Máte pravdu, vlastně jsem výkluzy nikdy nevyzkoušel, protože v rodině a mezi známými převládal názor, že je to věc, která přidělává práci, dřinu a hlavně vystydlý med se hůř vytáčí. Taky je to další krám, který musí někde být. Nakonec, víte jak to je. Stokrát můžu někoho varovat, stejně neposlechne nikdo a myslí si, že jemu se to nestane.
po jednom naukladám do bedne uloženej v MOTÚČKU a tak idem k autu aj od auta k medometu a klasická rolba na manipuláciu…
Co to je? Kolečko? Někteří Slováci říkali fúrik? Z kolečka jak do auta? Po jednom rámku? Co je rolba? Stroj nebo otočka ve smyslu koloběh?
Do medárny mám od auta 3 schody. A medárna je postavená jako byt v činžáku, musí se projít celým bytem a “vytočit” se s kolečkem nejde. Ale asi nějaký rudl by šel. Pravda, dají se vybourat z jednoho okna dveře a bylo by to od auta k medometu po rovině.
Jasně, že všechno má řešení. Přidám kuriozitu. Petr mi sehnal ometač, naštěstí mě zná a tak byl jen zapůjčený jestli by se osvědčil. A to jsme ještě nevěděli, že mě skolí plotýnka. Funguje skvěle a ke včelám je něžnější než moje peroutka. Ale. Váží 24 kilo a dávat rámky do něj na ometení je tolik práce navíc, ještě ke všemu na dlouhých rukách bez opory. Přitom včel je v medníku tak málo, že běhat jak magor s rámky od úlů k ometači je totální blbost a ohýbat se k němu víc dřiny. Přenášet ometač = těžkou volovinu a vzpírat ho u každých 2-3 úlů do výšky mi taky přišlo jako bláznovství. Takže ometač taky nepomáhá, jako celek práci komplikuje, zdržuje a přidělává. Ometač jsem s díky vrátil.
Vysvětloval jste, jak rámek u SS zvedáte pomocí rozpěráku, který de fakt prodlouží ruku. Asi ano, nezkoušel jsem. Popíšu tedy jak to dělám já, možná to někoho nenapadlo tak, jako nenapadlo mě prodloužit ruku rozpěrákem.
Rámky nemají mezerníky, nemají plecka a jsou v medníku dál od sebe. Rámky s mezerníky mají rozteč 35 mm když je úl uvnitř dlouhý 405 mm. Moje nástavky mají v tomto rozměru 422 (425) mm a rámků dávám jen 10 (rozteče od oka) a tak jsou od sebe asi 42 mm. To je podmínka pro dovíčkovací stroj konstrukce, kterou máme. Ale méně rámků jsem dával vždycky, pro mě je rozdíl vidličkou odvíčkovat na stejné množství medu 11 a nebo jen 10 rámků.
Med je hotový, zahuštěný a tak co by včely v medníku se zralým medem dělaly? Asi proto jich je tam málo. Popíšu práci při Teplé Stavbě.
Rozpěrákem uvolním na jedné straně přitmelené rámky, pak je lze už snadno zvedat i na neodtržené straně a nebo se uvolní i u protilehlého ouška. Potom ode mě nejvzdálenější, relativně lehký polorámek zvednu, jedním spodním rohem opřu o HL zbývajících rámků co nejblíž ke mě, držím nakoso jednou rukou za ouško, kterou podle úhlopříčné osy bez zvedání rámek otáčím a rychle ometu peroutkou. Jistě by fungoval i smetáček. Na konci vysvětlím proč smetáček nepoužívám.
Jak je rámek bez včel, položím peroutku a obouruč uchopím rámek a odložím do prázdného nástavku. Sám nástavek je neskutečně lehký. V plném NN 15 je max 15,5 (max 16) kilo medu, kolik váží rámky nevím, celá bedna váží (odhad) asi 22 kg. Někde jsem neradil NN 17 prostě proto, že celá bedna má pak asi o 3 kila víc a ta tři kila můžou být rozdíl mezi tím, zda to nějkdo dokáže dělat a nebo ne. Nikdo neví dopředu zda jeho páteř vydrží a tak je chytřejší zacházet s ní šetrněji, když je možnost volby. Mimochodem, rámek 39x11 a tudíž NN 11 je mnohem lepší z mnoha důvodů a kromě výáhod je výrazně lehčí a už mě napadlo zrušit 15 a mít už jen 11.
Protože v nástavku 39x24x11 je nejméně o 8, spíš o 9 kilo medu víc, když je úplně zavíčkovaný, pak celá bedna logicky váží o 8-9 kilo víc než plná bedna 15 a tudíž má 30 kilo nejméně. A to jedině když je lehký tenkostěnný medník. Zateplená monstra nezvedám už asi 35 - 40 let.
Zavedl jsem si polomedníky k plemenáčům na 5 rámků. Uvažuju o přepravních bedýnkách na 5 rámků z překližky 5 mm a to bude zase o kilo lehčí. Jasně, že asi včelařit úplně npřestanu.
A zvedák? Bratr pořád vymýšlel zvedáky, padalo mu to docela často. Jednou rozbil nástavek se včelami a dílem plným medu v době slídivosti. U jeho lapálie jsem nebyl, ale dokážu si živě představit jak to tam vypadalo. A to měl úly na rovině a dokonce na vyasfaltovaném nádvoří zemědělské haly, kterou koupil. Budu muset odkoukat nějaký zvedák chytřejší konstrukce, co měl Jára nechci. Jen si tak říkám, že si to vše vynucuje zavedení tolika kurvítek, že se mi do toho v mém věku už nějak nechce. Oddálím to o rok, o dva? Musím počkat na nějaký stimul, na nějkou novou krev do žil.
Nezlobte se pane kolego Goro. Jsem velice rád, že jsem si nezavedl úly pouze na studenou stavbu. To bych určitě skončil dřív.
-------------------
Proč nepoužívám včelařský smetáček. Jeho štětiny jsou elektrostatické, včely na ně útočí, zahryznou se a snaží vbodnout žihadlo. Divně při tom ječivě bzučí a rajcujou k útoku i ostatní včely a tak smetáček vydatně přispívá k agresdivitě a nervozitě obsluhovaného včelstva. Na suchou peroutku útočí včely taky. To se ale řeší tak, že se nikdy nepoužívá peroutka suchá, musí být namočená a silně “ocáknutá”. Asi by to šlo i se smetáčkem, někde ho mám. Ale dokud mám zdroj husích peroutek (fungují i z kachny) nevezmu ničemný smetáček do ruky.
Ještě přidám že vážně uvažuju o vyfukování včel z NN. Mám jen morální problém s velkovýrobní prasečinou, nejsem si jistý, že je to šetrné ke včelám a že se všechny dokážou vrátit a nejsou z nich včely invalidní.
