Buggyra

Děkuji za upřesnění. Kondenzace a nasycení zdiva vlhkostí pak vede k vzlínání vlhkosti do dalších částí okolo, vč. zvyšování obsahu vody ve vzduchu v interiéru, ni?

Thielli:

Zdravím a dovoluji si vsunout další větev do všeobecného. Nemáte někdo, prosím, zkušenost s kompostovatelným WC? Než do něčeho nasypu x tisíc, ráda bych kromě internetové chvály prodejců slyšela i případné masařky takového produktu. Díky!

No, my máme díru v zemi… docela spokojeně se to tam kompostuje 🙂 Díra je veliká, funguje už asi rok, zažila několikery závody, kdy tam naběhlo ke stovce lidí za den, a když se nahromadí odpad, přisypeme vrstvičku zeminy. Díra půl metru na půl metru za ten rok ubyla asi jen o 10 cm - v podstatě tak spíš o tu hlínu, co se tam nasypala. Tak hádám, že nějakých 10 let nám díra vydrží 😀

Orionka:

Ano, i ta třetí možnost je. Hlavně možnost se pošklebovat.

Tak i tací jedinci se tu najdou, o tom žádná. Tak nakonec, ať se pobaví, na takové já většinou vůbec nereaguji.

Orionka:

Píšu na telefonu a ten si vymyslí, co jsem asi chtěla říci a možnost opravy nemám. Snažím se to hlídat, ale ne vždy se zadaří. Snad šlo pochopit, že se jednalo o jednu basketbalistku, která uvízla ve válce s dalšími asi 200 Čechy.

No já jsem o tom nevěděla vůbec nic, proto jsem to raději opsala, protože nevím, zda se jednalo o jednu osobu nebo o družstvo, bylo mi tak nějak jasné, že šlo o překlep.

Tak to je samozřejmě věc druhá. Chovatelsky je CZ naprosto nevýznamná země, peníze se strkají jinam, pokud nějaké jsou. Tady bohužel po rozvratu není motivace stavět znovu chovy a s nejistotou zisku vyhlížet věcí příštích. A to samozřejmě nejen v chovu A1/1.

Jo, pokud nemáte jak tam přivést proud (existují i zdroje na tužkové baterky - buřty), tak pak je síť mimo. Pletivo holt bude jediná varianta. Pak bych doporučila levnější lesácké pletivo (pletivo na oplocenky) nebo kari sítě, které budou i samonosné (tj. nedají se rypákem vytáhnout a nadzvednout, drží tvar).

Jestli je políčko 5x5 m a nepotřebujete zábranu proti ožírání, tak tam bude stačit v podstatě cokoli, tj. i ten metrový plůtek bude v pohodě. Srnka radši dvakrát obejde, než by jednou skákala. A prasata zase neskáčou, takže metr stačí. Psy nevím, co tam tak zajímá, ale když tam bude byť metrový plůtek z čehokoli, tak by to mělo být na odrazení dostačující, pokud tam fakt není nějaká zásadní motivace tam lézt.

Tak mi vlákno o udržitelném zemědělství a moje poznámka o úředníkovi připomněla:

Přijede David Copperfield na hranice a tam ho kontrolují celníci. Jeden z nich se ho zeptá: " A nemohl byste nám předvést nějaké kouzlo?" "Ale ovšem, že mohl." Copperfield mávne rukama nad šálkem kávy a najednou celý šálek i s lžičkou a podšálkem zmizí. Celníci na to koukají a jeden z nich říká: "A to je všechno?" "Ano." "Tak hele, teď koukej ty. "Vidíš, tam venku ty tři kamióny plný lihu?" "Vidím." Celník vezme do ruky razítko, třikrát ho orazí do papírů a povídá: "Tak a teď je v nich hrášek!"

Elektrický ohradník je i elektrická síť, samozřejmě. Ta se dělá i metr třicet vysoká. Já bych osobně vyhnala tu výšku na 150 cm minimálně.

Když zatlučete dřevěné kůly, tak je nemusíte vypínat, ty vám to pár let podrží. Ale není to lehké a není to “ne na pevno”, že. Ráda bych upozornila, že srnky umějí i velice úspěšně přeskakovat (metr není ani na všimnutí) a podlézat (nesmějí mít pod ohradou škvíru víc než 20 cm). Prasata umějí také velmi agilně podlézat, svině jedny. Ty si navíc nějakou škvírku 10-20 cm umějí pěkně zvětšit klidně na půl metru, vytahat pletivo, a pak běhají sem tam jako by tam nic nebylo.

Políčko 25m obvod můžete obehnat tou elektrickou sítí, která se prodává po 50 metrech, dvakrát - tj. mít pěkně dva metry výšky zabezpečené 🙂

A já jsem ta třetí možnost, nevím o tom vůbec nic, a jen tak si tady povídám, protože mě to zajímá, ale upe ne natolik, abych si o tom něco zjišťovala 🙂 co potřebuji, se dozvím tady. Třeba o “basketbalisté” slyším poprvé.

Pavlina:

Letos jsem založila no dig minipolíčko na brambory s kompostovaným koňským hnojem. Brambory katastrofa, jak pršelo a hnůj drží vodu tak shnily ale vysemenily se mi tam od loňska patizony a vyrostly jich nakonec tři bedny. Políčko jsem zvětšila a potřebovala bych poradit čím ho oplotit proti srnkám, prasatům a sousedovic psům. Oplocení by mělo být ne na pevno a aby to zvládla jedna slabá žena.

Jedině elektrický ohradník, pokud to má být ne na pevno a lehké na práci. Proti srnkám doporučuji minimálně metr padesát výšku…

To si myslíte vy 🙂 Ale úředník s razítkem vám to vysvětlí, pokud bude potřeba. 

To může být špatným systémem vytápění a ventilace, klidně i špatná stavba - pokud byl barák předtím ruina, tak pochopitelně narušené zdivo, které prošlo jistým stupněm degradace, může udržovat více vlhkosti. Pokud tomu nahrává poloha budovy, resp. bytu (ty jižní byty asi takové problémy mít nebudou), může se ve zdivu kumulovat vzdušná vlhkost, pokud odvlhčíte a dům není řádně izolovaný, tak si tu vlhkost zase natáhne. Může být vlhký sklep, řádně neizolovaný, může zatékat střechou a nebo naopak může pod střechou kondenzovat voda, v nedostatečně vyřešené izolaci a zateplení mohou vznikat tepelné mosty, které usnadňují vzlínání vlhkosti…

Z pohledu chovu globálně ano. Ale v Evropě mají překážkové dostihy tradici a v českém chovatelství velkou. Mimo jiné je to dostih kategorie Listed. Což by vám mohlo něco říkat, pokud jste to na škole probírali.

Mocnosti světla a temnoty, Aštar Šeran a Soros a svobodní zednáři, já je tam úplně vidím, všechny! 

Tak to si asi myslíte vy, který se v tom světě koní nepohybujete 🙂 V komunitě dostihů je to trochu jinak…

Doron: Tak jasně, já jak se o to nezajímám, vidím jen to, co boří novinové titulky, tak spíš vidím to negativní naklonění vůči Palestincům, a nakonec to tady řekla i Ivus… Nějak se mi nechce o tom zjišťovat víc, tak jsem jen svoje domněnky tady hodila do pléna, jsou svobodně k vyvrácení nebo souhlasu 🙂 To já občas dělám, že když si nejsem jistá, tak hodím myšlenku do placu, a čekám, co mi kdo poví.

A líbí se mi moc, že jsme tu taková pestrá skupinka, každý na to pohlíží trochu z jiného úhlu, a já se tu toho mnoho užitečného dozvím, děkuji.

Tak samozřejmě že i tak je to chovatelská zkouška 🙂 Protože když zvítězí valach, pravý bratr nějakého hřebce, tak potom genom dotyčného hřebce samozřejmě úspěchem příbuzenstva získá na atraktivitě. Stejně tak pokud je úspěšný valach syn nějakého aktivního plemeníka a nebo některé aktivní klisny, tak pak jejich potomci hned získávají lepší předpoklady.

Náš známý z naší bývalé klisny po stejném plemeníkovi vytáhnul dvě hříbata, oba hřebečci, a pravil, že jednoho dá hned vykastrovat a pošle “dělat kariéru” do sportu, a pokud by se osvědčil, druhého by zkusil uchovnit, právě krom jiného na základě výkonnosti pravého bratra.

Moc tam tu síť ale nemají rozvedenou. Já bych těm včelám (celé té maringotce) udělala takovou voliéru - třeba pět a pět metrů a na výšku dva metry, to by ty sršně měly pěknou honičku, lapnout nějakou včelu.

Udělat síťku jen kolem česna, to je sice fajn, ale když přijde deset sršní, tak si včely nachytají…

Jsem si musela otevřít na tu “no dig” metodu google 🙂 Jednou jsem tak zkusila brambory - naházela jsem je na zem, rozvalila po nich balík shnilého sena a přihodila pár náručí trávy ze sekačky. A docela to šlo, určitě bych sklidila víc, než jsem sázela - pokud by mi to nesklidila dřív prasata 😀

Příští sezonu touto metodou budu pěstovat tykve. Navážíme do jednoho místa ve výbězích hnůj, kolečko vedle kolečka… Kus té plochy zavřu do čtyř masivních palet, možná ty palety opatřím proti těm sviním ještě elektrickým ohradníkem, a dovnitř ohrádky dám dýně, okurky, melouny, cukety. A vyčkám výsledků. Tyto pokusné plochy jsou bohužel mimo dosah pro zalévání, takže si budou muset holky vystačit pouze s vláhou, kterou udrží ten hnůj. Tak jsem zvědavá. Když mi to prasata nerozeberou, tak bych třeba zase ten další rok obehnala paletami větší kus hnojiště a hodila tam i pár řádků brambor nebo rajčata, papriky, a tak.

Prosímvás pět procent orné půdy už u nás dávno ladem leží, a kdyby náhodou byl nějaký problém, tak se administrativně překlopí pár travních porostů na ornou půdu, a jsme doma. To už víc procent orné půdy ročně zastavíme silnicemi a logistickými centry - to jako problém nevidíte?

Zrovna konkrétně v Evropě rozhodně žádný hladomor nehrozí. Víte, jaké jsou statistiky zlikvidovaných potravin? Nedávno jsem viděla jakési video, kde panáček vykládal, že těch stopadesát milionů tun vyhozených potravin (nejsou v tom domácnosti, pouze výrobci a obchodníci) převyšuje celý dovoz potravin do EU nebo tak nějak to srovnání znělo. To je vážně nesmysl, myslet si, že tady umřeme na hlad. Ale samozřejmě, možná pár lidí skočí z vokna, protože zrovna nebudou na pultě hamburgry.

A pořád ještě se na orné půdě zvesela pěstuje ve velkém řepka a kukuřice pro energetické využití, takže překlopit to na pěstění komodit třeba pro výkrm prasat a drůbeže bude ten nejmenší problém.

Víte, jakou dobu mi trvá zúrodnit naprosto nepoužitelnou louku, na které už neroste kvůli intenzivnímu výpasu ani dostatečně tráva? Dva roky. Dva roky a může se tam zvesela pěstovat třeba brambora nebo zelenina a ten oves si tam taky pěkně libuje. Fakt se nebojím, že bychom zrovna dojeli na hlad.

Spíš nás převálcujou lidi ze zemí, kde ten hlad skutečně bude. Ale tím, že tady u nás rozoráme meze, to fakt nepořešíme, bohužel. (teda kdyby jo, tak bych byla první, kdo sedne do traktora!)