Zrzavci:Dík, budu tohle mít na mysli, to je přesně to , co zmiňuje Assil, zatím v tomhle ohledu u nás dobrý a doufám, že dlouho, bude. Pak je přesně výhoda té flexiny, kterou já rozhodně nezatracuju, je to dobrý nástroj v rukách, které vědí, co drží.
Já jí mám ráda, hlavně v těhle případech, on si počuchá a má na to čas, nervu ho na krátkým vodítku, pomalu popocházím a on mě pak doběhne.
Já ji používám u štěnítků, když učím určitý věci, u psů v rehabilitaci, když se mi nesmí rozběhnout, tak aby měli svůj potřebný prostor pro venčení a čmuchání,u háravky - zase, aby nebyla jak trestanec, ale mohla si dělat svoje, pokud bych se měla dlouhodobě pohybovat ve městě, kde musí pes být striktně na vodítku a jo, přesně takhle u staříka, kde už se nedovolá to bude. Flexina je fajn i na učení, nejen na venčení jako takový, jen to nesmí člověk používat jak když místo draka pouští psa.
Potkávala jsem u nás paní s hluchým psem. Měl na krku el. obojek na vibrace. Měla ho naučenýho, že po vibracích šel buď k ní rovnou přišel a nebo na ní minimálně kouknul a ona mu pak gestem “ řekla” co po něm chce.
Já musela na jaře (po přestěhování) Čertici dávat při večerním venčení na flexinu, protože mě ve tmě neviděla ani na pár metrů, takže se stávalo, že koukne přímo skrz mě, koukne na všechny strany a rozeběhne se někam mě hledat. Pak vždycky byla tak strašně šťastná, když jsem jí doběhla, že mě našla. Teď je dlouho světlo, tak může být na volno, ale jak začneme venčit ve tmě, bude znova na šňůře.
A taky mi až tady došlo, že tu hluchotu asi vnímá jako že jsme s ní přestali komunikovat. Jednou se mi nedařilo jí zavolat z louky, tak jsem fakt zařvala, a ona se tak radostně otočila, usmála a zavrtěla ocasem, prostě jako by říkala, jak je ráda, že na ní mluvím, že jí to chybělo. Tak se teď na procházkách a i doma snažím na ní víc sahat, hladit, mazlit se, mluvím na ni z blízka a nahlas, přeháním mimiku i gesta. A je na ní vidět, že je víc spokojená.
Ano, ano, tohle přesně děláme. Třeba vítání po příchodu z práce u nás musí být pro sousedy jak otevření domu pro retardované 😀 😀 . Chceme aby nás slyšel, taky to přeháníme - to mě překvapil moje drahá polovina, že si na tohle vlastně přišel sám od sebe, že to takhle vnímá.
O takovéhle postřehy mi vlastně asi jde nejvíc. Jak kompenzovat ten zanikající komunikační kanál, aby pes neměl přesně ten pocit, že na něj není “mluveno”.
Zrzavci:Ano, ano, tohle přesně děláme. Třeba vítání po příchodu z práce u nás musí být pro sousedy jak otevření domu pro retardované 😀 😀 . Chceme aby nás slyšel, taky to přeháníme - to mě překvapil moje drahá polovina, že si na tohle vlastně přišel sám od sebe, že to takhle vnímá.
O takovéhle postřehy mi vlastně asi jde nejvíc. Jak kompenzovat ten zanikající komunikační kanál, aby pes neměl přesně ten pocit, že na něj není “mluveno”.
Taky na něj pořád mluvím, prostě ze zvyku, on z blízka ještě trochu slyší . Asi tak na 15-20 taky něco slyší když hodně zařvu. Ale to se snažím řvát jenom venku, kvůli sousedům 😀 😀. Ze spánku ho budím jemným pohlazením. Jinak kontaktní on je pořád co je u nás, jak je na mě furt nalepenej tak od příjezdu jeho nejoblíbenější místo je u mě na klíně.
Bělouš mě včera v té tlupě psů taky párkrát hledal, ale naštěstí ještě slyší dobře. Jak je přítmí, vrká mi na cizí lidi, dokonce i na ženy, které jinak miluje všechny a já se omlouvám, že je bojínek a špatně vidí…🤷♀️ kombinace hluchoty a slepoty musí být pro psy hrozná…promiňte Zrzavci, radu nemám. Sama ji budu časem potřebovat, nemám zatím zkušenosti. Bělouš č.1 slyšel a viděl dobře než musel být uspán.