»
Odpověď na příspěvek uživatele
goro z 29.11.2025, 08:38:51
Děkuji. Děkuji moc, vlastně jste mi vysvětlil vše, co jsem potřeboval vědět. Snažil jsem se aby moje otázky nebyly příliš návodné. Mířil jsem jimi k mojí “ohraný písničce” = co nejméně stresu, co nejlepší výživa bez syntetických krmiv a invertů a dokonalé stanoviště pod stromy. Ne pod střechou - tady odbočím. Petr má včelín ve smyslu střechy, zděné zadní stěny, boků a betonová podlaha. Nějak včelařil. Na moje naléhání dal polovinu vč před včelín, mimo střechu, a ta vč se zdají lepší. Ovšem má tam vysoké husté keře - je to u silnice kde chodí lidi a aby včely neobtěžovaly, je tam ta clona z asi 4-5 m vysokých keřů. Ty poskytují stín, ale odhadem jen poloviny dne (asi od 13 hod do večera). Zdá se, že i to stačí. Ale úlům pod taškovou střechou bez stropu a tepelné izolace se daří hůř. Úly má pouze Blaník 30 + 15 a nemá NN 11. Ale i umělá střecha je lepší než sluneční výheň!
Váš skopírovaný článek si prostuduji posléze, přiznám se, že asi tím, že se odvolává na Dadantklub a nějaké lektvary mě patrně odradilo a buď jsem ho nedočetl nebo nepochopil. Tady opět odbočím. Martin mi předvčírem poslal perfektní nápad stran vylepšení Blaníku, jak mě to nenapadlo. Jenže mi to popsal tak, že jsem se v tom ztratil a z popisu nepochopil a ani nedočetl. Napsal jsem mu, že mi je bídně (nějakej moribundus, nic vážného) a on to přepracoval, uznal, že to napsal nesrozumitelně. Druhou verzi jsem už pochopil ihned. Mimochodem, je to dobrý nápad a já ho vyzval zda by ho dal sem veřejně. Uvidíme jak se rozhodne. Jde o úplné odpadnutí externího TLumiče, kdy by potom úl mohl mít i pevné dno. Ale o pevné dno nejde, jde jen a pouze o nesundávání VN a nezvedání nikdy. Jde o TL na každém vysokém rámku.
Konkrétně Goro vy pracujete s relativně lehkými NN a já se zaboha nevzdám VN pro dělničí plod, což ale znamená velkou dřinu když se musí VN sundat a odložit stranou a pak zase vrátit. Martin to konečně řeší tak, že by to, podle mě, mohlo fungovat.
----------------------------
No a k tomu, co píšete teď aktuálně. Mohli bychom vaše (i moje z dřívějších prací) doporučení rozdělit na to, co je v moci každého a může udělat relativně hned. Na to, co se podaří jen částečně a ne vždy jde provést. No a zbývají věci, které ovlivnit nejde.
Co můžeme hned je zvolit takovou provozní metodu, jako je Dadantsystém, kde je nejméně zásahů za rok a tudíž nejméně stresů - každé i nepatrné otevření úlu je vyrušení = stres. Ukázalo se, že u vás jde pracovat s pouze NN, ovšem metodikou, která nemá s NN systémem nic společného a tudíž je opět nejšetrnější stran minima stresů. A možná ještě méně práce než v Blaníku.
Ihned může každý přestat používat mřížku a ještě horší je vyždímání včelstva metodou OP, kde jsou navíc ještě ULTRASTRESOVÉ věci jako je oddělení plodu od pylu a zásob.
Ihned může každý zrušit očka, tvrdé stropy, které nepřilnou na rámky a pak včely “zasírají” horní loučky můstky, což pak drtí včely a nebo vyžaduje pracné ustavičné čištění. Ovšem čištění HL rozhodně neodpadá úplně ani při mých igelitech. Každý může nadělat laciná dna s podmetem 18 mm a úplně zrušit síta a rozhodně nesmí mít paroprodyšné stropy. Jestli je pak mokro v úlech, ano, pak nesmí mít polystyrenem (ani flugo a jiné) zatepené úly.
Každý může hned vyndat úly ze včelínů a dát je pod stromy, ale hlavně na rostlou zem (drn). Hlavně žádnou podlahu! A jsou i další věci, jako zmenšit česna na max 15 cm2 v létě! Úspěšně jsme vyzkoušeli (já na popud Toma4) česna pouze 9 cm2 i v největší sezoně a vč se neudusila a přinesla stejně medu, jako s česny velkými. Naopak už vůbec neznáme vlhký med!
Každý hned může dávat první medníky až když jsou plodiska tak plná včel, že jsou rámky i u stěn natěsno zaplněné včelami. Potom krmit skrz medníky a nezužovat před krmením vč dokud jsou nástavky plné včel.
-----------------------------
Co ale lze ovlivnit jen málo je pyl. To je dané krajinou a lokalitou a zemědělci. Ale co velmi správně píšete, že se jim nesmí pyl brát na kšeft a stejně tak propolis.
Každý může ihned přestat rabovat ze včel VŠECHEN med (OP) a každý může ihned syntetická krmiva a to včetně i cukerných umělých invertů. Inverty jsou jen past na hloupé, pro včely nemá smysl jim “pomáhat” s invertací cukru, navíc pomocí chemikálií, ony totiž cokoli pojmou do medového volátka, do všeho mimivolně - tedy mimo jejich vůli obohatí enzymem invertázou. A je jedno zda je to neinveertovaný cukr, med, nebo invertovaný, tedy uměle rozštěpený cukr. Včelám se nejen nepomůže, to nejde,a le je otázka, zda naopak neubližují včelaři inverty včelám tím, že ony pak musí z krmiva pracně chemikálie odstranit. To možná nejde a možná i to může přispívat k pozorovaným vlasstnostem invertům,, vč po nich nejsou “odpočatější” nebo ušetřená námahy. Naopak, velmi často uhynou a vč krmená cukrem žijí a prospěrují.
----------------------------
Co ale neovlivníme vůbec je chemizace nejen polí, ale všeho kolem nás. A už vůbec nezastavíme mikrovlny z mobilů, GPS, šmírovacích družic, ale i všech těch šmírovacích radarů na silnicích a podobně. Ony i bezdrátotvé myši, zvonky u baráku a samočinné otevírání dvěří aut na dálku spoluvytváří nějaký “smog”, nějaké pozadí. Přece i podprůměrně inteligentní by mohl pochopit, že se například elektronické záření radaru nikam neztratí.
---------------------------
Takže jediné co můžeme a není toho málo, to ihned všichni udělejme. Ono nám stejně nic jiného nezbývá.