Tom50

Proč nikdy více? Jaký jste měl problém? Jedenáctirámková třicítka má plochu plástů jen 129 a je třeba asi 150-160. Proto Sedláček nahoru a Řeháček zvětšil bednu na 13 rámků. D-B jak má delší rámek, tak na čtverec je jich pak 12 místo 11 u délky 39. No a ten rámek navbíc a každý rámek je o 4,5 cm delší a jsme na těch 157, jasné?

Jinde jsem několikrát psal, že by pod třicítku stačila asi půlka NN 15. Ten má 64 a tak by stačilo 32 to by pak dávalo 161. psal jsem, že u 24 je NN 15 ideální celý jak je, pak to dává asi 165.

Pořád nevím a bojím se, že je asi lepší mít to ve dvou bednách než aby byl TL na každém rámku dole nad spodní loučkou. Kejkle vymýšlím jen proto, že už to ideálně dělat nemůžu = záda. A varuju, horní TL funguje, zopakuju někdy jak na něj, ale zpomalí o pár dní jarní rozvoj. A týden v jarní snůšce může znamenat i 15-20 kilo medu. Já je musím oželet, taky bych mohl přestat úplně ne?

Pořád mi vrtá hlavou co vás na tom podsazení KK pod VN 30 tak odradilo, pro zdravého chlapa je to chvilka. Já to unesu, jen se to bojím dělat abych zase jednou ráno nezjistil, že nevstanu.

Nápad, který jsem chtěl letos realizovat, ale už na to nedošlo a nedojde, nechci už zvedat VN. Napadlo mě vystrojit TL už v půli září a spojit to s podsazením KK. Pak by se VN zvedal jen jednou do roka.

Postup. VN stranou, ano, je to velmi těžké, je nakrmeno. Zlikvidovat v té době prázdný TL. Šlo by to spojit s čistým dnem, čistou podložkou a jiným NN pro TL. Do něj dát jeden starý postavený a zakladený trubčák - ten nejhezčí ze stávajícího TL. Zbytek TL na vyvaření. Kromě jednoho starého trubčáku dát nové SR, stačí s horní T-loučkou, žádné proužky M nejsou potřeba. Prostřídat se zásobními dělničáky = KK. Do TL dávám vždy jen 10 rámků. Takže: Jeden trubčák by zůstal + 3 SR a to prostřídat s 6 zásobních z KK. Samosebou tak, že trubčák nebude ani jeden krajní. Nástavek by byl vyškrábaný, vyžehnutý a zvenčí natřený - spojit to s údržbou.

Zjara by si každé vč obsadilo TL až když by chtělo, neboli do něj dorostlo.

----------------------

Martine. S vyřezáváním si nelamte hlavu. Je potřeba s tím nepočítat a nedělat to, proboha proč? Ale zmínil jsem to, že by to šlo, kdyby to bylo někdy potřeba. Nenapadlo by mě ometat včely když bych chtěl vyříznout třeba trubčinou zaplodované rohy. Pofouká se to kouřem, zkontroluje zda tam není matka a pak se to opatrně vyřízne i se včelama například neležato na horních loučkách plodiště. Jde to. Jak si myslíte, že se vyřezával stavební rámek v plodišti u pouze horem přístuůpného úlu? A jak myslíte, že se vyřezává prostor ve špehýrce, kde je divočina přistavěná nahoře napevno? Proto musela být dvířka naležato na řetízku. Na ně se položilo sklo, pak pofoukal nahoře v místě řezu plást a opatrně se ometl, včely samy mazaly dobnitř.  Dílo se i se včelami vyřízlo a položilo se to na sklo. Teče z toho sladina i maglajz z rozřezané trubčiny. Přední stěna je skoro bez včel a na tu se to na sklo položí, která včela tam zrovna je, přežije to až se plást ze skla sundá. Kuřákem a peroutkou se odeženou včely ze zadní strany nyní ležícího plástu. Včely nejsou blbé, bleskurychle to pochopí a mašírují domů samy, jen se jim malinko pomůže peroutkou a kouřem, spíš nasměrování než se zmatené včely vzpamatují. Pak se sklo, po kterém tekla sladina i plod vrátilo, včely si to bleskurychle očistily a za pár minut, se už svěsily ke stavbě. Když se vyřezával ještě vnitřní SR, postupovalo se stejně. Patrně si to neumíte představit jak se včely při tomto chovají a nedivím se vám. Buďte v klidu, jsou hoooodně blbovzdorné.

Nevadí, jak by mohlo?

Váš úmysl vám chválím kromě výšky 39. Mnohokrát jsem zdůraznil, že pro včelu medonosnou Kraňku a nebo BF je kritická výška 30. Jinak hrozí, že se vč spokojí s daným prostorem plodiště (už to dělá potíže u L Superjumbo s výškou 32,5), neobsadí medník a ani se nebude chtít rojit. Proto žádný ÚSPĚŠNÝ úl na světě není nad 30cm - není zde vůbec řeč o ležanu, to jsem vysvětlil mnohokrát, že je sem úl nevhodný. Vámi zamýšlené plodiště má (předpokládám 11 rámků = čtvercový půdorys) 167 dm2 a to odpovídá míře 24 pro dělničinu a pod ní NN 15. Pak není nutné dělat jeden prostor a vyhoví dva už vyzkoušené, jenže neodpadlo by zvedání vysokých nástavků. Také se mi zdá 167 dm2 už zbytečně moc. Že to má Blaník 24 s 15 pod nohama? A že 30 má v součtu ještě víc? Tak to, opakovaně, vysvětlím znova. 

Vyšel jsem z nechuti nechat stavět ve vysokém podmetu dle Ptáčka/Čermáka divočinu a pak to z den dolovat. Chtěl jsem v konci 20 století úl s dílem jen plně rozběrným a nechtěl jsem dělat atyp NN, dneska už mám NN 11 a nejspíš by to byl on. Ale i ten je zbytečně velký. 

Toto mi nedalo spát mnoho let a tak jsem letos vyzkoušel, co se stane, když vč dostane možnost trubčiny jen v TL ne až koncem května, ale na jeho začátku, ještě před vrcholem, u některých vč už na konci dubna. Vrchol není 21.6.!!!!!! ale mnohem dřív. Proč? Původně jsem dával 6 trubčích (SR) výšky 15, žádné vč je nepostavilo a nepoužívalo všechny. Pak 5 a nakonec 4 a ani ty nevyužila všechna vč, nikde ale nestavěly dole dělničinu, prostě část SR  v dolním NN ignorovaly. Z toho vyplývá jasně, že vč nepotřebuje víc trubčiny než max ekvivalent dvou vysokých rámků. K tomu došel Linhart také, ale nesmyslně cpal trubčáky mezi dělničí plod. Tím ale omezoval matky v kladení dělničiny.

Logika je, že když jsem ubíral trubčáky, místo nich přibývaly dělničáky. Patrně tam byly zvětšiny jen do počtu. U dvou vč jsem neměl u sebe rámky, do TL dal jen po 6 rámcích s tím, že to doplním a zapomněl jsem. Nepostavily nic, žádnou divočinu na SL vysokých rámků, pod kterými nebylo nic. Proto si myslím (2 vč nic nevypovídají z hlediska statistiky, já ale z nějakých úvah a zkušeností vycházet musím a nikdy nebudu mít počty vč a čas, aby byla moje bádání statisticky i jinak průkazná), že TL velikosti 39x15x11 je zbytečně velký. Proto není žádný rozumný důvod dělat vysoký rámek až neskutečných 39. 

Další argument proti. Touha po dělničině je z počátku silnější než po trubcích, ti jdou až v druhém sledu. Proč to vím? Schválně jsem letos a i u mála vč už vloni dal do rámků 30 M pro 24 s tím, že si na těchto rámcích dole udělají co budou chtít a byl přesvědčený, že to bude trubčina. Až na nepatrné výjimky všude dostavěly dělničí divočinu!!! Ovšem to bylo u prvních M a ty se v Blaníku dávají už na konci jív, ve třešních má třetina vč už 3 postavené a zakladené M, jinde 2. Myslím, že přidané rámky s nižší M by po třešních už dodělávaly trubčinou.

Mám za sebou i Sedláčkův úl na míru 39x34,7x11 a po 5 letech jsem z něj z výše uvedených důvodů vycouval. Polovina ignorovala medníky a bez rojové náloady udělaly samy ze sebe úplné lazary, jen aby nemusely do medníku. Ne medníků, nechtěly ani do jediného. V Blaníku se nepřevěšuje plod a nepoužívá mřížka a tak včelstvo musí chtít do medníku samo!

Jakou lajsničkou rozdělit? Lajsna může být jaká chce, mě se osvědčila T loučka, ale lepší je hranolek 12x12 na koso (10x10 nebo 15x15, prostě co je po ruce, nebo napůl rozřízlá SL 25x8 na dvě asi 11x8 atd), aby měl břit nahoru i hlavně dolů. Ale co je na vyšším rámku také špatné? M vysokou pro rámek 34,7 by sice postavily, ale ona se vahou v místě nahoře, kde končí plod a začíná věnec zásob, protáhne a včely do těchto zparchantělých buněk dávají trubčinu. A to my nechceme, chcme naopak trubce na určitém místě a ne, kde se to zlíbí včelám. M z jedné Moravské firmy měly asi moc parafinu a tak mi po drátkách vahou sjely. No, hrozný masakr. Při vodorovných drátcích se zase zvlnily a některé také potrhaly. Vše při smetenci, když měly postavit celé plodiště. U jednotlivých M to prý není tak strašné, ale já to už raděj nezkoušel a vysoké M mám dosud a nechci je na nic použít. Tak jsem rámky dělil vodorovnou latičkou a dával jsem dvě nižší M a to se mi osvědčilo i s blbými M ze známé firmy s velmi sebevědomým vedoucím. Od špatných zkušeností beru M taky z Moravy, ale od starých manželů a až ti skončí, nevím kde seženu kvalitní M bez parafínu a jiných srágor.

Vyčerpávajícím způsobem jsem se pokusil vám úmysl rozmluvit, ale je to jen a jen na vás, mnozí si na horká kamna potřebují sáhnout a někdo se musí pořádně popálit aby příště věřil, že jsou kamna fakt horká.

A jak hodlám dělat TL u D-B? Oddělením spodních asi 4-6 cm vodorovnou latičkou na spodku všech  rámků. To půjde vyřezávat - žádné drátky přece, tedy když by třeba postavily moc dělničí divočiny a já usoudil, že by měly chtít víc trubců. Samosebou hodlám zkoušet co budou chtít nejvíc. Vyřezávat by to jistě šlo, při absenci spodního drátku, i když by nebyla žádná vodorovná dělící latička. 

To samé by jistě šlo i s mírou 39x30x11 - tedy s normálním Blaníkem. Jen jsem to nedotáhnul.

----------------------

A jeden, mnou dosud neobjasněný postřeh. Vlastně není moc velký rozdíl u systému Blaník mezi mírou 30 a 24, vč se prostě přizpůsobí. A pozoruhodné je, že často není výrazný rozdíl ve výnosu. Tedy v letech normálních a ty jsou z 10 let tak 3-4. V letech mizerných je na 24 medu víc, ale v asi 2-3 letech z 10 se třicítce nic nevyrovná!!! Tak mi, jako klukovi vysvětlila maminka proč máme doma obě základní míry. Jen používat k míře 24 NN 15 jsem začal až já a máma i její kámoši se tomu divili a nevěřili vlastním očím, jak skvělá kombinace to je.

---------------------

Takže zkoušet je potřeba, ale je potřeba zkoušet jen v mezích možného a rámek vyšší než 30 se prostě v našich podmínkách a podmínkách severní polokoule pro včelu medonosnou neosvědčil! A nebo na to být připravený a moc si neslibovat, o to snáz se pak překoná zklamání.

Aha, tak mě moje nechuť k některým lidem opět nezradila?

To samé ten anonym, na druhém videu něco nejspíš Západní hygienik (anglická hatmatilka) leje mezi uličky a dole je něco že acid a snad že mravenčí. 

Už jsem blil, to je hnus velebnosti. 

Takže drvodělko, ne srandu si tihle nedělají. Oni tyhle prasečiny dělají, beztrestně a ještě se u toho tváří jako mistři světa. To je náš vzor, primitivní a ve včelařině nesmírně zaostalý Západ nám dnešní mocipáni staví na piedestal jako etalon. Jenže já si ještě živě pamatuju, jak nám stavěli na odiv zaostalý Sovětský Svaz a spousta blbů tu propagandu žralo stejně tupě, jako dnešní mladí. Mládí vpřed, hurá, hurá, hurá zpět do pirátsky zelených jeskyní!!!! Dřív se blbo ve jménu rudé, teď jí jen vystřídala zelená. Ovšem tupost, pohnutky a dokonce metody třídního boje zůstaly též.

Sousedy mám, nemají, pokud vím, úhyny. Ale on se s tím nikdo nechlubí dokud nemusí a pravda je, že se se zbytkem spolku nějak moc nestýkám. Ale, necelé 3 km vzdušnou čarou měl před dvěma lety katastrofální úhyny jeden a já a ani nikdo jiný problém neměl. Tady mají skoro všichni vysouvací Čechoslováky (je nás ve spolku jen  12) a postižený měl Adamce. Ale hned jeho soused pře splot, taky Adamita, problém neměl.

Ale hlavně. Já mám povahu, že vždycky hledám příčinu u sebe a pak, když se nic nenajde, teprve jsem ochotný připustit, že by něco přišlo z venčí. A protože jsem já zanedbal, můžu si za to s největší pravděpodobností sám a naopak mě víc štve, jestli jsem to byl já kdo to tu “zamořil”. A protože verdikt lékařů je jasný = totální přetížení páteře a jasné varování, že pokud nesnížím, lépe úplně nevynechám fyzickou dřinu, bude se to opakovat ve stále kratších intervalech s neradostným koncem, moje další kroky jsou jasné.

----------------------------

Je nutné mít při všech úvahách na paměti dodnes nevysvětlený jev, že oddělky a “mladá” včelstva problém nemají a jsou i tací, že tohoroční oddělky neléčí nijak. Mladé včelstvo, taky slabé ve smyslu málo početné, patrně nějak u “vědomí” svojí slabosti mobilizuje jinak skryté a silnými vč nevyužívané přirozené vlastnosti. Velmi často, pro lepší pochopení, si jevy a chování včel přirovnávám k lidem ve stejných situacích. Všichni víme logiku Sovětů (ale i Američanů) “nas mnogo”. Tím si já vysvětluju, že se silná včelstva méně snaží, jako by se jednotlivé včely spoléhaly na to, že je jich hodně a že to nepříjemné za každou jednu udělají ségry a ona si pohoví v klídku (úplně stejně se chováme my třeba místo abychom se angažovali ve věcech veřejných. Ale na liknavost lidí a pak držkování si stěžuje už Platón, který žil když kravinu = demokracii vynalezli). U slabých jako by každá dělnice věděla, že je to jen a jen na ní a že jí nikdo nepomůže když si udělá vyčurané pohodlíčko - že by se paraziticky jen vezla na práci ostatních. Všichni to známe u lidí, proč by to mělo být u SOCIÁLNÍHO hmyzu jinak?

Tímto si také já, protože neexistuje vědecké objasnění běžně pozorovatelného jevu (a nebo já o takové vědě nic nevím), vysvětluji nezpochybnitelná výše uvedená fakta. Pokud má někdo lepší vysvětlení, sem s ním!

Už jsem o tom psal. Na konkrétních příkladech jsem se pokoušel nevědecky a neuměle vysvětlit, ne snad dokázat, že slabé přezimované včelstvíčko dá doslova fenomenální výnos, i když není absdolutně nejvyšší. Ale když bychom to měřili medem, pak na jednu vizimovanou včelu a nebo zkrmené kilo cukru odevzdá slabé včelstvíčko několikanásobně vyšší výnnos, než včelstvo silné. Každý to mohl pozorovat bezpočtukrát. Ale “chytří” chytrolíní pořád vnucují ideu chovu co nejsilnějších včelstev a přitom úplně každý mohl pozorovat, že je to velký omyl a že nejvitálnější jsou naopak vyzimovaná relativně slabá včelstvíčka. Všichni chytří do toho cpou fyzikální zákony a pak jim vychází ta silná vč jako životaschopnější. Nepočítají s tím záhadným “něčím”, co se tu snažím neuměle vysvětlit.

Dám jeden příklad z houbařiny. Teď je hodně hub a YT se hemží videy. Přesto, že nikdo normální by nejedl rozbahnělý starý klumprdon, patrně už v rozkladu (nebo kdo to žere je čuně), tedy hřib, když mu zespoda začne klobouk žloutnot a nedej Bože až zezelná. Ale všichni ukazují co největší hřiby jako něco unikátního a nej nej. Přitom je to hnus a nehodí se to už ani na sušení, přece i usušené to bude starý rozbahněný klumprd v rozkladu. A dobré jsou jen mladé až velmi mladé plodnice, ty ale pitomce neohromí. U kozáku a křemenáče to platí tuplem a u všech ostatních hub také. Přesto všichni jako etalon staví největší plodnice bez ohledu, že jsou odporně nechutné. Úplně stejné je to s kaprem, velké ryby nad asi 3-4 kila obyčejně k jídlu moc nejsou. A tak dále. (mimochodem, Svaz rybářů to ví a zakazujer odnášení větších ryb než asi 70 cm. I když motivem zákazu je spíš fakt, že takové velké ryby lidi prodají majitelům soukromáků, ale to je už hodně jiný příběh.

Já mám to štěstí, že umím pochybovat a umím rozpoznávat nesmysly. Pak se neumím přinutit dívat se na videa se Sedláčkem a i s Märzem mám docela problém. Protože tihle většinou melou kraviny, tak i když by nějakou výjimkou náhodou někdy říkali něco dobrého, já se to nedozvím. Ale že si Gora vážím, na jím nabízené video se podívám (až najdu sílu).

S mnohým by se dalo polemizovat, ty míry úlů a z nich vyplývající celková plocha plodiště roli hrají nemalou. Ale jako holka máte jeden dar. V několika větách dost přesně popsat na co já bych potřeboval napsat když ne knihu, tak desítky stránek canců. 

Gratuluju, z vás včelařka ne že bude, vy jí, paní kolegyně, už jste!

Druhý palec máte ode mě, souhlasím, nesnáším změny věcí a způsobů, které bezchybně fungují!

Já jsem ale v jiné situaci, jsem na rozcestí a v “sázce” je i konec včelaření. Já buď najdu způsob jak včelařit dál i s výhřezem plotýnky v pokročilém věku a nebo toho budu muset nechat. Jako dnešní mladí jsem si ani já nedal říct. Většinou jo, ale kravin jsem nadělal spousty. Třeba když jsem stavěl místo vojny dálnici, házeli jsme pytli cementu, tehdy byl pouze v balení 50 kg. Staří dědci (bylo jim kdo ví jestli 50) nás krotili, že budeme záda potřebovat ještě v 50, v 60 a kdo se dožije tak i po šedesátce. Měli jsme z nich výtlem a posílali je do hrobu… Žádný z nich už asi nežije, není ale den abych si na ně nevzpomněl. Jo, ještě se vracím dopsat, že jsme, bohužel, věřili samizdatové protikomunistické propagandě která tvrdila, že je naše Československé jídlo tak přepráškované jezedákama a zničené zpracovatelským průmyslem, že se stejně nikdo nedožije padesátky. Do toho Černobyl v dubnu 86 a kdo pochyboval do té doby, uvěřil na ty lživé kecy taky. Taky proto jsem nikdy neměl rád Havla a jeho nohsledy disidenty, kteří nás takto ohavně obelhávali za Západní peníze. Hnus fialovej, velebnosti!

-------------------

Jednou Jiruš, měl nick KaJI, tvrdil, ještě na VF, že delší rámek než 39 je podstaný i když má Lang jen 10 rámků. Tvrdil, že není stejný rozvoj u Adamce a L 1/1, i když se liší o jediný dm2 a mělo by to být tudíž úplně stejné. A tvrdil, že se zjara vč lépe rozvíjí na jednom delším rámku, než na dvou kratších. Je to pravda. Mám vč moc, měl jsem zjara a tak jsem se dopracoval jen k jedinému originál D-B. A to ještě atyp na jen 10 rámků s pevným dnem. Nedávno jsem ten “paúl” tady popisoval. A jak je plodiště dlouhé, tak ještě na konci jdou napříč dva rámky 39x30 s trubčí divočinou za pevnou přepážkou s dírou nahoře, podobně jako má blinovka.

Včelstvo je v překvapivě výtečné kondici, rychlost rozvoje si nepamatuju - byla nijaká, byla brzděná převedením z míry dlouhé 39.

Proto pane Goro máte výhodu a má jí i Dr. Marx.

A já si hodně slibuju od plodiště 43,5x30x12, tedy dvanáct delších rámků. Mám nadělané 3 prázdné nástavky z borové překližky síly 18 a nástavky jsou tak těžké, že jsem nepokračoval i když mám přířezy na celkem 10 VN míry D-B. To je pravý důvod. No a tím, že jsem se definitivně po letošku rozhodl už VN nikdy nezvedat, už zase sním o tom čtvercovém úle se dnem sice oddělitelným, které ale já oddělovat nikdy nebudu. Totiž, pak bude mít plodiště plochu 157 dm2 a já hodlám laborovat s tím, že by byl TL na každém rámku dole pár cm a je otázkou zkoušek kolik vlastně.

To je jedna rovina a sice vysoké plodiště. Ale zbývá zlehčit medníkové NN a jak to hodlám zkoušet píšu v předchozím článku. Nikdo na to, bohužel nereagoval, jako nereaguje v poslední době nikdo na nic - čest výjimkám jako je Petra, Tom4 a taky Petros a Martin. Asi je všem všechno jasné a debatovat a tříbit názory nepotřebují. Šťastní to lidé!!! Ze srdce závidím. Mě tedy všechno jasné není a doufám, že nebude nikdy. Pak by byl život i práce nuda.

Pozoruhodné je, že mě můj odpor k nemocem včel je tak silný, že nic z toho nestuduji a řídím se pouze intuicí a selským rozumem a přitom s těmi prostředky zacházím jako velmi poučený. Ano, přiznávám, že ne každý disponuje stejnou intuicí, která asi není ani tak intuicí jako svého druhu zkušeností.

Rád bych ale vrátil pozornost jinam. Bavme se o tom, protože konkrétně my dva pane Goro byli bez úhynů až do letoška - vy možná pořád, tak jak to, že jsme už mnoho let v řadě nepotřebovali žádné letní snižování počtu VD? Zopakuji podstatné.

Kvůli nemoci jsem před pár lety dal Gabon také až 8.9. na měsíc a nic se nestalo. A to už byla dlouhověká generace hotová. Tom4 tu opakovaně zdůraznil, že po Gabonu skoro nic nepadá, nic, 1-3 roztoči denně a většinou nic což je témeř přirozená mortalita roztočů stářím. Z toho ale plyne základní otázka, jak to, že se to stalo? Jak to, že nám neznemožnili VD výchovu zimní dlouhověké generace? A jak je to letos po mém těžkém zanedbání? Tom4 a Petr nic nezanedbali a úhyny nemají, já, jak se ukázalo, zatím malé.

Takže, jak to, že naše léčba v úle Blaník technologií Blaník už roky samočinně eliminuje počty VD tak, že v konci léta, i když Gabon přišel o měsíc později než je doporučeno (a Tom4 letos nedal G vůbec a nemá potíž), jak to, že včelstva nekolabovala? Co snižuje v normálním roce, když včelař může včelařit, v Blaníku roztoče pod mez, kdy by mohli včelstvu škodit? Je potřeba také říct, že i já už 3 roky čásdti vč Gabon nedal. Jen kvůli nesystematičnosti nevím kterým.

Přiznám se, že jen to mě zajímá. Zopakuju léčbu u nás za rok. 

Gabon na měsíc, pak fumigace po 10.10. a předvánoční aerosol acetonem s Varidolem, po kterém nikdy nic nespadne a ani mravenci ani samy včely spadlé brouky uklidit nemůžou. Nic víc a někdy u všech vč ani tyhle tři zásahy ne všechny. Roky máme nulové spady v zimní měli a ač je to metoda hloupá a nepřesná, jiným laboratoře brouky najdou a jak to, že nám nic? Ovšem je pravda, že mě poslední dva roky našli, 3 kusy na zazimovaných 46 jednotek, tedy kmeny + záložní matky ve slabých včelstvíčkách která nelze podle definice nazývat včelstvy. Pokud vím Petr i Tom4 mají roky v zimní měli nulu.

Pořád se nám tu daří odvádět pozornost jinam od až zázračné funkce Blaníků (úlu i metodiky) k běžné praxi jiných systémů. A já po letech zkušeností, taky díky dokonalé funkci i horního TLumiče tvrdím, že ani tak nezáleží na úle, jako na metodice Blaník. Toho se držme. 

Můj původní záměr či idea byla, získat pro tento systém = Blaník víc včelařů v nejrůznějších podmínkách a tím aspoň nepatrně napodobit vědecké ověřování na velkém počtu vč. Bohužel se dosud odhodlal jen MS, který se ale odmlčel a kdo ví, zda svůj úmysl dotáhne do konce a zda také opravdu udělá vše přesně, jako je to v metodice Blaník popsané.

--------------------------

Zatím jsem zjistil, že nikdo nikdy, ač to tvrdí, neudělal vše přesně jak měl. Načapal jsem v létě otevřená očka a dotyčný mi řekl, že aby jim nebylo horko. Pak ale nemusí nic zkoušet, protože nezkouší Blaník a protože svojí stupiditu zamlčí, pak zkreslí výsledky a je jedno, zda svojí tupostí vědomou a nebo lidskou hloupostí, kterou omluvit lze. Petra nelze přesvědčit, aby konečně vyházel tvrdé stropní folie, které zapřičiňují propojení uliček a aby je nahradil dokonale ulpělým igelitem na horní loučky a tím maximálně napodobil dutinu stromu. Posílal jsem Romanovi fotky jak vypadají horní loučky u mě, dával ty fotky sem. Kdo trpí na HL rámků nastavěné propoliso-voskové kraviny a navíc má tvrdý strop a uličky můžou mezi sebou “luftovat”, vlastně nevčelaří v Blaníku i když to tvrdí. Fakt, že zatím nemá problém neznamená, že nenastane a ani u Petra si nejsem úplně jistý, zda mu v případě problému dojde, že praktikoval od metodiky odlišně. Jako Tom4 nepíše nikdy nikde, že v roce úhynů krmil syntetickými krmivy s tím, že jednak neměl kvůli dojíždění do práce 70 km denně čas na dělání cukrového roztoku a hlavně, že to nemůže mít vliv. Jakmile do čehokoliv vkládá proponent svoje myšlení s tím, že ten či onem detail nemůže vadit, pak je to začátek konce. Kolega Tom4 už syntetické sra.ky nepoužívá a už nemá problém (ale nejspíš to tím nebylo, ale kdo ví? jistota není). Já ale samosebou nevím, zda to u něj bylo synťákama, ale jestli neudělám do nejmenšího detailu doporučené, jak potom můžu vědět a srovnávat?

Jo, podobně mě jeden dostal tím, že šel do Blaníku, ovšem s Adamcem na 11 rámků a spodní bedna stejné míry, tedy jako TL měl 39x24x11 s tím, že není blbej aby si řídil malé rámky, protože dá rozum, že to nemůže vadit. Nakonec to prý píše roky Včelařství, že je to nejrozšířenější úl a tak dá rozum, že to musí být nejlepší. Lidi přece nejsou blbí a nedělali by něco, co není nejlepší. Toto komentovat nemám sílu.

---------------------------

Stačí se na věc podívat opačně. Blaník funguje dokonale, ale jen dokud včelař neonemocní a nevynechá některé základní úkony. Dokud jsem byl zdravý (před 8 lety jsem se na starém stan měl stejný problém s plotýnkou, stěžejní práce v kritické době ale za mě udělal tam žijící mladý zdravý mládenec, včelař, já mu jen asistoval //překážel//), neměl jsem problém.

------------------------------

A poslední co chci sdělit. Po letošních zkušenostech, jestli se dožiju a neskončím na vozíku, budu už zkoušet jen dvě věci. Originál Dadant-Blatt tedy ČTVERCOVÝ úl na 12 rámků míry 43,5x30 + 39x15x11 jako NN s tím, že NN bude jen nahoře jako panenský medník. A hlavně, jako i u úlu 39x30x11, 39x24x11, tak i u D-B mě už zajímá jen pevné dno, tedy hodlám zjistit, zda lze včelařit bez zvedáků a jiných kejklů, tedy jestli je pravda, že nejlepší je nástavkový systém. Boháčovci přesvědčili Český národ, že jedině nástavkáč (a kdo nemá NN systém není člověk hodný pozornosti) a bez rotace nástavků se nelze obejít. Já prokázal, že je rotace nástavků kravina a NN systém ještě větší blbost. A nyní se chci pokusit dokázat, že vysoké plodiště není potřeba zvednout nikdy a na velké míře D-B by měl odpadnout i horní TLumič. Díky medníkům s mírou 39x11x11 se zdá - je to mnohem lehčí, že půjde cesta tudy (ano, postupeně opustit 39x15). A pak mě taky zajímá medník vysoký 15, ale na úle posazené dva po 5 rámcích, zda by včelám moc vadila středová příčka. Pak, když by se váha patnáctky snížila na polovic by bylo vystaráno. Ona přepážka uprostřed by mohla být jen z 5 mm překližky a dvěš vedle sebe by dělily prostor medníku o 12 mm = 2 x 5 + nějaká vůle. A nebo třeba z mateří mřížky. Ta je dost pevná na to, aby pětirámkový nástavek držela dobře pohromadě a tyto nástavky by šly tou mřížkou k sobě. Ale to až poté když by se ukázalo, že včelám vadí rozpažení medníku pevnou deskou. Deskami - šly by dvě stěny proti sobě uprostřed medníku. To lze vyzkoušet prostým vložením tenkých přepážek doprostřed medníku. V jarní snůšce to podle mě na 99% vadit nebude.

Z popisu to nemusí být jasné a tak prosím Romana, ten vždy ihned pochopí co myslím, zda by to dal na papír.

Ano, děkuju. Ale, jsem už takový (ja som už raz taký, otec predstavený), že se prostě ptám. Ano, co píšete dává logiku, jenže, co když se přece točí?

Mám rád tvrdošíjně obhajované omyly, dnes se jim smějeme. Ale jak bylo dvěma venkovským Americkým profesorům, když na jejich hlášení o meteoritech prohlásil Americký prezident: “Raděj uvěřím, že dva jenkijští profesoři lžou než bych uvěřil, že by kamení mohlo padat z nebe”.

A tak dále. Jsme potřeba oba, jeden šťoural a věčný pochybovač o všem a druhý ho drží nohama pevně na zemi. Mrzí mě jenom to, že jako já by měl pochybovat někdo mladý a ne dědek.

PETROSMORAVICUM:

Z příspěvků jsem pochopil, že padají i včelstva s minimem VD. Má pak smysl léčit…? Není jednou z příčin  používaní některých léčiv a jejich množství , které snižují imunitu? Z chovatelství (ne u včel) mám ověřené, že léky mohou imunitu úplně zabít…

Váš příspěvek je velmi pozoruhodný a zrovna tak i příspěvky drvodělky.

Tak k vaší logické dedukci. Přece to samé, nebo podobné, jsem si až do letošního podzimu myslel i já, dokonce se tak jmenuje tohle vlákno. Jenže jsem smísil dvě rozdílné věci a stejného se dopuštíte i vy. Tak to rozeberme.

VD asi úhyny nezpůsobuje, myslím, že první jsem toto rouhání vyslovil já tady. Ale je to pravda?

Víme, že spíš onemocní oslabený organizmus, než ten ve výborné kondici. Použil jsem přirovnání k zavšivenému vojákovi ve válce, kterého stoprocentně vši nezabíjejí. Ovšem i jen tím, že se nevyspí, neopdpočine si, je v ustavičném stresu z neřešitelnosti situace, hladoví, nemůže nedojít k oslabení jeho těla. Pak je náchylnější k infekcím a infekce asi dělají větší ztráty vojáků než boj. Velitelé to vědí a prvoliniové jednotky střídají aby si chlapi odpočinuli. Co je ten odpočinek? Vždy začal odvšivením, dokonalou očistou - vykoupáním a novým prádlem. Taky klid, dobrá strava, vycházky a minimum buzerace. 

Včely jsou “zavšivené” broukem, ten jim dělá stres asi na hranici snesitelnosti, ale na rozdíl od vší u lidí, jim vysává “tělísko” a tak je oslabuje fakticky. Nebabrejme se v detailech. Co by bylo pro včelstvo odpočinutí? Odstranění VD - odvšivení, klidné bydlení - úl bez oček ve stínu bez ustavičného otevírání a vrtání. Pak skvělou stravu - dostanou krmení na zimu, také jsou odstraněny nedostavěné plásty.

Jako lidi ničí infekce nejrůznějšího druhu, když jsou oslabení, nejinak tomu je u včel. Nebo je na té úvaze něco nesprávně? A včely to mají o to horší, že lidi vůbec nevědí co to vlastně ono CCD skutečně je. Dr. Peroutka ve Vlašimi na přednášce po úhynovém roce 2007 zjara 2008 prohlásil, že věda neví přesně jaké viry colpasy způsobují, ale že vědci podstatné části světa na tom usilovně pracují. Smutné je, že to tak zvaná věda (od slova věděti) neví celých dalších 16 let.

Takže jsem snad logicky zdůvodnil, že ničit VD, nesprávně říkáme léčit, musíme.

------------------------

Monitoring. Jsem odpůrcem, nemám sejta a stejně bych to nedělal. Ale zákon nebo vyhláška (moc to nerozlišuji) mi nařizuje ustavičně sledovat zdravotní stav mých “zvířat”. Nijak neřeší (nebo řeší, jen já to nevím) co pak, když chovatel onemocní a není schopen zajistit dodržení zákona.

A je tu další věc. Poznal bych, že je něco špatně? I když bych byl zdravý? Kor když nesleduju spady přirozené mortality roztočů? Jiní monitorují jak vo život a mnozí už nemají ani včelu!!!! Ale jistotu nemám. Jen mi to 14 let v řadě procházelo.

Dále. Je prokázáno prací nějakého Poláka na stovkách vč, že ustavičné otevírání úlu za účelem vyřezávání SR, rapidně snižuje medný výnos  ve většině let o víc než 25%. Co způsobuje menší výnos u neustále, co 2-4 dny otevíraných a vyrušovaných včelstev? Stres a oslabení, je to tak? Rouhačská otázka, nepřispívá ke kolapsům ustavičný monitoring v úle, kde je místo podlahy sejto? K tomu nepřetržitý průvan kvůli očkům a stanoviště na slunečním úpalu a je dokonáno. K tomu ještě syntetický škrobák místo cukru (i nejkvalitnější skutečný cukr je pouhá NÁHRAŽKA!)

--------------------------

Totiž. Vždy se píše jen o úhynech. Ale jaký typ úlu a která míra má víc úhynů?

Má víc úhynů očkař a větrač průvanář se sejtem místo podlahy a nebo naopak stará konzerva jako já?

Je víc úhynů ve včelíně nebo včelníku a nebo pod širákem? A je víc úhynů na sluneční výhni nebo pod stromy?

Je víc úhynů u “organiků” kyselinářů a nebo u tvrdochemiků?

Je víc úhynů na volné stavbě? A co teplá vs studená stavba?

Je víc úhynů při rotaci nástavků, nebo v úle s jednou mírou a nebo kombinovaným systémem? Je víc úhynů tam, kde se med těží z hnusných starých plástů nasáklých léčivy, ale taky agrochemií a toxiny z plísní? A je skutečně lepší pro včely aby byly medníky jen panenské?

Mohl bych pokračovat, těch kravin, co dělají včelaři, je víc a víc, třeba je víc úhynů na OP a nebo naopak nejméně? 

A TAK DÁLE, A TAK DÁL…

Když jsme se s kolegou Tom4 vymezili proti kravině - cucání dotací na nesmyslný COLOSS, měli jsme na mysli například právě výše uvedené a další nepřeberné spousty nesmyslů zjevných, které včelaři dělají, ale i těch skrytých a i těch, o kterých lidi věří, že včelám pomáhají. Pokud vím, nikdo se takto neptá a tyto nepříjemné otázky nepokládá.

Díky za info o ruském léčivu a o Slovenské verzi jsem neměl tušení. Jenže pochybnost zůstává, jednou to v tom našli… (a nebo lhali aby poškodili Rusáky?) Jak mě jednou (kdyby jednou!) zklamali, a to myslím ve všem a ne jen ve včelařině, jsem pak velice nedůvěřivý. Nezbavím se toho už a popravdě, vlastně ani nechci. Celý život pochybuju o posvátných pravdách a o pravdách mocných to platí tisícinásobně!

Co se týče přešlechtěnosti, velký souhlas. Ona je ale nějak možná přešlechtěná i Sklenárka. Kdybyste Goro o tom nezačal, ani bych nemukal, ale vypustím džina z lahve. Prostě mám za to, a nebo ještě jinak. Jak jsem psal, že mám některá vč ve skvělé síle a některá “koně”, prostě ty nejlepší jsou zrzavé a nebo s velkým sklonem k zrzavosti. Je možné, že by byla BF pok.rvená méně než Svazem a chovatelskou mafií protěžovaná Kraňka? Ale mám silné i šedé včely, jen je jich méně a z celkového počtu mám zrzek jen asi čtvrtinu a kdyby nebyl rozdíl, bylo by silných koňů taky jen čtvrtina zrzavých ne? Nevím jak to je a u tak malého počtu vč se nedá nic rozumného usuzovat.

Tom4

Málo komunikujeme telefonem, nechci vás obtěžovat. Tak si věci vyříkejme tady, když jste začal. 

Jen idiot nemění názory, protože svět se nezastavil, a jeho vývoj se nezastavil a nezastavil se ani vývoj včelích chcípavek. Patrně jste přehlédl ještě na VF, že jsem sice proti kyselinám, ale s dovětkem, že dokud je jiná, lepší a pro včely šetrnější metodika a prostředky, je nutné kyseliny nepoužívat. Ale že když to bude nutné, že děkuju “kyselinářům” za to, že budu i já vědět, jak na to, že i pro mě prošlapali pomyslnou cestičku.

Tudíž. Jestli se ukáže, že bude nutné likvidovat VD třeba už na konci června, jak jinak to udělat? A úplnou pravdu? Já moc na nějakou rezistenci nevěřím, hlavně na ní nevěřím u amitrazu - Varidol. Aby vznikla, nešlo by o jednorázovou “chybu”, ale soustavné a ROKY TRVAJÍCÍ varidolování s plodem. Přece víme, že i Dol doporučuje druhou fumigaci po té první, za nejméně 10-14 dní. A to proto, že kupodivu vědátoři vědí, že drtivě drtivá většina včelařů všechna včelstva nimrat nebude aby věděli jistě, zda tam plod je nebo není. Kdyby to bylo s rezistencí tak, jak se straší, přece by byli rezistentní už ti VD, co byli pod víčky a dostali jen malou “ránu” při první fumigaci s plodem. Ale tak to není!!!!!

I já tvrdím, že vč musí být při fumigaci bez plodu, začátečník nemající zkušenosti a vědomosti dlouholetého praktika musí dodržet tuto zásadu. Ale kdo ze zkušených to tak poctivě kontroluje? Já rozhodně ne! A proč ne? Pro dřívější superbuzeraci, za kterou se nikdo neomluvil a neodškonil, jak píšu někde včera. Museli jsme totiž vyřezávat plod, dát ho na úl, pak přišel důvěrník a zkontroloval si, zda jsou v plástech v tom včelstvu skutečně díry a zda je vyřezaný všechen plod. No a NEPOMOHLO TO, ničemu a tak je to kravina a čirá buzerace - jediné co je omlouvá je fakt, že se nevědělo a teprve se tvořily metody likvidace VD. V té době ale prostituti netušili, že je to VD, ale bojovali s úplně jiným roztočem. Těmto idiotům já mám věřit? Ve chvíli, kdy se zjistilo, že předešlé ptákoviny jsou nesmysly, se mělo přestat s těmi nesmysly. A to se nestalo.

Já od té doby včelstva nekontroluju, tedy už asi 25 let, protože mám vlastní rozum a včelařské vzdělání vyšší, než drtivá většina funkcionářů. Taky mám kritické myšlení a umím poznat blbosti.

Tak od konce. Hlupák v Americe byl nesmírně poctivý muž s vysokým morálním kreditem. Věděl přece, že kdyby Kongres jeho žádosti vyhověl, on by přišel o práci i prestižní postavení ve společnosti.

Nepřehlédl jsem, jak píšete o invertáze a co dělá. Jinde jsem se přiznal, že nevím nic o nemocech včel a o biochemii také ne. Ale předpokládám, že včely netvoří pouze jeden jediný enzym, sám jste vysvětloval o jiném enzymu, chránícímu med v buňce, který včely nanesou na hladinu medu před zavíčkováním. A to jsou enzymy známé, zrovna tak i krmná kašička bude zase jiných enzymů plná a dokonce ta pro matku má jinou kvalitu než pro včelu a tak dále. Zase se, sáhodlouze, jak si stěžujete, vracím k tomu, jak nejvyšší autorita své doby upalovala nejchytřejší lidi a udržovala svět v tupé hlouposti a nedovolovala bádat, z výzkumu udělali černoprdelníci velmi nebezpečnou záležitost. Dnes se sice bádat smí, ale dokud někdo bohatý nedá peníze, nebádá se. A tak se klidně mohlo stát, že včely produkují nějakou látku, která tvorbu melecitozy způsobuje, jen se na to zatím nepřišlo, protože za tím případným objevem neí naděje na nenažrané kapitalistické zbohatnutí. Nakonec, tak zvaní vědci přes 20 let nevěděli, že Varroa je mutnat. Když se na to přišlo, nikdo nebyl potrestán, ba ani zostuzen a poslán pro výstrahu k popelářům, jako to s blby, kteří napáchali velké škody dělali komunisti. Nic se nikomu nestalo a taky nikoho ani nenapadlo odškodnit nás včelaře, ba ani se jen omluvit!!!, které idoioti z výzkumu a Svazu (mnozí tam jsou dosud) buzerovali, zbytečně a mě to třeba působilp nesmírné psychické utrpení z totální bezmoci. A ta debilita v podobě zimní měli trvá dodnes, je to tak?

Kdyby Kolumba nenapadla ta zhovadilost, že Země musí být kulatá… A největší vědecké kapacity té doby se s ním odmítaly bavit u Dvora Portugalského, vyhodil ho i Španělský král. Královna byla ale chytrá a tak utrousila hrst peněz za tři ojeté rachotiny a posádku najmuli v kriminálech. Víte o tom, že většina odsouzených raději šla na šibenici, než aby jela s Kolumbem? Ano, tak měli lidi vymyté mozky tou samou církví, kterou dodnes nikdo nezakázal a nepřinutil k odškodnění…

Královna byla tak jasnozřivá, že jí došlo, že kydyby ten magor měl náhodou pravdu a páprdové v univerzitách a fráterníci v klášterech ne, že by vydělala ona a celé Španělsko neskutečný ranec že?

Zrovna tak Marka Pola zavřeli za to, že si ze ctihodné vlády dělá srandu když tvrdil a dokonec ukázal papírové peníze a pokoušel se tupcům vysvětlit bankovní systém. A nedal hlupák pokoj a ještě si přitížil tvrzením, že v Číně kopou ze země podivné lehké černé kamení a tím pak topí v kamnech a hlavně používají ve výrobě nejrozličnějších věcí. A tak dále, a tak dál.

Velice vám děkuju za oponenturu, jste jediný tady ze všech, já k tomu ale dodám že: “A přece se točí”. Kdo ví? Jsem sice od dětství neuvěřitelně konzervativní, ale mockrát jsem se přesvědčil, že nějak samočinně uvažuju v některých věcech velmi moderně. 

A protože jsem poctivý musím přiznat, opět slovy chytřejšího než jsem já: “Je snadné býti Husem, když už se za to neupaluje”.

ALE NĚJAK SE V NAŠEM DOHADOVÁNÍ VYTRATILO TO HLAVNÍ. Ano, moje domněnky mohou být nesprávné, třeba jsou i nesmírně hloupé. Ale začalo to mojí logickou úvahou: Co způsobuje, že med v naprosto identickém úle, jako je sousední, má vyšší obsah tuháče než med z jiného vč ve stejné lokalitě a dokonce na stejném podstavci a obě vč jsou obsluhována stejným včelařem?

No, chápu vás, ale lidi taky kouří, žerou tlusté maso a chlastají kořalku a vědí, že jim to vadí a stejně neodolají. Ale to je asi blbý příklad.

Vyvedu vás z toho, co píšete (neříkám, že tvrdíte) vaší vlastní logikou. Kdyby včely dělaly jen to, co jim neublíží a zajistí zdárné pokračování “rodu”, nesbíraly by nejen melecitozu, ony by nesbíraly vůbec medovici!!!

Je nutné to vysvětlit, tedy jak to celé chápu já.

Včela se vyvíjela miliony let, mnohem a mnohem déle než člověk. Ale nesetkala se za celou dobu s monokulturami smrku a už vůbec pod asi 1.000 mnm. Smrk je horský strom, tady nemá co dělat (a nebude tu- oteplení + kůrovec je zničí nakonec všechny). Jasně, melecitoza není jen na smrku, ale prostě miliony let byly lesy něco úplně jiného, než čemu říkáme les my. My tak NESPRÁVNĚ (z nedostatku vhodné terminologie) nazýváme jednodruhové plantáže na výrobu dřevní hmoty. Jednodruhové to musí být proto, aby bylo dříví laciné, jednodruhovost velkých lesních celků zlevňuje pěstební činnosti a taky těžbu a druhování dříví (správně je dříví, ne dřevo). Velkovýroba nemůže pracovat efektivně tak, že by byl každý strom jiný. 

A jak by vypadaly u nás lesy bez práce člověka? Na našem i Slovenském území by ve výškách do asi 500 mnm drtivě převládaly javory kleny (akát tu nebyl, je nepůvodní), nad asi 500-600 mnm by je vystřídaly z 80% buky a až nad 1.000 metrů by se objevovaly, a jen vtroušeně smrky. Jistě si, tak jako Češi Slovenskou, pamatujete naší hymnu. Škroup to psal pro Tyla a myslím někdy kolem třicátách let 19 století (jsem líný to hledat přesně). No a v národní hymně před asi 190 lety vody hučely po lučinách a bory šuměly po skalinách, vzpomínáte? O smrku ani slovo a borovice jen ve skalách, co dělá na rovinách podél třeba Lužnice (dělala, všechny jsou mrtvé) z Tábora až do Budějovic? Co tím chci říct? Včely jsou nuceny žít v podmínkách, jaké za milliony let neměly šanci zažít a tak se chovají velmi nenormálně. A klidně sbírají produkt, na kterém nepřežijí - pokud by byla normální zima, jaké si ze svého dětství a mládí oba pamatujeme.

------------------------------

Jsem rybář a tak mi neunikla videa na VHS z rybaření v Mongolsku, myslím z let 1991-4. V prvním díle to nebylo ani tak o rybaření, ale kameraman si všímal přírody, domorodců, krajiny. Překvapilo mě, že tam byly sice hlavně stepi, ale kolem vodotečí rostly úplně stejné stromy jako tady, břízy, duby, hlavně vrby, také osiky a topoly a i buky. Co mě jako včelaře upoutalo byly ty stepi. Na záznamu běželo datum, pamatuju se, že bylo 18 září a step byla rozkvetlá botanická zahrada. Koberce kvítí v nevysoké trávě, tu žluté, tu rudé na ohromných plochách i desítek metrů, dalších třeba 50 m2 kvetlo modře, v tom se pásli polodivocí koně, v dálce bylo vidět jurty vesničanů, kterým jistě patřily ty koně. Neuvázaní a žádné ohrady. Kameraman také natočil mogloského pastevce, jak zpívá nějakou jejich píseň, mimochodem, bylo to libozvučné a hezké, chlap se pořád usmíval, z filmu doslova kapal klid a mír a ani se nedivím kameramanovi, že ho to zaujalo víc, než rybaření, kvůli kterému tam Češi přijeli. A ano, na kobercích květin se tu a tam hemžily včely. Šedivé, vypadaly jako Kraňky.

Tehdy mi došlo jak mohly včely přežít miliony let. V člověkem nepřemněněné krajině našly dost nektaru až do podzimu a případné trošky medovice byly naředěné tak, že jim to nemohlo vadit. Taky našly spousty různodruhového pylu že?

Rozumné co píšete. Ale patrně jste přehlédl, že tam někde říkám (myslel jsem na to, snad jsem nezapomněl), že pak by se muselo ničit roztoče asi kyselinou, pokud nebude vynaezeno něco lepšího.

Ale! Jde o rezistenci. Ta byla prokázána a vyskytovala se v době, kdy neexistovalo nic než Amitraz, starý Gabon a kyseliny. Dnes je ale situce jiná a prostředků je velká spousta. Tudíž bych se já rezistence až tak neobával. Letos jsem Gabon nedal vůbec. Ale mám sehnaný (vydrží do příštího roku) ten, co se opustil a nahradil jiným. To právě kvůli rezistenci, která vznikla po asi 10 letech. No a už dalších 10 nebo víc let zase všichni používají nový Gabon a opakují stejnou chybu. Píšu starý a nový proto, že nejsem štont se naučit, který obsahuje kterou účinnou látku.

Přece jen bych ale navrhoval zkusme se soustředit na fakt, jak to, že některá vč žádnou léčbu nepotřebují a jiná, ošetřovaná stejně, na stejném stanovišti stejným včelařem hynou.

Nerad reaguju na anonymy. Ale možná to on tady myslel dobře, ale televize nám tímto pořadem nepomohla. Nebylo tam řečeno to podstatné, že drobný včelař nemá možnost sehnat syntetický med, tedy panč.

Problémem jsou ale syntetická krmiva pro včely ze škrobových hydrolyzátů. Říkat nahoru dolů, je mezi námi mnoho těch, kdo tyhle sračky včelám dávají a pak, když je jeho med podroben laboratorní analýze, ta v jeho “medu” nemůže škrobák nenajít. Ze soukromých rozhovorů s Dr. Peroutkou i paní Machovou plyne jednoznačně, na mojí asi hloupou otázku proč se Svaz nezasadí o zákaz těchto krmiv, že kapitalizmu a svobodě podnikat se nesmí klást žádné překážky a bariéry. Navíc je tu nesmírný tlak mocné lobby, která má zájem synťáky na trhu udržet za každou cenu.

Ale aby bylo jasno. Med se dá sice pokazit tím, že včelař krmí syntetickými sračkami, ale pořád je “přepasíruje” přes včely. U průmyslového pančování se tím už podvodníci nezdržují a lijí to do medu rovnou.

Tvrdím, že Klausova neviditelná ruka trhu nemůže fungovat vždy a konkrétně tohle se na zákaznících nechat nedá. Velká část lidí má nízké IQ a kupuje nejlacinější potraviny i když ví, že to je šmejd a nejspíš pančovaný. Od toho by měl být stát, aby ty hloupější ochránil. To se neděje. Je zajímavé, že když se někdo narodí slepý, celá společnost mu pomáhá, běda tomu, kdo by zaparkoval na invalidech. Ale když má někdo vadu v tom, že je blb, toho stát nechrání. A pro mě je to hodně podobné, že když někdo nemá oči, nebo nemá nohu je to stejné, jako když nemá celý mozek, ale jen polozakrnělou půlku. Pozoruhodné je také to, že i tento poloblb smí k volbám. A mikdo nezkoumá, zda chápe politický systém, který pak řídí stát a tedy společnost. Analogicky když někdo chce řídit ne celou společnost, ale jen jediné auto, musí projít povinným školením a složit státní zkoušku, že chápe o čem je zákon o silničním provozu. Totiž, u řízení auta jde o životy nevinných hned. U demokratického řízení státu ne hned, ale blbá volba může zavinit zavlečení nevinných do války a pak půjde o víc nevinných životů…

-----------------------

Pane Goro. Moc děkuju za vaše připomínky. Ale. Kdysi kdosi postuloval, a církev svatá to vymáhala i upalováním, že je Země placatá a navíc středem vesmíru. Tato vědecká tvrzení vyplývala z úrovně poznání té doby, kdy vznikla. Je ale nemoudré, řečeno velmi eufemisticky, lpět na starých pravdách a autoritách. Já znám tvrzení pana Haragsima a čest jeho památce a jeho práce si jistě zaslouží respekt. Ale neberme to za neměnná dogmata, o kterých je svatokrádežným hříchem pochybovat. Prostě Haragsimova tvrzení, vycházející z jeho výzkumu, byla absolutní špličkou v jeho době, ale vývoj se nazastavil a nebuďme jako Americký ředitel patentního úřadu v roce 1812. Ten napsal Kongresu Spojených států dopis, v němž navrhoval zrušení drahé a zbytečné instituce, jakou byl Patentní úřad, jehož byl ředitelem, protože: “vše již bylo vynalezeno a není už nad čím bádat”.

Při vší, úctě k Haragsimovi, pokládejme rouhačské otázky a nemějme za jisté, že vše již bylo vyzkoumáno…

Já počty VD odhaduju. Pan Čermák nabízel program za tisíc Korun myslím, který z fotky uměl spočítat VD. Myslím, že to není potřeba.

Je nutné mít pořád na paměti, že léčebné spady už vč nezachraňují. Léčebné zásahy jen zajišťují, aby nepřežilo příliš mnoho roztočů ve foretické formě do další sezony.

Roky mě spady po fumigaci nezajímaly. Pak mě vyhecoval Petr a podíval jsem se ráno po fumigaci. A někde byly stovky VD, jednou odhadem tak 300-400. Neudělal jsem žádné zvláštní opatření a nic se nestalo. Patrně to vč + pár dalších, kde bylo brouků mezi 150-250 (asi tak), si to přineslo jako reinvazi a roztoče zničila “rána jistoty” = acetonový Varidol před vánocemi.

Tady si ještě dovolím připodotknout zavilým odpůrcům tvrdé chemie, kteří odsuzují aceton jako další jedovatost. Aceton jedovatý jistě je, mám ale za to, že zdaleka ne tolik, jako kyseliny. Ale hlavně, je to zase jiná chemikálie, dokonale těkavá a mám za to, že tím pádem nezanechávající žádná rezidua. Navíc nevíme, na co všechno má vliv a je dost možné, že ničí nějaké viry, bakterie, toxické plísně, houby a nebo prostě jen ničemu nevadí. Co když pomáhá omezit nosemu apis? Nevíme a nebo nevím já. Jde mi o například zvápenatění. Konkrétně o zvápenatění někdy příště.

-----------------------

Dnes se málo ví následující, dávám to jen jako perličku. Za mého dětství byla vynajitá a maminka úspěšně vyzkoušela přidávání matek s pomocí acetonu. Ve vč se vychytila a usmrtila matka. Pak se do podmetu strčil piják (dřívho měl každý školní sešit), ale stačí i kus novin s nasáklým acetonem, bohužel už nevím kolik acetonu mělo být. Toho ale nemuselo být moc. Aceton ihned v sekundách zničil feromon staré matky, ale i mladé a ta se jen pustila česnem nebo pod strop. Včely nepoznaly, že je to cizí matka a neublížili jí. Včelstvo ihned začne acetonové páry vyhánět usilovným větráním a jak jejich obsah v úle klesá, začíná se uplatňovat feromon nové matky. Přidání matky na aceton fungovalo ve 100% případů. Nikdy jsem to ale sám nevyzkoušel.

Ano, vím to všechno, ale pořád se píše, že včelstva padnou na “žízeň”, což já chápu jako že na nedostatek vody nutné k “ztekucení” medu s nějakým obsaherm melecitozy. Prokletí moderního včelaření = očko je považováno za tak normální věc, že žádného autora ani nenapadne zmínit, zda se vyjadřuje o úlu s očkem nebo bez. Přitom normální je pouze prostor bez dalších česen, včely se neusadí v dutině s více otvory a když, tak naprosto vyjímečně, patrně z nedostatku vhodnějších dutin. Jestli někdo tvrdí, že se vč usadilo do dutiny s více otvory, pak je ale nutné vědět, zda takový příbytek zajistil dlouhodobé přežívání včelstva. Já tvrdím, že normální je úl s pouze jedním česnem. A jak se ukázalo na “nahatých” úlech, tak česno stačí neveliké, v tom konkrétním případě pouhých 60x15 mm = 9 cm2!!!!!

Děkuju vám pane kolego Goro za nepokryté fandění. Přiznám se, že mi znovunabytá naděje vlila novou krev do žil.

Obsah melecitozy - svůj názor na pouhých pár % v jinak normálním medu musím přehodnotit. Následuje moje DOMNĚNKA. 

Petr má separaci tuháče na jiném principu než Tom4, ten má separátor přímo určený na melecitozní tuháč. Oba nedokážou med některých včelstev separovat. Vznikne kytovitá hmota směsi medu, vosku a “písku” = nerozpustné melecitozy. Ani separátor k tomu určený nedokáže hmotu oddělit od sebe. Možná se to dá rozmixovat ve vodě a zpeněžit pak medovou vodu, nerozpustná melecitoza zůstane na dně nádoby v podobě již zmíněného “písku”. Že je zpeněžitelná medová voda pouze z panenského voští a proč jsem někde tady vysvětlil včera nebo předevčírem.

Co z toho vyplývá? Další moje DOMNĚNKA.

Je známé, že ne každé vč je schopné sbírat medovici, letošek ukázal, že i včelstva na stejném stanovišti a dokonce podstavci mají jiné % obsahu tuháče v medu. Některá vč přinesla med s obrovským množstvím melecitozy, větším obsahem než včelstva jiná a právě jejich med je neoddělitelný ani k tomu účelu vyrobeným separátorem. Jinak si já neumím vysvětlit výše popsaný separátory nezpracovatelný maglajz.

Z toho mě ale napadá třetí DOMNĚNKA. Tvrdí se, že medovici tvoří tzv producenti. OK, jestli některá vč na medovici nejdou - nakonec na tom je založená Čermákova patentovaná Vigorka, jak to, že mají tuháč také? A co když je to, navzdory vědě tak - a vše by tomu nasvědčovalo, že se na tvorbě melecitozního cukru nějak podílí hltanové výměšky včel a není to tudíž dáno producenty medovice a nebo ne pouze jimi. Jinak si neumím vysvětlit, že jedno vč má tuháč separovatelný a jiný ne. Je zřejmé, že neseparovatelný “kyt” je důsledkem vyššího obsahu melecitozy v medovicovém medu některých včelstev.

Zůstane u domněnek, je nad možnosti amatéra výše zmíněné logické domněnky vědecky dokázat.

Jen dlužno doplnit ještě jednu “záhadu”. Když v normálním roce některá vč medovici nesbírají a jiná ano, (čtvrtá DOMNĚNKA), tak jak to, že mají letos tuháč úplně všechna včeltva a dokonce ve stejném množství? Myslím, že nemedovicová vč naředí medovici jiným medem, zatímco medovicová přinesou jen medovici a jinými zdroji se nezdržují. Tato “medovicová” vč pak vytvořila zmíněný kyt.

Kdyby se ukázala čtvrtá domněnka jako pravdivá, pak by z toho jednoznačně vyplývalo, že je potřeba neusilovbat pouze o včelstva, která na medovici jdou, ale tolerovat i včelstva medovici v normálním roce ignorující.

Kdo mě sleduje měl by být v obraze. 

Začal jsem s univerzály 24, ale hlavně 30. Ke třicítkám byly medníky NN 39x14,4 (časem jsem předělal na 15), patnáctku k 24 jsem zavedl já.

Ve vlákně Špehýrka vysvětluji, že se mi něco na klasickém nástavkáči, ve kterém se včelařilo zastarale, nezdálo. Mezitím - to je nutné přiznat - se tu a tam ve Včelařství objevovaly články o nepoužití mřížky a o nepřevěšování plodu. Jenže umím počítat a došlo mi, že dvě bedny 24 na sobě, pokud jsou na 11 rámků, jsou moc velké.

Zkusil jsem, zprvu nesměle, nepoužít mřížku. To byla katastrofa, matky zakladly medníky. Bludy o stlačení plodu medem se ukázaly v mých podmínkách ( a tvrdím, že v každých jiných) jako nesmysly.

Pak mi došlo, že něco nutí matky expandovat s plodem nahoru. Došlo mi, že je to plástová plocha vysokého nástavku, je i u třicítky a 11 rámcích moc malá. Tu nešlo jinak zvětšit, než směrem dolů a tak, postupně, vznikl TL v dnešní podobě. Ale cesta k němu nebyla bez slepých uliček a byla klopotná. 

Na podsazení NN pod VN přišli paralelně i jiní, vím o Ing. Řeháčkovi (Eurodadant) a Sedláčkovi s jeho POLštářem. Název vymyslel Sedláček, zkratku POL jsem zavedl já.

TL se ale od obou koncepcí liší ZÁSADNĚ tím, že je sem soustředěný chov trubců. Jak se letos v roce 2024 ukázalo, lze sem soustředit úplně veškerou trubčinu už v době květu řepky. To je posun proti mým starším pracem. Původně Blaník pracoval se 6 trubčáky míry 39x15, letos se ukázalo, že bohatě stačí 4 = ekvivalent dvou rámků míry 39x30. Toto lze brát za konstantu. Dřív jsem uváděl likvidaci vysokého trubčáku - ten je pro zdárnou metodu Blaník v časném jaru kvůli rychlé a dostatečné stavbě mezistěn zásadní - v poslední dekádě května. Lze mnohem dřív.

Zdá se (neumím vědecky dokázat), že samičky VD preferují nejchladnější část úlu = podmet. Díky tomu se drtivá většina VD zdržuje tam, kde se vylíhli a kde je jim nejlíp - pod VN s dělničím plodem. Předpoklad (domněnka) je, že je tudíž většina VD na trubcích a vč se většiny VD zbaví vyhnáním trubců. Jako teorie je to dokonalé, ale není to pravda. Dokonale funguje i horní TL. Jak to tedy vlastně funguje je předmět dalšího bádání, bohužel jen amatérského prostřednictvím hrstky nadšenců, vědcostuti pracují, jako prostitutky, až když dostanou zaplaceno. O hormím TL pojednám jinde, patrně v dalším samostaném vlákně.

----------------------------

Díky TL, kam může vč expandovat a pokud nemá v mednících možnost stavby divočiny ani jako Koruna (ano, v mednících při metodě Blaník nelze využít VS), pak nemá ŽÁDNÝ důvod plodovat v medníku. Ovšem zásadním předpokledem je ÚPLNÁ  absence očka. Následuje další dedukce podle pozorování a praxe bez vědeckého důkazu. Mám za to, že vzduch v mednících, kde není ani jediné očko, úplně neodpovídá jak složením plynů, tak vlhkostí a už vůbec teplotou, chovu zdravého plodu. Ovšem dokonale vyhovuje tvorbě a zrání medu. A protože pod VN je na trubčinu místa dost a nejblíž “čerstvému” vzduchu = nejblíž k česnu jsou pomínky pro plod (trubčí plod je pořád plod) lepší než v medníku, proto včely matku nepustí klást do medíku ani dělničinu. Prostě, matka nemá důvod - má místa dost (žádné omezování jako tvrdí OP) a nemá v medníku pro plod vhodné podmínky. Včely by jistě uměly vytvořit v medníku pro lod vhodné prostředí, ale proč by to dělaly když nemusí? Nejde o to, zda včely něco chtějí nebo nechtějí, nečekejme od nich emoce. Prostě včely dělají jenom to, co musí a co je pro ně potřeba.

Takže stačí otevřené očko, do medníku může čerstvý vzduch a pak matka může v medníku radostně klást. A naopak, stačí jednou pro vždy zrušit očka, VŽDY V KAŽDÉ FÁZI ROKU a je po starostech.

--------------------------

Takto se postupně zrodil Blaník, z větší části stylem pokus-omyl než promyšleně vědecky. Prostě včelstva se za nějakých podmínek nějak chovala a za jiných podmínek se projevovala jinak. Po 50 letech pozorování a praxe na jedné straně, ovšem spolu s nepřetržitým studiem všemožných zdrojů informací vykrystalizovala provozní metoda Blaník.

---------------------------

Má to ale velkou vadu na kráse. Sice nevím jak to, ale on funguje i horní TL. A kupodivu stejně jako nástavkový úl funguje předpotopní klasika = pevné, tedy neoddělitelné dno. O tom zase někdy příště.

Mám napsaný článek už několik let. Napíšu to tady znova, pokusím se stručněji. Měl jsem tyto úly se špehýrkami, nadělal jsem si je po roce 1985, při požáru 2007 jsem o ně přišel. 

Inspiroval mě Brenner svou útlou brožurkou Nástavkový úl. Celé je to dnes už překonaný nesmysl, jedna věc mě ale inspirovala. Brenner, aby viděl do uliček nástavků, jak a kolik uliček je obsednutých, opatřil všechny nástavky průzory velikosti 15x10 cm (úl měl míru 30x30 a byl na 8 rámků). Stěžoval si, že mu včely v těch průzorech, opatřených sklem na vnější straně nástavku, v prostoru daném tlouškou stěny staví a tudíž nemůže špehovat. On ten průzor nazval špehýrkou a držme se toho jeho pojmenování úžasné věci a taky z úcty k Brennerovi. Tedy úžasnou věc jsem z toho udělal až já.

Moje nástavky byly izolované, z vnějšu hobra a uvnitř ostění z “palubek” bez per a drážek, tedy natupo, byla kombajnová sláma, celkem byla stěna 50 mm. V rozích byly sloupky a ty držely horní a dolní rám. Vnější rohy byly z plechového úhelníku z AL 1 o rameni 40 mm.

Takto byly boční a čelní stěna, zadní stěna byla řešena jinak. Nástavky byly pouze na TS (ale šlo je používat i na SS když se mohlo k úlu z boku = výhoda čtvercového půdorysu). V zadní stěně byl zřízen stavební prostor a z venku byl krytý dvířky na spodních pantech. Díky řetízku držela dvířka po otevření vodorovně. To je velmi důležité. Bez toho by se vyřezával SR velmi obtížně, spíš by to bylo nemožné.

Špehýrku krylo samonosné sklo 3 mm, bylo tedy bez jakéhokoli rámu. Detaily vynechám, stavební prostor měl rozměr 402 x 260, nahoře v něm byla přichycena napevno běžná HL bez oušek s proužkem M. Po vyřezání divočiny ve špehýrce bylo vidět a šlo vyřezat i SR normální míry. Ano, už dávno před Linhartem jsem zjistil, že vč potřebje 2 rámky trubčiny aby “neblblo”. Ale trubčina byla na konci plodiště a ne mezi plodovými plásty!!!!

Jak z popisu patrno, špehýrkou nešlo vyndavat rámky jako u univerzálu nebo zadováku, ale byl do úlu přístup k trubčině. Díky tomu se dalo za asi 20 sekund zjistit, zda se vč chce rojit. Včelařilo se totiž s omezováním matky v kladení s převěšováním plodu (nic jiného než nynější Sedláčkův “vynález” OP), s mřížkou a vždy se část vč chtěla mocí mermo vyrojit, byla stísněná, i když měla nad mřížkou libovolně medníků. Vždy se chtělo rojit nejméně 20% vč, většinou ale mnohem víc. Potíž u nástavkového úlu, kam není vidět, je u omezování matky v tom, že nikdo neví jistě, které vč se chce rojit a tak se musí co 9 dní rozebírat všechna vč. Než dělat tuhle kravinu, radši bych nevčelařil!!!!!!

Nejsem tak geniální, inspirovaly mě univerzály. V nich jsem nikdy nevčelařil zadem (i když to jde znamenitě), ale výhodu vidět nálady vč na SR jsem se nechtěl u nástavkáčů vzdát.

----------------------------

Nevýhoda metodiky se špehýrkou. Jestli má být čistokrevné nástavkové včelaření o rotaci nástavků, pak by musely mít špehýrku (složitá, pracná a tudíž drahá věc) úplně všechny nástavky. Jak ale kombinovat NN s VN? Nechtěl jsem se systému Dadant vzdát, i když jsem vůbec netušil, že je to systém Dadant. A pak by musely být všechny nástavky vysoké, protože při rotaci nástavků by se dnešní medník za rok stal plodištěm a tak dále. Toto byla slepá ulička a já vlastně nástavky s izolací a špehýrkou používal zastarale, neprogresivně a měl jsem mindrák, že všichni pokrokoví rotují, jak ustavičně roky masíroval Boháč, Ptáček, Čermák a další a já byl sto let za světem.

Pak přišel rok 1997 a já dostal zakázku od fy Koppová na 4 originál Langstrothy pro její velkoobchod. V té době nebyl internet (já ho neměl) a knihovna Včelařství mě nenapadla a nebo tam plánky neměli (to spíš). Promptně mi je poskytnul pan Boháč. Sice německy, ale to ničemu nevadilo, technický výkres je mezinárodní.

Tehdy jsem zjistil, jak primitivně jednoduchý Lang je, jak je ničemný a že ho rozhodně já chtít nikdy nebudu. Paní Koppová mě informovala, že úly měly úspěch, ale jejich cena odrazovala. Všichni si je měřili a zapisovali míry, ale koupit je nikdo zpočátku nechtěl. Na dobročinnost nejsem stavěný a možná i tady pramení moje nechuť k Americkému úlu, z části to tak nepochybně je. Langstrothy jsem vyrábět nezačal, nic mě nenutilo racionalizovat výrobu úlů aby byly prodejnější, živila mě výroba rybářských potřeb. Mimochodem, tady jsem autorem inovací i úplných “vynálezů”, které dnes používá celý svět. Nemám z toho ani halíř (ale už jen tím jsem nežil nadarmo). Vše se dá dohledat v Patentním úřadě.

---------------------------

V nově udělaném vlákně jsem nejen popsal možnost vidět a nesmírně zjednodušit nástavkové včelaření. Ale mě na tom pořád něco nesedělo, od prozření mě pořád odváděly Boháčovy a spol kraviny o Americkém včelaření. Strašil tu Optimal a NN rotační systém. Pak mi bylo umožněno, patrně Bohem, prozřít a začít uvažovat úplně jinak. O tom bude další vlákno. Totiž, vůbec nejsem, pracovitý, vlastně jsem děsný lenoch a jak zjistím, že něco jde dělat snáz a dokonce s lepším výsledkem, ihned měním názor a přizpůsobím se. Inu, nevím honem který velký muž je autorem citátu, že jen idiot nemění názory. Když objeví lepší možnost - to dodávám já.

Popis atypického úlu.

Je to od někoho darovaný úl s pevným dnem a podmetem 20 mm. Je z polystyrenu 40 mm a není to extrud, má dřevěný horní a dolní rám. Je natřený latexem aby ho nevykusovaly. Je dělaný na 15 rámků 39x30 na TS. (je vidět, že stejný nápad jako já kdysi měl i jiný včelař a neosvědčilo se mu to taky, proto mi to daroval.)

Pomocí obrácení stavby na SS a vloženou pevnou přepážkou jsem získal úl na 11 rámků míry 43,5x30. Za přepážkou, kterou jsem opatřil otvorem s očkovým plastovým uzávěrem, vznikl prostor na krmení, kam lze vložit 2 rámky míry 39x30. Jeden z rámků byl SR a dával jsem tam odjinud rámky se zásobami na podporu jara, vlastně to fungovalo jako komora a fungovalo skvěle. K tomuto se vrátím v dalším vlákně, bude se jmenovat “špehýrka”.

Kvůli převedení na větší míru se slabé vyzimované vč zdrželo ve vývoji ještě víc. A tak mělo nakonec jen dva medníky 39x15.

V plodišti jsem byl naposledy někdy před 3.6. kdy jsem onemocněl. Po odebrání jednoho medníku před pár dny je to velmi silné včelstvo, dnes při fumigaci byla díra po vyjmutém polorámku v NN plná včel. Vypadá to velmi nadějně. Toto vč dostalo 6 kg cukru, jinak sedí na melecitoze. Jak to vypadá v plodišti nemám tušení, pohledem zepředu do podmetu po vyndání česnové vložky jsou včely hustě na SL vysokých rámků. Při 13 stupních.

Postupně, pokud vč přežije zimu, sem budu vkládat poznatky o něm.