Dobry den, potřebuji prosim poradit. Bydlím sám a přemýšlím nad pořízením kočičky, ale dělám 12ti hodinové směny, týden ranní 6-18, týden noční 18-6. Kočku sem dříve měl, ale zůstala u bývalé přítelkyně, a mně tu prostě nějaká ta kočičí společnost chybí. Je dobrý nápad si pořídit kočku, když dělám furt 12tky? Nechci aby se tu kočička trápila během toho, co budu v práci. Četl sem, že lepší by bylo pořídit rovnou dvě, ale upřímně mám trochu strach hned ze dvou. Poraďte mi prosím, jestli to někdo takhle máte. Nechci si pořizovat kočičku, aby se tu pak trápila a byla smutná, že je tu dlouho sama. Samozřejmě skrabadlo, hračky, automatický krmítko, fontánku atd. mit bude, jen se bojím, aby se tu nenudila a netrápila se. Tak jestli někdo máte zkušenosti, dejte mi prosím vědět, Dekuju.
Já bych si už nikdy jednu samotnou kočku do bytu nepořídila a to 12 nedělám. Když vezmete koťata hned dvě, nebudete mít žádný problém. Kočka sice dost času přes den prospí, ale koťata potřebují pozornost. I ta dospělá kočka nemá úplně ráda samotu.
Seznamovat potom dospělé kočky, nebo dospělou a kotě je složitější, než seznámit dvě koťátka, co si spolu vyhrají a budou si dělat společnost.
Pokud jste ochotný pořídit dvě, klidně si je pořiďte, předpokládám, že děláte krátký a dlouhý týden, a nejste každý den pryč 12+ hodin. Jestli chcete jen jednu kočku, tak bych do toho ve vašem případě nešla.
Vzal bych dva sourozence. Stejného pohlaví, ať není v dospelosti při hrách váhový rozdíl; i z toho by mohl vyplynout útisk jedné. Taky se tu tuším psalo, že kocourci se v dospělosti snesou lépe než kočičky. Pokaždé to ale může být jiné. Měli jsme vždy kočky venkovně domácí a pokaždé to jiné bylo. Samozřejmě, obojí pohlaví včas nechat vykastrovat. No a přinejhorším poradí Klára. Ale do bytu určitě dvě. A koťata odrostlá, socializovaná matkou. Ne kočičičí “batolata”.
Kočka do bytu? Rozhodně dvě i kdyby to nebylo “do samoty”. Je dobré vědět, že kotě by nemělo být od matky, která chodila ven. Moje zkušenost, že časem má takové kotě potřebu a touhu dostat se ven. Asi to má v genech a jen v bytě taková kočka šílí.
Kdybych byla sama, zvíře bych si nepořizovala. Stát se může cokoliv. Ale možná se vaše rodina nadšeně ujme v případě potřeby vašich zvířat.
Já mám kocoura z kočky, která byla zvyklá chodit ven (zjevné z toho, že kotě jsme našli zapadlé ve světlíku) a Kocour nemá potřebu jít ani na balkoně k zábradlí nebo o patro níž v paneláku na chodbě… Tak nevím. Třeba to ještě právě časem přijde, je mu 12, tak uvidíme, ještě je mlád 😀
