- Příspěvek #174021
- Nahlásit
V této mnou vyvinuté metodice se používá zužování VN, blinova přepážka = BP a při pomalém postupném rozšiřování se dává dozadu (nejdál od česna, které nesmí být uprostřed) za poslední plodplást SR. Jakmile na něm začnou stavět trubčinu a matka jí zaklade a jsou tam “červi”, vč prostor zvládá (jinak by nestavěly), tehdy se vkládá mezi plodplást a SR první M. Sice u Blaníku platí přísná zásada nikdy nic nezebrovat a tudíž nikdy netrhat plod, je tím ale vždy myšlen plod dělničí. Takže při uvedeném postupu se vědomně trhá plod, oddělí se trubčí od dělničího. To má za následek, že vč nestrpí rozdělený plod a tudíž zmobilizuje i skryté rezervy a překotně se snaží M postavit, zaklást a tím spojit plodové těleso do celku. Jakmile je M zakladená, stačí vajíčka, dá se doprostřed hnízda a na její místo se přidá další M.
Jak jsem již jinde vysvětlil, v době rozkvětu třešní, kdy odborná literatura radí přidávat první mezistěny, má tímto způsobem každé vč postavenou a zakladenou nejméně jednu M, podle roku třetina, někdy ale ⅔ už má postavenou a zakladenou druhou. Podmínkou bylo celkem radikální zúžení po polovině února, nejpozději zač března, za BP nesmí dojít zásoby, o vodu se není třeba starat. Podmínka však je na stropě nikoli tvrdá desková folie, co nepřilne na rámky, ale musí být igelit. A hlavně nesmí být nikdy v roce nikde v úle žádné očko či jiné “větrání”! Tedy nikdy se nesmí použít síto ve dně a dna musí být plná tak, aby česno bylo jediným přívodem vzduchu do úlu.
Uvedeným způsobem se vyplní celé plodiště, průměrné vč zimovalo na 10 rámcích, zúženo bylo na 6-7 a nyní má (asi půlka květu třešní (420 mnm - Česká Sibiř)) plné plodiště. Pro pořádek zopakuju, jaké rámky v plodišti jsou.
Nejblíž česnu je krycí rámek, obyčejně pylový a zásobní, během roku nedotknutelný, téměř nikdy v něm neplodují. Pak jsou plodplásty, celkem 9 a posledí nejdál od česna je SR, mojí hantýrkou trubčák. Nyní začíná jabloň a vč má postavené a zakladené nejméně 3, některé i více M. Tady prosím porovnejte s tvrzením, že se v Dadantu nedá obměnit vysoké dílo. Opak je pravdou!!! Ještě se bude dělat odd a pak bude mít každé vč nejméně 5 nových plástů!!!! Větší obměna díla není potřeba a není dokonce ani žádoucí. Je ale možná.
V této fázi rozvoje má 1-⅔ vč (podle roku) pod VN TL, má bez mřížky medník, některá vč dva. Používám medníky vysoké 15 a 11 cm. Většina vč už dávno chová trubce v TL. Po asi týdnu kvetení řepky (dříve jsem radil po půlce května) se o úplně ostraní vysoký SR a nahradí poslední M. Nedává se na poslední místo, v této fázi lze risknout přidat jí do hnízda, dávám jí mezi krycí a první plodplást a tudíž opět netrhám plod. Plodiště je plné, má 11 rámků, z toho jsou nejméně 4 už postavené a zakladené M.
Kamarád toto všechno ví, tedy to roky tvrdí, ale protože má prý pěkných rámků nadbytek, nepotřebujue tu poslední M a tak nechává celou sezonu vysoký SR na konci plodiště. Pak se diví, že má hodně VD a že mu v TL málo staví a málo chovají trubce, některá vč vůbec. Vyvářím mu vosk a tak vidím co mu staví v TL. Všechny nízké rámky, co matka zaklade, jdou 100% na vyvaření.
Takže přátelé. Ostranění vysokého SR a přinucení vč aby chovalo trubce jen pod VN je ten důvod a to kámoš za roky nepochopil a mysllel, že je to kvůli co největší obměně díla. Proto je nutné, když se někdo rozhodne pro Blaník, jak úl tak metodu, že musí bezpodmínečně dělat vše tak, jak tvrdím a ne tak, jak si v dílčích věcech myslí, že to nemůže mít až takový vliv.
Následuje neověřená teorie, nic netvrdím, nikdo mě za to neplatí, nejsem Dol.
Mám za to, že přesunutím chovu trubců do spodku úlu, kdo chce říkej tomu podmet, nastane situace, že většina samiček (myslím, že všechny) VD se pudově stáhne do nejchladnější zóny úlu na trubčinu, protože trubci mají delší vývoj a že drtivá většina (myslím, že všichni) roztoči se líhnou jen na trubcích v tom spodku, v TL, na chladnější periferii úlu. A ještě odvážnější neověřená teorie je, že když pak vyhání vč trubce, vyženou je i s většinou roztočů.
Jen tak si umím vysvětlit proč mám já a kolega TomR každoročně v létě (Gabon) žádné a nebo minumum VD a proč jich máme málo a spíš žádné i po fumigaci a zmíněný kolega má ve svých vč roztočů o řád víc.
Opakuju, funguje nám to a já úplně nevím jak. Asi už tuším, ale o tom snad příště.