Tak jsem se konečně od Toma4 dozvěděl výsledek jeho tříletých pokusů s HČ a slíbil jsem mu zveřejnění tzady na CHZ.
Je potřeba předeslat jaký to byl úl, co on zkoušel. Je to osmirámek 39x24 ze styroduru, vlastně plemenáč a je to nástavkáč. Zimoval v tom na dvou VN (toto NN nemá) silný oddělk vyrostlý do zimy na včelstvo. Prokousaly si jakési HČ, protože my nemáme nikdy nikde očka. Dolní původní česno ucpal a začal pokus s HČ. Tom4 má těchto osmirámkových plemenáčů víc a prvně za dobu používání si vykousaly česno těsně pod horním okrajem. V té době jme to tady řešili a on to tak nechal co se bude dít. Jsem si vědom, že je to jen jedno vč a jeden úl, přesto z toho udělám závěr jaksi prozatímní, pro mě ale rozhodující.
resume:
Vč ignorovalo medníky i bez mřížky, nechytlo se v nich vůbec stavby. Kde ale stavělo ochotně bylo dole. Do jara na dvou osmirámkách byly zjara jen v horním a tak do spodního dal Tom4 na prostředek M. Ihned se jich chytly. Ale včely nemůžou rychle, tak jak běží jarní snůška, přenést plod níž. Nechaly ho v horním VN, medníkový VN bez mřížky úplně ignorovaly a nadšeně stavěly směrem dolů. OK, to je přirozené, včelám v dutém stromě taky nikdo nedává medníky a jediné, kam může vč stavět, je dolů. OK, potud je to logika. JENŽE:
Ony tam nosily med a zavíčkovaly ho tam. Pořád ignorovaly medník a nad plodem na plodových rámcích (na kterých vyzimovaly) neměly téměř nic.
Tom4 tedy dotáhl pokus dokonce a nepřehodil nástavky a tak to šlo do zimy bez zásob nad plodem, ale s téměř 20 kily medu pod “nohama”.
Nic se nestalo, vyzimovaly normálně. Za plodem na rámcích 39x24 měly minimum zásob z trochy krmení, co dostaly, dolní bednu medu Tom4 obětoval pro pokus.
Další rok se opakovalo stejné. Opět ignorovaly medník a nadšeně stavěly dolů a nanesly tam opět i med. Jenže další rok před jarem si vyhryzaly dolní česno a začaly ho hromadně používat a horní česno používaly jen velmi málo. Konečně přenesly plod do spodního nástavku 39x24x8, původní, už 2 roky neobměněný ani jeden rámek zanesly medem a zimovaly (zimují) pak na mladém díle na převážně medu. Pořád přitom ignorovaly medník.
---------------------
Co z toho vyplývá? Podle mě a dávám k zamyšlení i ostatním.
Nechtělo se to rojit, protože to každou sezonu mělo nad plodovou bednou ignorovaný medník kam utíkalo teplo a který zajistil, že se necítily stísněné. To stačilo. Nerojily se, ale přinesly jedinou bednu a sice necelých 20 kilo medu. Nic víc. Ano, ten by jim asi šel vzít. Na druhou stranu krmilo se to málo, ani ne 10 kg cukru. Vč žilo v zimě hlavně na medu, nevíme kdyby se jim vzal a nahradil cukrem.
Na zimu se ignorovaný medník vždy odstranil a tak vč mohlo k vodě na stropním igelitu a tak přežilo v pořádku i melecitozu, kdy nemohlo skoro 4, měsíce ven. Tady jen odbočím, ukázalo se, že není pravda, že vč nepřežijí na melecitozním cementu. Jde to, pokud nemají KK nad zimním sediskem a nemají paroprodyšný strop ani propojené uličky letmým stropem nad rámky. Samosebou nesmí být očko. Za uvedených předpokladů vč přezimují celkem dobře (mírné, skutečně nepatrné pokálení krajních rámků) na melecitozním cementu. Je potřeba opravit učebnice!! Ale toto je jen jaksi “vedlejší” poznatek u Tomových pokusů s horním česnem.
Pro mě je ale záhadou (samosebou mám DOMNĚNKU už než jsem začal psát), proč si samy udělaly česno dole a téměř ignorovaly HČ, které se vlastně stalo očkem.
Moje domněnka je následující:
Divoké vč, když se někde usadí v dutině a přežije první zimu (nekomplikujme to VD, je to jen pokus o teoretické objasnění), hromadí med nad plodem a jak ukázaly pokusy Toma4 klidně může mít větší část medu i pod plodem, umí to tak, dělají to tak.
Když zjara začne snůška, propukne stavební pud, může vč stavět jen dolů (divoké vč nemá nad sebou medník) a dělá to ochotně - opět to potvrdil pokus Toma4. Jenže v tomto roce se vč vyrojí, chce splnit “povinnost” k přírodě a rozmnožit se.
V drtivé většině přežívá roj se starou matkou, co zbývá na původním místě většinou zaniká. Ale i kdyby i to přežilo i po výpadku plodování, než se oplodní mladá matka, nic se na teorii nemění. Ale držme se faktu, že většinou původní vč uhyne.
Už na konci zimy najdou zbytky hlodavci a začnou dílo zkázy. Zjara vše dokonají larvy zavíječe a doupě je zakrátko už v tomto roce volné pro další roj. Spory moru, hniloby a další patogeny spadly s výkaly zavíječů a s drtí voští po hlodavcích někam dolů. Dost často tam je louže vody a vše shnije a rozloží se (ano, mor a jiné mikroby neshnijí, ale samy nahoru nevylezou!!!). Proto se vč udržovala zdravá. Navíc nový roj zevnitř vyhlodává měkké práchno - za rok vnitřní hniloba pokročila a tím včely zase čistí příbytek a současně zvětšují objem doupěte.
Ale v dutině stromu si nemůžou vyhryzat dolní česno. Když by mohly (Rusové dělali v padesátkách pokusy, kde by si včely dělaly česno a k tomu se vrátím na konci), jak ukazuje Tomův (zatím jediný) pokus tak by si ho udělaly.
Co z toho pro mě vyúplývá? Jednoznačně je HČ horší než česno jak ho známe my. Že by si včely dělaly hnízda vždy s HČ není pravda, ochotně se nastěhují do našich úlů s dolním česnem. Ony, neboli příroda, neplánovala, že by byly v jedné dutině víc než jeden cyklus a pak jim HČ vyhovovalo, když by náhodou přežily víc let, jakmile by mohly, udělaly by si česno spodní.
---------------------
Za mě je potřeba myšelenku HČ úplně opustit. Proč jsme se tím zabývali? Protože jsem vyčetl o tom, jak vč vyzimované v jámě s 30x větším obsahem CO2 se očistí od roztočíka malého a myslel jsem, že by to pozabíjelo i mnohem většího VD. Proto také úvahy o stebníku a podobně.
Mezitím nám došlo (mě došlo), že VD úhyny nezpůsobuje a stokrát jsem vysvětlil, že mi je fuk, když vč NEUHYNE, jestli má, nebo kolik má VD. Prostě zablešený vlčák pořád kouše a hlídá! Že na VD nezáleží dokazují dlouholeté nezávislé pokusy Dr. Marxe a dalších, dnes se moje revoluční myšlenka, že VD úhyny nezpůsobuje, pomalu ujímá obecně.
------------------------
No a ještě k Ruským pokusům. Na různých místech nástavků udělali otvory a zadělali je papírem s malinkou dírkou a sledovali, kde si včely vyhryžou a jak velké otvory. Výsledek si moc nepamatuji, protože jsem usoudil, že pokus byl neobjektiní a hloupě vymyšlený. Použili bílý a tudíž průsvitný papír a taky ta dírka to znehodnotila. I tak byl výsledek naprosto nejednoznačný a tudíž úplně nepoužitelný. Patrně proto už nikdo v podobných pokusech nepokračoval. Prostě se všude na světě se včelou medonosnou osvědčilo spodní česno a nanjevýš by se dalo uvažovat o Eklundově systému. Ale případné výhody nevyváží to, že u SČ včely samy čistí dno. Tím je to poro mě rozhodnuté a uzavřené. Já nepůjdu ani do Eklunda.