Sardullah

Nemá to přitlučený, cihly mu nepomůžou…😎😈

Díky za tip…na to určitě juknu…

DafiŽeryková:

Car-pes

Cira,Cita-pro holku

Citu jsme měli v rodině…

a vidíš páníčka s pokousanejma rukama,jak si vyndavá párky, madam přilítne, vyrve mu je i s igelitem z rukou,u toho ho kousne, a pak se nechá s igelitem honit, Divoženooooo,dej mi toooo😂

Aneb…jaký si to kdo udělá, takový to má. 😂

😢😢😢…to je mi moc líto…

No blaze tomu, co má psa motivovatelnýho na kokina….😇 To teda nechci nic zlehčovat, ale to je potom půlka práce…😂

Neber to osobně, to ze mě mluví jen závist, že Gina venku odvrátí hlavu i od pečenýho kuřete …dokonce mě za mlada dokázala vytočit natolik, že jsem jí odměnu nacpala do pusy (záměrně nepíšu “do tlamy” protože princezny tlamu nemají) a hvězda to vyplivla…ale tak to jsem zvyklá, afgán to měl stejně…

A venku dělala, že se neznáme…😂

Snad se Sarah nebude zlobit, když zkopčim, co dala na FB..

Jako holky, vy si z toho děláte srandu, ale já myslím, že to by v reálu byla jediná šance, jak to zachránit a fakt doufat, že to vyjde a že ten “méďa” není matka medvědice…

No a teď si tak říkám zase, aby to edopadlo tak, že Gina bude chtít jen na nějakou pomyslnou “bezpečnou” hranici, na zahnání medvěda to bude málo a pak by to zas vypadalo tak, že vpředu se snaží běžet řvoucí Sardullah s rukama nad hlavou (aby vypadala větší)…teda s jednou rukou, ve druhé vodítko, na kterém táhne Ginu, která říká, že dál nejde, že jsem se asi zbláznila, copak nevidím, že je to medvěd, takže přesila a že je nutné udržovat bezpečnou útěkovou vzdálenost a případně medvěda oběhnout zezadu a pokračovat ve vyhrožování…

A to vám holky říkám…už jsem běžela směrem od medvěda a táhla Ginu za sebou, už jsem se teda otočila a běžela na medvěda a táhla Ginu za sebou a ještě bych toho medvěda měla obloukem oběhnou…no tvl já už fakt nemůžu, to prostě neudejchám…navíc 15 minut jsme šly lesem, abychom nějakého medvěda potkaly, Gina se v lese nudí, teď tady už 15 minut skáčem kolem medvěda a dohadujem se, co zvolit za taktiku a Gina říká, že 30 minut za náma a je čas na cestu dom, že už jí to fakt neba, tak  nevim…tak asi řeknem "Tak medvěde ahoj, počkej tady, my se zítra vrátíme a mezitím se teda dohodneme na nějakém společném postupu…"

Doufám, že medvěd bude z našeho “vystoupení” celej hin a paf a nakonec docela auf, že si sedne a řekne si “No tak to jsem v životě neviděl, počkám s čím dorazí ty dvě bláznivky zítra…”

Uf, tak hotovo přes QR…🤗

No jasně, že jo 😴…no prostě jsem na tyhle věci telemájos..

Po dvou letech…řekla bych přesně ve dvou letech a třech měsících, to už si pak snad nepamatuju žádný extempóre…

Ale teda musíš brát v potaz, že Gina  nemá 100% přivolání a prostě za sebou tahá šňůru…i když kolikrát si říkám, že dneska už by to šlo, že bychom to daly, že možná by nepřišla, ale že velmi dobře reaguje na povel čekej…to si vlastně nepamatuju, že by na tenhle povel nezastavila, ale riskovat to nebudu.

No řeknu to asi tak…Gině je 6,5 roku, už je opravdu dlouho… nechci říct…" vychovaná psí holka", ale klidně jí označím jako “velmi velmi příjemná společnice”…nicméně z toho jejího bouřlivého mládí mám furt tik. Pořád ještě, když se dostanu do situace, kde dřív býval problém nebo rovnou udělala divadlo, tak ve mně hrne a až pak naskočím zpět do režimu “myslím” a vím, že už žádnej problém není, že to zvládneme jako dámy v klidu i s prstem v nose…jsem ráda, že Gina není takovej empatik jako bývala Sára, ta by to moje “hrknutí” brala jakože je problém a je potřeba mě začít bránit…s Ginou si můžu dovolit nebýt v mé mysli bohyně a vládkyně všehomíra, protože Gině je jedno, jestli ve mně hrklo, ta si situaci vyhodnocuje dle svého uvážení a ne dle toho, jestli se panička lekla, jestli se bojí a nebo jestli je naopak bijec, který zatroubil do útoku…

Koukám na tvoje fotky, jak Alan dělá štěňatům strejdu…tak pro Ginu by to bylo otravný, ta absolutně nemá zájem o hru se psy…naposled to provozoval s Jessinkou, to jí byly necelé 2 roky…

To by se toho spíš ujal Máťa.

Mě tak celkově přijde, že psí kluci mají s psí drobotinou větší trpělivost a víc chuti si s nima hrát, ale možná je to tím, že všechny moje psí holky byly takový kakabusice, co se psů týče…

No a zlatého bludišťáka roku za debilitu vyhrává Sardullah…tak dál viz obr. nevím a výše byl zmíněn variabilní symbol, tak jsem teda taky mimo mísu…kde vezmu to číslo účtu…jak to provedu..?

Vlevo vyplněná adresa, poznámka do jakého boxu zaslat a tím jsem skončila tvá Máňa…nemohla bych třeba poslat navíc nějakou korunku na poplatky za tu platbu kartou?

Se mnou se musí jako s děckem…Karel krok krok stop…prostě polopaticky…

U Hujera snadná věc, vpřed umíme “hopí, hopí”, ale Hujer prostě napřed nepůjde …a ne a ne a ne (mi fakt přijde, že se bojí, že sejde dolů, otočí se a mamí nikde…nevím proč). 

Jednodušší je dát povel čekej a sejít jako první, jenže, to se pak Máťa tváří jako opuštěnej pes a to psychicky nedávám já a tak radši chodíme jako “skupina” a jistí to buldozer Gina, která jde rychleji než my dva a je jí úplně jedno, že je na schodech zácpa…a nyní je to ještě vytuněné lapinou, která obíhá…no prostě když blázinec, tak jak u Sardullah doma.

Bambule a Dafi…jestli máte pocit, že to nejde dle vašich představ, že jste vygumované, že váš pes nebude nic umět, tak jste si měly pořídit malé Ginušky.

U nás je situace trochu obrácená…malá Gina si myslela, že vygumovaná jsem já, protože po ní chci věci, které se absolutně neslučují s jejím světanázorem a ten je samozřejmě ten správný, neboť jestli se Máťa narodil jako štěndo už se základním výcvikem, tak Gina se narodila jako génius a ředitelka zeměkoule.

Vždycky, když něco podobnýho čtu, tak si říkám (a teď to fakt nemyslim ve zlém) “vaše starosti na mojí hlavu”…vrchol mého kynologického snažení je, že Gina netahá na vodítku a že tak nějak respektuje venku moje pokyny…

Vždycky když vám něco nepůjde, resp. si budete myslet, že to nejste schopny naučit psa v nějakém rozumném časovém úseku, tak pomyslete na to, že mně ta moje bílá krasavice začala dle mých představ fungovat až po druhém roce…

Takže z toho vyplývá, že máte doma ty nejšikovnější štěňátka na světě….a prostě to chce jenom klid a nohy v teple…

Jo a jen bych chtěla říct, že mít doma poslušnýho Hujera je taky někdy opruz…to můžu 100x Máťovi říkat, ať jde doma ze schodů jako první…no tak to nepřichází v úvahu, ještě by se mu maminka někde ztratila a tak mi bude chodit u nohy, což při metrové šířce našeho schodiště, je fakt tip ťop…

No já právě kvůlivá tomu, že jsem v ruce měla ten obojek, tak mi to nepřišlo věrohodný,  tak jsem radši zvolila lano…

No a ohledně té praktičnosti, jasně stopovačku prostě hodím do pračky a je to, ale na druhou stranu, když máme období, že na ní procházkujeme denně, tak jí mám stejně jak prase, protože každej den jí prát nebudu…to teda je, když “zamrzne peklo” a nehrozí invaze klíšťat kvůlivá Máťovi a vyrazíme na “naše louky”, tak bílá madam stejně nějakou bahnitou louži, co nikdy nezamrzá, najde, i kdyby se do ní měla propadnout ze západního Německa…tedy krustou ledu…a pak tou břečkou protáhne svojí krásnou reflexně růžovou stopovačku (samozřejmě jako holka musí mít růžovou).

A tak následně zaschlá špína nevadí, ale když mám těch 20 metrů humusu smotat..😴

Ale už nic dalšího kupovat nebudu, už to s tím lanem nějak doklepem…navíc jak jsem paranoidní  a vím, jak to má Gina s přivoláním, tak na tom laně mám jistotu, že tak max mě pak za sebou potáhne v poloze ležícího střelce jako zátěž, protože stopku za sebou necourá volně, ale mám jí připnutou přes plece…

Jako jsem ráda, že už se chová jako dáma, když si představím, že by se fakt rozběhla a na konci škubla, tak bych měla asi leteckej den…

Blbý je případná spálenina, ale už mě jednou takhle spálilo vodítko až na krev..takže mám rukavice …v létě takový ty bez prstů…jistota je jistota.

Aneb jak se štěstí dokáže v okamžiku otočit v neštěstí…

S tím pískem by mě to ani ve snu nenapadlo…😢😢😢

Je mi to opravdu moc líto, držte se…udělala jste maximum, co jste v té situaci udělat mohla..

Lidi, co chodí do nákupáku…prostě po obchodech…si kolikrát říkám, vždyť je venku tak hezky, proč nejdou do přírody a pak si zase říkám, že zaplať pánbůh, že ty davy do těch nákupáků chodí, alespoň není v přírodě přeplněno.

Jen ty děti lituju, ty to povětšinou fakt nebaví …pokud zrovna nejsou v hračkárně a pod.

Biothan - holky já teda měla v ruce jen obojek z tohodle materiálu, ale když si představím mít z toho stopovačku a třeba rozběhnutou Ginu, takže pevnostní zkouška trhem…mi to takhle přijde, že by to ruplo…

Jinak co se toho ostatního týče, tak to je určitě praktický.

Gina na vodítku a medvěd na dohled…nó, tak to by byla fakt prekérka. Gina totiž překvapivě/nepřekvapivě už jako malá v zoo reagovala na medvěda pokusem “zahnat” ho, co nejdál od nás (seděl hned za plotem výběhu). Ve své podstatě jako dospělá takhle reagovala jen na vlka, medvěda a divočáka…ostatní zvěř jí nechává v klidu, domácí zvěř typu ovečka, kachnička tu miluje…asi něco v těch genech má.

No takže už to vidím živě v barvách, jdeme a hle, uvidíme medvěda…"Ginuš pojď, potichounku, polehounku uděláme čelem vzad a budeme se snažit po anglicku zmizet"…a Gina “Toho bohdá nebude, aby pastevec utíkal…héj, ty hnědá medvědí kůže, koukej mazat od mojí lidské ovečky a nebo uvidíš…”

No prostě asi nepřichází v úvahu taktika “medvědovi neuteču, tak si sednu, budu koukat do země a budu si brblat…”.

No a vzhledem k tomu, jak rychle utíkám já a když připočtu, jak táhnu za sebou Ginu, která se samozřejmě k medvědovi neotočí zádí, abyho ztratila z dohledu a huláká na něj dál …no myslim, že to by musel bejt medvěd úplně hluchej, aby si nás nevšiml a musel by být ochrnutý nebo mít jinak tělesně postižené končetiny, aby nás dvě nedohonil, když by chtěl. 

Bože, ještěže u nás nemáme medvědy, divočáci mi úplně stačej…

Držím palce od tý doby, co jsi oznámila potvrzení březosti, no tak ještě přitvrdíme a přidáme i palce u nohou😉🍀. 🍀❤️❤️