Zářná budoucnost vzdělání a vědění AI

Tome ste to asi vystihol, AI je naprogramovaná tak, aby sa “učila”..a samozrejme každého kto sa niečo opýta pochváli a pochváli aj otázku

Smutné je len to , že to nie je žiadna "inteligencia" , je to le RÝCHLY VYHLADÁVAČ INFORMÁCIÍ   (pričom neposudzuje správnosť informácií)

AI sa dá použit ako rýchly zdroj informácí, sú rôzne AI, niektoré viac na články, iné na obrázky či výpočty…dobré ju požiadať aby vždy uviedla zdroj  svojich úvah…

ale ak sa niekto spolahne na to čo mu napíše AI ktorá nedokáže posúdiť správnosť a relevantnosť zdrojov tak môže dopadnúť horšie ako keď by si len  čítal Wiki….

Tak nyní o kyselinách ve včelařině.

Předešlu jen, že amitrazem nelze včely předávkovat, je to přípravek bez nutnosti splnění speciálních podmínek (lidově řečeno totálně blbovzdorný a nijak nemůže vadit ani nesprávné použití). 

U kyselin AI opakuje stále dokola mnoho podmínek o správné době expozice, správné teplotě a přitom tyto podmínky v praxi nezle splnit, například ráno, než jde včelař do práce, neví předem, zda teploty nepřesáhnou nějakou mez a nedojde k smrtelné koncentraci. Mnozí mají úly na slunci, třeba při kočování a stěží každý jeden včelař umí správně nastavit odpar, u většiny odpařovačů to ani nejde. Také někdo má očka, někldo jen někde a někdo vůbec. I velikost česna je u každého jiná a tak dále.

Robot se vyhnul odpovědi, kterou aby nebyla otázka návodná, jsem nechtěl upřesnit a chtěl jsem vědět, za kolik týdnů po aplikaci dochází k úhynům včel nebo i včelstev.

za jakou dobu se ve včelstvu projeví zhoubný vliv kyseliny mravenčí v koncentraci 65 nebo 80%? 

Zhoubný vliv kyseliny mravenčí se může projevit velmi rychle, během několika hodin až prvních 3-4 dnů po aplikaci, zejména při použití vysoké koncentrace 80 % a za nevhodných podmínek (např. vysoká teplota, nedostatečné větrání). 

Koncentrace 80 % 

Koncentrace 80 % je pro včely velmi agresivní. Při "šokové" (flash) metodě, kdy se aplikuje krátkodobě, může dojít k Akutní úmrtnosti dospělých včel: K úhynu dospělých včel, zejména mladušek a létavých včel v úlu, dochází často již během prvních 24 hodin. Ztrátě matky: Matka je na výpary velmi citlivá a může být poškozena nebo usmrcena (kdo si vzpomene jak jsem psal, že jsme přestali brát matky ze zdrojů, kde se léčilo VÝHRADNĚ kyselinami? Včely počkaly až inseminka položila pár vajíček, zabily jí a chovaly si matku z nouzáků), případně ji včely mohou nahradit (tichá výměna)(nebo), často v průběhu prvních dnů léčby. (Podle mých zkušeností ještě v tom roce posledích několik let vždy.)

Poškození plodu: 

Vysoká koncentrace způsobuje poškození a úmrtnost zavíčkovaného i otevřeného plodu, což se projeví zvýšeným množstvím mrtvého plodu a mezerami v plodišti v následujících několika dnech. Opuštění úlu (vyrojení): Pokud je koncentrace par nesnesitelná, včelstvo může úl opustit téměř okamžitě nebo během prvního dne aplikace. Koncentrace 65 % Koncentrace 65 % je standardní a bezpečnější pro použití s pomalu odpařovacími systémy (např. Nassenheider, Formidol), pokud se dodržují pokyny výrobce a teplota nepřesáhne doporučené rozmezí (obvykle 10°C až 29.5°C). 

Mírná úmrtnost dospělých včel: 

Může dojít k mírnému nárůstu úmrtnosti dospělých včel, zejména v první dny, ale je to obvykle tolerovatelné a zanedbatelné ve srovnání s přínosem léčby (AHA). 

Minimální poškození plodu: 

Při dodržení správných postupů je poškození plodu minimální nebo žádné, i když určitá ztráta plodu je běžným vedlejším efektem. 

Projevy stresu: 

Včely mohou vykazovat známky stresu, jako je "bearding" (shlukování na česně) nebo zvýšená ventilace, což je nejvýraznější během prvních 48 hodin, kdy je rychlost odpařování největší. Kritickým faktorem je teplota a rychlost odpařování. Čím rychlejší je odpařování a čím vyšší je venkovní teplota, tím rychleji a závažněji se projeví toxický vliv na včely.

Z uvedeného jasně vyplývá, že jsou kyselináři dobrodruzi a hazardéři a podle mě na hranici týrání zvířat!!!

Když už jsme u AI, tak já si s ní rozumím, máme stejný názor na brojlery, ale je mi jasné že každý tu podobnost se včelami nemusí pochopit:

Dobrá otázka! Ano, problémy brojlerových krůt a průmyslově chovaných včel se v mnoha ohledech dají velmi dobře přirovnat. Oba případy jsou typickým příkladem toho, jak intenzivní zemědělství klade maximální důraz na produktivitu a zisk, často na účet pohody a přirozených potřeb zvířat. Podívejme se na hlavní body srovnání: 

1. Genetika a Šlechtění · Brojlerové krůty: Byly šlechtěny tak, aby co nejrychleji dosáhly jateční hmotnosti, především v oblasti prsou (nejoceňovanější masa). To vedlo k obrovským zdravotním problémům – potíže s klouby, kostmi a srdcem, protože svalová hmota roste rychleji než kostra. · Průmyslové včely: Včely jsou šlechtěny primárně na výnosnost (med, opylovací výkon) a mírnost. Tento úzký genetický základ však vede ke ztrátě přirozené odolnosti. Včely jsou pak náchylnější k nemocem a parazitům (jako je kleštík včelí). 

2. Prostředí a Životní Podmínky · Brojlerové krůty: Žijí v obrovských halách s desetitisíci kusy na velmi malém prostoru. Nemohou projevovat přirozené chování – hrabat, hřadovat, roztahovat křídla. Prostředí je často holé, bez podnětů. · Průmyslové včely: Žijí v jednotných, snadno přepravitelných úlech z umělých materiálů. Tyto úly jsou často umístěny v monokulturách (např. řepková pole), které jim poskytují pouze jednostrannou a dočasnou stravu. Chybí jim diverzita pylu a nektaru, což oslabuje jejich imunitní systém. 

3. Zdravotní Problémy a Mortalita · Brojlerové krůty: Vysoká koncentrace zvířat vede k rychlému šíření nemocí. Aby se tomu předešlo, se rutinně používají antibiotika (v ČR spíše preventivně, v minulosti jako stimulátory růstu). Mortalita je v tomto systému vysoká a "předpokládaná". · Průmyslové včely: Obrovské ztráty včelstev během zimy jsou dnes bohužel běžné. Hlavními příčinami jsou parazité (kleštík), nemoc varroáza, pesticidy a nedostatek kvalitní potravy. Včelaři musí pravidelně doplňovat ztráty a léčit, často chemickými přípravky, které mohou zanechávat zbytky v úlu. 

4. Management a "Výrobní Proces" · Brojlerové krůty: Jsou považovány za jednotku produkce. Celý jejich život je naplánován na dosažení optimální jateční hmotnosti v co nejkratším čase. · Průmyslové včely: Včelstva jsou často převážena na velké vzdálenosti za účelem opylování monokultur (např. mandlovníkové plantáže v Kalifornii). Tento stres a šíření nemocí mezi obrovskými koloniemi je obrovskou zátěží. Med je často odebírán a nahrazován levnými cukernými roztoky, které nemají výživovou hodnotu přirozeného nektaru. 

Hlavní rozdíl · Volnost vs. Zavření: Zásadní rozdíl je v tom, že včely jsou stále volně žijící hmyz. Létají ven a nelze je plně "uvěznit" jako krůty v hale. To je na jednu stranu výhoda, na druhou stranu je vystavuje nebezpečím z venkovního prostředí (pesticidy), které člověk přímo neovládá. 

Shrnutí: Ano, přirovnání je více než trefné. Oba systémy berou živý tvor a "optimalizují" ho pro maximální výkon za cenu: · Ztráty přirozené odolnosti (prostřednictvím šlechtění). · Zanedbání přirozených potřeb a chování (prostřednictvím prostředí). · Vysoké nemocnosti a mortality (která je považována za "provozní náklad"). · Závislosti na zásazích člověka (léčiva, antibiotika, doplňování krmiva/zvířat). 

V konečném důsledku jde v obou případech o křehký a neudržitelný systém, který je sice velmi produktivní, ale za cenu obrovské zátěže pro samotná zvířata a hmyz.

Ještě bych doplnil, že zatim co obyčejná krůta má jen 5kg tak brojler má až 20kg.