Příspěvky uživatele

Trvalo mi dost dlouho než mi došlo, co myslíte pojmem vyšší česno a nejsem si jistý, že jsem na to přišel. Vy tím asi myslíte Horní Česno - HČ. Vás patrně mate, že není úplně nahoře. To ani v dutině stromu není. Zopakuji dutinu. 

Vzniká nejčastěji vyhnitím vnitřku stromu od u kmene uražené větve, nejspíš pádem sousedního stromu. Suk vyhnije, do kmene se jím dostává voda a vzduch a protože voda nahoru vzlíná a neteče, kdežto dolů stéká gravitací, zpráchnivělý vnitřek kmene zamoká dolů víc, než od suku = díry nahoru. Pak bude od díry dutina dolů vždy hlubší, někdy i několik metrů a někdy až k zemi. Nahoru ale dutina bývá stěží víc jak 15-20, možná max 30 cm. Tudíž to v přirozené dutině nikdy není tak, že by horní okraj díry - česna byl přesně v rovině stropu. Rozumíme si?

Tudíž já pojem HČ chápu tak, že to je každé česno, které není přímo v rovině dna, přesněji, když dno není přesně v rovině spodku česna. A to bez ohledu na to, zda je česno málo výš, vprostřed a nebo úplně pod stropem, je to vždy HČ.

Ale zopakuji důvod? PROČ dělat česno výš, než je rovina podlahy úlu - dutiny? Jediným smyslem pro mě by byl hermeticky uzavřený sklípek s CO2, kde  se ho dokáže nahromadit až 10 % z objemu vzduchu, přičemž normální obsah CO2 je 0,03-0,05 %. Sklípek pak je doslova plynová komora, kterou roztoči a jiní paraziti nepřežívají, včely ano. To jsme si tu už několikrát vysvětlili. Ale protože už VD není problém a dá se s ním včelařit a ve správně konstruovaném úle při správné provozní metodě se ani nemusí nijak léčit, tak proč si komplikovat život HČ?

--------------------------------

Na vaší fotce se mi zdá očko uprostřed stěny ve funkci HČ? A česno uprostřed při SS, když má být u strany? Tohle třeba já považuji za daleko důležitější detail, než jak vysoko ode dna česno je, tedy jestli je u strany. Nejnesmyslnější česno by bylo uprostřed stěny.

ALE. Všem doporučuji si dobře všimnout absolutní čistoty HL rámků na první fotce kolegy coma!!! Takto to má vypadat! Stejně čisté musí být i spodky spodních louček.

Nezbrojím proti ničemu, nanejvýš brojím, ale byl to jistě překlep, jen se snažím věc odlehčit.

Uvedl jsem to tak, že mladí nečtou a jinde mnohokrát tvrdím, že i když čtou, stejně nechápou. Tak vám dám moje sdělení v kurzivě a ještě tučně, tam je odpověď na vaši otázku, co dělám proti mikrovlnám i jiným zhoubám. Obecné, co dělám proti zlu je ta moje citace, konkrétní je třeba to, že tady nemlčím. 

A speciálně pro vás ještě podtrhnu stěžejní pasáže:

Jen připodotknu, příroda nezná bezvýchozí situace, ve vesmíru vždy existuje východisko. Jde jen o to, zda se to majitelům zeměkoule hodí nebo nehodí do krámu. I s obnovitelnými zdroji by se dalo skvěle žít, kdyby se výzkum a vývoj napřel nikoli na tvrzení, že škůdcem je člověk a je nutné ho dusit stále větším útlakem, daněmi, regulacemi a omezeními, ale naopak, když by se byznys soustředil (byl státem donucen) na výzkum, jak se všemi vymoženostmi pohodlně žít.

Vrcholem idiocie a cynismu je hasič, který zapaluje domy, aby ukázal, jak chrabře umí hasit. K smíchu? Ekodebilové udělají větrníky a v jejich důsledku ve zbytku střední Evropy neprší + další důsledky a to všechno kvůli Planetě. To nemá chybu, tak urputně chránit dítě, až ho sama ochránkyně udusí v náručí, to už někdo napsal jako děsivou baladu, že kam se hrabou Grimové.

Zelení magoři tak chrání planetu, až nás zničí nejenom ekonomicky, ale doslova fyzicky. Už se to děje. 

Vám ale pane Malino děkuji, že jste si článek přečetl a zamyslel se nad ním. Díky, to chci, to mi stačí, aby mladí o věcech uvažovali a ne jen brali zvyšující útlak jako neměnný fakt.

Tak toto vlákno pohřbila cenzorka. OK, obnovím ho, cenzuře se nebude líbit.

Kdysi jsem, je to tak 18 let, kdesi napsal a byl jsem za blba, že když se větrům do cesty postaví sběrače energie, bude to mít dva důsledky. Jednak déšť spadne v místě odběru energie a vítr pak nedonese srážky do vnitrozemí v dostatečném množství, jednak o to zuřivěji se pak budou potenciály snažit vyrovnat (bouřky bez deště byly za celý můj život do asi 20 let asi jen dvě nebo tři). Výsledek je tady, neprší a začaly tu supercely, tornáda, jevy, které naše krajina a Evropa neznaly. Ale primitiv obsáhlejší článek, když je delší než 3 holé věty, nazve grafomanskými výlevy a tak se nedozví nic podstaného. On ale stejně obyčejně nemá čím chápat sdělované a tak většina jednoduchých nic nečte a chce jen jako afričan z džungle piktogramy a z pohybujících se obrázků je úplně unešený. A když tam nějaké hlavy mluví, je v Nebi. 

Těm, kdo ještě mají čím chápat věci kolem nás, doporučím následující článek. Kde nepřehlédněte, kdy naposledy u nás pršelo dostatečně a proč, v důsledku čeho. V článku máte odkazy na nezpochybnitelné zdroje, i když by někdo zavile odmítal médium jako jsou PL. A dokoce i na zdroje tak věhlasně spolehlivé, že se něco musí začínat dít, když už i taková média o tom přestala mlčet. Vše najdete zde:

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Kdo-seje-vitr-sklizi-sucho-Aktivistka-o-dopadech-vetrniku-795514

Tvrdím, že přesně takto za pár let dojde k tomu, že se už začne oficiálně přiznávat zhoubný vliv mikrovlnného záření, kdy mobily jsou jen jeho menším zdrojem.

A takhle tady žijem…

------------------------

Jen přiipodotknu, příroda nezná bezvýchozí situace, ve vesmíru vždy existuje východisko. Jde jen o to, zda se to majitelům zeměkoule hodí nebo nehodí do krámu. I s obnovitelnými zdroji by se dalo skvěle žít, kdyby se výzkum a vývoj napřel nikoli na tvrzení, že škůdcem je člověk a je nutné ho dusit stále větším útlakem, daněmi, regulacemi a omezeními, ale naopak, když by se byznys soustředil (byl státem donucen) na výzkum, jak se všemi vymoženostmi pohodlně žít. Co dát nenažraným kapitalistům ty peníze, které by vydělali za větrníky, jako odstupné (výpalné) za to, že nepostaví ty škodlivé větrníky? Kdysi panovníci platili tribut srá.ům - okolním panovníkům, za to, že je nenapadli a neničili jejich zem a nazývalo se to tributum pacis a tak nějaký poplatek nynějším srá.ům, jako třeba Tributum non faciendo (Tribut za nekonání) – Platba za to, že někdo upustí od aktivity, která by poškodila okolí.

Prostě jakési tributum ecologicum.

Jasně, že je lepší zlikvidovat šmejdy a vyhnat je ze země. To ale nikoho zjevně ani nenapadne, protože tzv demokracie je jen nástroj, aby tyhle šmejdy vyhnat nešlo. Je skutečně demokracie nejlepší možnost? Jen se ptám, samosebou řečnicky.

Ve skutečnosti poplatky odvádíme do EU, jen se to nějak míjí účinkem, EU nás nechrání, ale naopak přikládá pod kotel. V psychiatrické léčebně je větší a smysluplnější pořádek.

Volal mi kolega Tom4 a za tepla dám, čím mě inspiroval i čím jsem, jak říká on, inspiroval já jeho. Následující píšu hlavně pro uživatele coma.

Coma vrátil na přetřes otázku HČ. OK, já měl už za to, ač jsem HČ nevyzkoušeůl já, ale vyzkoušel Tom4, že je to uzavřené téma. Právě jsme se dozvěděl další fakta o HČ a dám jednu základní otázku: 

PROČ VLASTNĚ HORNÍ ČESNO?

Měl vzniknout svého druhu sklípek s jiným poměrem plynů, s daleko vyšším obsahem CO2 a to jen a pouze kvůli likvidaci či pomezení VD. OK, jenže VD už není hrozbou, jak už dokonce uznala část mejnstrýmu a jen se potvrdilo co jsem, patrně jako první v ČR, postuloval já a vlákno s důkazem o neškodnosti VD je tady na tomto foru. Tudíž pominul jediný rozumný důvod HČ a proto jsem se jím úplně přestal zabývat. Ale kdo si hraje nezlobí a Coma si to chce zkusit a tak Ok, zkoušejte pane kolego.

Ale!

Tom4 vyzkoušel dvě pojetí HČ.

1 - HČ stěhoval výškově tak, jak rostl úl. Takže měl ode dna TL, na něm VN 30 jedenáctirámek, nebo 24 10tirámek Lysoň. U 30 pak NN ve funkci medníků polonástaavky 15 nebo 17, u 24 pak VN jako medníky. Žádnou mřížku. 

Začalo to tak, že měl HČ na horním okraji VN. Vždy když přidal medník, octlo se česno stejné velikosti o 15 cm výš. Včely se s tím srovnaly téměř okamžitě, žádný problém. Teorie s plodem nejblíž česnu se Tomovi4 nepotvrdily, i když mřížku neměl, v mednících neplodovaly. Že v nízkých, OK, to jsem čekal. Ovšem že neplodovaly ale ani ve stejně vysokém a dokonce jen desetirámkovém VN 24 mě dost udivilo.

2 - Protože jeden pokus byl v úle 24 a zkoušel jen VN, a protože má nástavky z PS, včely si vykousaly samy HČ mezi prvním a druhým nástavkem a původní HČ, stěhované výškově podle přidávání medníků, opustily a přestaly používat. Zdá se tudíž, že nechtějí mít česno v úrovni stropu, ale v souladu s podobou drtivé většiny dutin ve stromech, kde je nad úrovní čsna ještě nějaký prostor nahoře. Ten plní medem a ne plodem, tudíž se potvrdilo, že když nejsou dole omezené a můžou tam stavět a klást, do medníků dávají jen med.

3 - Ovšem nejhorší nevýhodu a důvod úplně opustit HČ má Tom4 v jiném. Pokud je česno dole, trvá dlouhé minuty, než strážkyně česna zjistí, že je nahoře otevřený úl a trvá jim 10, ale i 15 a víc minut, než se přeskupí k obraně v místě narušení celistvosti úlu. Ovšem málokdy včelaříme tak dlouho a tak jsou včely v klidu a neútočí. Ovšem když je HČ, pak při otevření úlu se na včelaře ihned vrhnou strážkyně a je to takový masakr ve smyslu až hysterie vojáků - strážkyň, a to i u jinak velmi mírných včel, že ne, takto už nikdy více!!! To je hlavní sdělení dnešní asi hodinové debaty s Tomem4.

Pak je otázka zda budou nebo nebudou uklízet dno sklípku úplně zbytečná, HČ nedoporučujeme ani já ani Tom4. Tím spíš, že k HČ není žádný důvod.

-----------------------

Čím jsem zase inspiroval já kolegu Tom4 jsem dal už před pár dny o obměně vysokého díla v šestirámkovém D-B. Nikdo nijak nereagoval. Tom4 je z nápadu nadšený, měl dovolenou a tak to, co jsem vymyslel, nenašel a nečetl.

Jednou pro vždy. Já se tu neexponuji pro vás, vy mi nahráváte, já nějak reaguju. Někdo moje dobře míněné rady považuje za poučování, já nesděluji nic než vlastní, případně vyčtené a mnou nebo známými vyzkoušené věci. Kde se dopouštím domněnky, tam to uvedu. Navíc vy jste si začal jako trefená husa, i když jsem příspěvek vám neadresoval. Když je Lang tak skvělý a síta tak báječná, proč se pořád štětíte když někdo jasně napíše, že existují lepší úly a lepší metodiky?

Vy patrně jako byste měl nějaký mindrák a nebo věděl, že prostě obhajujete neobhajitelné a máte to za poučování. A taky by se dalo říct, že někdo se poučit dá, jinému nebylo shůry dáno aby byl vděčný, když se dostane k vědomostem zkušeného praktika.

Jestli vám na SL nestaví divočinu, i když je pod nimi 70 mm placu, jednoznačně chováte podtržené lazary, tak ubohé, že prostě spodní prostor neovládnou. Já se tu v 2 a půl tisíci příspěvků snažil vysvětlit, že nejlepších výsledků, téměř bez léčení, se dá dosahovat pouze se vč, která nejsou podtržená přílišně velkým prostorem a dokonce opakovaně varuji právě před tím nadměrným prostorem a jeho předčasným přidáváním. Že nemáte problém s úhyny, vlhkým medem a nemocemi, je pro mě záhada a v mých podmínkách by takový chov vůbec bez každoročních úhynů nebyl možný. Tady včelaři s vaším přístupem neznají chov včel bez úhynů, jenom se nesmysly typu Coloss snaží zjistit kolik který rok, kolik včelařů mělo jaké % úhynů. Ani je neapadne snažit se o nulovou úhynovost, nebo aby bylo úhynů méně. Já se snažím, aby úhyny nebyly nikdy žádné.

To je pořád dokola. Jako s vodou na vyvářku voští. To, že někomu vychází (jako jezdit nalitej a eště ho nechytli) vyvářet ve studniční vodě, není důkaz toho, že je lživé tvrzení o tom, že je na vosk zaručeně správná voda pouze povrchová. To, že vy nemáte probnlém při porušení většiny zásad neznamená, že je váš způsob nejlepší a bude fungovat vždycky a všude. Můj způsob zatím fungoval vždycky každému a když ne, ukázalo se, že něco porušil právě nějakým detailem, jaké náhodou a nebo přírodními podmínkami vycházejí vám. Kdo měl v Blaníku úhyny a vypustil ze své praxe kraviny, před kterými jsem varoval, nemá problém.

-----------------------

-----------------------

Javali. Je skvělé co píšete. Jen neříkáte nic jiného, než je ruská ruleta. Rozdíl je u mě v tom, že já se snažím přijít na to, PROČ jsou věci tak a ne jinak a jak se přiblížit k optimu, tedy aby byl klid, čisto a pořádek u všech vč a přiznávám, že ne vždy se mi to daří. Jiné to ani nenapdne řešit a berou to jako vy, že to je někde tak a jinde jinak. S tím já se ale nesmířím a budu pořád heldat optimum a nebo nebudu chovat včely. Pak bych byl u nich jen tupý statista bez snahy pochopit PROČ  se věci a dějí a JAK.

Langstroth nemá podmet vyšší než 20 mm, má ho PŘESNĚ 20 mm a nemá žádné síto. 

Sítová dna jsem viděl jen taková, že síto bylo v rovině spodku česna a prostor pod ním asi slouží k chytání měli (a případných VD) a je zahloubený pod rovinu dna. Proto je ASI tak vysoký, že se ASI do dna plánoval pylochytm nbebo nějaké další zařízení. Jinak nechápu, proč by byl prostor pod “dnem”, tedy pod sítem hluboký 70 mm. Jestli napevno zakryjete síto, které by mělo být LOGICKY v rovině spodní hrany česna, tedy v rovině dna, uděláte za A nízký podmet a za B je tam dutina na dvě věci, na ho.no a na nic. Pak ovšem netuším myšlenkové pochody, někoho, kdo si to koupí. A protože neříkáte nic o zábraně proti stavbě divočiny pod SL rámků, ani o stavební zábraně, soudím z toho, že pod spodkem SL vašich den není voolný prostor. Ovšem, že byste trpěl stavbu divočiny bych neuvěřil a tak proto taková moje dedukce a nikoli potíž se slovenštinou.

Nemůžu vědět, že ASI vaše dno má síto hluboko pod rovinou spodní hrany česna, což se tak zdá z vašeho vyprávění. Pak ovšem je tu další moje ASI stupidita, že nechápu, proč to tak někdo zkonstruoval a blbost u výrobce (to je ode mě ASI ta chyba) nepředpokládám a tak mě nenapadlo, že by síto bylo někde třeba 10 mm nade dnem a pod rámky bylo 20 mm normálního podmetu Langstroth + asi 50-60 mm nesmyslné dutiny pod úrovní spodní hrany česna.

Protože nepředpokládám, že by se to takto vyrábělo a už vůbec, že by si to koupil zkušený včelař, měl jsem za to, co jsem psal původně.

Protože se pořád, i ve svém pokročilém věku snažím učit, prosím vás o laskavost v podobě fotky vašho dna, protože jsem patrně nepochopil, jak je patrno výš, že si konstrukci vašeho dna neumím představit. Děkuji předem.

---------------------------------

Moje první dna s vysokým podmetem 70 mm jsem dostal od jednoho pána v r 1984. Měla stavební zábranu - rám z latěk 15x15 osově 25 mm soubežně s orientací rámků na TS, v případě použití na SS se rám - zábrana dal o 90 pootočit, zábrana byla zapuštěná o 8 mm pod rovinu spodku nástavku a tudíž i rovinu spodku SL rámků. Pod roštem - zábranou zbývalo tedy 70 - 15 - 8 = 48 mm. V prostoru bylo šuplíkové krmítko, které ale nedosahovalo k vnitřní čelní stěně dna, ale byly tam zarážky tak, aby šuplíkové krmítko s roštovým plovákem výšky asi 45 mm nešlo dorazit víc než 40 mm od čelní stěny dna. 

Krmítko byla hovadina, padala do něj měl a všechny nečistoty a krmení se kazilo, to jsem ještě bohužel používat hustý roztok 3:2 a některá vč to nechtěla brát rychle. Takže tam bylo šuplne na dvě věci a tak jsem šuplíky otočil vzhůru nohama a pořišla buzerace s mělí a tak jsem  vyhodil stavební zábrany = rošty. V tu ránu vznikl pod rámky podmet na většině dna, kromě štěrbiny u čelní stěny dna, na můlj vkus sice moc vysoký, ale dalo se, bylo to mnohem lepší než šupolík kde se hromadil bordel a řádil zavíječ. Ano,m z hloubky šuplíku včely bordel nevynášely.

Tehdy mi došlo, že je vysoký podmet kurvítko na dvě stejné věci, tedy na ho.no a na ho.no, včely v moc vysokém podmetu dělaly boule ze dna šuplíku nahoru a kraviny na SL rámků a to pak při přeskupení nástavků drtilo ve velkém včely, že jsem se přesvědčil, že každý podmet vyšší než 18 mm je jen pro určité povahy včelařů a já byl v té době velmi cholerický a nekompromisní.

Kdo se obtěžoval to dočíst až sem, ví genezi mého osvědčeného postulátu, proč nikdy žádné jiné dno než s podmetem 18 (max20) mm.

--------------------------

Univerzály pro rodičích měly mezidna a po jejich vyhození se vešly vložky s pletivem vysoké tak, aby bylo od SL rámků k sítu 18 mm. Z tohoto včelotěsného prostoru včely nic vyklízet ani nemohly a byla to líheň zavíječů a dalšího svinstva. Tak jsem to vyházel, udělal desky tak, aby vznikl podmet 18-20 mm - tehdy jsem ještě nelpěl striktně na 18 mm a najednou staré úly začaly fungovat bezchybně a drtivá většinna vč začala uklízet i zadní rohy. Která ne - měla matka smůlu. Tečka.

--------------------------------

Mimochodem mezidna měla vyfrézované díry 250 x 20 mm, na levé straně a tím takováto dna vlastně měla falešnou  - nepřímou orientaci díla na SS, i když rámky byly na TS. Vlastně to byla obdoba boční uličky, ale byla dole a ne v boku. Zbytečný nesmysl, ale po ww2 se věřilo, že je SS lepší. Důvody masírky jsme mnohokrát vysvětlil, to všemocná Strana udělal masivní masírku, že aby neplesnivěly spodky rámků a neztrácel se vosk, který nám zlí imperialisté z Wall Streetu nechtěli, v rámci embarga (dnes se říká sankcí) prodat. Taky zavilí kapitalističtí nepřátelé proletariátu a pokroku (dnes bychom řekli nepřátelé liberální progresivity) zaboha nechtěli naší kvalitní měnu a měnit jejich produkty za brambory, jako za ně v socialistických zemích později zpívala skupina ABBA, ještě nikoho nenapadlo. Hlavně ale nařízení kvůli VD o podložce po 100% plochy dna jednou pro vždy tyhle elegantní pokusy mít v úle se stavbou příznivou pro včelaře, ale s výměnu plynů jako v SS, navždy ukončilo. Dnes je to dokonale zapomenuté. Fungovalo to a umožňovalo další možnosti, ale to je už v propadlišti dějin vývoje úlů u nás a nechme to tam. Stejně tak upadnou v zapomenutí nesmysly se síty místo dna i vysokými podmety, to se jinde, myslím, vůbec nezná, jen v bývalém Československu. Nakonec se vývoj vrátí k nejjednodušší možnosti a tou je plné dno s podmetem 18-20 mm. VD už přestal být hrozbou, tudíž monitoring nemá smysl. Sběr měli je taky kravina, která skončí v propadlišti a tak se i k nám zase vrátí civilizace i u včel.

Inu, trefená husa se vždy ozve a to i když jí nikdo ničím netrefil a dokonce mu je úplně lhostejná.

A jsme zase na začátku. Že v dutině měl a ostatní odpad dole, často i několik metrů pod vč, hnije a rozpadá se jsme tu řešili. Dokonce jsem měl nápad (možná ho měl dřív než já Tom4), co by anstalo, když by dno úlu byla rostlá zem. S tou vlhkostí, která ze země odpařuje a s plyny vznikajícími rozkladem, nejspíš anaerobním, protože by tam měla být doslova plynová komora s obrovským obsahem CO2. Zkoušel to myslím Javali a výsledek nevím.

Fakta. Jakmile je pod SL rámků víc jak asi 20 mm, včely začnou na SL rámků stavět kraviny, říkejme jim můstky podle mojí mámy, která to asi neměla z vlastní hlavy a myslely se tím šplhací můstky. Ty končily zase 18 +- asi 2 mm pod rámky a současně na dně dělají jakési voskové boule. Když tam bylo víc, třeba 5 a víc cm, stavěly na SLrámků divoké dílo, obyčejně trubčinu. Právě tím jsem se inspiroval s nápadem umístit do prostého POLštáře trubčinu a pro odlišení od POL jsem se vrátil ke svému názvu z osmdesdátek TLumič. Jako zábrana stavby se vkládal 18 mm pod rámky rošt. Podivné bylo, že pod roštem už nic nestavěly a česno bylo až na úrovni podmetu pod roštem. Měl jsem za to, že tyto věci jsou obecně známé.

Gorovu připomínku jsem nepochopil, jasně že z pod síta nic nevynášejí, když jim v tom brání síto, které tam jen a pouze pro ten účel, aby nic vynášet nemohly, je. Síto je nesmyslná kravina na tzv monitoring a nesčetněkrát jsem vysvětlil, že začít něco dělat proti VD až když se jich monitoringem zjistí dost, je dokonalá Dolská ultraidiocie, tvrdím, že je nutné včely chovat tak, že téměř žádné VD nemají a že si samy udržují stav, kdy se v nich VD nikdy nepřemnoží. K tomu se vyskytla i síta, která trhala včelám “chodidla”. Tohle vše jsme tu už probrali ze všech stran a já se k tomu dál nevyjádřím, mám to za vyřízenou věc. Síto je kravina a potenciální nebezpečí kvůli možné invalidizaci včel, průvanu a nutnosti pořád prostor pod sítem čistit, protože se tam během dvou tří dnů rozmůžou larvy motýlice. Také je síto podle mě trvalý stres, jen si každý zkuste představit že vám nějaký blb dá do chodby u baráku a v celém přízemí místo podlahy betonářskou karisť!!! A vy z toho bytu nemůžete prchnout, někteří třeba pak raději umřou, než by žili v trvalé hrůze ze stresu. Možná ale když je prostor pod sítem dokonale těsný, že se tam samička zavíječe nedostane. Já měl síta včelotěsná, ne asi motýlicotěsná, pro mě byli ohavní “červi” s pavučinkami odpornou záležitostí a hlavním důvodem likvidace té hovadiny. To mě právě inspirovalo k úvaze, zda je opravdu síto nutné a jestli si náhodou v Dole nevymýšlejí kraviny a JESTLI BY BNEŠLO VČELAŘIT BEZ BLBOSTÍ, JAKOU JE JAKÝKOLIV MONITORING.

Ale stručná otázka kolegy coma byla pane Goro úplně jiná a tak vy jste se ozval a cítil se trefený, i když nikdo nic vůči vám nehodil. Coma se ptá, zda má někdo zkušenost s prostorem pod česnem a o žádném sítu nemluvil. Jde mu o to, zda někdo vyzkoušel takový prostor a zda odtud, tedy z úrovně pod česnem, včely vynášejí bordel. Proto jsem se nevyjádřil, anšto jsem to já nevyzkoušel a tudíž to nevím.

coma:

Silně o tom pochybuji, protože jsou včelstva, která se neobtěžují uklízet ani celé podmety vysoké jen 18 mm a uklízejí jen u česna a na prostředku. V koutech klidně strpí ve vrstvě měli  a ostaního odpadu larvy zavíječe, kožojedy a kdo ví co ještě. Proto moje povídání s příměrem k paničkám lidí, kdy některá kráva neuklízí a má zlé a otravné fakany a doma bordel, zatímco jiná má děti hodné, klidné a doma voňavý pořádek. Opravdu rozbíhavé a ostré m včely mají skoro vždycky na dně v koutech bordel a to srovnání s paničkami není ode mě, ale od už nežijícího věhlasného včelaře pana Šímy z BN. Z toho měla s předstihem vyjít logika, že tedy vč nejsou stejná a že pochybuji o vynášení svinstva z prostoru pod česnem, když snad třetina vč má tendenci trpět bordel na dně i jen 18 mm vysokému. A i když se snažím takové matky ihned měnit, stejně se sem tam vyskytnou.

Jirka P jasně říká, že mu to uklízejí a podobně Javali, po dobu rok a víc. Možná zrovna trefili na geny pořádných včel. A tady si dovolím “nevyžádaně” upozornit na to, kde se asi ty “blbé” geny berou. Ale je to pane Goro pouze moje DOMNĚNKA.

Pamatuji si z dětství kříženky včely tmavé, agresivní xindl tak moc, že byly dny, kdy se nedalo do včel jít ani ve dvojich teplákách a zimníku. To se ví, co včela tmavá dokázala a snažím se varovat před blázny, kteří by sem tuhle zbytečnou včelu chtěli vracet, protože Kraňka je tu prý nepůvodní. Vždy jsou to ti, co neumí zacházet ani s Kraňkou a myslí, že pomocí jiné včely jim to půljde stejně, jako když někdo neumí na akustickou kytaru a myslí, že by mu to na elektrickou šlo samo. Nešlo!

Kromě horších než mizerných výnosů a žádného jarního medu, tato včela s neuvěřitelně pomalým jarním rozvojem, ale zimovalo jich hrst a tak přečkaly zimu na 5-7 kilech cukru, tak kromě nesmyslně malých výnosů kolem 5-8 kg rok, výjimečně 12-15 kg jednou za 10 let, tak včela tmavá má horší vlastnost. Toleruje zavíječe přímo v plodových a pylových plástech a larvy vyžírají střed plástu, to místo, kde je mezistěna. Zvedají buňky s plodem, který hyne a s pylem, který se kazí. Včelařilo se s hřebíkem v ruce a ustavičně se dolovaly larvy zavíječe z plástů. To nikdo normální nechce! A za sebe se domnívám, že ty matky, které strpí na dně v koutech bordel i při podmetu jen 18 mm, že mají “znečištěné” geny právě včelou tmavou.

Mimochodem, pod stropním igelitem, dolehlým na HL rámků, se v dírkách pro drátky často uchytí zavíječ i u Kraněk a u mě je to hlavní důvod nemít svislé drátkování.

coma

Protože tento váš článek -

coma: 

Když se vrátím k pevnému dnu v kombinaci s vyšším česnem a sdílenou zkušeností čištění těchto den včelami (s Javalim a JirkouP), kladu si otázku, do jaké vzdálenosti spodních louček ode dna by ho ještě včely považovaly za vlastní prostor a čistily ho? Máte někdo zkušenost? Nebo, jestli by v případě vyššího česna fungoval TL (podsazený medník v září - pokud chápu správně metodiku...), nebyl by standardně nad česnem, ale hluboko pod ním, vlastně by ani neměl co tlumit. Spíše by mohl simulovat přirozenou stavbu včel směrem dolů, ale to by se tam neměl podsazovat v září, ale už po plně obsednutém plodišti. Trochu mě inspirovala letošní zkušenost s miniplusy - ty, které jsem rozšiřoval podsazením nástavků se stavebními rámky, krásně stavěly (bez jakýchkoli pomocných voskových proužků), ale ty, které jsem rozšiřoval nad plodiště, stavěly totální divočinu křížem krážem od spodních louček nahoru...

je tak chytrý a zajímavý, že ho nechci překrýt a odpovídám, nebo spíš doplňuji sem, kteréžto vlákno jsem udělal právě proto, aby se běžnými plky nezakrývala stěžejní sdělení některých diskuzních příslěvků.

---------------------------

Pobavila mě logická úvaha, že TL, když bude hluboko pod česnem, nebude mít co tlumit. To je pravda a logika. Jenže ALE! Nemám to promyšlené, jen reaguji na vaši brilantní připomínku a tak z voleje.

Při absenci TL plní funckci TL VN, kde ulévají plac pro plod nektarem a pylem a tím vybejkují rojovou náladu. Tedy na jiném místě, než pod VN, ale přímo v něm. Když ale mají TL, odehrává se to jenom tam. Možná by včely, podobně jako u pošetilých očkařů, kde včela přistane do očka v nejhornějším medníku a musí docupitat celým vnitřkem úlu do VN, kde vyloží a předá náklad… atd, jasné? 

Je to porostě potřeba vyzkoušet a já o to poprosím vás coma, a další. (asi budu končit, zase záda, tentokrát při obyčejném ohnutí pro papírek, co nějaký blb utrousil u popelnic a neobtěžoval se ohnout, jo, dělám tu mladým potetovaným kreténům vola, co po nich uklízí bordel, protože já na podestýlce žít nechci a nebudu)

Velice zajímavé je vaše zjištění VS nad VN. Kolega Tom4, bohužel píše málo, je těžký introvert, má zkušenost se šestirámkem D-B. Na rozdíl ode mě ho vyzkoušel a jen ho chválí. Má ale jednu velkou vadu (šestirámek, ne Tom4), dostanu se k ní. Vada je ale, podle mě, elegantně řešitelná. No a Tom4 přidal šestirámku jako první NN jen možnosat VS s tím, že HL polorámků byly T-loučky, žádné voskové linky, žádné proužky M. Postavily to komplet a vzorově a zenesly medem!

Odbočka v souvislosti. 

Šestirámek je vysoký, ale díky délce rámku 43,5 je přece jen o něco nižší než 39. OK, výška je blbá, ale dá se. Co jediné Tom4 neví, je, jak obměnit vysoké dílo. Mě napadlo, samo se to ne, že jen nabízí, ale doslova vnucuje, vrátit se ke košnicím s divočinou. Tam se každý rok obměnilo přesně 50%. No tak co dát šestirámku postavit na M celý spodní VN/6? Staré rámky s plodem a včelami na jiné dno jinam, bez matky. Co by nastalo? Efekt přeletáku, létavky odletí domů, kde se odlehčilo o velkou část plodu. Současně vytvoříme oddělek a současně protirojovka v jednom jediném kroku. Nebo mám někde logickou chybu? Samosebou zákrok na začátku jarní snůšky, když vč ovládne 2 VN D-B a už staví první NN na med a je silná snůška a vč staví jak vo život.

Pobavme se tady o této mořžnosti. Mě to připadá jako další zjednodušení, využití pouze šestirámkovosti, tedy proměnit nevýhodu, že je plodiště ve dvou VN/6 na sobě ve výhodu.

coma 

omlouvám se, že jsem utekl od vašeho článku, také proto jsem to přesunul sem. Váš nápad a poznatky z praxe jsou tak inspirující, že mě to velice zaujalo k dalšímu z mých nápadů. Díky za inspiraci.

Od AI jsem se dozvěděl nečekný a snad neuvěřitelný fakt, který žádné staré odborné knihy, které znám, neobsahují. Zajímalo mě, kolik tzv skupenského tepla obsahuje vydýchaný vzduch v úle. Myslel jsem, že se bude jednat o desetiny % z potenciálu z celkové sumy energie obsažené v zásobách. Posadilo mě na zadek, že je to 9,3 %. Samozřejmě se tolik neušetří když se zajistí absolutní neprodyšnost stropu, stěn, v rámci normální výměny vzduchu část tohoto skupenského tepla zůstává v tomto “vydýchaném” vzduchu. Je to 40-75% podle konstrukce úlu a tak se dá říct, že je to bezvýznamné. Ovšem je to skutečně tak bezvýznamné?! Blaník se bude blížit jen 40% a jestli v něm zůstává 60% z 93 z každého kila zásob = asi 55 g, mě to až tak bezvýznamné nepřijde. Třeba i proto, že o to méně se naplní výkalové vaky včel. Ani ušetřených 55 gramů z každého kila zásob podle mě není zase až tak málo.

Mě se jako podstanější jeví fakt, že voda obsažená v úlovém vzduchu, z části kondenzuje na stropě a tam je pro včely snadno dosažitelná, zatímco větrači - očkaři a nedej Bože s paroprodyšnými stropy, nechají svá vč žíznit. Ta pak nerozjedou prudký jarní rozvoj a jsou v trvalém stresu. Pak, když konečně plodovat začnou (viz můj článek o 40 dnech), musí pak pro vodu ven z úlu i za cenu ztrát létavek blížícím se 100%. Mám za to, že vč v tomto případě plod i zruší a nebo zredukuje.

Ano, nejnepravděpodobnější je v přírodě štěrbinovité česno vodorovně. Umím  si představit puklinu ve stromě nastojato, třeba i šikmo, ale nastojato.

No a k česnu přes roh. Ukázalo se, navzdory zkušenosti pana kolegy Gora, že je lepší česno mnohem menší a sice nahaté úly jej mají dokonce jen 9 cm2. Protože se ale jedná o úly jen dvouprostorové 39x24x11, postuloval jsem pro Blaník, který počítá s chovem silnějších vč, česno větší a to asi 12 cm2. Myslím, že Österlund má jediné česno 11 cm2 a má jej právě jako vodorovnou štěrbinu na horním okraji nejspodnějšího nástavku. Österlund tedy používá svého druhu HČ. Je pozoruhodné, že světoznámý Švéd došel ke stejnému závěru stran veliksti česna jako já a to aniž bych měl o Švédovi nejmenší tušení. Vyvozuji z toho, že nakonec každý dříve nebo později dospěje k optimu, protože optimum je vždy jen jedno.

Ve své praxi se snažím i za cenu těžkých kompromisů nezavádět nic nového v konstrukci úlů, ale využívat pouze to, co už zavedli jiní. Proto mě upoutal nápad s běžným očkem 25 mm. Vyrábí se pro něj za pár Korun skvělý kryt, je to standardní prvek českého včelařství. No a dvě běžná očka po 25 mm mají na polochu přesně 9,82 cm2, tedy asi 10 cm2. Takové česno by mělo stačit běžnému vč v Blaníku celou sezonu. Nic ale nebrání opatřit VN třemi očky, kdy třetí by se otevíralo jen v největších hicech a myslím, že ani ne tak kvůli včelám, ale kvůli klidu v duši včelaře. Mě totiž něčí odpor k vylehávání včel kolem a pod česnem připadá stejně, jako by chtěl někdo sucho v ústech. Pamatuji si nějakou diskuzi, kde jedné madam vadilo trvalé vlhko někde jinde než v jejích ústech a lékař jí odopěděl, že to je stejně hloupé, jako by chtěla trvalé sucho v ústech. A tak je prostě vylehávání včel v určitých fázích roku přirozené a neměli bychom včelám jejich úsilí ničit. To je pořád dokola, jiným vadí vlhko v úlech, mají prpodyšné difuzní stropy a pak jejich včelstva musí v předjaří pro vodu za mrazu se ztrátami 100% a tak podpobně.

No a já myslím na HČ, že budou u úlů TS v levém horním rohu asi 3 cm pod horním okrajem přímo v rohu dvě očka tak blízko bočnímu okraji, aby se díry uvnitř dotýkaly, tedy jedna díra bude v čelní a jedna v boční stěně. Pro jistotu se třeba o 20-3 cm níž vyvrtá a trvale uzavře očkovým uzávěrem třetí očko, které bude možné nastavit na větrání a nebo úplně otevřít ve chvíli velké tlačenice při nárazové snůšce, jakou velmi správně popisuje Goro. A nebo při hicech.

Vzpomínka, nemůžu to najít. (pravda, letos jsem v zimě nehledal)

Za komančů ve Včelařství na přelomu 70/80 let vyšel článek od praktika, který měl česna přímo v rohu (levém, světe div se) v podobě asi 10 mm široké štěrbiny na výšku asi ⅔ výšky od zhora a tedy vlastně HČ. Přestože se jednalo o univerzály s pevným dnem na TS, hodně by to ladilo s představou Blaníku s HČ pouze ve vysokém nástavku. Horší by to bylo se soudržností nástavku a tak se mi jeví očka v protilehlých stranách jako ideální poloha česna - vlastně přes roh, s dokonalou soudržností tenkostěnného nástavku.

Je třeba uvést něco na správnou míru. Coma v jiném vláknu použil pojem o výšce podmetu “Blaníkových" 18 mm. Toto upřesním.

18 mm jsem si nevymyslel já, ani předkové. M se vyrábějí tak, že jsou na výšku vždy nižší než je světlý rozměr rámku a to až DOKONCE pro rámek vysoký 30 se krájejí jen na 27 a tedy o 30 mm. Jestli je síla HL a DL 12 + 8 mm, zbývá 28 cm. Těch 10 mm je tam na prověšení M vlastní vahou když se na M svěsí včely, začnou pracovat a zahřejí jí.

Každý si může vyzkoušet, že zavěsí “správně” M, dole je vůle 10 mm a pak tam ale včely vždy udělají 18 mm mezi spodním okrajem plástu a SL. Já si to sám pro sebe a doporučuji ostatním, nazval Spodní Včelí Mezera. Protože to vždy udělají 18 mm, musí tam být to S. I hotový plást se umí protáhnout a někde je to pak možná jen 16, jinde tam postaví trubčinu, když nemají kde chovat trubce - dřív se myslelo, že je chytré nedovolit včelám stavět trubčinu, aby nemohly chovat darmojedy. Ano etapou i téhle stupidity vývoj včelařství prošel.

Tudíž podle této vypozorované SVM na celém světě dělají podmet 18 mm, originál Langstroth má 20 mm a to bude jako u normální VM jen přepočtem z jejich palců na MM.

Tvrdím, že nerespektovat zákonitost SVM je stejně inteligentní, jako ignorovat normální VM. Naopak, já podle toho na první pohled poznám, zda kontruktér úlu stavěl úl pro včely a nebo pro často nemyslícího včelaře. Tady narážím na nejidiotštějšéí umístění očka přesně uprostřed čelní stěny nástavku. Ano, Blaník očka nezná, ale já na první pohled vidím, který výrobce je špatný výrobce. On se přizpůsobí blosti včelařů a to i když by dobře věděl, že vyrábí kravinu. Prachy nade vše a ono to očko ve středu prostě dobře vypadá. A jako peníze (původně z placených veřejných záchodků, zavedených ve starověkém Římě a záchodky smrděly na celé náměstí) získané od hloupých nesmrdí, proto výrobce dělá konstrukční hovadiny, jen aby prodal nejen chytrým - to by rychle zkrachoval.

--------------------------------

HČ přes roh.

Nedáváme úly na saraz k sobě, i když se dříve, ještě to dobře pamatuji, dávaly úly tak, že se bočně dotýkaly a mělo se za to, že to je kvůli teplu, že se budou navzájem ohřívat. Nesmysl vzniklý asi za ww2, kdy prostě bylo na zimní nakrmení 7 kg cukru na příděl a tudíž se s cukrem muselo takto šetřit. Cukr je dnes laciný, generace včelařů se vyměnily nejméně 3 a stejně většina zůstává v bludech a ne jenom stran vzdálenosti úlů od sebe. 

Tak a když úly nemohou být narvané na sobě - nešlo by pak dát ruce ze stran a zvedat těžké nástavk a brát nástavek vepředu a vzadu, na nestejně dlouhých rukách, může jen mladý s velkými svaly a menším mozkem. A jestli tedy nemám úly v řadě na sraz a je mezi nimi asi 10-15 cm mezera, čemu vadí “trochu” boční česno přes levý přední roh? Protože česno, štěrbina, při výšce 15 mm bude jen 40 mm - měřeno uvnitř nástavku - v čelní i boční stěně, včelám to nemůže nikterak bránit v ničem!

A že se nevybíravě navážím do méně ostrých a často úplně tupých tužek v penálu? No ano, to já naschvál! Není podle mě hanbou dělat blbosti když o něčem nevím, hledám optimum, zkouším a snažím se odkoukat jinde jak co dělat lépe a správněji. Hanba je vědět, co vyzkoumali jiní a stejně dělat věci jako tupec pořád špatně. Takže třeba desetirámkový plastový úl na Adamcovu míru je na první pohled špatný. Jen ho uvidím na prospektu a vím, že tohle si já nekoupím nikdy. Možná taky proto nemám úhyny na CCD, tvrdím, že i SPRÁVNĚ umístěné česno bude jedna z množiny maličkostí - stresů, které já včelám neudělám nikdy. Goro, ano, vím, že vy máte česno vysoké 20 mm přes celou šířku úlu a u L je to myslím 375 mm. Znovu si přečtěte předchozí větu o množině malých stresů, které každý sám ničemu nevadí. Ovšem když se negativní faktory sečtou, MŮŽE to přivodit kolaps včelstva a je lhostejné na co. Bylo by to jako: “Celej život jezdím nalitej a eště mě nechytli”. To samé s tím česnem. Jasně, jde ho takto hodně otevírat a já to dělal asi 45 let a asi víc. A míval jsem “vlhký” med a nechápal proč. Od zavedení česen max otevřených na 12 cm2 nevím co je vlhkost nad 18 - 18,2 %. Kdyby nic jiného, tohle by mohlo každému úplně stačit.

Svojí úvahu o HČ dám sem, protože já vidím přímou zábranu ve využití potenciálu česna nahoře. Aby to komplexně fungovalo musí být splněná jedna podmínka, která mi nedošla a upozornil na to romaning. Totiž, aby se mohla uplatnit prokázaná ozdravná funkce “sklípku”, musel by být hermetický. To by si včely zajistily, vědí co potřebují. Jenže my jim to kazíme otevíráním podmetů kvůli kravině, jakou je monitoring spadu roztočů a kdo prozřel a nemonitoruje, stejně je nucen nařízením o zimní měli otevírat podmet v zimě, kdy včely nemají šanci hermetičnost obnovit.

Každý kdo fumiguje, si může všimnout, kudy z úlů uniká kouř. A tak jsem úvahy a ozdravném efektu sklípku a zóny s vysokým obsahem CO2 ukončil. A ono nejde jen o ozdravení ve smyslu zbavení se parazitů. Možná nedělá dobře vysoké % CO2 dobře ani plísním, nosemě a dalším. Jde také o to, že včely prokazatelně rapidně sníží spotřebu zimních zásob. To dnes v době laciného cukru ztratilo zdánlivě smysl. Ovšem jen zdánlivě, protože menší spotřeba zásob = menší plnění výkalových vaků a mnoha dalších věcí vyplývajiících z toho faktu = méně naplněných výkalových vaků. Neposlední bude podle mě stres. Každý známe, když jsme někde, nutně potřebujeme na malou, vydržíme to, ale je to těžký stres. Pokud jde třeba o divadlo, nemáme tušení co se herci vlastně snažili předvést, protože stres z přirozené potřeby, kterou nemůžeme zrealizovat úplně zabrání vnímání toho, co se na jevišti vlastně děje. No a stres, jakýkoli stres je, podle mě, spouštěčem nejrozličnějších nemocí. A nejen u včel!

-------------------------

Přidám, kvůli kontextu, pod čarou o funkci sklípku s vysokým obsahem CO2. Vím to jen a pouze díky snaze kolegy Martina, který našel informace jak to vlastně funguje. Včely se chodí do sklípku nadýchat jedovatého plynu. Ano tak nesmyslně se to může napsat. Koho to zajímá, doporučuji si tu najít práce kolegy Martina na téma sklípek a CO2.

Aby předchozí bylo úplně jasné, tak toto: 

Jestli bude v TL 5 dělničáků a to je optimum, pak stačí dát stavět jen 5 nízkých mezistěn ve všech mednících dané sezony.

Tak to je doslova bomba co jste popsal s odd s očkem asi 20 cm nade dnem. Tohle jsem nevěděl a doufám, že se dožiju abych to za rok vyzkoušel, vlastně už ne za celý rok.

Totiž. To je jako s lidmi. Přijdete někam, tam bordel, ušmudlaná kráva s cigárem u kafe v natáčkách, věčně ječí po zvlčelých fakanech, kteří neposlechnou a chovají se jako idioti. Hračky rozbordelené, všude špína, smetí, vše ušmudlané, nepěkné, neumyté nádobí, všude se válejí použité části oděvů, smrad jak ve vopičárně z nevětraných cigaret a dehtem nasáklých záclon, co viděly vodu před lety. Fakani jsou schopní vám nabančit, okopávají holeně, lítají jak šusi. Snažíte vyřídit co musíte a koukáte co nejrychleji vypadnout.

Pak přijdete do domácnosti kde je laskavá, skromě tichá paní, vše naklizené, voňavé, vše má své místo a panuje tam řád. Paní je čisťounká a hezky ustrojená, tichá, dětičky jak ze škatulky, odříkají básničku, usmějí se a jdou si zase hrát, neotravují, neskáčou do řeči. Tam je radost pobýt, ani se vám nechce odejít.

A stejně je to se včelami. A tak některé vynáší nečistoty i když není česno v rovině dna. Je to potřeba vyzkoušet. Jenže mě odradila idiocie se sběrem zimní měli. Prostě jsem se k vyzkoušení HČ nedostal.

JirkaP tady na CHZ napsal, že Blaník má jednu nevýhodu, že má od čtyř vč víc jak dva metráky medu a že netuší jak a komu to prodá. Že to nečekal. Popravdě, je to pro mě zadostiučinění a četlo se mi to dobře. Co mám zprávy, tak ostatní blaníkáři mají lets také víc než dostatek.

Přece jen ale mám za to, že je na  metodě co pilovat. Vrátím se k mému postulátu jak docílit, aby matka nešla klást do prvního v tom roce přidaného N medníku. Původní metoda říká, že dvě a dvě souše ke stěnám a naprostředek 4 M vedle sebe. 

OK, to funguje vždy a za všech okolností, důvody jsem vysvětlil několikrát. Ovšem letos jsem zkusil dát M na prostředek méně a někde dát pouze souše, panenské, samosebou, Blaník jiné souše na med nezná. No a sice je teprve po jedné sezoně, přesto si dovolím vyhodnocení. Důvodem pokusu přidat místo osvědčených M souše je, že se hromadí nádherné a bezchybné souše a hledám tudíž možnost, jak jich nemuset dávat stavět tolik. Totiž v TL je 5 souší + 5 trubčáků, ale do prvního medníku přijde 6 m a už tady na vč jedna souše přebývá. Jenže dávám 3-4 M doprostřed i druhého medníku a za pár let není pro bezvadné nízké panenské souše kam šlápnout.

1 - vč, kam přišly jen 4 M doprostřed u prvního medníku. Vše OK, matka nahoru nešla.

2 - při pouhých 2 M stejný výsledek, matka nahoru nešla.

3 - kam přišlo všech 10 souší, žádná M, stejný výsledek, vše OK, matky nahoře nekladly

Do druhých a dalších medníků jsem už nedával M žádné. A jde to. Jen je nutné to ověřit ještě pár let. Nebyl rozdíl kde byla základní míra 39x24x11 a tak Blaník funguje i pro tuto míru naprosto dokonale. Jediným důvodem 100% nekladení v medníkách je TL s trubčinou.

--------------------

Krmení. Potřebuji prázdné truhlíky. Souše po vytočení, pokud v nich zatuhnuly zbytky kvěťáku, jdou asi na týden nahoru nad prázdné KK. Vysuší je a vynesou zbytky i ztuhlého medu a uloží do KK, nebo prosdtě do prvního NN nad VN. Ve skladě a medárně mám v těchhle hicech sice bohužel už 20 (ještě  před týdnem do 17), ale zavíječ to nežere. Zakladené souše ale doslova hoří!

Ovšem patrně jste přehlédl, že všechny ty obstrukce a komplikace nepřinesly jakýkoliv efekt, ani pozitivní ani negativní. Proto jsme to vyhodnotili jako marginální a tudíž zbytečné. Nakonec vlastně to říká Goro u divočiny na větvi.

Jakmile nebude česno dole v rovině dna, včely nebudou vynášet bordel a ten se bude hromadit na dně. Tam ho budou žrát zavíječi, kožojedi a další havěť a to nechcete.

Uvažovali jsme tu o horním česně, sklípku, stebníku a zimování v ohromné koncentraci CO2 až 10%. Připomínám, že normální je obsah 3 setiny %, dnes zmanipulovaná věda tvrdí, že obsah CO2 vzrostl na 0,042 - nějak si grýn dýl zdůvodnit musí - a tak fakt, že včely přezimují a ZDÁRNĚ v ovzduší s 10% CO2 je dodnes vlastně neobjasněná vlastnost včel.

Proč jsme se tím, tedy HČ a dalším zabývali? Přišel jsem s tím já, protože se v padesátkách psalo, že včely ve stebníku se samy zbaví roztočíka malého a já postuloval, že VD je také roztoč, i když v poměru k roztočíku malému asi jako slon k morčeti. Jenže se ukázalo, že VD už není hrozbou a tudíž jsou to všechno nesmyslné kejkle a zbytečné úvahy. Léčit proti VD není už VE SPRÁVNÉM ÚLE SE SPRÁVNOU METODOU potřeba a tudíž se lze plně soustředit na chov včel a ne na budování  farmy na množení a chov VD. Léčím ze setrvačnosti nepatrně, aby se neřeklo, jen tvrdou chemií a jen když nejsem náhodou líný, nebo nemocný. Až když není dílo pro med v úle, tak je jedno čím léčím a netřeba dělat “organické” kraviny.

Podívejme se na věc jinak. Nestýkám, se s místními. Mám ale info, že hlavně Adamiti nemají letos na Podblanicku nic. Já mám životní rok. Místní lesník má Blaník a je na tom podobně jako já, to samé Tom4 a to samé Petr. I inženýr Pepa ve vsi, kde je Petr, konečně po 10 letech optimalizovaných hovadin podle Sedláčka, Märze a dalších, převedl 8 vč na Blaník a 6 vč ponechal podle internetu. U všech Blaníků má medu jako my, u ostaních nic. Petrův bratranec Pavel, má Blaník - chtěl včelařit a Petr mu dal Blaník jako podmínku, je letos (ve městě!!!) přes 50 kg průměru. JirkaP to tu píše jasně, snažil jsem se to nekomentovat. Já dokázal a předvedl, že Blaník funguje i s 39x24, když se včelstvo vede systémem Dadant, tedy kombinovaným systémem. Goro a třeba MUDr. Marx dokazují stejné výsledky (Marx mi ještě nevolal jak letos) se systémem, NN. 

Já nemám co víc řešit. A doporučuji to samé každému. Blaník do nejmenšího detailu a pak se výsledek dostaví sám, tvrdím, že se nemůže nedostavit. Pokud se Blaník dodrží do nejmenšího detailu přesně. A kdo z mě nepochopitelných důvodů zaboha nechce kombinovanýý systém, pak si tu najděte Gorův popis jeho provozní metody s NN, což ale nemá s klasickým NN systémem nic společného, snad jen nízké nástavky. Je to vlastně Blaník, přišel na to Gpro sám beze mě (stejně tak Marx) a funguje jim to. Funguje to i panu Malinovi s NN. Takže je dokonce na výběr. Ovšem troufám si tvrdit, že jen s VN to prostě nepůjde dobře, tedy tak, saby byl med KAŽDÝ ROK V NADPRŮMĚRNÉM VÝNOSU nikdy.

Mám nějakou uživovací snůšku, netuším z čeho. Včely neslídí, kolem úlů to sice nepatrně, ale voní a včely jsou na česnech v řadách a větrají. 

V úlech je dostatek pylu, ne jako v jarní snůšce, kdy omezují matky v kladení, ale je ho tam dost. Nyní ho dávají do věnců kolem plodu, nebo spíš podkov a nedělají už desky jako zjara a v časném létě. Tento pyl bude překryt zásobami a zmizí z očí. Pyl je podle barvy nejméně 7-8 druhů a tak žádná monodieta nehrozí. Na polích není nic, ani plevele - nic v suchu neroste a tak netuším, z čeho různorodý pyl nosí. Včely vidím na divokém bílém jetelíčku, i za poledního úpalu. Stejně tak navštěvují chrpu luční, která tady kvete na všech loukách velmi masivně. Za největšího poledního hicu vidím i dvě včely na jediném květu, často se se smetanovým pylem vůbec nezdržují.

Kvetou různé bodláky, včely milují lopuch, ale všechny bodláky jsou pro ně atraktivní. Bohužel tady vůbec nerostě bolák zelinný, který je vynikající nektarodárnou rostlinou. Několik let zpátky včely nebyly vidět na netýkavce žláznaté, letos je zajímá velmi.

------------------------

Nezačal jsem nijak léčit, sice jsem si koupil gabon a spolek ho dodal včas, ještě váhám a dám ho jen polovině a až v září na jeden měsíc. Fumigaci až asi před vánoci a sice acetonaerosol Varidol. 

Nějak jsem nedokázal začít krmit, nic není bez zásob, patrně se letos jen dokrmí. Je zvláštní, pro mě rekordní a asi nezažitý rok. Ovšem mám info, že v mém okolí většina med nemá a nebo nepatrně. Adamiti letos prý těžce zaplakali. 

Pokud chápu správně váš příspěvek, ano, i u SS je nutné mít česno u strany.

Pan Goro se dost mýlí. Neumím kreslit, jiní zdejší přispěvatelé umí a tak prosím o výkres následujícího, aby bylo jednou pro vždy jasno.

Představme si kmen stromu, tedy válcový prostor. V jeho stěně je díra - česno. Pokud vezmeme střed díry a uděláme z prostředka té roviny česna přímku do středu válce, je pak tento “paprsek” kolmý k tečně = tedy rovině česna. Snad to vysvětluji jasně, ovšem v přesném názvosloví geometrie tápu.

Včelstvo ale nezačne stavět každý plást v rovině paprsku, tedy od středu díry do středu dutiny, to by se pak plásty uprostřed musely sbíhat. Nýbrž pod úhlem 45 stupňů s rovinou česna - tečnou a tudíž rovnoběžně s “paprskem” na obou stranách od středového paprsku a přirozeně kromě středního plástu po 4 plástech na každé straně na počet 9. Vč se ale přizpůsobuje prostoru, dutiny jsou vzácné a tak má včelstvo velkou schopnost přizpůsobivosti.

Tudíž ani jedna orientace satavby není “správně”, ani SS ani TS. Proto je česno nejblíže tomu, co chtějí včely, když je u jedné strany hranaté dutiny. Ideální česno by bylo přes roh, kdy by česno bylo přesně v rohu, například při výšce podmetu a tedy i česna 18 mm asi 50 mm na jednu i na druhou stranu.

To by šlo, můj již nežijící bratr to tak udělal, že úly měl na podstavci nikoli s česny rovnoběžně s líhami podstavce, ale dokonce pod úhlem 45 a česna “přes roh”. Mocí mermo lpěl na SS, ale chtěl pracovat - kvůli zničeným zádům, jako při TS. Jen to komplikovalo práci, žádný rozumný efekt. Tím jsme společně došli k poznání, že nejjednodušší je mít úly normálně v řadě na TS a česna u strany.

Pan kolega to napsal jako odsudek TS. Vyjádřil to větou, že včely toho snesou hodně a v kontextu se toto sousloví používá k odsudku. Dovolím si to uvést na pravou míru. A ano, zatímco jedni považují sami sebe za tím lepší včelaře, když se do hnízda nepodívají pokud možno nikdy, jiní se naopak snaží včelstvu pomáhat přeskupováním rámků. Včelstvo neví, že bude obývat úl několik let, ono žije v domnění, že se ten rok vyrojí, zbytek nejspíš zanikne i s případnými parazity, vykradou zlodějky a staré dílo i s patogeny sežere zavíječ a tím se uzavře cyklus samočinné hygienické obnovy. Můj prazákladní názor je úplně opačný než páně Gorův (ale také hnutí Šance pro včely) a je na každém, co chce a jak to hodlá dělat a také je dobré vědět PROČ.

Zaprvé, v úle musí být nějaké vpředu a vzadu, SS má česno uprostřed a to je špatně.

Zadruhé civilizovaný včelař skutečně není brtník a tudíž zasahuje do uspořádání plástů v úlu. Celý rok se snaží mít u česna rámky mladší a staré soustředí vzadu. Tam je potom v přelomu února a března při zužování oddělí BP a za ní je včely vyjhedí. Jinak, když se v systému Blaník nikdy nevytáčí vysoké dílo, by nebyly rámky na vyřazení nikdy suché a musely by se vyvářet rámky se zbytky zásob a pylu. To moderní včelař považuje za ztrátu a skutečný hospodář to nedělá, když existuje snadná možnost staré rámky na vyřazení nechat včelám vyjíst. A ještěš tím urychlit jarný rozvoj o nejméně týden až dva a důsledky každého dne, o který je jarní rozvij rychlejší, jsem vysvětlil bezpočtukrát, například článkem tady na CHZ o 40 dnech.

Zatřetí je nutné vždy vědět, že za všechno se nějak musí zaplatit. Třeba mírně oplesnivělými spodky zadních neobsednutých rámků, těch, které stejně půjdou na “recyklaci”. Také jsem vysvětlil, že včela s plísněmi žijícími na starém voští plném živin - výkaly plodu + zbytky organického materiálu s největší pravděpodobností umí žít, koexistovat. Nejspíš se za miliony let vývoje naučila využívat toxiny, ale i pozitivní látky z plísní (i penicilin je plíseň).

Začtvrté. TS má jedinou “nevýhodu”, je pro lepšího včelaře, tedy toho, který není líný přeskupovat rámky v daném nástavku. Ve včesltvu se totiž vše odvíjí od česna a tudíž chumáč neusedá uprostřed nástavku jako u SS, ale blíž k česnu. Tím se stává, že vč v zimě vyjí rámky u česna a za sebou má nadbytek zásob, na které ale přes uličky nemá možnost přejít. Při předjarním zužování se musí, když mezi chumáčem a česnem je jeden až dva rámky suché, je vyměnit za zásobní zezadu. Ne úplně černé nejzadnější, ale ještě slušné, ty, které jsou v dotyku s chumáčem. Kraňka vždy sama sebe početně na zimu zredukuje a chumáč obsedá 5-7 rámků, v plodišti jich má ale Blaník 10, místo jedenáctého je fumigační mezera (stejně by tam plást plesnivěl). Langstrtoth má rámků jen 10, když by se vynechal fumigační je to pak jen 9 rámků a i to je dobré zužovat. Ovšem pozor, Lang a i originál D-B, tím, že má delší rámek, má vždy zásoby na těch rámcích, které u jedné strany obsedá a tudíž tak popsaná nevýhoda české délky rámku 39 až tak u delších rámků nevadí a nebo nevadí vůbec. To je velká přednost Langu, jeho případná dvanáctirámková varianta - atyp by byl doslova ideální úl, tedy VN 28,5 doplněný NN, nejlépe vysokým 137 mm. Dokonce bych asi neváhal porušit pravidlo nedělat nové míry a šel bych do výšky 30 cm na míru 44,8x30x12.  Výška 32,5 je už vysoká, porušuje pravidlo max výšky 30 a ta se na celém světě, od polárního kruhu až do tropů ukázala jako nejlepší.

Po dalším roce jsem se ještě víc utvrdil v přesvědčení, že podzimní a zimní úhyny nezpůsobuje roztoč VD. Nicméně někdo třeba chce mít úly bez parazita a nebo s jeho minimem. To je i můj případ, žádný parazit do vč nepatří a i když VD nezpůsobuje úhyny přímo, významně k nim patrně napomáhá přenosem patogenů. Proto je lepší se všemožně snažit jeho počty ve vč snižovat. Nejlépe úplně samočinně bez jakékoli chemikálie, lhostejno zda organické nebo syntetické. V těchto hicech podotýkám, že tohle počasí “čistí” včelstva od tohoto parazita. Jak se to děje netuším, ale prostě velká horka včelám nevadí, VD ničí. 

Samoozdravování včelstev ovšem může fungovat jedině tehdy, když úly nejsou na slunci a nemají žádné větrání očky nebo stropy, nejsou ve včelíně nebo včelníku a musí stát na rostlé zemi, původně drnu. Jenom ne umělá podlaha! Je to zdánlivý paradox. Vysvětluji si to tím, že včelstvo má za miliony let vývoje schopnost dokonalé klimatizace vnitřku úlu a člověk jim to, co umí včely samy, nesmí kazit svými, často nesmyslnými vynálezy. To je interiér úlu. Pak je tu odborníky úplně ignorovaný efekt působení prostředí na včely a trubce když se zdržují mimo úl, protože na slunci letící hmyz je vystaven teplotám k 50 stupňům.

Nebo snad někdo zná nějakou vědeckou studii, kde se zkoumá vliv takto vysokých teplot, až 50, na včely? U pracující včely se jedná o vystavení velmi vysokým teplotám po dlouhé desítky minut a prolety trubců, jak věda ví, mohou být dlouhé i desítky kilometrů a tudíž i trubci dlí na slunci velmi dlouhou dobu. Pokud trubci a včely vyletují i s přisátým parazitem a to vyletují, jak jinak by se pak VD šířil, pak je celkem jasný ozdravný vliv letních hiců, když současně úl nesmí být na slunci a přehřívat se z vnějšku. Jen úvaha, nic netvrdím a neumím nijak dokázat.