Plné dno v úli alebo sito?

Objektivně stanovit, kde je pravda bude těžké. Jsou příznivci síťovaného dna, i příznivci dna pevného. Ovšem shodou okolností nedávno publikoval p. Sedláček informaci, že jej trápila N.Ceranae a po třech letech sledování dospěl k tomu, že je pro něj výhodnější dno zasíťované, přesně jak píšeš- z hlediska změn klimatu a vzdušnějšího zimování s ohledem na N.C. 

Další , neméně zajímavý názor sem dával Javali, kdy píše o výhodách vysokého podmetu a výše umístěného česna. Ke stejnému závěru došel i MUDr.Šumera, nedávno taktéž publikoval na YT. Kdysi jsme o upraveném dnu jako o ozdravném sklípku diskutovali poměrně hojně a ejhle, on k tomu došel jak kdysi chovatel v Polsku, tak inspirací ze zahraničí pan doktor Šumera. Určitě budu chtít výše umístěné česno vyzkoušet, stejně jako jsem zkoušel horní česno. To jsem ovšem z ryze praktických důvodů včelaře opustil. Včelám , zdá se, vyhovovalo.

Tohle je nesmírně zajímavé téma. Já to mám zatím na sítech, ale s podložkou celoročně ve dně. Já nevím, jestli by jim ten otevřený spodek přeci jen nevadil. Ale nejsem tak zkušená chovatelka, abych si udělala pevný názor.

Pokud nebude úl nějak blbě umístěn a nebude sítem vznikat nějaké turbulentní zafoukávaní tak je to plus. Osobně bych síto a stejně tak i vysoký podmet přez jaro určitě uzavřel.

Ako som písal, ten rakúsky včelár má včely v Alpách v hrubých polystyrénových úľoch a to sito necháva odkryté celú zimu, aj vo februári z dôvodu, “aby sa včely predčasne nerozplodovali”…to musí včelár posúdiť na základe svojich skúseností a znalostí kveteny kedy treba optimalizovať včelám podmienky na chov plodu… tak ako niektorí včelári zlepšujú podmienky pre chov plodu priehradkami, tak aj prekrytie sita v čase intenzívneho chovu plodu na jar včelám pomôže…už ich netreba brzdiť… (ja ešte odporúčam pomôcť včelám aj zhora, teda vložením fólie na plodové rámiky u tých včelárov, ktorí cez zimu používali priedušný strop a s vľhkosťou im uniká aj teplo)…

drvodelkafialova:

Tohle je nesmírně zajímavé téma. Já to mám zatím na sítech, ale s podložkou celoročně ve dně. Já nevím, jestli by jim ten otevřený spodek přeci jen nevadil. Ale nejsem tak zkušená chovatelka, abych si udělala pevný názor.

Petra “pevný názor” sa dá vytvoriť len dvomi cestami, domněnkou a pokusom….vyber si…ale včelár by obecne mal používať postupy ktoré mu vyhovujú a osvedčili sa mu, len pri problémoch je potrebné hladať riešenie v zmene….

len na upresnenie, všetky včely, ktoré u mňa zimovali za tie roky bez strát zimovali na odkrytých  sitách   (neviem potvrdiť či by neprežili všetky aj s položkou, neskúšal som )…

Nekonečný příběh!

Jak se tu dál někde píše, každý si musí najít to, co jemu a jeho včelám bude vyhovovat nejlépe.

Mě nevadí vlhkost v úle ani oplesnivělé rohy krajních rámků. Zužuju a to koncem února. Tehdy je v úle taková zima, že plísně moc nebují. Kdo nezužuje, ano, má problém. Jeho boj, má zužovat. Mokro na některých podložkách mi nevadí, je to daň za pohodu včelstva s vodou pro rychlé předjarní rozplodování, já potřebuju, A VYSVĚTLIL JSEM TO NĚKOLIKRÁT, že moje vč, JESTLI CHCI DVĚ JARNÍ SNŮŠKY A ŽÁDNÉ ROJE, musí začít plodovat nejpozději 1.3. a raději o pár dní dřív!

Protože je u mě jarní snůška - už několik let mám dvě jarní snůšky - naprosto rozhodující a každý druhý rok (asi tak) žádná “hlavní” snůška nepřijde a lípy ti NIKDY NEMEDUJÍ a její medovici včely nesbírají, pak mám rozhodování jednoduché. Nezúžím a nebo odvětrám v zimě strop? Přijdu o nejméně 15 kilo prvního jarňáku ze špendlíků a třešní, ale také vrb a jabloní. Mimochodem medu, který ještě není “zničený” řepkou.

Ve starých knihách straší pofiderní pravidlo 40 dní. Někde je tu můj článek, kde PODROBNĚ vysvětluju hloubku toho bludu o 40 dnech. Nikdo to patrně nečet (bylo to delší než 3 holé věty) a tak mě nějak přestává bavit rozhazovat příslovečné perly, když se většina ani nenámáhá jakkoli reagovat, ptát se, polemizovat, pochybovat a dát si dovysvětlit a pořípoadně mě poučit, že se mýlím já. A jak mě nedávno okřikuje MS - je to pořád dokola a už je to únavné.

---------------------------

Já mám tu výhodu, že na rozdíl od většiny včelařů jsem skoro všechno vyzkoušel.

Za velmi pozoruhodné bych označil Gorovo jaksi univerzání dno, neboli jak on ho univerzálním udělal. Když chce má síto a když ho nechce, zakryje ho. No a já to vyřešil, že jsem to zjednodušil a zlevnil, síto jsem úplně vynechal a mám jen plné dno s podmetem 18 mm. Proč 18 a ne 15 nebo 20 jsem stokrát taky vysvětlil. A ano, jak správně píše pan Goro, dno je nutné mít oddělitelné.

Dosahovat zastavení plodování sítem ve dně je úsměvně pošetilé, proboha proč tak složitě? Zkrátka se MUSÍ krmit jedině nějakými kyblíky se slámou nebo keramzitem na HL rámků a tím je úplně odkrytý strop a do prázdného truhlíku - s těmi kyblíky - utíká všechno teplo a vč zastaví plodování, samočinně a stoprocentně. A nemusí mít síto ve dně a tedy drahé dno. Vyvětlil jsem to už bezpočtukrát.

Protože by tahle dutina ale ředila plyn fumigace, zruším krmení nahoře pár dní před fumigací (i když je už přes měsíc nakrmeno, dutina s kyblíky tam pořád je právě aby to odvětralo teplo = zastavilo plodování), vč jsou 100% bez plodu. Na HL přijde ne tvrdá a nedoléhající průhledná folie (zbytečně drahá a špatná právě proto, že nedolehne úplně), ale měkký igelit. Ten vytvoří strop a je tam až do příštího krmení v červenci (nebo je spíš vyměněný dřív podle potřeby - je zadarmo). Na tomto igelitu kondenzuje voda a včely nemusí celé jaro ven pro vodu a díky tomu je nejrychlejší jarní rozvoj, jakého lze dosáhnout samočinně, neboli automaticky (tedy spolu se SPRÁVNÝM zúžením). Kdo se obtěžuje chápat co sděluji, dojde mu, že máloco má u mě jen jeden účel, vše dělám nejjednoduššeji a nejlaciněji jak je to možné. Ale kdo si chce komplikovat život, pořídí si drahá dna se síty zaměnitelnými za překližku. Vyndavací zadní zástrčka dna je snad samozřejmá. Tedy kromě Ing. Cimaly a Eurodadantu, tam loví podložky česnem.

O případných plísních jsme toho semleli už také dost a kdo se obtěžoval si to nastudovat a POCHOPIT, není třeba znova mlátit stokrát vymlácenou slámu.

“Sušší med” je pro mě naprosto rozhodující. Někteří u mě viděli dvě vč s vysokým podmetem, už víc než 10 let je med vlhčí než 18,4% jen v nich. A to nemají síta, jen vysoké podmety s rošty proti stavbě divočiny. Vysokých podmetů jsem měl, zmasírovaný Včelařstvím a tudíž Ptáčkovo-Čermáko-Boháčovskou masírkou 80 let, většinu a už jsem to všechno vyházel, mám jen ta dvě dna abych se každý rok přesvědčil, že mám ve věci výšky dna pravdu. Tečka.

Stejně to mám se SS a TS. Je to jedno, ve víc jak polovině jar (jindy v roce je to úplně jedno) se mi zdá lepší TS, na práci je VŽDYCKY lepší TS, viz moje zkušenost se zničenou páteří. Někdo si říct dá, jinému ideologií motivovaná VÍRA v lepší SS (protože to tak má Lang a Béčka, ale i Eurodadant, Tachovák, Zander a další) nedovolí se sám přesvědčit. Jeho boj, já jsem svoje šedesátileté zkušenosti (+ zkušenosti předků) zadarmo zveřejnil a dál je to boj každého sám za sebe.

A tak dále a tak dál.

-----------------------

Slovensko nemusí sbírat zimní měl, my ano. My ale předtím (my kdo používáme tvrdou chemii) sledujeme podložky koncem 10 měsíce a nebo v půli 11 měsíce, co po fumigacích spadalo. Tím taky současně vyčistíme dna. Asi 20.12. se musí vyčistit podložky kvůli zimní měli a tehdy jsou tedy podmety vyčištěné opět. Měl se musí brát nejlépe přesně po 30 dnech, tedy asi 20.1. Tehdy se opět vyčistí dna. Protože nás ale buzerují s morem a na jeho vyšetření musíme mít další měl, musí se podložky vrátit. Tedy kolem 20.1. se vrací podložky, ale kolem 28.2. +- asi 5 dní dle počasí se zužuje. Tehdy se opět vyčistí podložky (vezme měl na mor) a tudíž je páně Gorova připomínka (zkušenost) s bordelem na dně a mrtvolkami a hrozbou ucpání dna v Česku nemyslitelná (tedy kdo dělá věci jak se dělat mají). Zimní měl je sice blbost, ale jako vždy je i tentokrát vše zlé současně k něčemu dobré, je to tak?

• Včely nezačnú na jar predčasne plodovať, majú kontakt so skutočným počasím

Goro má silnostěnné PS úly a u něj asi hrozí, že včely nevědí jak je venku. Když jsem někde psal, že nejlepší jsou tenkostěnné úly Sm 20 mm, tak tohle je jeden z důvodů mého tvrzení. (je jich víc)

• Včely sa bez rizika uzatvoria v úle – napr. pri kočovaní, pri hlásených postrekoch...

Tohle jediné je asi pravda, s tím nemám zkušenost, nikdy jsem včely v úle nezavíral, nejsou to slepice. Navíc podle mě zavření včelstva vůbec není možné bez kolapsu - udušení a nebo nesmírně těžkého stresu, jednoho z těch, které, spolu s dalšímui stresy pak zapříčiní náchylnost vč k nějakým virům či jiným nemocem. Nevím ale, já svoje včely zavřít nemůžu. 

Kočování. Nesmysl. Boháčovsko Ptáčkovci (prostě tehdejší mejnstrým jako je Včelařství) tvrdili, jak musí být u maringotky voliéry z důvodu co uvádí Goro. Patrně Boháč jakživ nekočoval. Včely se nemusí zavírat nijak POKUD SE PŘEVÁŽÍ MIMO KABINU AUTA, nevyletují a nevylézají, nanejvýš některé nervozy vylezou kolem česna a sedí tam jak přibité. Mám na mysli den, tehdy je nutné nezastavovat a nebo jen na pár minut, například na křižovatce. V noci je převoz včel bez uzavření česen úplně bez starostí. Tohle si pamatuju dokonale, protože kvůli idiotským radám, že musí být voliéry, jsem je narychlo vyráběl a strčil jsem levou ruku do hoblovky. Naštěstí to odnesly jen malíček a prsteník. Mimochodem, do té doby jsem byl skvělý kytarista. Ten den se můj život úplně změnil a tak si voliéry a jejich idiostkou zbytečnost pamatuju dokonale.

• Včely majú menšie problémy s reguláciou tepelného režimu v úli, hlavne v lete

Toto by patřilo do vlákna o včelařských bludech. Včely mají schopnost regulace svého příbytku danou několik milionů let trvajícím vývojem. Pak přijde homo sapiens, který ne vždy ale myslí a začne jim to kazit. Vmyslel jsem bonmot, že očka či dna se síty je asi totéž, jako kdybyste měli doma DOKONALE FUNKČNÍ A VYZKOUŠENOU klimatizaci a nějaký magor vám pořád někde otevíral okna a utrhal podlahu u baráku a dal tam místo té podlahy betonářskou karisíť nebo plotové pletivo. Tak asi tak, Zdeněk Izer by řekl: “Jen blbni!”

• Včely vyžadujú menej cukru na zimné zásobenie

Nesmyslný argument, cena cukru je to nejmenší co musí současný včelař řešit.

--------------------------------

Je mi líto, ale nedokážu s článkem souhlasit téměř v ničem.  Pan kolega to sepsal skvěle a je dobré se nad tím důkladně zamyslet a nejlépe se ještě podívatz do nějakých dalších zdrojů, já s tím ale neumím souhlasit. Mě se síta ve dnech neosvědčila nikdy, nijak a v ničem, Jsou to jenom komplikvaná kurvítka v lepším případě, ale já tvrdím, že po všech stránkách mají na život včelstev spíš velmi negativní vliv.

tom4:

Objektivně stanovit, kde je pravda bude těžké. Jsou příznivci síťovaného dna, i příznivci dna pevného. Ovšem shodou okolností nedávno publikoval p. Sedláček informaci, že jej trápila N.Ceranae a po třech letech sledování dospěl k tomu, že je pro něj výhodnější dno zasíťované, přesně jak píšeš- z hlediska změn klimatu a vzdušnějšího zimování s ohledem na N.C. 

Další , neméně zajímavý názor sem dával Javali, kdy píše o výhodách vysokého podmetu a výše umístěného česna. Ke stejnému závěru došel i MUDr.Šumera, nedávno taktéž publikoval na YT. Kdysi jsme o upraveném dnu jako o ozdravném sklípku diskutovali poměrně hojně a ejhle, on k tomu došel jak kdysi chovatel v Polsku, tak inspirací ze zahraničí pan doktor Šumera. Určitě budu chtít výše umístěné česno vyzkoušet, stejně jako jsem zkoušel horní česno. To jsem ovšem z ryze praktických důvodů včelaře opustil. Včelám , zdá se, vyhovovalo.

pozrel som si video pána Š. na YT kde pojednáva o tom ako on chová včely aby ich neohrozoval klieštik a prakticky jeho dno je o nadstavok pod česnom, česno je umiestnené síce tesne pod spodnými rámikmi plodiska ale pod nim je prakticky ďalší nadstavok s uzatvoreným česnom… ten teda tvorí akoby ten “ozdravný sklípek”..ale mne sa v spojenie tohto výrazu nehodí k takému dnu kde všetko padá, nielen CO2 ale aj viečka, peľ, vlhkosť plieseň … ano dotyčný pán to má vyriešené odklápacou zadnou časťou, čo som písal ako podmienku používania plného dna… ináč stav v tom sklípku popisuje Javalimu Tom trefne v inej téme  na včelstve v dutine stromu, kde aj vysvetľuje ako sa včely v strome dostali k tomu že  česno ústi do plástov… zaujímavé je ako ten pán rieši tento spodný nadstavok (polštář či TL), kde na nechá včely stavať voľnú stavbu (trubčinu?) pridávam ilustračné obrázky z videa, ale on má tých bodov celkom 6, ktoré mu zabezpečujú, že sa už "nebojí" klieštika…

Páně Šumerův článek jsem nečetl, z obrázků je patrné co roky tvrdím já. Najdu si to a přečtu, zdá se mi to víc než zajímavé. (nebo je to video?)

Ovšem se všemi šesti body neumím souhlasit. Tři poslední body nechápu a vůbec se jimi nemusím zabývat, dnes na jasnou otázku na schůzi, jak tedy léčím, mi došlo (a odpověděl jsem) že skoro vůbec. Viz můj příspěvek ve vlákně o celkové situaci.

Pozoruhodná je velikost Šumerova česna - 10 cm2 a je potřeba se podívat jaká česna mají nahaté úly Toma4.

Ano, “bordel” na dnech, která vč nebudou vyklízet je jistý. Na druhou stranu, možná by se to dalo v nějakém intervalu čistit a nemuselo by to až tak trvat. Třeba při každém včelaření na daném stanoviošti vyčistit u všech vč sklípky. Prostě pro mě je toto inspirující a velmi zajémavé.

Zaměňují se tu dvě jména, a to MUDr. Šumera a Ing. Šturma. Výše uvedené je z videa Ing. Šturmy.

Děkuju, můj trapný omyl.

NENE, za ten omyl se omlouvám já, zaměnil jsem oba pány na YT, je to moje chyba a i s chybou jsem to přeposlal Gorovi

NENE, za ten omyl se omlouvám já, zaměnil jsem oba pány na YT, je to moje chyba a i s chybou jsem to přeposlal Gorovi

Michal-Š:

Zaměňují se tu dvě jména, a to MUDr. Šumera a Ing. Šturma. Výše uvedené je z videa Ing. Šturmy.

tom4 mi to dodatočne vysvetlil že sa nejedná o Mudr. Šumeru a preto som v mojom príspevku použil len inciálku Š. ( nikde nepíšem že sa jedná o Šumeru)…

ono nie je dôležitý autor ale metodika, o tej by sme mali diskutovať…

Tom50 psal, že si chce najít zdrojový text/video. Proto jsem uvedl správného autora.

To česno možná vyzkouším. Když ho udělám na spodní straně VN, tak by to mohlo dobře fungovat s polštářem. Když by byl VN někdy jen na dně, tak to překážet nebude.

Ok…. len ku komentáru si mohol pripojiť pre Tom odkaz to video..😉

https://www.youtube.com/watch?v=QtUtNARvgoE

Fandím vám, dobrý nápad. Dvě připomínky: 

POL = polštář, jsem sice zkratkou označil já a asi se to ujalo, vymyslel ho ale Sedláček, tedy on je autorem názvu polštář, protože tlumí nárazy jak počasí, tak nárazových snůšek (stejně, jako polštářky pod prdelkou rozmazlené Werichovy princezničky na hrášku). Ale funkce POL je jiná než mám můj objev TLumič. Pro úplnost, stejně jako POL funguje u Eurodadantu tak zvaný manipulační nástavek, myslím, že pro to nemají jednoslovný název a už vůbec zkratku. Je to ale to samé jako POL a obojí je úplně odlišné od TL.

V čem je TLumič odlišný? Na rozdíl od obyčejného POL je v TL chov trubců. V první fázi po objevu jsem likvidoval vysoký plodiskový “trubčák” až na přelomu 5/6 měsíce, už tři roky vím, že ho lze zlikvidovat hned, jak je VN plný a to je často už na konci dubna. Místo něj dostane vč o jednu M víc (tedy opak OP, kde se matky omezují v plodování). Tvrdím, že chov trubců POUZE pod dělničím plodem a ne mezi ním, jako nesmysl s názvem LBV, má svůj význam, tvrdím, že pak se drtivá většina VD zdržuje jen na trubcích a když vč vyžene trubce, samo se zbaví většiny VD. Ne-li všech VD. Je nutné toto pochopit a umět rozlišovat mezi POL a TL. TLumič je kvalitativně jiný level! Vše jsem velmi podrobně vysvětlil už mnohokrát.

Šturmovo česno. Můj už nežijící bratr popsané česno vyzkoušel, není to vynález Ing. Šturmy (nebo je a Jindra to má od něj), nýbrž jakéhosi Jindry z Roudnice n.Lab., kde jsme to spolu viděli. Je to štěrbina, Jindra tomu říká očko a je to u Jindry asi jen 90x6 mm (možná jen 60-70 mm). Snad ještě někde jsou jeho stránky a tam to někde uvádí. Vyfrézovaná štěrbina byla asi jen 10 mm od spodního okraje nástavku, tak, aby nebyla příliš zeslabena přepážka ze dřeva spodního okraje nástavku. Jindra měl tato “očka” nesmyslně uprostřed stěny nástavku.

Bratr používal moje TL se zúženým česnem na zimu u strany a jednou se stalo, že se ztratila zástrčka celoročně zaslepeného očka. Zjistil to v zimě když byl prolet a všechny včely šly ven jen tímto “očkem” ve tvaru štěrbiny. Sledoval pak až do jív to vč a i jiná - otevřel to u víc vč, prolety u nich začaly o hodinu dřív a zjistil, že dolní česna vč nepoužívala vůbec a nebo jen málo. Moc mě to tenkrát nezaujalo a Jaroslava se už nezeptám…

Pane Goro díky, teprve se jdu na Šturmovo česno podívat.