Chápu tu touhu. Vítr cítit na tváři. Nespoutaný prostor. Vždycky když kluci, jak já říkám, “vlají ve větru”, (to znamená, že všichni stojí jako sochy, zasněně koukají do neznámá a vítr jim čechrá srst), tak vlaju alespoň v myšlenkami s nimi 🙈. Kdybych neměla povinnosti vůči rodině a zvířátkům, tak jsem tam hned a kdybych měla pasivní slušný příjem, tak aspoň na dva měsíce. Ať už v Kyrgyzstánu, Uzbekistánu, Mongolsku…
Proto i mám asi blízko k chrtům a pastevcům. Prostě jsou nespoutaní, ikdyž vás milují.
