Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 28.02.2025, 18:08:27
Je fakt, že ten prostor, není optimální, ale vzhledem k velikosti křepelek, je úžasný, proti slepicím,ve velkochovech, které stojí , celý život, na jedné noze, bez možnosti hrabání, měl jsem je také ve voliéře, ale jak se průběžně nesbírala vejce, byla znehodnocená trusem, tím končím s fanatiky
Můžu mít blbej dotaz? Jak se taková křepelka kuchá? Já mám problém už se svejma zdrobnělejma Wyandotkama, musim hodně nařezávat, jinak se tam rukou nedostanu.. Jak se to dělá u křepelek? Ono i vlastně holubi, to bude asi to samý?
Odpověď na příspěvek uživatele lupus4 z 27.02.2025, 22:42:39
Nebojte, chci je jen tak pro radost pár slepiček s kohoutkem, celkově do 10 kousků celkem. Přesný počet uvidím po postavení ubikace v plánu je na malou OSB desku, takže něco kolem 1 m2 (nemýlím-li se). Teď jsem ve stádiu plánování - prohlížím vybavení a sbírám informace. Zaujalo mě to zateplení, tak jsem se doptal.
A pro JardaPecival - jak tak brouzdám a hledám, tak na youtube jsou videa, kde jsou i křepelky na pohodu. Jeden kamarád mi poradil v odchovně pustit potichu rádio, když se člověk vyvaruje náhlým zvukům, prudkým pohybům a občas kuřata vezme do ruky, jsou pak klidná, tak by to mohlo platit i na ty křepelky.
Moje prepelice sa naucili chodit von, len podvecer som ich vzdy musela pozbierat, iba par ich vedelo trafit domov. Slepe chodili von tiez, to som vtedy vobec nevedela, ze su slepe, v pohode. Ale klietkove, to je peklo, tie ostali plache, no tie, co mam od dvoch tyzdnov, tak tie su ok. Na jar zas prikupim male.
Ak maju mensi priestor, ale maju podstielku, to je za mna ok.
Každý máme své zkušenosti jiné. U mě se nejvíc osvědčila teplota 10-12 %, pak byla snáška nejvyšší. Teploty klesající k nule ji ihned zarazily a navíc je tam větší riziko, že o slepičky přijdete, při nízké teplotě se občas stane, že nevytlačí vejce a uhynou. Trochu to jde korigovat vitamínem D, například Supervitem.
Odpověď na příspěvek uživatele ančovička z 07.03.2025, 11:34:54
Kometa a spol.co všechno znají, všude byli, někde už dvakrát, to nikdy nestráví, ale japonské křepelky , po celoroční aklimatizaci , snáší vejce, v teplotě lehce nad nulou ,v pohodě, zimy jsou daleko mírnější jak kdysi, a i křepelky, se přizpůsobyly
Moje prepelice sa naucili chodit von, len podvecer som ich vzdy musela pozbierat, iba par ich vedelo trafit domov. Slepe chodili von tiez, to som vtedy vobec nevedela, ze su slepe, v pohode. Ale klietkove, to je peklo, tie ostali plache, no tie, co mam od dvoch tyzdnov, tak tie su ok. Na jar zas prikupim male.
Ak maju mensi priestor, ale maju podstielku, to je za mna ok.
slepé křepelky , se poslušně vrací večer do budníku, to je zralé na cvok haus
Kometa a spol.co všechno znají, všude byli, někde už dvakrát, to nikdy nestráví, ale japonské křepelky , po celoroční aklimatizaci , snáší vejce, v teplotě lehce nad nulou ,v pohodě, zimy jsou daleko mírnější jak kdysi, a i křepelky, se přizpůsobyly
Odpověď na příspěvek uživatele Horsana z 10.03.2025, 10:35:20
Děkuji. Musím říct že žasnu. Kdyby jste to nepsala vy, které věřím, tak bych tedy té relativní samostatnosti u nevidících křepelek fakt nevěřil. Nějak si nedokážu představit takovou křepelku při sběru semínek a lovu hmyzu. Schopnost echolokace vylučuji, čich také nic moc, to co hmatem dokáže třeba kiwi také ne, tak čím ten zrak nahrazují? Všimla jste si? No alespoň mám téma na bádání.
Odpověď na příspěvek uživatele J5 z 10.03.2025, 11:36:37
Sluchom. Pocuju ine prepelice pit, potom skusmo “ďobú” do nadoby, omocia zobak, to zopakuju a pijú. Krmivo to iste, jednak pocuju zvuk ked dosýpam a pocuju ine zobat. Poznaju zvuk dosypanej cistej slamy s plevami, hned sa tam idu rochnit. Vonku citia podklad, vedia najst miesto, kde je dobre, tam sa vyvalia. Tym, ze su z klietky a ze nevidia sa neboja velkeho sveta, predatorov bad hlavou, takze iduuuu, kym nenarazia na plot.
Ze su slepe som zistila prave pri napajani, ako dobali naslepo, aj mimo. Tesne, ale mimo.
Dnu sa orientuju podla stien. Ale podla mna hlavne im pomaha sluch a nemenne veci.
Popravde, oni sa vonku prve dve hodiny skryvaju pod drnmi, az potom sa osmelia, hlavne sa popolia a vyvaluju, ze by zobali hmyz a semienka, to som si nevsimla. U tych normalnych, von chodili od mala, ale nie na volno.
Slepe strach nemaju, letiaci havran ich netrapi, zobu do hliny, ale to len tak symbolicky.
Nemaju ma radi, ale do ruky sa zobrat daju.
Vzdy ich vecer pocitam.
Raz mi tri chybali, uz bola takmer tma a tie kundy si hoveli vonku, na rozhrani mojho pozemku a dzungle, dost to komentovali, ked som ich nosila dnu.
Ak sa obcas odtulaju do dzungle, vedia sa vdaka mojmu hlasu a piskaniu zorientovat a vratit, tie vidiace. Teren je tam brutalny, neprehladny, clovek ich iba pocuje sustat.
Ale to som minuly rok toho tam nemala vela na praci, tak som pasla prepelice. Ale aj tak ku mne laskou nehoria 🙄
Toho roku budu v ohradenom, nebude uz cas na nich vypiskovat…
Odpověď na příspěvek uživatele Horsana z 10.03.2025, 12:27:09
To je hezké,že se o ně tak staráte 🤗👍….já jsem jednou vylíhla asi 50 kuřat vlašky koroptví, koupila jsem směs pro kuřata a vše bylo v pohodě ,jako vždycky..ale po týdnu,dvou, mi kuřata začala kulhat..pozdě jsem zjistila, že mi paní prodavačka prodala směs s prošlou dobou expirace..bohužel ,podařilo se mi zachránit necelou polovinu kuřat..podávala jsem ve vodě vitamin E a novou ,nezávadnou krmnou směs..už je to dlouho,ale od té doby,co jsem musela některá kuřata utratit,si dávám velký pozor,co kupuji…
