zacal zde nekdo jezdit take po dlouhe pauze? Jaky byl navrat do sedla?
Nejezdila jsem urcite 12 let, mozna i vic. Vcera jsem sedela podruhe za tu dobu na koni a hned na jizdarne a pripadala jsem si uplne marna, i kdyz jsem pred pauzou byla dobry jezdec (i jsem obcasne zavodila).
Nasla jsem si kone na jezdeni, majitelka vedela, ze jsem mela tuhle dlouhou pauzu, ale vcera jsem se citila, jak kdyz na koni sedim snad porve ☹️ Vubec se mi nedarilo kone sbalit, nohy mi vlaly, sotva jsem vysedela klus. Do cvalu jsem se radeji ani nepoustela (ne ze strachu, ale prosta sebereflexe). Proste mi uplne chybi svaly na jezdeni, takze jsem nemela silu neustale pobizet a aktivne jsem pobizela jen na kruhu apod. Prechody v pohode, ale nejak jsme si s konem nerozumeli ohledne zastaveni. Snazila jsem se treba hlavne sedem (zatuhnutim, plus lehce ruka) zpomalit klus, na coz kun skoro nereagoval, nebo to naopak uplne zapichl do zastaveni. Majitelka vypadala, ze ma porozumeni, i kdyz urcite spokojena nebyla. Domluvily jsme se, ze si zaplatim par hodin s jejim trenerem.
Je mozne, ze to jsou fakt “jen” chybejici svaly a nejistota z toho, zda delam vse spravne, a po par jizdach se to spravi? Nebo budu muset zacinat od znova? Citim se fakt uplne mizerne. Dneska me boli hlavne zadove a brisni svaly a klasika zadek a vnitrni strana stehen.
Měla jsem pauzu cca 20 let a do sedla jsem se vrátila ve 40 letech. Předtím jsem byla, řekněme, velmi průměrný jezdec. Schválně jsem si koupila boty, rajtky a helmu, abych to hned nevzdala.První 2 měsíce jsem si brala Ibalgin 400 po každém ježdění (2x týdně), pak se to upravilo a začalo to být v pohodě. Teď už zase lesojezdím 18 let a dává mi to hodně radosti, tak držím palce, ať vydržíte!
Když jsem se vrátila do sedla po… no asi taky po deseti letech, tak jsem si nebyla úplně jistá v kramflecích a na rovinu jsem se nechala vzít i na “blbej” klus na lonž, abych se nemusela” starat “o koně, ale abych se mohla soustředit na sebe. Aby ten chudák kůň, co mě vyfasoval, neměl na zádech poskakující pytel.
První jízda půl hoďky a bylo hodně znát, že už nejsem zvyklá jezdit pravidelně. … a to jsem byla mladá. Když jsem slezla, tak jsem skoro nemohla chodit…to si pamatuju do dneška.
Jak píšou ostatní. J měla 15 let pauzu. Pomohlo ale dělat dřepy s přesní ploskou nohou na schodu. Prostě záleží na celkové kondici - chůze, ty dřepy a tak. Lonž je skvělá věc, velice rozumná - je-li vhodný kůň. Taky je možné chodit s koněm pěšky ven, pracovat ze země, vzdělávat se v tom. Po takové pauze se může dostavit i strach z ježdění, a tohle fakt pomůže. (Práce ze země, i ta lonž ve znalých rukou). Hodně štěstí přeju!
Pokud není jistota, tak mít hlavně spolehlivého koně a zkusit to první lekce pro oživení a získání jistoty jen na lonzi a zaměřit se především na sed a vedle toho posilovat a makat na vlastní kondici.
Jinak mám velké výhrady např. k vyrokům “takze jsem nemela silu neustale pobizet a aktivne jsem pobizela jen na kruhu apod.”, “Snazila jsem se treba hlavne sedem (zatuhnutim, plus lehce ruka) zpomalit klus, na coz kun skoro nereagoval, nebo to naopak uplne zapichl do zastaveni.”
Takhle už dnes korektní ježdění s ohledem na jemnost a biomechaniku neprovozuje a v ježdění na koni ani nemá být tolik síly a úsilí, jak nás to učili v 90tkach. Pobízí se jen v případě nutnosti. Holeň má být uvolněná, chodidlo rovnoběžně s tělem koně, třmen na nejširším místě chodidla. Žádná prošláplá pata a špička je koni. Tak se nikdy holeň neuvolní a nemůže jít pořádně s pohybem. Pobídka jen když kůň nedrží rytmus. “Sbalit koně” dokáže jen zkušený jezdec a koněm, který to dokáže sám, to není jen tak něco jednoduchého a kůň na to musí gymnastický mít. A opět, jezdíme především a lehkostí, při přechodech se nezatuhává nikde, pouze se zpomaluje pohyb vlastního těla, zklidňuje se dech, přenáší se váha.
Lekce s trenérem jsou asi fajn, ale otázka, co je to za koně. Mám ale pocit, že rozhodně žádný školní kůň, který by Vám chyby odpustil. Vy teď musíte především nabýt jistotu od kroku po cval (a to ideálně v pořadí krok-cval-klus) a teprve potom řešit otěž a pobídku. Jinak toho koně zkyselíte a sobě moc nepomůžete. Ta jistota může s lonzi a dobrým školním koněm projít rychle, ale je třeba tomu pár lekcí dát. A vedle toho kompenzační cvičení plus velmi vřele doporučuju metodu Centered Riding.
Bez kvalitního sedí se bohužel člověk jezdecký nikam neposune a dovolím si tvrdit, že z dlouhodobého hlediska koni fyzicky ubližuje.
Píšu to asi děsně, leč to tak nemyslím, ale měla jsem potřebu to takto ahebout. Držím palce.
Telo si pamata, ale aj s hlavou to treba prepojit.
Ja som po 150 rokoch takto sla na vychu na hucule, bez sedla, kobyla super prijazdena, aj v lese si clovek vyskusa pomocky, kobyla 1000 %, ja vyborny pocit, kobyla nenasrana jazdiarnou.
Jazdiaren je too much na zaciatok, pre mna by bola.
A niet nad par vychadzok bez sedla, potom sa v tom sedle clovek hned posklada spravne.
..kolegyně z práce se chtěla vrátit do sedla po x letech, a nedopadlo to…málo jízdárny, tradá na prochajdy, tělo tu paměť nemělo…zlomená žebra, sešroubovaná lopatka a klíční kost, obratle mínus-musela nosit korzet, třičtvrtě roku neschopenka, takže i prachy fuč a teď na kontrole po roce jí zjistili , že nemá stále srostlou klíční kost(má tam železo ) …ona to taková sranda není. ☝️
Za mne klidně i nějaká ta lekce bez sedla, ale prostě ze začátku prostě vytvořit situaci, kdy se soustředím jen na to, že sedím. Vše ostatní je rozptylující, včetně věci, které se dějí v terénu. A prostě když nezvládám vysedávání….opět to nemyslím zle, ale a úctou je koní je třeba se zaměřit na to bazální, a to je jít především s pohybem koně.
Je mozne, ze to jsou fakt “jen” chybejici svaly a nejistota z toho, zda delam vse spravne, a po par jizdach se to spravi?
Je také klidně možné, že ten kůň ty věci, které jste od něj chtěla, neumí, nebo je umí na trochu jiné pomůcky. A proto nereagoval dle vašich představ 🙂 Takže neházet flintu do žita, otevřít mysl, a jak tu jistě už zaznělo, svaly si vzpomenou, bude chvilku trvat ty neuromotorické dráhy znova obnovit, ale to už bude jen otázka tréninku - a porozumění a harmonie s koněm se dostaví průběžně, až si budete fakt trochu rozumět. Vemte si že i ten kůň si musí zvyknout na nového jezdce, který se chová maličko jinak a nově. Takže v klidu a “projezdit” 🙂
A že jste napodruhé necválala, to je jedině v pořádku, nechte ten cval na někdy, až se vám oběma bude chtít.
A ještě bych doporučila, možná zaznělo, možná ne, nervěte se na jízdárně, začněte nejprve jezdit ven, někam do přírody, kde se budete kochat, zacváláte si do nějakého příjemného kopečka na lesní cestě, kde nebudete muset ještě k tomu všemu řešit, kam a jak kůň cválá… Někde kde nebudou svaly za chvilku tuhnout z nezvyklého drilu a kůň se nebude muset kroutit na malém prostoru - to hned bude mít úplně jiný průběh to znovu-navykání 🙂
Odpověď na příspěvek uživatele Verun z 05.05.2026, 10:08:57
K tomu bych teda ráda doplnila, že ven ano, ale na vhodném koni 🙂Klidně si zaplatit pár turistických procházek v nějaké turistické stáji, kde mají takové ty zombíky, kteří jdou jako karavana nos za ocasem a neuhnou ani kdyby člověk chtěl 🙂
No ale jinak náhoda je blbec, samozřejmě, z každého koně se dá spadnout, a dá se spadnout i ze stojícího koně velmi blbě.
