Tady dnes včely slídily. Ze smrku i z dubu zmizely. Foukal velmi silný Z vítr skoro 100 km v nárazech a vše vysoušel. Zdá se, že horní medníky jsou plné, co spodní netuším. Vytáčet bych chtěl začít zítra.
Nic nestíhám, jestli jsou hodiny nějak kratší, nebo čas začal plynout rychleji, je to každý rok horší a horší.
Dnes jsem se odněkud vrátil v 17 hod. Dobounce pršelo, jakési silnější mrholení. Uslyšel jsem hukot včel a nevěřícně došel asi 15-20 metrů od auta k úlům. Létaly a dopadaly velmi ztěžka. Některé, asi dvě třetiny včelstev, které považuiji za favority. I v tom mokru a i včera a předvčírem voněly. Neuvěřitelné! Teploměr pod úly ukazoval 12, ten na zdi baráku asi 35 dál od stanoviště úlů ukazoval 13. Ale do asi 14 hod nepršelo, sice bylo těch asi 12, ale včely létaly a tak voněl odpar dopolední snůšky. Ovšem let za deště, i když jen slabého, se vidí zřídka.
Zajímalo by mě kdo jak zpracováváte víčka. Pro mě to byl roky problém, obyčejně jsem je dal “vylízat” včelám, čímž si ale koledujeme o rabovku. Osvědčilo se je vyprat, medovou vodu dát včelám. Medová voda by se mohla začít kazit a tak je potřeba dát medovo vodu oddělkům a nebo s vypráním počkat do krmení.
Dnes chci oznámit druhý, vlastně ne úplně očekávaný efekt odvíčkovacího strojku - nazvali jsme si ho “ořezávátko”. Ořezávátko dokonale srovná medové plásty a tak v dalších letech zůstává medu ve víčkách asi jen čtvrtina, půravda, o něco víc (asi dvojnásob) než z ručníého odvíčkování. Dobře vykape, moje obava, že ve víčkách zůstane mnoho medu byla lichá. Med z víček není na prodej, ten sní rodina!!! Stejně, jako med z čeření. U nás se med nikdy nijak necedí, ale pouze čeří.
Do nástavku, který má vnitřní rozmněr na délku 422(5) mm dáváme, také kvůli ořezávátku - buňky musí vyčnívat přes loučky a ty nesmějí být pleckaté, ale musí mít přesně 25 mm bez mezerníků, jen 10 rámků. To se u nás dělalo odedávna, už když původní NN měly jen 402 mm, dávalo se jen 9 polorámků s od oka většími rozestupy. To proto, že v NN je vždy asi 15,5 kg medu a pro mě i moje předky byl vždy rozdíl odvíčkovávat 11 nebo jen 9 polorámků, kvůli větší “délce” vnitřku mých NN dávám rámků 10. Tak se to dělá běžně, na to přišel každý hloubavější včelař dávno. Ovšem málo se ví jedno, vosk z prodloužených buněk, obyčejně je to rozmačkané od koše medometu, včely nevyužijí, okoušou a vyhodí z úlu. Moje máma počkala na zimu, kdy je vosk křehký a špachtlí nebo hřbetem nože strhla prodloužení buněk. Je z toho překvapivě hodně vosku, který přijde vniveč. Ořezávátko umožnilo využít tento vosk úplně. Spolu s víčky, tedy prodloužené buňky + víčka, to za sezonu udělá asi půl kila, spíš víc na včelstvo. Což je pro mě velmi významné!
Praní víček.
Koupil jsem si míchač malty Parkside. Do Al konví, co byly dřív na med, dávám víčka se zbytky medu asi do poloviny, med v tom ztuhne, v odkapávači, kam padají odřezaná víčka z nožů ořezávátka nevykape všechen. Až těsně před praním víček doliju studenou vodu z vodovodu, rozhodně ne dešťovku kvůli mikrobům a nečistotám ze vzduchu. Vody mírně nad povrch víček v konvi, případně se dolije, vše od oka. V ruce drženým míchadlem s velkým výkonem (nejde nijak upnout, ale kutil by to dokázal uzpůsobit), jsou víčka rozmixována na kaši. Tu naliju do stáčecí “štoudve” se střihovým ventilem, kde se asi za půl hodiny (spíš dřív) usadí vosk nad medovou vodou. Spodem se vypustí medvoda. Zbylá víčka se opět, už jen v té štoudvi opět prolijí trochou vody a zamíchají velkou vařečkou (nebo čímkoli), nechají ustát a tato slabá medová voda je použita na další várku. Nebo se jí naředí první voda a nebo se v ní rozpustí cukr na krmení. Zužitkuje se úplně všechno!
Víčka dám na tácy s okrajem - obrácené plastové úlové dekly a nechám uschnout. Nepelsniví, nekazí se a nežere to zavíječ, vydrží to tak i několik let, je to jen o málo hrubší než měl. Vosk z víček dávám stranou a jen z něj dám dělat mezistěny pro medníky. Plodiště mají mezistěny průmyslové, ovšem výhradně od firmy Vašek, která mimochodem končí. Tak mám zásobu asi 90 kg jejich mezistěn, což už nemám v plodištích žádnou možnost do konce včelaření upotřebit. Vč na M od jiného výrobce (jsou nejtenčí, výrazně tenčí než od malých zpracovatelů) nestaví tak rychle a tak nadšeně. Průmyslové M (výrobců není mnoho) od jiných výrobců včely odmítají, prokusují do nich dírky a staví pomalu, neochotně. Proč asi by měl každý uhodnout.
Vosk z víček a jen ten - spolu s panenskou divočinou je jediný vosk použitelný na domáckou výrobu kosmetiky. Je o něj celkem zajímavý zájem i mezi nevčelaři. Dal by se odlívat do malých formiček a prodávat pro tento účel. To jsem zatím nedotáhnul a mám panenský vosk jen pro rodinu a dobré přátele. Tom4 udělal na jedny vánoce svíčky, lidi byli nadšení, ale pak přišel na to, že tu pracnost by stěží někdo zaplatil. A tak jen pro rodinu a nejlepší přátele jako unikátní prezent.
Vosk z víček zvláštně voní po propolisu a ovoci, je to vůně omamná a nezaměnitelná. Podle té vůně hotových mezistěn vím jistě, že mě výrobce nešidí a že vyrobí M jen z mého vosku.
-----------------------------
K “nakousnuté” síle mezistěn.
Je velký rozdíl v různě silných M. Vaškových je do kila askoro 11, Dufkových 9, ale jiní je dělají běžně, že jich je taky jen 7 do kila a také jen 6 a půl. Velkovýrobní technologie je jiná, tam se lije vosk tekutý mezi běžící válce a na jeden krok je hotová M. Ta je pak ale za studena velmi křehká. Je ale velmi tenká. Tak tenká, že se to válcováním zastudena nedá vyrobit.
“Domácká” výroba válcováním je jiná. Vosk se musí odlít do asi centimetrových desek velikosti asi A4 nebo málo větších. Po vystydnutéí se prožene hladkými válci na tenkou folii, namotá na tyč a v druhémn kroku se hladký voskový pás - folie prožene mezi válci se vzorem buněk. Tyto M jsou elastické i za studena, hloupými na videích je sdělováno, že průmyslové křehké jsou pančované a proto křehké.
Vysvětlil jsem jinde. Zopakuji tady znovu. Nejefektivnějším způsobem zpracování starých plástů (a všech zbytků včetně víček a panenského) je vařák s lisem, kdy je pařící voda oddělená od rozvářky. Vyvětlil jsem to důkladně jinde a také kdysi ve Včelařství. Z jednoho plástu 39x30 (lze přepočítat na jiné míry a vždy je to stejné) se dá získat asi 150-155 g vosku. A to bez ohledu jak těžká byla M do určité síly M, když je M silnějí přes určitou mez je z plástu víc vosku, protože včely zeslabí M jen tak aby postavily - vytáhly plást. Tudíž, když má M 95 g přidají asi 57 g = tedy asi 60% vosku nového. A v celém plástu je pak asi 152 g vytěžitelného vosku. Jestli je ale M těžší, váží například 110 g, stejně je vosku z celého plástu zas ejen 150-155 g. jestli by ale měla M (lité běžně) právě 150 g, včely nepřidají ani gram a plásty vytáhnou jen z vosku z M. Kdyby ale M vážila nad 155 g, například 180 g, pak se z plástu vytěží 180 g.
Tyto informace, pokud je mě známo, nelze nikde vyčíst a to ani v mě známé staré a prastaré odborné literatuře. Jsou to tedy unikátní poznatky, dosud patrně nepublikované, několikrát pomocí různých postupů vyváření voští ověřené pokud vím tak jen v mojí praxi. Logicky je ze světlého díla výtěžnost o pár % lepší a naopak, i jen malé požrání larvami zavíječe rapidně snižuje efektivitu “recyklace” vosku.
Hloubavějšího napadne, kolik by vážil vosk z plástu divokého a kupodivu z trubčího váží vosk stejně, jako z dělničího, trubčina má asi silnější stěny a dna. Tak toto taky nikde nevyčtete a k mému překvapení vosk vyzískaný vařákem s lisem s externí vodou - to je důležité, například na Ukrajině a jinde se vyrábějí laciné antikorové nesmysly, kde vody nejsou oddělené a kde je výtěžnost mizerná - tak plást divoký má zase jen asi 150-155 g vytěžitelného vosku. Tedy při rámkové míře 39x30.
Z uvedených informací by si měl už umět každý sám uvědomit a posoudit efektivitu svého zpracování starého voští. Pro informaci, zákup vařáku za 25-30.000 Kč pro včelaře s 10 vč je ekonomický nesmysl a proto také kdysi předkové založili spolky (a Svaz) aby si tato, vždy velmi drahá zařízení, zakoupili kolektivně a půjčovali. Ovšem v době idiotského individualizmu - liberalizmu, jakýkoli náznak něčeho kolektivního je tak pohrdaný, že drtivě drtivá většina včelařů nevyužívá vosk od svých včelstev efektivně a vosk se dováží. Pro informaci jak trapní jsou liberálové, první družstva, pokud vím, zakládali ve Španělsku v době Karla Velikého, tedy v 8 století a to proto, že si jednotlivec nemohl sám koupit účinný vinařský lis. S vařákem dnes je to u hobby včelařů naprosto stejné.
Totiž. Když M stojí nové asi 400 Kč a dobrý vařák 30.000, a hobbík s průměrně 9 vč potřebuje ročně asi 3,5 kg M, pak než zákupem mezistěn utratí 30.000 může 21 roků házet plásty do hnoje a teprve je na svých když neutratil 30.000 za vařák.
Mám dva komunistické vařáky sehnané na bazoši, jedn za 3 a druhý za 4. Nový stál v roce 1985 2.200 Kčs, a byl jen pocínovaný. Když jsme vydělával čistého asi 2.700 Kčs si může každý spočítat jak drahý pouze železný pocínovaný vařák byl, dnes by musel stát asi 30.000. Dnes by tedy byl benefitem materiál = antiokoro a tak je dnes pěkný vařák vlastně za 30.000 Kč lacinější, než ten komunistický. Jenže za komančů nebylo třeba si ho kupovat, půjčoval se, zadarmo, spolkový. Dokud ho spolek JAKO neztratil, samozřejmně až době svobody, za totality se stratit nemohl, to byl ještě ve věcech všude pořádek, beztrestné tunelování všeho druhu ještě nebylo vynalezeno.
Mám za to, že to způsobí jarní mrazy, stejně, jako u akátu. A také jde o nadmořskou výšku, čím výš, tím je rozkvět pozdější.
Navíc tu máme lípy dvě + bezpočet kříženců. Pro včely a včelaře je významná pouze lípa srdčitá, lidově malolistá. Tou tady na Podblanicku končí snůška v tom roce (vyjma let s melecitozním “tuháčem”). Lípa srdčitá tady obyčejně rozkvétala po 1 -5.7. a končila po 10-15.7. Nyní je to asi o týden posunuté do června.
Kolem 10.6. rozkvétá lípa velkolistá a ani ta tu nepokvete. Lípy, když pokvetou, už od května nasazují květní stvoly s listenem a poupaty. To lípy u nás letos nemají.
Už je jasné, že u nás letos nepokvetou lípy, vůbec nenasazují na květ. Stejně tu nemedují, ale domnívám se, že si z lip přinesly hodně snad hodnotného pylu. Hlavně pylu, který není z obdělávaných stříkaných polí.
Gratuluji.
No a k vašemu poznatku s podstaveným NN. Je to logické a přesně o to mi jde u míry D-B. Ta je vysoká 30 cm, ale díky 12 delším rámkům má VN plochu 157 dm2 a Blaník 39x30x11 má jen 129 a proto Blaník mít TL s trubčinou - aby neubývala plocha pro dělničinu ve VN, musí. Vaše superjumbo má 146 dm2 a to se vám zatím zdá a věřím tomu i já, že bude stačit a nebudete muset mít TL stejně, jako ho nepotřebuje D-B. Varuji před původně mojí myšlenkou TL na každém rámku, bude úplně stačit jeden vysoký rámek 448x325 na konci = nerjdál od česna. Kdyby se ukázalo, že je třeba likvidovat zavíč trubčinu, je po ruce na jediném rámku. Fandím vám pane kolego.
Jsem velmi rád, co jste ověřil, ano, je potřeba velké plodiště, ovšem velké jen do určité meze a pak už je moc velké, tedy například dvě jedenáctirámkové bedny Adamce.
Jste mladý. Vidím, že jste si, přes přečetné výhrady, dal říct a chválím vás za zkoušení. Ještě se zamyslete nad vyzkoušením nejnižší výšky Langu 137 mm. Dejte si říct i tady a i když jste kus chlapa, mladého, už budete jen stárnout. Já kupříkladu lituji, že jsem si kdysi už zamlada nezavedl polovinu A = 12 cm (někdo mi to rozmluvil), přesněji by to bývalo, kvůli VM mezi patry, muselo být 11,4 cm. Ke své jedenáctce jsem došel přes Sedláčka, - tři na sobě + dvě VM dávají jeho podivnou výšku 34,7 (s malinko, snad o milimetr přimhouřeným okem).
Jestli já půjdu do L (je mi 70 a tudíž už asi ne), jediný NN si k němu zavedu právě ten 137 mm. Koho to zajímá může si tu najít moje vlákno “úl hybrid” a tam zjistí, že můj D-B je dělaný tak, že pootočením o 90 jde použít jako Langstroth. Jen musí mít prstenec vysoký 25 mm a nebo zavést L atyp vysoký jen 30 cm (to by ale bylo malé jako Blaník). Právě na nechuti dělat u L atyp jsem to nedotáhnul.
--------------------
Ještě se ztamyslete nad odebráním N bedny kvěťáku, kterou jim po snůšce vrátíte, zkuste to podle sebe a podle mě a uvidíte že mám pravdu, když se tam med nenechá, přinesou v úhrnu jednou tolik. Taky já nemám úplně nejlepší zkušenost se zimováním na jarním medu, třeba na špatně prodejném řepkáči. Umí do něj přimísit něco s velkými krystaly a pak se najdou včelami odvíčkované zásoby, nevybrané se suchými velkými bílými krystaly. Prostě pro med často potřebují enormně moc vody. Pak jim ale lepší med vlastně přidělává práci a v době, kdy pro vodu nemůžou, je med pak v rozvoji brzdí a celá jeho hodnota je pryč. Naopak je potom zimování na pouze medu krajně kontraproduktivní. Zkoušejte vedle medu cukr a po pár letech uvidíte co je lepší. Za mě je lepší cukr vždycky. Ne ale žádné hydrolyzáty = škrobáky ani invert, prostě normální bílý rafinovaný cukr.
A ano, já jsme u D-B připravený vzdát se samopodněcování vč medem nebo zásobymi podstavenými pod VN. Nezvedání VN ani jednou za rok se zaplatí touto nevýhodou. Taky by se musel podstavený NN před snůškou odebrat aby nedošlo k jevu, který popisujete.
Tak mám nový nápad zvedání VN bez zvedacího zařízení a bez dřiny.
Jak jinde metoda Blaník, kterou pořád, taky s pomocí některých z vás neustále ladím, předpokládá, zbylo jediné zvedání VN v polovině září, kvůli výměně starého TL za nový pro příští jaro a celou sezonu zase až do poloviny září.
Zešíř. Úly nemají být ve včelíně, ani na nějaké podlaze a už vůbec pod umělou střechou, musí být na “drnu” a pod širákem pod stromy. Mnohokrát jsem vysvětlil proč.
Díky čtvercovosti je Blaník univerzální ve smyslu orientace stavby. Když by byl na SS, je nezbytné mít kozy jen pro dva úly aby se dalo pracovat z boku.
Pokud si tedy takto uděláme jeden přenosný podstavec, případně se stavitelnými nohami, pak úplně odpadá zvedání VN. V půli září, kdy, jak jsem vyzkoušel, stačí už na podzim vyměnit starý TL za nový, se to dá udělat neskutečně snadno. Na úle už není žádný medník ani KK (žádný nesmysl s názvem nástavek včel). Pak se dá udělat spešl přenosný podstavec výšky horní hrany TL a VN jen překlopit v ose rámklů na tento přenosný pomocný podstavec. U TS do boku a u SS dopředu nebo dozadu. Celkem belskurychle se odstraní starý TL i se dnem a na místo se dá čisté vyžehnuté a natřené dno s očištěnou podložkou a vyžehnutý a opravený NN s rámky nového TL. Odhaduji to tak na minutu, dvě. Pak se opatrně VN vrátí.
Nemusí být 100% druhých den, stačí denně vyměnit například 5 TLumičů za nové a v klidu znovicírovat staré, dílo vyvařit a rámky já už vyhazuji. Jsou ohavné a hlavně zažily léčení. Ani var z nich případné patogeny neodstraní úplně a tak je to dokonalá profyalxe.
Ze všeho, co roky o svojí včelařině píšu vyplývá, že není potřeba žádná chemická dezinfekce (naopak je podle mě velmi škodlivá), ale jen cyklické vyprázdnění (i VN třeba po 2-3 letech), vyžehnutí po důkladném mechanickém vyškrábání a z venčí obnovit nátěr.
Takže díky mému vynálezu a letos odzkoušeného půleného medníku “normální” míry je právě popsaný postup posledním dílkem mozaiky kocepce úlu Blaník v režimu “úl senior”, kde se navíc nerojí včely snad nikdy. A když, tak tam něco není dobře a nebo se ve zrojení zvrhne jarní TV. Tímto svojí práci považuji za uzavřenou. Snad to někomu, myslím celá koncepce Blaník, poslouží.
Nedáváte lehké otázky!
I matečník normálně vylíhnutý včely časem rozeberou a vy ukazujete buď matečník vykousaný, nebo nějakou fázi jeho “rozebírání” včelami.
Já si z fotek nejsem jistý, ale na druhé se mi zdá, jako by tam pořád byl zbytek víčka a já bych, když bych našel tohle v tomhle stádiu a nevěděl časovou osu, usoudil, že není vylíhnutý, ale že je ve stadiu “rozebírání” vykousaného matečníku. Na poslední fotce jsem si skoro jistý, že se nevylíhnul.
Tak přátelé. V roce 2024 začala 6.6. melecitozna na smrcích asi 60 let starých. Dnes v 10 hod jsem tam opět načapal včely. A tak, co psal pan Goro před dvěma týdny u nich, je tady také. Snad to bude medovice normální. U nás je medovice na smrku vždy když kvete malina, ta právě dokvétá. Včelaři nejspíš malinu hodně přeceňují, domnívám se, že významnější je ve stejné době medovice a ne malina.
V seté jetelotrávě na dvou malých polích se rozmohla škarda. Je úplně bez včel, je ale okupovaná nějakými samotářkami. Červeného jetele si včely nevšímají, z přísušku by měl mít krátké květní rourky, ale asi nemeduje a nebo, nejspíš, mají včely něco atraktivnějšího. Nebyly ani na pámelníku a dokonce ani na krušině a je velmi vzácné, aby opustily tyhle dvě rostliny. Pořád sbírají pyl na kvetoucích šípcích. Na česnech není kdo ví jaký provoz, 12 ve stínu, ale pyl téměř není vidět, nosí něco jiného, jistě tu medovici.
Janovec, neboli podblanicky chcáče - dělala se z nej košťata a proč chcáče jsem se neozvěděl, nektar nemá a pyl sbírají včely velmi výjimečně. I pyl je pro včely špatně dostupný a tak se janovci z víc než 99% úplně vyhýbají. Janovec je pro včely naprosto bezvýznamný.
Něco jiného je také bobovitý netvařec. Ne, že by se netvářil, nemá tvar, lat amorfa. Ten je vysoce nektarodárný a i pylu má dost. Jen ekoteroristi ho dali mezi invazivky. Patrně blbábolí nesmysly, soudruzi jím zpevnili náspy dálnice od exit 49 dál k Brnu a za víc než 50 let ten násep až do Střechova neopustil a v lese ho nikdo nelikviduje. Kde má podmínky asi vytlačí méně úspěšné, násep není přirozený biotop a kde je příroda OK, ubrání se sama.
Netvařcem jsou osázené větší úseky D1 a asi i dalších silnic, i železnic, jen tady to velmi důvěrně znám, jako kluk jsem první dálnici spolu s tisíci dalšími “branci” místo vojny stavěl.
Před pár dny jinde píše kolega Goro jak u nich uschly květy akátů a jak to snad zachrání lípa. Kolega včelaří ve včelím ráji!
U nás akát nemeduje nikdy, meduje do max výšky 250-možná 300 m, my tu jsme nad 400. Je plný včel, přinesou spousty pylu a asi se na něm dobře uživí, ale na kliku (pro medomet) z něj u nás není nic a nikdy nebylo. Letos tu zase zmrznul, opět nekvete. Myslím předloni totéž. Prostě klimatická změna je jasná, kde to nezmrzá, zase uschnou květy.
Lipový med neznám, je to stejné jako s akátem. Pro medování květu lípy prý musí být po sobě několik nocí s teplotami nad 20, lépe 25 a současně velká vlhkost vzduchu, jak v prádelně. Pak květ teprve zameduje. Medovici z lip nesbírají, kape na auta a nejde to umýt, ale včely to nesbírají a dokážou i hladovět, ale medovici z lip, co je u nás, ale i v Praze například, tak tu nesbírají.
Vlastně jsem jeden rok lipový med ochutnal. Mohlo mi být tak 8 let a jednou mě máma vzbudila v noci, byla ještě úplná tma, 3 hodiny ráno (neměnil se čas na letní) a na východě začínal světlit obzor. Včely hučely jako kdyby se rojily, byla neskutečná snůška, padaly před úly, lezly po úlech. Bylo to jen tu jedinou noc, ale teplotu si samosebou nepamatuju. Co si ale pamatuju bylo datum, 13 července. Od té doby se to nikdy neopakovalo a to datum je tady konec tohoročních nadějí, v posledních asi 15 letech je všemu konec už kolem 5.7. a i dřív. Když není melecitoza. Lípa velkolistá je bezvýznamná, snad pyl, květový lipový med je podle Haragsima jen z lípy srdčité, lidově zvané malolistá. U nás je drtivá většina lip kříženců, možná proto tu lípy nemedují. Díky tomu nekvetou všechny i v rámci jedné aleje stejně, každá kvete o pár dní jindy a tím se kvetení rozloží v čase. Od sebe se rozpoznají podle chloupků na rubu listů u řapíku na žilkách, srdčitá je má zrzavě hnědé a hodně, velkolistá má listy zespod lysé. Plod malolisté jde rozmáčknout v prstech, kulička velkolisté je tvrdá a rozmáčknout nejde. Kříženci mají chloupky na listech také, ale tím méně, řidších a na kratším kousku žilnatiny, čím větší podíl je velkolisté v genech.
Jasně, má 4 lazary a tak jim všem pustí žilou aby měl 5 ultralazarů.
Martine. Psal jsem včera nebo dnes v noci o tom, jak mi slabé včely narazily ubohé podvyživeé nouzáky a jak jsem musel pomoci líhnoucím plodem a dalším rámkem s mladuškami a teprve pak udělaly nouzáky velké a pěkné. Ale vy byste chtěl vzužít matky z matečníků od slabých nebo oslabených? A nemáte odkud to posílit? Věřte Gorovi!
Je pro vás problém si koupit 2-4 oddělky po cca 2 tisících? S kladoucími označenými matkami a možná by se i daly sehnat s jinými matkami než Singer. Logika, čím lacinější, tím horší šmejd - mrská to jak Baťa cvičky hlava nehlava a proto to umí levně.
U vás řádí chcípavka, vše je tam oslabené a je nutné taky oživit krev i kdyby tam u vás bylo vše OK, prostě je to potřeba čas od času udělat. Sice třeba v hnutí Šance pro včely jsou lidé, že tvrdí, že se nemá prznit genetika cizím materiálem, ale já vám tvrdím, že to je hovadina a lidské zkušensoti až dosud byly vždy takové, že bylo lepší “krev” oživovat.
Myslete. S jediným nádehcem člověk nasaje statisíce mikrobů, mnoho z nich jsou patogeny, ale naše imunita je z 99,99% zničí. Ovšem někdy jsme oslabení a imunitní systém selže. Jsou oblasti s nezdravým prostředím, kde jsou lidi náchylnější a nebo třeba kuřáci a ožralové si dělají z výtečného prostředí to nezdravé a pak jsou náchylnější k nemocem, které vůbec s plícemi a játry nesouvisí. Když se rozhodnou léčit a přestanou kouřit a chlastat, jedou do lázní, kde je zdravěji. Někdo se i odstěhuje jinam a změní život (film Kozy léčí), když mu prostředí, kde žije nevyhovuje. Jiným se tam daří dobře, někomu ne. Tak se odstěhuje.
Stejně je to u včel, u vás je buď nezdravé prostředí anebo spíš geneticky mizerná - dlouhodobou příbuzenskou plemenitbou upevněná neodolnost vůči HVP a to bude souviset s i s ostatními vlivy. Jste nešika a smolař, ale jenom vaše chyby to, co se vám už několik roků nedaří, nemohou být!!!!
Zkuste paralelně k tomu, co máte, sehnat včely odněkud zdaleka, kde není oslabený gen. Znovu si ne že přečtěte, ale NASTUDUJTE SI ZNOVA a hlavně pochopte vše o “chlebovém kvásku”. Možná si odněkud koupíte včely s tím “kouzlem” a vše se srovná.
Připomenu, Tom4 přestal psát, ale když měl úhyny, padlo mu vše, co nebylo ode mě. Bohužel mu padly i nějaké ode mě, patrně se “nakazily” neodolností od místních včel. Všichni jeho sousedi moří včely kyselinami a když léčili správnými prostředky, tvrdou chemií lečili kdy je napadlo a v dávkách taky jiných než měli. Pak jejich včely nesou neodolnost. Ale pozor, poslední dva odstavce jsou jenom MOJE NEOVĚŘENÉ DOMNĚNKY.
Letos je u mě zajímavá věc. Rámky nejsou zcela zavíčkované, med odebíraný tento víkend je zavíčkovaný jen asi ze 60% a přesto se vlhkost nedostala nikde nad 18%, většina je pod 18 a docela dost pod 17%. Co je ale velmi zajímavé, jinde to tu nedávno zmiňoval Goro a já to moc nepochopil, že za nějakých podmínek včely nedoplní buňky a tudíž nezavíčkují, ale med má vynikající vlhkost pod 17, ale i pod 16%. Tak u mě to nastalo letos. Pozoruhodné také je, že je často med z nezavíčkovaných rámků “sušší” než z těch dokonale zavíčkovaných.
Musí být nějaká nepatrná snůška, protože med vytočený včera je nepatrně tmavší než před týdnem, něco k čistému kvěťáku asi přidaly. Je také chutnější.
Hlavně ihned napravte to, co obsedá 4 rámky a má na VŠECH ČTYŘECH PLOD!!!! Jestli nemáte souši, dejte M na každou stranu. Nebo rámek pro VS.
Že hučí, ok, ale nejprve se dělá zkouška přidáním vajíček a minilarviček, někde se vezme celý rámek s otevřeným mladým plodem a když nemají matku, do dvou dnů, pokud tam byli malincí červíci, narazí nouzáky. Pokud by byla jen vajíčka, počítat umíte, nouzák dělají obyčejně na dvoudenní larvě.
Pozorně si několikrát přečtěte co říká Goro, jednejte podle toho a u vědomí info, které jasně říká. A nepřehlédněte, že taky říká, co se dělat nemá!
-------------------------------
Zatím je vytočeno v průměru 24 kg na vč a není vytočeno posledních 5 vč, z toho 3 “koně” a ty jistě dají nad průměr. Počítám to včetně lazarů, které nedaly ani deko a tak mám taky vč, která dala 40 + kilo jarňáku. A píšu kvůli ultralazarům, které je lepší vysířit, jak se většinouvě soudí. Zjara jedno takové nemělo matku, po přidání plodu sice narazily 2-3 nouzáky. Ale malinké, nijaké, neměly sílu a nebyly tam už silné včely. Došlo mi to, přidal jsem odněkud rámek s líhnioucími včelami se včelami, co na něm byly a rámek s velmi mladým plodem se včelami, co na něm byly. Udělay si pěkné vypasané nouzáky, matka se oplodnila, posledně a dnes daly dohromady 20 kilo medu. Mohly být vysířené.
Nechám na každém jak to vidí. Měl jsem dva abonenty, co bylo lepší vysířit, jeden nedal nic a vyrojil se, ale žije, panuška se jistě oplodní (nelezl jsem zatím do toho) a tak bude nové vč s mladou matkou, jen med nedaly. Za mě se ta vícepráce s pipláním ultralazarů vyplatila. Hlavně nejsem západní (nebo i náš) nenažraný kapitalista a snad mě i baví pomáhat slybému, mám z toho radost a každý může o efektivitě vykládat co chce, já vím svoje.
Je potřeba upřesnit o nový letošní poznatek metodu Blaník.
Dva poznatky. Možná by to i pasovalo do vlákna axiomy, kdy jsem autorem těch axiomů já sám.
Především se mi zdá, že dogma (můj postulát), aby matka nešla po přidání prvního medníku klást nahoru, že je třeba dát z 10 rámků doprostřed 6 mezistěn, neplatí. Vyzkoušel jsem jen dvě, ale také vůbec žádné M a jak u 30 tak u 24. Nešla tam klást ani jedna, jen kde jsem nepohlídal díru (kde mohly postavit trochu trubčiny, i třeba jen 5-10 buněk) a nebo zparchantělé buňy nad DL polorámku, tam udělaly řadu trubců, i jen jednotlivé bňky a matka zase odešla do VN. Ani jediný případ dělplodu v medníku.
Resume:
Když je TLumič velikosti 15 (u 11 jsem na vážkách) a je včas přidaný - nejlépe už v září vloni, není do medníku potřeba dávat ani jedinou mezistěnu a matka tam klást nebude i u měr 39x30x11 a i u 39x24x11. To je velký posun proti původní teorii provozní metody Blaník.
No a druhý poznatek je, že když je TL výrazně nižší než základní vysoká míra, například pro 30, ale i 24 je výška TL NN 15, není pravda, že je 39x30x11 + TL 39x15x11, což je v úhrnu 193 dm2, moc! Osvědčilo se to a u TL výšky 11 si nejsem tak úplně jistý, že je to dost vysoké = objemné
Samosebou budu zkoumat, zkoušet a porovnávat s lety minulými dál, pokud budu schopen a zdráv. Bohužel jsem se nedostal k ověření, zda by ve funkci TL fungoval i VN 24 například, rád to přenechám jiným. Velmi o tom ale pochybuji, mám za to, že stěžejní je výrazný rozdíl výšek plástu mezi VN a NN.
A ještě třetí poznatek. Jestli je vč nepodtržené a zdravé, neoslabené nějakým stresem, nevadí ani věnce zásob nad plodem na vysokých rámcích, medníky obsadí dokonale a medují do NN a u některých věnce na rámcích VN zmizí, u jiných ale nezmizí a stejně včely medníky obsadí a plní stejně, jako když věnce nad plodem nejsou. To je také skvělé zjištění, jen je třeba víc let aby bylo jasné, zda je to zákonitost a nebo se povedlo jen letos.
Na předchozí Gorův rýpanec nehodlám nijak reagovat. Orel much nelapá.
Tak dnes píší, že celý GD začal podvodem, přišlo se na to, “modely” neplatí, byly vadné a “žily si vlastním životem”. Ale nikdo nebude potrestán, nikdo neodvolá kraviny jako elektroauta ani větrníky a a ani emisní limity spalováků a další zrůdnosti, třeba štítky budov a další buzerace. Ne, nic se nezruší, i když to je od začátku prokazatelná vědomá lež. A jede se dál a naopak se musí přitvrdit, protože dekarbonizace je potřeba.
Po shlédnutí páně Märsova videa sem dám popis, jak získat v systému Blaník polorámky do medníku, tedy rámky s plásty. Lze dát jen M. Ale lepší je dát aspoň dvě souše na kraje. Jsou dvě možnosti. Pro každou je ale nutné zužovat.
Zužováním se “zbavíme” starých souší. Do medníku v Blaníku má být pouze panenské dílo. Když ho ale nemám, nějak musím začít.
Ve vlákně s videi jsem před chvílí popsal, jak se dá rámek přeříznout, přibít SL a mám polorámek. Doslova na koleně přímo u včel to trvá asi 3 minuty, pomocí cirkulárky precizněji a rychleji. Ale musím mít tu, třeba i starou souši!!!
Jde to ale i jinak. Třeba vysoký SR se udělá tak, že se vyřízne stará souše a nechá ce půl cm díla nahoře. Na tom začnou stavět divočinu.
Plást se ale dá rozdělit a vložit do “suchých” rámků a zajistit bavlnkou s názvem Perlovka. Nesmí to být nic jiného, včely to musí po pár hodinách vykousat a vyházet z úlu a před tím, než se jim to podaří, přistaví pruhy souše do louček. Z jedné staré souše mám opět dva polorámky.
Stalo se mi, že jsem neměl souši 30, ale jen 24. OK, vyřízlou souši napůl, do louček pro rámek 15 tak, že leží na spodní loučce, která v Blaníku MUSÍ být bezpodmínečně široká 25 mm - pak totiž neprostavují mezeru mezi patry. Na SL leží pruhy plástu dobře a aby se nevychýlily, než nahoře včely dostaví divokou dělničinu, opět se to musí zajstit bavlnkou. Ne nití, ne špagátem a rozhodně ne drátkem! Ale údajně fungují tenké gumičky a ty prý včely taky překoušou a vyhodí, ale nemám to vyzkoušené.
Že pak není medník 100% panenský? No není, je snad v klasice a NN systémech (ne u Gora) snad med v panenském? Prostě první rok poslouží toto a příští rok už nebude problém.
-------------------------
Tady další můj letošní pokus:
Zredukoval jsem vč z loňských víc jak 40 na 30. Mám nadbytek panenského díla pro medníky. Tak jsem zkusil nedávat tolik M v prvních mednících a v některých jen souše, v dalších dávat jen souše. Čekal jsem, že matky zakladou některé panenské souše v mednících. Nezakladla to ani jediná!!!!!! Proč? Protože mají dole TL a letos ta vč, která toužila mít víc dělplodu, ho prostě dala mezi trubčí plod do TL a do mendíku už pak nemá důvod jít. Tedy pokud to není masařka Singer!
Proč letos matky kladly dělničinu v TL? Protože TL byly vystrojené od podzimu a tudíž je obsadily dřív. Ne ale všechna a ani ta vč, s TL až jarním, také v medníku nekladla.
Moudro mého mistra v učňáku:
"Klucí, můžete bejt úplně blbí, ale musíte si umět dycky poradit!"
Moc vám nerozumím, hlavně to s velkým počtem nástavků.
Ale nad “přednáškou” pana Märse mi zůstal rozum stát kvůli jeho bludům a nesmyslům. On vlastně, podobně jako Sedláček, nějak zamrznul v českém včelařském středověku. Tímto videem, protože má daleko větší dosah jakékoli a jakkoli hloupé video než sebelepší text, tak tímto autor vrací českou včelařinu asi o 40 a víc let zpátky, jistě se najde hodně jeho nadšených obdivovatelů, charisma mu nechybí, navíc je to hezký chlap a umí se kultivovaně vyjadřovat. Vůbec ale nepochopil, kam se mezi dobou Dadanta, Blatta, Roota a daších mezitím posunul svět. Pan autor fantazíruje o práci celými nástavky, i když to tam tak jasně neřekne ani jednou, jen velmi kritizuje Dadantsystém slovy, že se v tom musí “harabt” po jedntlivých rámcích. Svatá prostoto!!! To je právě ta největší výhoda. Taky vůbec nezmiňuje zužování a nač tolik oddělků, nejméně 4 z každého včelstva? To pan autor asi upad!!
U některých llidí, pan Malina je důkazem a jeho předvčerejší fantazírování o vylákávání včel do medníku pomocí nízkého rámku zaplodovaného v plodišti, dělají lidi jako autor tohoto videa velmi špatnou službu, vracejí vývoj zpátky. Bohužel se najdou i “myslirtelé”, že to takovýmto autorům baští a věří.
Autor se netají v jiných videích, že má časté podzimní, zimní, ale i podletní úhyny a bere to jako normální. Tak já tvrdím, že normální by mělo být včelařit tak, aby úhyny nebyly nikdy. A komu se to ZATÍM nedaří, musí všemožně usilovat, aby mu vč nehynula a když se nezadaří, stydět se za to a hledat příčinu a odstranit jí. A ne to brát jako normální. Ti nejtupější pak říkají, že dělají selekci a šlechtí včelu na varroaodolnost. Nějak se jim to přes 40 let nedaří, řekl bych a tvrdím, že se to nepodaří nikdy.
No a dorazil mě tvrzením, jak nesmyslné je mít medník, že není přesně půlkou vysokého rámku. Stejně ohromená byla moje maminka v roce 1984, když jsem prvně použil jako medníky k úlům 39x24 NN 39x15. Až militantně a velmi bouřlivě protestovala a po pár letech uznala, že to byl chytrý tah. Akorát, že maminka byla ročník 1920, kdežto pan Märs je mladý chlap a měl by mít modernější názory. Sečtělý je dost a historii vývoje systému Dadant zná líp než já, klobouk dolů. On spíš umí líp hledat na inernetu, já to předpotopně nosím v hlavě. Přesto vůbec nepochopil prazákladní princip systému Dadant - třeba jeho desetirámková varianta je čistý paskvil, který neřeší nic a už vůbec panu Märsovi zůstal úplně utajený celý potenciál systému Dadant.
No a úplným vrcholem, to jsem se dokonce pousmál, je jeho bohorovné tvrzení o titěrných rámcích vysokých 12 cm. Já mám 11 a právě díky xxx jeho typu, kteří tuto hloupost tvrdili už před 40 lety, jsem si je, ke svojí škodě, nezavedl dřív. Já mám dokonce jen 39x11 a spolu s Tomem4 si je nemůžeme vynachválit, mají jen výhody a ani jedinou nevýhodu. Co má Tom4, protože si naběhl na Sedláčka, tak NN 39x17 a dnes hořce lituje, je to těžké, ničemné a včely to obsazují nerady, obecně platí, že čím nižší medník je, tím raději ho obsadí. BEZ PLODU!!!! Proboha pane Märsi, až půjdete okolo kalendáře, mrkněte jaké je století!!!!
Možná že jsem si to neměl pustit vůbec, nebo to vypnout když tvrdil, že nelze dát NN medník jen z mezistěn. Ukázal bych mu to.
Ale, on ukazuje idiotské pleckaté rámky. Proč idiotské? Třeba proto, že z vysokých nejde udělat tak snadno nízké. Já vyndám mezerníky a opatrně na cirkulárce odříznu polorámek o sílu SL menší, aby po jejím přibití byla požadovaná výška N rámku. Spodní část jde na vytavení, ale i z ní jde udělat polorámek. Přeříznutím vysokého rámku, třeba ruční pilkou a plást nožem přímo u včel na včelnici jde udělat z jediné souše dva polorámky a do medníku nemusí jít samé M. Mít v autě ůilku a lioučky by měla být samozřejmost, stejně jako hřebíčky, kladivo a kleště.
Naopak, M v prvním medníku uprostřed jsou pojistkou, aby matka nešla klást nahoru a já dlouhodobě řeším, že mi vč staví moc nízkého díla a to mi přebývá, že každý rok vyvářím velkou část panenských bezvadných rámků. nejde mi o to že staví a hloupí myslí, že stavba je na úkor medu. Mě vadí zbytečná práce s přířezy, vylepováním M a pak “recyklací”, přičemž medníkové panenské dílo, když neprojde TLumičem, vydrží v perfektním stavu roky.
Na druhou stranu, když mi bylo jako autorovi videa taky jsem ještě neuměl a nevěděl co dnes a tak má pan autor velkou šanci prozřít a pochopit to. On totiž něco dělá a myslí u toho a tím má šanci na to přijít. Ti, co jen bez myšlení přejímají něčí nápady a nepídí se po tom PROČ věci fungují a jak, a hlavně JAK to zlepšit, ti šanci nemají ani kdyby žili 200 let.
Pro následující sdělení je asi nejvhodnější toto vlákno, postupný růst včelstva po zimě je u zjištěného stěžejní.
U části vč jsem vystrojil pro jaro TLumiče už kolem půlky září. Místo dělničáků k celkem 4 trubčím - jeden hotový uprostřed + 3 SR přišlo 5 - 6 polorámků s tuháčem z roku 2024. Toto mám vyzkoušené roky, jen nikdy nebylo k dispozici tolik rámků s medem nebo zásobami, aby jich vč mohla dosta tolik. Ale tím, že jsem měl medu tolik v na podzim vystrojených TL, nespotřebovaly všude věnce zásob nad plodem.
Ukázaly se dvě věci. Běžný raketový jarní rozvoj v Blaníku byl ještě dynamičtější a lepší díky tomu, že vč nestrádalo ani chvilkovým nedostakem zásob, kte kterému vždy dochází. Jenže toto pozitivum má i stinnou stránku jak píšu v předchozím odstavci. Nezmizely věnce zásob nad plodem a hrozila neochota obsadit medník. Reálně to hrozí, každý si to myslí, vysvětloval to tak i pan kolega Goro.
Řešení.
Proto pan Malina teoretizuje, že by dělal kouzla s plodem v NN, aby vylákal včelstvo k obsazení medníku. Komentoval jsem jeho záměr negativně a zde dávám vysvětlení důvodu. Ovšem vysoce cením a chválím, že o tom pan kolega uvažuje a vymýšlí řešení.
Jak dokládá moje vlákno o sběrném medníku, reálně to hrozí. Ovšem letos jsem to měl snad u všech 30 a dokonce i u části 24. Tak jsem sběrný medník udělal jen 1+1, tedy jednu třicítku a jednu 24 a zbytek nechal osudu. Výsledek ke dnešku?
Medníky přes věnce zásob neobsadila jen 2 ultramizerná vč, o kterých jsem jinde tento týden psal, že by bylo rozumnější taková nedochůdčata hned po zimě sířit a nebabrat se s nimi. Jedno z nich se navíc “za odměnu” vyrojilo aniž by obsadilo medník.
Takže pane Malino. Váš nápad nechte jako krajní řešení, spíš jim víc věřte a nebojte se neochoty obsazovat medník, obsadí ho, pouhé 2,5 cm není 4,7 cm, mohlo by to perfektně fungovat. Aby se nakonec neukázaly ty 2,5 cm jako výhoda proti světovému dogmatu výšky VN 30 cm! Vývpoj se nezastavil a je potřeba experimentovat pořád. Navíc když bych já šel do míry Superjumbo vysoké 32,5 (pohrávám si také s myšlenkou opět oživit Sedláčka 34,7), pak bych ale dole vynechával prostor, tedy bez mezistěny, řekněme 3-4 cm, aby si tam stavěly co potřebují, tedy TLumič na každém vysokém rámku. Možná by úplně stačily právě ty 2,5 cm.
To řešení TL na každém rámku má výhodu a velkou nevýhodu. Výhodou je, že se nikdy nemusí zvedat VN, ani jedinkrát v roce. Nevýhodou pak to, že dospod nelze dávat KK s cukrem, medem kvěťákem a nebo melecitozou = tuháčem. Protože vždy část úlů zůstane v režimu klasiky a žádný nebude mít dno přišroubované napevno, pomocí zvedáku a nebo někoho (mladý samosebou sám) by se VN dal pořád zvednout a podsadit KK s čímkoli.
U D-B udělám jen to, 12 velkých rámků je dost a dost, že u tohoto úlu nezruším vysoký trubčák. Bude jeden na konci plodiště + trubčina na po jaru ořezaných dolních rozích. Bude to na chov trubců bohatě stačit a současně bude dost prostoru pro plod dělničí. Na 10 rámcích Superjumbo by to mělo fungovat velmi ppodobně, jako na 12 rámcích D-B.
Pokud se ptáte mě tak
1 -
Netuším, myslím, že to nerozdýchá. Zaprášení pylem je taky něco jiného, asi jako byste vy byl obalený v mouce nebpo drti ze skelné vaty třeba, dřevo je z vláken a prach z něj se bude hodně podobat tomu sklu. Zmizela, asi někam zapadla nebo jí sebrala sýkorka nebo jiný opeřenec, třeba rehek, červenka - čermák a podobně.
Tady je třeba ale vědět, co si lidi drtivě neuvědomují. Včela dýchá opačně než my. My máme hrudník splasklý a pomocí svalů ho nadýmáme a tím nasáváme do plic vzduch, výdech jde pak samočinně tím, jak se hrudník vrací samovolně do původní polohy. Včela to má opačně!!!! Ona má ve vzdušnicích mezi pláty (tegrity) zadečku trvale vzduch a musí ho násilím vyfouknout tím, že pomocí svalů tegrity po sobě teleskopicky kloužou a zadeček se nenadýmá, nýbrž se protahuje a zkracuje. Tím se zmenší objem, vydýchaný vzduch je z těla včely pryč. V tu chvíli včela tlak svalů povolí a zadeček samočinným návratem do původní polohy nasaje do vzdušnic nový vzduch. Navíc včela, pokud si to dobře pamatuji, nemůže zadržet dech, člověk ano. Z toho já dedukuji DOMNĚNKU, že včela si nasaje špatné věci do vzdušnic jen tím, že dýchá a nemůže se tomu vyhnout. Jistě tomu částečně, na větší zrnka prachu, funguje její celotělní ochlupení, podobně, jako jemné chloupky v našem nose, ale menší frakci, která projde “lesem” jejího ochlupení, prostě vdechne.
Na druhou stranu jsem četl, že se roj usadil v komíně, kde je neskutečně mnoho ultrajemných sazí a včely v tom umí žít. Otázka jak dlouho a jak se jim v tom daří.
2 - Ano, pošetilé pokusy se dělaly a nikam to přece nevede z jednoduchého důvodu. Nenapadlo by mě nikdy, že by včela medonosná byla šlechtěná na sběr medu, to si asi neumím představit. Ale co není šlechtění, nicméně je to prazákladní práce se včelstvem, je přemisťování rámků v plodišti. Rámky nestejně široké by tento úkon znemožňovaly a tudíž by se nedalo včelařit s tak zvaným rosběrným dílem. To má kromě funkce rosběrnosti také tu druhou a snad ještě důležitější funkci, že jde měnit pořadí rámků, rámky posilovat jiná včelstva, dělat oddělky z takových rámků, kde je určité stadium plodu, v jiných jen zásoby a jiné jsou třeba jen prázdné souše, a tak dále.
Oddělěk. Co to je? Základ nového včelstva, které má v plodišti 9 rámků zastaralý a překonaný Tachovák, přes nedostatečných 10 rámků Langstroth, přes optimálních 11 rámků české délky rámku až po 12 rámků míry D-B. Odd je obyčejně jediný rámek s plodem + včely sklepnuté z dalších dvou rámků, rámek se zásobami a trochou vody a SR. Jak odd postupně roste, postupně se mu přidávají rámky až ovládne celý prostor úlu. Jak by se toto dělalo s nestejně širokými rámky? Tvorba oddělku by byla nemožná tak, jak se to běžně, velmi levně a efektivně dělá.
Hlavně by to bylo zbytečné, včela se velmi snadno přizpůsobí. Co může udělat včelař je, přiblížit se přírodě a přirozenému česnu tak, že jej udělá v rohu a ne uprostřed jedné stěny. Třeba toto drtivé většině včelařů nejde vysvětlit. A tak dále. A vůbec těm duševním velikánům nevadí, že by včely samy od sebe tak nikdy nestavěly. Zrovna tak dělají očka, ale včela by se sama nikdy - roj - neusadila v dutině, která by měla víc otvorů než jeden. My jsme zvyklí na přirozený tvar dutiny ve strromech - kulatý půdorys, ale včely umí žít v hranaté skalní rozsedlině například, v hranaté dutině stropu, ve zdi a podobně a i v členitě dělených prostorech (můj pokus s děleným medníkem z letoška). Včely by se také nikdy neusadily v dutině beze dna, což je vlastně úl s plně zasítovaným dnem bez plného dna pod sítem. A tak dále.
Včely by se nikdy nezabydlely nikde, kde by byl paroprodyšný strop. Ovšem toto tak docela neplatí a tady dám svojí příhodu. Je potřeba vědět, že roj se usadí v dutině, kde pod strtopem je díra, většinou po vyhnilé větvi nebo od datla asi 15-50 cm a dolů může být kolmá dutina bez průvanu a světla i několik metrů.
Co se mi stalo. Koupil jsem v r 1983 maringotku, kterou postavili vesničtí mládenci na kšeft, nevčelaři, z materiálu jaký měli. Úly ležely na líhách z nesmyslných trámů, krokví 10 x 14, ale naležato. Tudíž mezi nimi bylo celkem málo placu. V maringotce do otevření okenic byla téměř tma, určitě žádný průvan.
Na volné pozici, kde nebylo včelstvo, jsem provizorně odložil prázdný VN s vytočenými plásty, přikrytý jen kusem vyřazeného mokrého froté prostěradla, tedy průdyšnou věc a pod nástavkem vlastně dolů pokračovala dutina. Mohly k tomu z venku zlodějky, já na to zapoměnl a odjel, česnová štěrbina přes celou maringotku nebyla nijak zadělaná. Pátračky to našly, možná po dokonalém vylízání zlodějkami - byly to plásty po vytáčení, to jsem ještě vytáčel vysoké zakladené plásty. Musely docela krkolomně, česnovou štěrbinou a podlézat okraj tenkostěnného celomedníku více méně v prostředku boční stěny VN a celkem daleko od díry ve stěně maringotky, víc než 25 cm. Česno měly tedy neúměrně veliké, ale dost lomeně nepřímé, ale jak by ho hlídaly nevím, neuhlídaly by ho.
Podivnější bylo to froté. Sice téměř tma - kromě té česnové štěrbiny přes celou délku maringotky, ale co ta prodyšnost? Už tehdy jsem byl přesvědčený, že strop prodyšný být nesmí. Proto jsem pořád roj zakrýval tím froté, co s tím udělají. Po konzultaci s mámou, ta tvrdila, že to tak zapropolisují, že to bude neprodyšné. Přesně to se stalo. V zimě by tam zmrzly (jistěže ne).
Mám tu vlastnost, že každou svojí chybu nějak využiju k vyzkoušení nebo ověření něčeho. Avšak tak inteligentní (taky mě nikdo neplatil a neplatí) abych takový pokus vymyslel a zrealizoval, já nejsem. Ale když už se stane nějaká nezamýšlená situace, nebo chyba, většinou to využiju a udělám z toho nějaký pokus, aby se pořád naplňovala odvěká moudrost, že vše zlé je taky k něčemu dobré.
----------------------------
Včely se dají chovat v čemkoli, asi i v plechovém sudě, kameninové nebo betonové trubce atd. Na různých mírách a taky bez rámků s dílem divokým. Jediný rozdíl je efektivita, kolik práce a dalších nákladů : jednotce množství medu. Teď se moderně říká cena vs výkon. A já tvrdím, nevymyslel jsem to já ale jiní, že systém Dadant znamená na jednotku medu, tedy kilo medu nejmenší náklady a nejmenší potřebu práce. Jediné, co Dadant limituje, je fakt, že se v cizině v drtivé většině nevčelaří hobby systémem, kdy to dělají lidi s láskou a nemusí a tudíž o včelaření přemýšlejí. V průmyslovém chovu včel majitelé jsou vždy jen tupí kapitalisti, obyčejně včelám nerozumí a tu práci dělají zbyteční budižkničemové, kteří se nehodí k ničemu, nekvalifikovaní nádeníci. Stejná třída lidí, jací se dřív (i dnes) v USA uplatní jen u krav, tedy kraví chlapci = cowboyové. Dnešní západní včelařský dělník je vlastně beeboy. Tomu se nedá vysvětlit nic, nemá čím by to chápal a není nikdo, kdo by mu něco vysvětlil, majitel je úplně blbej, jeho kvalifikace je, že je bohatý. A tak je pro západní profesionály problém s obměnou vysokého díla v Dadantu a to i při dvanácti rámcích. Jen kvůli tomu, té obměně vyspokého díly a dokonce i jen jedenáctirámkové české klasiky jsem napsal článek, který je tady na CHZ o obměně díla v systému Dadant.
-------------------------
Příklad tuposti kapitalistů:
Na přednášce mladého člověka, který se dal najmout na N Zélandu na 4 roky jako včelařský nádeník, toto.
Nemění tam vůbec dílo, mají 100% jen Lang 1/1. Včely staré plásty vykusují a znovu staví. Ovšem nevykoušou dna buněk a tak plásty neúměrně tloustnou, až to nejde použít, ale to trvá mnoho let. Včely jsou z krátkých buněk maličké. Mládenec se majiteli pokoušel vysvětlit, že je třeba dávat mezistěny a že i rámky mohou být zdrojem nákaz (měli tam dřevěné). Prý nemá se zdravím včel problém a nač nákladně měnit dílo, když si včely poradí samy zadarmo? Uslyšel až na argument, že větščí včela má také větší volátko a tudíž logicky za stejný čas přinese víc medu. Nutno podotknout, že za 300 kg manukového medu tehdy, asi před 15 lety, byla dle tvrzení přednášejícího nová tehdejší Fabia. Vč tam za sezonu vyprodukuje kolem 100 kg medu, z toho manukového nejméně 30 kg. Jestli si to 15 let pamatuju přesně, tady si nejsem úplně jistý, popravdě mě moc výnosy v cizině nezajímají, protože tady jich nelze nikdy nijak dosáhnout.
Toho člověka znám od jeho dětství, ukázal nám diapozitivy i vzorky ledasčeho, věřím mu absolutně. Utvrdil mě v tom, že na Západě žijí včelařští idioti. Tam se já nemám co naučit, JÁ NE!!!!