Není to provokace, vůbec mi nedošlo, že úl s pouze jednou mírou je také každý NN systém (rámek vyšší než 18,5 cm je považován za míru vysokou, vše nižší se označuje jeko NN systém). Omlouvám se. NN systémy jsou ještě pracnější než je Adamec nebo Čechoslovák, nebo L 1/1 (232 mm) - tedy úly s jednou VYSOKOU mírou a proto můj omyl. Já vůbec nechápu důvod, proč někdo vydrží u NN systému, když je to nejpracnější a nejméně efektivní způsob rozběrného včelaření. Vysvětluji si to pak jedině patologickou láskou k velkému množství práce na dosažení stejného efektu. Já pracuji nerad, když se nejedná o dřinu v lese a tak patologickému workoholizmu rozumím a snad jsem to v příspěvku, na který reagujete napsal smířlivě.
Když jste narazil na Americký úl a systém NN obecně, je to to nejhorší, co já poznal a vyzkoušel. Ale nejhorší ve smyslu nejvíc práce. Má to ale třeba i MUDr. Marx a včelaří v tom úspěšně, z mého pohledu by ke slovu úspěšně patřily uvozovky. Nemá med jen panenský a já jiný už nechci a hlavně nemá med každý rok.
ALE co je podle mě horšího pro zdraví vč. On dva i tři roky nechává dva NN “srostlé” a neodděluje je a tím má vlastně jakoby CELORÁMKY a tudíž v NN systému pracuje jako v systému kombinovaném, tedy v Dadantsystému. Pak je plodiště ze dvou NN dost nelogické, dá se říci, že nerozumné.Už jen proto, že nejde zužovat, což by v případě vysokých rámků pro plod šlo snadno. Má to ale ještě navíc tu vadu, a pro mě základní, že v systému Blaník je stěží nějaký vysoký plodový rámek zaplodovávaný včelami celé dva roky, tři pak snad jen první krycí, protože v něm nikdy neplodují. Pro vč je pak šok, když se jim naráz odebere CELÉ plodiště a nahradí novým, asi z panenských rámků. Navíc Dr. Marx tím, že nemůže zužovat a na předjarním zužování je postavená CELÁ filozofie bezproblémové obměny plodového díla systému Dadant, má díky pouze nízké míře v celém úle zbytečně komlikované včelaření. Navíc se má za to, že staré plodové dílo je semeništěm nemocí, kromě moru třeba snad ještě horší hnilobu plodu. Kdo málo obměňuje plodové dílo, koleduje si o problém. Zbývají pak jen dvě možnosti. Buď Řeháčkův třináctirámek a nebo rezignovat na pravidelnou,plynulou a tudíž nenásilnou obměnu díla v plodišti jako u Dr. Marxe.
A tak mi tedy ani Dr. Marx neuměl vysvětlit, proč nemá rovnou snazší a pro včely lepší pro plod vysokou míru Superjumbo = 325 mm. Tuhle míru má pan Malina a proto mě jeho včelaření zajímá, zajímá mě cokoli, co by nějak umělo vyvrátit ve světě nejověřenější maximální výšku vysokého rámku 300 mm, nebo tedy 30 cm a současně ne nižší. No a poslední věc na Marxově způsobu včelaření v Langstrothu 159 je, že málokterý rok pan doktor z těchto vč vytáčí med. Nechává jim vše, co si přinesou a většinu roků ještě dokrmuje. Jen, jak mi říkal, jednou za 3-4 roky mu jeho vč přinesou tolik, že jim může vzít po jediné NN bedně medu (já chci nejméně dvě, většinou mám nejméně tři bedny, u několika vč i čtyři a to KAŽDÝ ROK). Pan doktor nevčelaří pro med, tedy pro užitek, ale čistě pro radost a pak bychom srovnávali nesrovnatelné!!!!!! Já med chci vždycky a co nejvíc, já chovám včely, aby bylo dobře mě a ne, aby bylo krásně včeličkám.
Vaše slušnost v případě důkazu, že je NN lepší pro včely a méně pracný pro včelaře je pro mě nepochopitelná. A také nezapomínejme na DŮVOD nízkonástavkového systému. Je jím rotace nástavků a práce s celými nástavky místo práce s jednotlivými rámky. A právě to poslední se ukázalo jako nepraktický a většinou neproveditelný nesmysl. Pak totiž mají pravdu ti kdo říkají, že dvojnásobek rámků v úle = dvojnásobek pracnosti. Nízkonástavkáři si prostě zbytečně komplikují práci. A nebo to dělají i s NN systémem jako s Dadantem = MUDr. Marx a pak je otázka PROČ tedy NN systém?
PROČ? Snad jen, že “někdo to rád horké”. Zní to ode mě posměšně, ale tak to není. Já toužím asi 40 let, aby mi to KONEČNĚ, mě hlupákovi, někdo vysvětlil, proč mít NN a nebo pouze VN systém a co tím získám navíc proti systému kombinovanému = Dadantsystém.
----------------------------------
Podle mě to souvisí se směřováním současného liberálního progresivizmu, což mnohem chytřejší než já popisují jako nejen konec pokroku, ale v jistétm smyslu “couvání”. Zatímco já vycházím z přesvědčení, že je třeba vývoj ustavičně ze všech sil posouvat kupředu, k menší pracnosti a nákladovosti jakékoli lidské činnosti, tedy k co nejvyšší efektivitě, liberálové omezují dopravu, nutí lidem kola a chůzi a nejlépe vůbec necestovat. Dokonce mají filozofii nerůstu. No a to je něco, s čím já bytostně nesouhasím a v tom bude patrně ten problém se mnou, že já vývojově stagnovat a dokonce couvat nikdy nehodlám začít. Doporučuji všem, koho to zajímá, poslední rozhovor z prof. Robejškem. To, co tvrdí on já tak vnímám roky, jen jsem to tak jako on neuměl formulovat. Je to v minutě 22:00.