Odpověď na příspěvek uživatele Ivus z 30.03.2025, 15:56:31
karanténu nepovolí, protože zvíře je infekční a to velmi už před prvními příznaky nemoci a zároveň nakažlivost je taková, že doufat že sousedi se nenakazí je spíš taková planá naděje.
Odpověď na příspěvek uživatele Bodlinka z 30.03.2025, 17:01:25
Evidentně slovenská vláda a asi i ta naše málo vysvětluje, chce to víc komunikace, zapojit media. Protože mám pocit, že lidi prostě netuší a navíc okolo slintavky je mnoho dezinfo.
Odpověď na příspěvek uživatele Janae z 30.03.2025, 17:11:41
Dezinfo vypouštite vy. V minulosti se nikdy nevybijely celé chovy, včetně kusů bez příznaků. I když to není prdel, jedná se o onemocnění sudokopytniků a lidi, kvůli jejich ochraně se to dělá, to na životě neohrožuje. Tohle co se děje nemá obdoby a JE to politické rozhodnutí. Vyplácená cena za zdravý kus je 3000 euro, porovnejte s cenou na jatkach. Někdo má zájem o likvidaci co největšího počtu kusů.
Dezinfo vypouštite vy. V minulosti se nikdy nevybijely celé chovy, včetně kusů bez příznaků. I když to není prdel, jedná se o onemocnění sudokopytniků a lidi, kvůli jejich ochraně se to dělá, to na životě neohrožuje. Tohle co se děje nemá obdoby a JE to politické rozhodnutí. Vyplácená cena za zdravý kus je 3000 euro, porovnejte s cenou na jatkach. Někdo má zájem o likvidaci co největšího počtu kusů.
Kdy se v moderní historii nevybíjeli?
Netuším, kolik mají Slováci náhradu za utracený kus, ale tak pokud je to opravdu tolik, tak je to dobré a přeju jim to. Kde jste vlastně tu cifru vzal? Nějaký zdroj? Já jsem v rychlosti žádné info o náhradách nedohledala.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 30.03.2025, 18:43:19
nene, u slintavky se kosilo vždy všechno a to od doby, kdy se rozhodlo, že se bude eradikovat a ne s nemocí, která se pak periodicky každých pár let vrací, nějak žít.
“V roce 1975 pak šla celá obec do totální karantény. Vybili celý chov. Nejméně 300 kusů.”
1952 také Tišice, proběhla jen karanténa" „Krávy, které přestály nemoc, omezily značně svou dojivost, uhynutím zvířat a omezením dojivosti krav byl značně narušen plán výkupu mléka ve zdejší obci a mnozí zemědělci nemohli splnit předepsané dodávky.“
Takže i komunisti bybili celý chov a udělali karanténu celé vesnice, nenašla jsem v jakém okruhu, třeba to mohli být i ty naše 3km a nejspíš se v tomto okruhu nenecházely další krávy neb všechny byly v JZD. O prasatech jsem nic nenašla.
A dle pamětníků zvířata co přežijí slintavku omezí dojivost a to prostě v chovu nechcete.
Potřebuju vykastrovat 2 kocoury. Náš veterinář přes den 6-14.00 dělá jenom u krav. Ordinaci ve městě má 15-18.00 pro ostatní (všechny). Je nějaké riziko, že si z té čekárny a ordinace mohu domu něco dotáhnout?
Babička ( a už o ní opravdu prozatím mluvím naposledy🤣 ) říkala, že to tvalo tři týdny, jako moje plané neštovice🙂.
Možná když je dobytek v dobré kondici tak to snáší lépe ? Oni je taky nějak “léčili”, něco jim dávali do toho teplého pití, ale už jsem zapomněla co to bylo, jestli nějaké byliny…
A nemůže se ten virus nějak měnit?
Vždycky jsem považovala třeba psincový kašel za takovou srandičku a letos měli mladí psi opravdu těžký průběh, Doron skoro umřel..Nejstarší, který už měl jednou lehounký průběh to vůbec nedostal.
Asi blbost, co ?
Nebyl jsem si jistej, ale ve škole jsme se tuším taky učili 3 týdny.
K tématu mě napadla otázka, mohou slintavku dostat i kytovci a hroši? Co jsem dohledal tak zástupci Typloda jsou málo vnímaví, naopak z přírody je známo, že vir je schopný napadnout i slony. Zejména o kytovcích však nikde ani zmínka, přitom jde o skupinu sudokopytníků.
Odpověď na příspěvek uživatele Jiri24 z 30.03.2025, 23:41:00
Na těch slonech něco bude, protože třeba právě zoo Zlín uzavřela sloni pavilon pro návštěvníky. Kromě jiných opatření samozřejmě. Mají i hrochy, ale o těch se v opatření a omezení nic nepíše. Takže předpokládám, že nebudou vnímavý.
Bambule, je to spíš o tom, že ke slonům pořádají přímo skupinové výlety. Ve Zlíně. Nosorožci mají svou expozici tak, že tam normální návštěvník nepřijde. Ke slonům taky ne, jsou mimo zoo, ale právě jako náhradu vypisuje Zoo Lešná na netu termíny s extra vstupným a extra vchodem a jde se přímo ke slonům. Tak proto. Jinak jako první zavedla opatření Zoo Dvůr Králové a ta přímo výslovně píše, že sloni jsou vnímaví. O nosor. taky nepíše. Hrochy má Dvůr v zimě mimo návštěvnickou trasu.
