Aktuálně: 2 618 inzerátů243 824 diskuzních příspěvků18 782 uživatelů

Jak "recyklovat" - vytočit tuháč bez separátoru a vytáčení

Tom50
Tom50 19.11.2024, 12:23:10 xxx.xxx.139.250

Vlákno o krmení medem bez vytáčení bylo primárně o jarním rychle tuhnoucím řepkáči a nepraktickém “nástavku včel”.

Hlavní můj motiv k uvedenému pokusu byl ale jiný.

Šlo mi o to, zda když by se třeba v květnu dal NN s tuhým medem například mezi dno a TLumič, zda odtud med vynosí, “zrecyklují” a opět uloží do medníku, odkud se v rámci normálního medobraní odebere a vytočí. Samosebou smíchaný s novou snůškou. Zdá se, že to fungovat bude a na to se, pokud budu živ a hlavně zdráv, chystám. Pokud by to tak bylo, byl by to stěžejní objev. Případná melecitoza by byla vyseparovaná přímo včelami a vyhozená z úlu a medovice by jedině vylepšila květový med. Doslova se na tyto pokusy těším, pokud vím, tak toto ještě nikoho nenapadlo a nikdo to nezkusil. Jenže na 99% to nebude fungovat s vysokými medníkovými rámky, ale jen s polorámky, do kterých matky kladou až když by musely. Jakmile by se daly dolů vysoké rámky, patrně by tam matky kladly, pár rámků s plodem v každém patře. Stejná potíž by nastala i u NN systému, kde matky nemají na výběr vyšší plást pro plod.

Ale. Drtivá většina včelařů má tak zvané medníkové dílo a stejné rámky na med má i desítky let. Proto je potřebují mít prázdné, neumí si představit, nemají sklad a nechtějí staré hnusárny “recyklovat” vyvařením a nahrazením mladším dílem. Obměna díla je u těchto takyvčelařů prachbídná, se všemi důsledky i pro včelaře pořádné a tedy nevinné - většinu chcípavek si včely přinesou z vnějšku právě od těchto umělců. Já včelařím jinak, jsou věci, které bych už nikdy nedělal. Větu dávám záměrně tak aby bylo jasné, že jsem stejné prasečiny dělal taky. Ovšem já jsem nezamrznul v sedmdesátkách a moje včelaření se vyvíjelo a vyvíjet bude neustále k vyšším metám.

Tom50
Tom50 14.06.2025, 10:52:41 xxx.xxx.139.239
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 19.11.2024, 12:23:10

Odpovídám sám sobě. Protože nikdo nijak nereagoval, asi pro nastavené zrcadlo drtivé většině.

Zjara jsem vyzkoušel předpoklad uvedený zde a mám zatím rozpačité výsledky.

Tak především, v úvaze jsem udělal chybu, nevypíchnul jsem, že oddělit TLumič od dělničího plodu lze až koncem června, kdy už zdravá vč trubce nechovají, spíš je začínají vyhánět. A nebo by se případným oddělením trubčiny uspíšil konec chovu trubců včelstva. Ovšem od jara hrozí roztržení plodového hnízda, trubčí plod je pořád plod.

Letos na jaře a to u některých vč velmi brzy zjara, po odkvětu jív, jiným později, jsem dal pod TL NN s tuháčem. Spojil jsem to s tvorbou nových TLumičů. Tvorbu TLumičů původní metodika Blaník předpokládala mnohem později, pár let zkouším dělat TL mnohem dříve a nejen, že to funguje, ale je to lepší. Současně s novým TL dostalo několik vč pod TL a několik mezi TL a VN nástavek s tuháčem bez odvíčkování a pomačkání zavíčkovaného díla s "cementem". Kde došlo k “chybě” a tuháč přišel mezi TL a VN s dělničím plodem, medový NN neproplodovaly a TL (ale asi později) pbsadily a trubce tam chovaly - jinde neměly v úle kde mít trubčinu a tak musely. Ale tady jsou ty rozpaky, dvě vč si medu nevšimla a klidně ho strpěla “pod nohama”, druhá dvě vč NN vyčistila. Sice v nich neplodovaly, ale nacpaly si med na třicítkové rámky tak moc, že horní třetina vysokých rámků je plná medu a medník téměř ignorovaly. Tam, kde tuháč ignorovaly a nevyndaly z NN, tam neulily VN medem. Takže u čásati vč byl NN s melecitozním medem pod plodištěm zbytečně. V obou případech to bylo kontraproduktivní.

Další skupina vč, jak 30 tak i 24 dostala NN s tuháčem mezi dno a TL, tedy na smysluplnější místo. Ale ani tam tuháč nevyneslo každé vč a nebo jen z části. Tudíž opět rozpaky. Pro mě není rozhodující - při velkém počtu vč, jaké % by tuháč recyklovalo. Já chci 100% a nebo je to nanic.

Nakonec jsem si nechal co funguje tak i tak a to je, když se tuháč odvíčkuje. To ale ztratilo půvab kvůli té práci s odvíčkováním. 

Závěr - zjara to nefunguje tak, aby to bylo uspokojivé.

-------------------------------

Ovšem, že to funguje bez odvíčkování, když se podstaví NN s tuháčem po 20.6. mám vyzkoušené. Nyní při vytáčení na odvíčkovacím stroji odvíčkuji i loňský, dosud uložený tuháč a vyzkouším co s ním udělají mezi medníkem a plodištěm, co pod plodištěm, ale nad TLumičem a co když to přijde na dno, tedy pod TL. Cílem je, aby to, už bez nerozpustné melecitozy opět uložily do mendíků. Protože už vím, že přezimují na medovici a dokonce i na melecitozním tuháči, nebude mi vadit když si to nacpou na vysoké rámky. Ušetřím krmení, ale hlavně ušetřím starosti práci s “vyčištěním” tuháče z díla. Pořád, i přes všechny rozpaky, které jsem právě zveřejnil, je to všechno lepší, než tuháč odvíčkovat, máčet 3 dny, třetinu medové vody vytočit, opět namočit a to samé ještě potřetí. Takovou hloupost já dělat nebudu nikdy. I když jsem důchodce, nesmyslně vynaložený čas zbytku mého života obětovat nehodlám a lacinější by bylo rámky s tuháčem vyhodit. Jenže kam a jak? Jedině snad zakopat, aby to nenašly včely a nebylo pozdvižení. Ani vyvařit kvůli vosku to nejde, nevyplatilo by se to, byla by velká spotřeba energie, kdo zkusil vyvářet zásobní rámky ví, že to je neúnosné a lze to, když je jich pár a ne stovky.

Tady je ale nutné vysvětlit podstatné. Když se namáčí staré medníkové dílo s košilkami, je v medové vodě výluh z košilek - výkalů plodu a pak tuto medovou vodu (píše myslím Včelařství a nebo mám zprávu z palírny) nechtějí palírny brát. Totiž, ani vypálením hořkokyselý zápach a nechutná pachuť výkalů plodu - košilek - údajně nezmizí. Toto u panenského medníkového díla, kterého mají Blaníkáři 100 %, nehrozí.

Dám sem poctivě vědět, budu-li živ a zdráv, jak dopadne další série pokusů.

Tom50
Tom50 30.06.2025, 12:01:15 xxx.xxx.139.239

Mám průběžný výsledek zkrmování ve snůšce medové vody z víček + problémové zbytky z čeření medu a další. Protože to bylo nahromaděné za několik let a mělo to mírně nakyslý a jakoby zatuchlý pach, nic závažného, ale med vyžaduje nejvyšší možnou opatrnost, roky jsme se to s kolegy báli dát včelám a vytočit, že by to mohlo být cítit v medu. Taky jsme nevěděli, zda ve snůšce krmení včely berou, předkové tvrdili, že ne. Předkové se mýlili, vč ve snůšce krmení berou, tedy medovou vodu, jak cukr jsem nezkoušel.

Dostávalo to 5 vč na stan u baráku, ob den navečer po 3 litrech, v hustotě odhadem asi jako by byl cukr 1:1 a nebo spíš řidší. Šlo to česnovými krmítky, koupenými jako napaječky, už se v tom objemu neseženou, vypadají úplně stejně jako ta v odkazu. Jen ty moje napaječky pojmou 1,6 litru a na česně jsou dvě.

https://www.vpjested.cz/0401-napajecka-do-cesna-zluta/?srsltid=AfmBOopt-SfxBK1KW49hKjNvlSNlbfWz7VQ3TNBy7mIVvtj4LD50EHdQ

Nevím zda by to braly jinde v úle jinými krmítky, nutno vyzkoušet. Ovšem fakt, že krmení přichází od česna hraje - podle dalšího tvrzení předků - stěžejní roli. Opakuji, nevyzkoušel jsem nic jiného.

Výsledek:

V sobotu jsem vytočil 3 z pěti vč. Dvě třicítky a a jedna 24, ta stojí uprostřed řady a tak o zalétávání nemohlo jít. Všechno to byly loňské oddělky, vyzimovaly na 4-5 rámcích - celkem 4 třicítky a ta 24 jsem zjara myslel, že je to mrtvé, přežilo to zubožené na 3 rámcích a správní včelaři by to vysířili.

První na podstavci 39x30, má TL, VN a na tom medníky 3 x 39x15. Medu na 3 ne úplně plných rámcích, odhadem asi 3 kila. Jinak jsou medníky suché. Měl jsem podotknout, že 5 vč dostalo asi 60 kilo medu a tak by mělo mít každé vč 12 kilo toho recyklovaného. Toto vč rozhodně ne!

Druhá třicítka, stejný úl a stejně nástavků, dala asi neplnou bednu 15 a tak to bylo asi 12-13 kilo medu. Jinak suché rámky v nástavcích, všechna tři vč těžce vyléhají na česnech a čelních stěnách úlů (jsou to tenkostěnné úly Sm 20 mm). Další dvě třicítky se stejným počtem nástavků jsou ve starých izolovaných úlech a tam včely nevyléhají vůbec a nebo málo, tato dvě vč jsem zatím nevytáčel, uvádím to pro úplnost.

Třetí 24, lazárek přezimovaný na 3 rámcích a skoro mrtvý, jasný adept na vysíření už v březnu. Jeho úl se nepatrně liší, je menší, jako TL má NN vysoký jen 11 cm a jeden z medníků byl také= 11 a dva medníky 15, připomínám, že VN je 24. Tady jsem objevil 25-27 kg tmavého medu vynikající chuti, ani náznak po nakyslosti a jiných vadách a v NN 15, co je přímo na VN, je dalších nejméně 10 kg nezavíčkovaného medu v neplných plástech. I ta první dvě vč mají med velmi tmavohnědý, tedy jasnou medovici. A tak do medníků neuložily ani jedny medovou vodu z převážně květových medů.

-----------------------------------

Nevím jak by to vyhodnotil někdo jiný, uvedu jak to chápu já:

První vč vůbec neumí sbírat medovici a válí se v úle (a na česně a čelní stěně úlu), i když medovice k dispozici je. Toto vč žilo jen z toho, co dostávalo česnovými klrmítky. Jinak by patrně hladovělo a jistě by udělalo plodovou pauzu. Ovšem díky krmení medové vody plodují normálně a jsou pěkné. Jen vím jistě, že tuhle matku nechci a mrzí mě, že tu od ní létají trubci.

Druhé vč, také třicítka, je ke sběru medovice ochotnější a kdyby nebylo srovnání s vedle na stejné koze stojící 24, měl bych za to, že je normální.

Třetí vč, tedy na přelomu února a března ultralazárek na vysíření a kvůli tomu měl i dva NN menší, dal po bedně 15 a 11 obojí, nacpané tmavým medem nejlepší kvality.

Zjevně všechna 3 vč žila z podávané medové vody a ukládala přínos, zdá se - asi jen laboratoř by to mohla zjistit jistě - a já nechápu jak to mohly oddělit a nesmísit. A nebo to namíchané je a tváří se to jako tmavá medovice. Jistě, jsou i tmavé kvěťáky, ale nic takového tu nikde neroste a nebylo zaseto na polích.

Resume:

1 - Včely ve snůšce krmení berou a nevěřím, že by nebraly cukr a určitě by braly syntetické škrobáky. Za sebe se domnívám, že právě tady je původ rekordních výnosů některých včelařů. 

2 - Ne každé vč sbírá medovici, některá “napůl” ano a i ne, jiná se na ní specializují.

3 - Nezjistil bych tento rekord, v jinak jalovém a po 14 letech snůškově nejhorším roce, kdybych "ozdravně" zlikvidoval zjevně neživotaschopného, v únoru dost pokáleného ubožáka. Bohužel kvůli svojí nesystematičnosti nevím původ matky. Je to ale Kraňka, nemá nazrzlé včely.

-----------------------------

Další související vyhodnocení si udělá každý sám, pokud to tedy někoho zajímá.

-----------------------------

Celý život včelařím o hodně jinak než jak horem dolem vnucuje mejnstrým. Nemám dobrou zkušenost s tzv kmenovými vč, je s nimi víc práce a jsou háklivější na nemoci, jejich výnos je v globálu horší ve smyslu víc práce a ř času na kilo medu ku kilu zkrmeného cukru. Celý život jsme myslel, že něco dělám špatně, když největší myslitelé teoretikové a i praktici tvrdili opak mých celoživotních zkušeností. Ne, tvrdím, tedy ne, že se pouze domnívám, ale tvrdím, že přezimovaná slabá a ultraslabá včelstva dávají uspokojivé výnosy s menší pracností a hlavně menšími starostmi. Co jsem asle za celý život nedokázal je, vytvořit provozní metodu pro chov slabých přezimovaných včelstvíček.

A je tu ještě jeden fakt. Dosáhnout výborného výsledku se všemi výhodami je dobré, avšak nikterak překvapivé a vůbec pozoruhodné. Ale dosáhnout lepšího výsledku i s mnoha hendikepy je po všech stránkách fenomenální!

Nejsem sportovní typ. Ale dokonale si z dětství pamatuji fenomenální výkony Etiopského běžce Abebe Bikily, který běhal bos (byl to drobný člověk a trénoval ve velké nadmořské výšce). Zátopek trénoval ve vojenských bagančatech. To jen připomínám, zejména mladším.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Abebe_Bikila

Tom50
Tom50 02.07.2025, 21:51:56 xxx.xxx.139.239
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 19.11.2024, 12:23:10

Opět odpovím sám sobě.

Odvíčkovaný podsazený tuháč zrecyklují jen z větší části. Asi třetinu, možnám jen čtvrtinu zase zavíčkovaly dole pod TL. Nevíčkují celé plochy, ale jen jednotlivé buňky a nebo malé ostrůvky jako pětikoruna, max půl dlaně. Takové rámky si já umím představit dávat příští jaro do medníků s tím, že se vše zavíčkované podrápe vidličkou. Tyto rámky přijdou jako dva a dva ke stěnám, doprosřed jde vždy 6 M. Vlastně to takto dělám, některé medníkové dílo je takto částečně zanesené od předchozí sezony.

Sice jsem odvíčkovaný tuháč nevážil a pracuji jen s odhadem. Je zřetelně vidět, že část tuháče spotřebovaly. Takže profesionálním odhadem to (jen u dvou zkušebních vč) vidím jako že cca 25 - 30 % nevynesou a nezrecyklují a znovu zavíčkují, 20% padne na přepracování, ale 50 - 55 % je znovu uloženo nahoře v medníku a už to víčkují. 

Díky odvíčkovacímu stroji si dokážu představit tu práci a od zítřka se do toho pustím a část loňského tuháče vyzískám právě popsaným způsobem.

goro
goro 04.07.2025, 18:15:19 xxx.xxx.86.80

Tome diskutujete sám, a to je dobre…dokážete tak zoznámiť potenciálnych čitateľov so svojimi úvahami…

preto možno musíte diskutovať niekedy sám, pretože mnoho včelárov vaše úvahy nestíha pochopiť ale môže to byť aj preto, že niektorí sa boja diskutovať (ako ja) aby ich úvaha (ak je odlišná od vašich záverov) nebola pochopená ako ÚTOK NA VÁS….

takže Tom, dám sem svoje úvahy a skúsenosti s melicitózou a vôbec TO NIE JE REAKCIA NA VÁS ANI NA VAŠE POKUSY ČI ÚVAHY…

z toho čo viem, každý med obsahuje cukry, jednoduché teda glukózu, fruktózu ale aj zložené ako  dvojcukor sacharózu (glukóza+fruktóza) ale obsahujú tiež nejaké percento trojcukru melicitózy (glukóza + glukóza + fruktóza)…  včely pri spracovaní medu pridávajú enzým invertázu, ktorá rozkladá zložené cukry…   sacharózu invertáza rozloží na glukózu a fruktózu, teda na jednoduché cukry ale trojcukor melicitózu rozloží invertáza  len na glukózu a TURANÓZU. TURANÓZA JE DVOJCUKOR AKO SACHARÓZA (tvori ju molekula glukózy a molekula fruktózy) ALE GLUKÓZA A FRUKTÓZA MAJU NAVZÁJOM INÉ CHEMICKÉ VAZBY  A ENZÝM INVERTÁZA  UŽ TENTO DVOJCUKOR NEDOKÁŽE ĎALEJ  ROZLOŽIŤ NA JEDNODUCHÉ CUKRY , KTORÉ DOKÁŽU VČELY STRÁVIŤ…turanózu včely pomocou slinných žliaz dokážu rozpustiť a požiť ale je pre ne nestráviteľná, zbytočne sa hromadí vo výkalovom vaku, čím ho včelám v zime rýchlejšie preplní ako keby mali v zásobách kvetový med či sacharozu…

to len na dokreslenie toho čo je melicitóza a ako môže včelám uškodiť, resp, prečo si s ňou nedokážu v zime poradiť a v lete s ňou dokážu “pracovať”

množstvo melicitózy v v kvetových medoch nedosahuje  ani jednu desatinu  percenta a to včelám nerobí problém…percento melicitózy v medovicových medoch môže dosahovať   niekoľko percent. Pokiaľ množstvo melicitózy v mede presiahne 20%, med začne rýchlo a „tvrdo“ kryštalizovať, melicitózy môže byť až do 40% a to je už vždy „cement“. Musíme si uvedomiť, že MELICIÓZNY MED NIE JE MELICITÓZA! …je to normálny medovicový med (alebo zmes medov) v ktorých sa vyskytuje NEJAKÉ PERCENTO MELICITÓZY - TROJCUKRU! ..preto dokáže včelár pri nižšom obsahu melicitózy časť medu vytočiť, pri vyššom obsahu melicitózy mu môžu v medomete vyskočiť aj stvrdnuté “štuplíky”, a pri vysokom obsahu melicitózy v mede už nevytočí nič, pretože je to cement!!! JA TO CHÁPEM TAK, ŽE AJ TEN CEMENT MÁ  VIAC AKO POLOVICU CUKROV JEDNODUCHÝCH pre včely užitočných, preto včely takýto “cementový” med dokážu “vyťažiť”. TEDA ZÍSKAJÚ Z NEHO GLUKÓZU A FRUKTÓZU, dokonca aj pri spracovaní melicitózy včelami pomocou invertázy sa ešte uvoľňuje MOLEKULA  glukózy ale PROBLÉMOM JE PRE VČELY to čo zostane, teda  TURANÓZA , to čo zostane z melicitózy (turanóza ) je pre včely už  nestráviteľný zbytok… v jeseň alebo na jar, keď včely lietajú to problém nie je turanóza ale v zime ano…môže dôjsť k zvýšenému hromadeniu výkalov, oslabeniu čriev, k úplavici, zoslabeniu alebo až ku  kolapsu včelstva…

v lete podložením melicitózneho medu pod plodisko môžu nastať dva procesy, buď včely med spracujú, skonzumujú alebo prenesú k plodu či do medníka alebo si ho ako celok či tie časti plástu kde je melicitózy veľa nevšimnú….Kedy to funguje dobre ? Vteedy ak ho včely ho dokážu zriediť a preniesť, teda je  dostatok vody a letových dní – Včely môžu nosiť vodu, aby ho spracovali.dôležité podľa mňa je aby bola znáška a aby včely mali dôvod reorganizovať zásoby – napríklad pripravujú miesto pre plod alebo pre  novú znášku… toto spracovanie včelami nefunguje ak je med úplne „cementový“  teda natvrdo skryštalizovaný ,preto včelári pred podhodením plásty odviečkujú a máčajú vo vode. Spracovanie a prenášanie melicitózneho medu  –je málo úspešné ak je  príliš horúco a sucho a nedostatok vody, ale hlavne ak nie je znáška a včelstvo sedí v úli .Včely nemajú dôvod reorganizovať zásoby teda neprenášajú nič. 

pri prepracovaní melicitózneho medu včelami získame ten medovicový chutný med a zostne zbytok po melicitóze ale je vždy riziko ak je obsah melicitózy j extrémne vysoký , že nemusí vzniknúť kvalitný med pretože ak ho aj spracujú môže byť zníženie obsahu melicitózy nedostatočné. preto je ideálne podhadzovať melicitózu NIE AKO NÁHRADU ZNÁŠKY ALE VTEDY, KEĎ BEŽÍ ZNÁŠKA A V MEDE SA PRINÁŠANÍM NEKTÁRU MNOŽSTVO MELICITÓZY ZNIŽUJE…

Číže, suma sumárum - • Melicitóza je technicky rozpustná vo vode, ale rozpúšťa sa veľmi pomaly, najmä keď už vykryštalizuje v plástoch. Je to trisacharid, a včely ho veľmi ťažko alebo vôbec nedokážu spracovať pomocou svojich enzýmov, štiepením vznika pre ne nepoužiteľný dvojcukor turanóza, včely ho ako všetko sladké dokážu požrieť ale nedokážu ho zúžitkovať.. 

Ani melicitóza ani turanóza nie sú pre človeka škodlivé, sú to proste cukry! 


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.