné kontroly na rojové matečníky, jejich vylamování každých 9 dní a podobné předpotopní nesmysly. Neznám žádnou “optimalizaci”, tedy u mě nesmí existovat žádné omezování matek v kladení. A neznám mřížku, jak jí nemuset použít vysvětlím posléze v jiném vlákně.
Tvrdím, že Dadantsystém, nejlépe metodikou Blaník a ještě lépe v úle Blaník znamená na stejné množství medu asi třetinu i méně práce, ve srovnání se všemi ostatnímy metodikami a úlovými systémy. A tvrdím, že je krajně neodbornou, stále opakovanou lží, že se v Dadantu nedá dobře obmněňovat vysoké dílo. Mě to jde v průměru z asi 40-45% a mladší dílo v plodištích není pro zdárný vývoj vč v průběhu roku dobrý.
Ještě větším bonusem je, že se nikdy nevytáčí vysoké rámky a že lze těžit med jen z panenského díla a přitom Blaník nikdy nepoužívá mřížku. Tvrdím, že k pouze panenskému medu směřuje vývoj a civilizace a kdo to pochopí dřív, získá náskok.