Aktuálně: 2 296 inzerátů289 445 diskuzních příspěvků20 879 uživatelů

Příspěvky uživatele

Tom50

Tom50
Tom50 09.10.2025, 19:06:10 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele romaning z 09.10.2025, 14:20:06

Nic lepšího si já neumím představit. Jen HL drží jen jednou sponkou a to se mi neosvědčilo. Když potřebuju otřást z rámku včely, dělám to tak, že rámek vezmu v rozích, kde jsou ouška a silně uhodím malíkovými hranami obou rukou současně o  hranu nástavku. Většina včel spadne do nástavku, zbytek peroutkou. Stejně setřásám včely z polorámků při medobraní. Někdy to jedna sponka neudrží a dokonce ani ta 40 mm, což je u mojí sponkovačky maximum, delší sponky se nevyrábí. Taky sponky mají “snahu” uhnout ve dřevě a ani tam nemusí být souček a vyjedou z loučky ven.

Uvažoval jsem tak, že hřebíčky a jen 28 mm dlouhé - ty se na rámky používají, stačí taky jen dva a tak jsem se domníval, že musí stačit dvě nožičky sponky 30, max 35. No, nevím jak je to možné, ale nestačí. 

Jo a pro úplnost, když by z jakéhokoliv důvodu nebyla sponkovačka, bez formy se hřebíčky jen tak v ruce sbít rámek nedá.

------------------------------

Proč sponky drží hůř si vysvětluji tak, že jak jsou lakované, aby držely pohromadě, tak lak vyplní mikropory kovu.  Do těchto okem neviditelných pórů se zapřou hřebíkem zpřetrhaná mikrosdkopicky velká vlákna dřeva. Ovšem když jsou póry kovu zaplněny hladkým lakem, efekt se ztrácí. Patrně proto, že si toto prodejce uvědomuje a ví dobře, že to hůř drží, tak píše reklamní nesmysl, že jak drátek sponky letí dřevem, že se zahřeje tak, že se na něm roztaví lak a tím pak lak sponku ve dřevu přilepí. 

Prostě jsem zjistil popsané a tak do všech rámků přidávám sponku. A je pokoj.

Ještě se vracím s varováním. Ještěd začal na rámky dodávat vroubkované hřebíčky, tzv konvexní. Přidávám obrázek. jenže to, co nabízí Ještěd jsou jinak dělané k hřebíčky, při prohlídce lupou jsou hrany oblé asi jako jsou oblé konce buřtů ve věnci. Ale na fotce je vidět, jaký MUSÍ mít správný konvexní hřebík ty “zápichy”, musejí být klínovo ité jako harpuna proti směru vytažení. takže hovadina z Ještědu ve dřevě nedrží vůbec a mezerník přibitý tímto hřebíčkem vytáhnete z rámku bez kleští jenom za ten hladký plastový mezerník!

https://www.haspl.cz/konvexni-hrebiky-4-0-4-5-x-40-mm-anker-12u-modry-zinek-250-ks.html?gad_source=1&gad_campaignid=17347159328&gbraid=0AAAAADxB-NCx4vFK3taoYd7lRmWN5oV20&gclid=CjwKCAjwup3HBhAAEiwA7euZujteYInBsTUJwsSkUovd2xTwhe6KGWb5sb6awn4kLkOppE4QgNdK1BoC-_wQAvD_BwE

Tak tohle fakt nefunguje, stokrát lepší je nespeciální hřebík a bez pozinku. Možná vadí to pokovení víc, než tvar těla hřebíku, ale tento hřebík je očivině vylisovaný jinak. A navíc hřebík MUSÍ být dlouhý 28 mm a ne jen 25.

https://www.vpjested.cz/hrebicky-na-sbijeni-ramku-25-x-1-4-mm-vroubkovane-1-kg-0312/?gad_source=1&gad_campaignid=20418596305&gbraid=0AAAAADoOOastPvIOtFYCmBQGM2iDl8hYN&gclid=CjwKCAjwup3HBhAAEiwA7euZunoJYItQpfKC1q5p8GQzIjiwb5ttelmU5pDAnLjxkHtAgbFNzGceFhoCks8QAvD_BwE

Koukám, že hřebíčky 1,4 x 28 zmizely z trhu a našel jsem 1,4 x 30 a tak je nutné používat na sbíjení rámků tyto. Při délce 33 už jsou (bývaly) tlustší a to není dobré.

https://allegro.cz/produkt/hrebiky-1-4-x-30-521d0dd3-1c55-4a76-b7b4-9df852b72555?offerId=15608739226&utm_feed=712e6653-4749-4512-b084-b6e297fc9e0b&utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_campaign=CZ%3EHome%3EGarden-Decorations%3E3P%3EPLA&ev_adgr=Ad%20group%201&ev_campaign_id=22951258248&gad_source=1&gad_campaignid=22951258248&gbraid=0AAAAApZ4Y9QMkC5PFUKYnMc33x1ichUL3&gclid=CjwKCAjwup3HBhAAEiwA7euZuhf7YdCggnuY6G3beDSLq6ZOmZMaOhGi4HbuJMRe7efLppqxnB2TtxoCGvoQAvD_BwE

Tom50
Tom50 09.10.2025, 00:11:03 xxx.xxx.139.233

Dost zapadl tento můj příspěvek, škoda, doporučuji Jirkovi i ostatním si jen znovu PROSTUDOVAT, u vědomí mezi tím dalších info.

Já se ale dnes chci zmínit o jiném. Nevím přesně kde jsem psal o recyklaci starých zbytků medu a hlavně o “likvidaci” uskladněných víček za asi 5 let. Vyprovokoval mě k tomu MS tvrzením, že na tunu vytočeného medu má kilo víček (nesmysl!!!!). Píše jak je zalívá pálenkou  a to je opravdu super pití (jen ne pro mě, nepiju kořalku, jen pivo). Jen se MS v odhadu váhy víček na tunu vytočeného medu šeredně seknul, ale to se v zápalu boje stává😉🙂. Třeba dělal odhad po konzumaci toho úžasného nápoje. (fakt je do dobrý!)

--------------------------------

Za celý život jsem nevěděl, jestli vč berou krmení když je snůška. Už to vím, berou.

Jak zpracovat víčka?

Následuijící jsem já nikde navyčetl, všichni o tom nějak cudně mlčí, jen Jindra uvádí, že vyluhuje víčka a z medové vody dělá medovinu a podrobně popisuje jak. To je skvělé, ale já medovinu dělat nechci a tudíž co s medovou vodou z víček? A nejde jen o víčka. Nikdy nijak necedím med, jen čeřím a sbírám. S víčky a nečistotami taky sbírám pěnu, nevím vlastně co to je, asi bílkovina. Toho jsem měl docela dost (30-40 kilo? možná 50). Dříve to dostaly oddělky nebo vč zjara, ale já už roky nepodněcuji a na jaro mám dost medových rámků a tak se mi to hromadilo.

V konvi, co byla dřív na med, se míchadlem na maltu rozmixují víčka s medem a popsané, i jiné zbytky. Dal jsem to vč česnovými klmítky (vždy těsně před tmou) když byla sice snůška, vč voněla a větrala, ale med v mednících nepřibýval. Bylo po začátku července a tady u nás zjevný konec, nosily jen na uživení.

Víčka i různé zbytky medu už měly divně nakysle ztuchlý pach. Ne moc, ale jako polepšený kuřák mám zpátky čich a jsem velmi háklivý i jen na “ocásky” různých pachů. Risknul jsem to s ideou, že to po zporacování včelami vytočím a když to nebude košer, zkrmím. Prostě jsem to chtěl vyzkoušet a konečně za celý život vědět.

Zkrátím to, med z toho je špičkový, tmavý, i když drtivě převažovala víčka z květových medů. A stejně tak zbytky z čeření i “pěnka”. Nemám možnost měřit vodivost a tak netuším, zda to byla medovice, nebo víc kvěťák.

A nyní jen moje dohady a dedukce, řečeno vzletně. Máma mi tvrdila, nevím jak na to přišla, že co dostanou jako krmení spotřebují, že se “rozšoupnou” z nečekaného “nálezu” a že co současně přinesou, to uloží. Nevěřil jsem tomu jako zjevné kravině. Ale asi se maminlka nemýlila (měla to asi načtené nebo od kolegů, to je jedno). Jak to, že med získaný z víček neměl pachuť ani barvu po víčkách? A malá snůška byla a vč voněla jinak než při květové snůšce. Takže nakysle pachutný med snědly a uložily přínos, který by jinak projedly?

-------------------------

RESUME:

Včely lze krmit ve snůšce a krmení v malých dávkách (max 1,5 l denně v hustotě asi 1:1). Medem z víček určitě, zda cukrem jsem nezkusil.

Takto získaný med nemá pachuť výchozího “materiálu”, velmi pozdě krystalizuje, vypadá i chutná jako medovice.

ALE!!!

Části vč jsem dával rozmixovaný loňský tuháč. Prostě jsem vyřezal cement z rámků, zbavil drátků a rozmixoval stejným ručním míchadlem. Dalo to o asi 50% víc práce. Vytočený med z cementu není cement a chutná a chová se (netuhne) jako medovice a nijak se neliší od medu z víček.

----------------------------------

Mix z víček nebo cementu jsem slil do stáčecí štoudve a po pár desítkách minut, když se vosk usadil nahoře, jsem medovou vodu vypustil do kýble., Víčka jsem ještě propláchnul ve stejné štoudvi a po vykapání (obyčejně do rána) usušil na platech. Motýlice to nežere.

--------------------------------- 

Možná, že moje poznatky poslouží dalším kolegům, protože ne každý chce nakládat víčka do kořalky na skvělou víčkovici. (on by jí každý chtěl, ale darem, zaplatit nikdo)

Tom50
Tom50 08.10.2025, 23:05:39 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele JirkaP z 08.10.2025, 18:05:29

Já se snad kvůli vám naučím vkládat do fora fotky a videa.

Když jsou loučky svrtané spolu, vše je nařezáno jen primitivní cirkulárkou, pak je to pravoúhlé a i v té malinké základně ploch se to samo srovná do vingle.

Svrtané loučky = naprostá rovnoběžnost vodorovných drátků znamená také absolutní snahu materiálu držet pravoúhle, nad čím proboha bádáte? To sbíjení v ruce není můj nápad. Viděl jsem to kdysi na stránkách Jana Jindry, známého Roudnického včelaře.

Mám nějaký stůl. Do svěráku upnu jednu BL tak aby se dole opíraa o stůl. Na ní položím ouško HL a tu držím vodorovně. Ano, musím položit sponkovačku, anšto mám jen dvě ruce. Podstavím BL, vezmu sponkovačku a přibiju, dávám dvě sponky vedle sebe délky 30 mm, u celorámků 35 mm. BL drží a drží to vingl (více méně). Otočím, opřu už přibitou BL o stůl, podložím druhou BL na opačném konci, který mám po otočení logicky “pod břichem” a sbiju. Celé otočím a přibiju SL, tam už dávám jen po jedné sponce. U celorámků dávám užší SL a sice 20 x 6,5 (7) mm. U medníkových rámků dávám ZÁSADNĚ jen SL široké 25 mm - viz fotky mých rámků u článku tady na CHZ.

----------------------------

Forma na sbíjení celorámků je na jeden kus. Pevně se pomocí klínku upnou BL ve správné poloze (ta je daná na desce napevno přidělanými dorazy, mezi kterými je přesně 390 mm). Přibije se HL a po otočení celé formy vzhůru nohama SL. Po vyražení středového klínku, který rozpírá táhla a tím fixuje BL ve správné poloze, je rámek volný. Dokud klínek (samosvorný úhel) drží, ani se to celé nehne. Opět nic rychlejšího neznám, forma je “placatá” a nezabírá místo jako váš truhlík. Až to pochopíte a uvidíte, na truhlík rád zapomenete.

Jo, pro každou šířku rámků musí být jiná forma, to ale truhlík taky.

Moje forma (systém po přátelích mojí mámy) je podobná jako se prodává, ale místo toho nesmyslu na upíníní jsou dvě táhla ve vedení a mezi ně klínek. To, co vidíte na odkazu je na dvě věci, na hovno a na nic - blbě to drží. Stačí o milimetr slabší nebo silnější BL a už to nefunguje. U klínku do mezírky mezi táhly ho prostě zarazíte víc nebo méně. Táhla končí stejně širokými dorazy, u systému v odkazu drží BL na jedné straně nahoře a na druhé dole a je jasné, že to tvar nedrží. Vyhozerné peníze, každý si to může sestavit doma sám na kusu nějaké pevné desky, třeba ze zbytku silné dřevotřísky (od kuchyňské linky třeba). Ideální by to bylo železné a navěky bez opotřebení. Ale to já neumím, nemám svářečku a neumím s kovem, jsem čistokrevný ortodoxní “dřevák”. Ale já mám jednu formu asi 50 let a není opotřebená, dělal jsem si jí ručně (bez cirkulárky) kdysi sám podle půjčené, protože jsem jí musel vracet a neměl jí tehdy, když jsem jí potřeboval. Je dělaní á na polorámek 15, ale funguje na 30 a logicky i na 24. Ale jak jsem předeslal, polorámky dělám bez formy.

https://www.kovo-mat.cz/forma-na-sbijeni-ramku/?gad_source=1&gad_campaignid=22835196132&gbraid=0AAAABAo0gynrW9lAfNK6dMDpjwyQmv7xt&gclid=Cj0KCQjwl5jHBhDHARIsAB0Yqjy1hmu1nIdtpgjeHcZMOaHx8dxkHtYmZIjFgUzt-9pkv_EgYo_ntukaAstOEALw_wcB

--------------------------------

Zajímavost z mojí praxe. HL má být široká 25 mm, stejně jako BL - ty jsou rozhodující pro správnou rozteč rámků a rozteč je daná mezerníkem 10 mm. Ale v medníku mezerníky vůbec nemám, nejsou tam na nic (nekočuji). U vysokých rámků mezerník být musí a rozumný včelař má mezerníky POUZE na BL (kdo nechápe a zeptá se, opět vysvětlím). Tudíž šířka BL 25 mm je PODMÍNKOU!!! Protože nechci prostavování mezi patry, MUSÍ být SL široká také 25 mm a je dobré mít i HL širokou stejně, tedy 25 mm. Ale. Soused mi dal hoblovaná jedlová prkna skoro bez suků (větší než malé množství), jenže tlustá jen 22 mm. OK, mám HL jen 22 mm široké. Výš se zmiňuji, že u vysokých rámků není důvod mít SL širokou 25 mm a tak pro vysoké rámky dělám SL jen těch 22 mm. A předtím ze zhoblované coulky, tedy 20 mm.

-----------------------------------

Do tohoto vlákna jsem přestal psát po výpadech pana Maliny. Kde je dnes pan Malina, který se posléze přiznal, že dělá chytrého jako velkovčelař s letitou zkušeností a přitom má pár včelstev asi 3 roky a jak se jinde přiznal, moc se mu to nevede. Ale nasí.at, navážet se a znechutit umí. To tomuhle typu lidí jde znamenitě. Brouků Pytlíků jsem za život potkal zástupy, ne vždy je ale umím rozpoznat hned.

Tom50
Tom50 08.10.2025, 14:48:16 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele Javali z 08.10.2025, 14:02:53

Je to sice Javali mimo téma rámků, ale sdělím, že jste to vyhodnotil nesprávně. To, že matka došla zaklást jen trubčinu přes tolik medu je jen tím, že neměly dole v plodišti a hlavně pod ním v TL dost možností trubčiny. Nezakladla víc dělničiny patrně jen proto, že už tam byl med a nechtěly ho vynášet. Ovšem kdyby bylo očko a čerstvý vzduch, přenesly by plodiště nahoru a med ani ne tak přenesly, ale promasařily by ho, proměnily by ho na včely.

Proč to tvrdím. Stalo se mi, navzdory mému tvrzení, že v medníkách nesmí být možnost stavby, natož hotová trubčina, následující. A hned u dvou vč na dvou stan, jednou s medníkem 15 a podruhé 11.

Vzal jsem si do auta málo rámků, přesněji, v připraveném nástavku s rámky byly jen 3 krajní panenské souše a zbytek hotové světlé trubčáky a SR, vše 15. I rámků s M jsem měl málo a nezbylo, než ke třem souším, ty přišly ke stěnám vpředu jedna, v zadu dvě + M a zbývaly 4  pozice. Prostřídal jsem M se SR a hotovým trubčákem. S tím,že to dojedu předělat zítra a nahradit SR a trubčák M. Podobná improvizace na druhém stan za pár dní, tentokrát s mírou 11. V návalu práce, honičky a taky asi stárnu a blbnu, jsem na to šťastně zapomněl. Všude bylo postaveno, SR dělničinou a vše plné medu, i hotová trubčina. 

Jak je to možné? Měly už nalíhlých trubců dost a hodně zakladené trubčiny v TL a tudíž už nepotřebovaly nikde dělat další trubčinu. Navíc měly dole ve VN dostatek prostoru a sice 9 rámků plodu od loučky k loučce (možná 10) a tak nahoře potřebovaly jen dílo pro med. Tak jednoduché to je. Tedy pokud to nejsou masařky a nebo dokonce kmen Kraňky Singer. To jsou masařky. Stejně tak čistá Vlaška - Ligustica, tyhle včely se chovají jako nepřizpůsobiví a množí se a množí a je jim jedno, že to nebudou mít čím krmit.

11 rámků 39x30 dává 129 dm2 (měří se to i se dřívím a i s nedostavěnými spodky plástů na 18 mm nad SL - je to jen orientační měření pro představu a porovnání). Jenže na 11 rámcích plod nebývá, ale jen na 9, někdy na 10 rámcích. 9 rámků dává 105 dm2 pro dělničí plod. Jestli ale někdo má ve VN 2 SR, tedy trubčáky, má dělničího plodu výrazně méně, vlastně jen 7 rámků, výjimečně některé vč 8. Tuplem u nižší míry 24 a ještě hůř u jen desetirámkového Langa 1/1 = 44,8 x 23,2. Vy myslím máte míru 42 x 27,5 a asi jen 10 rámků. Vám se bude to, co jde u Blaníku 39x30x11 samo od sebe dosahovat obtížně. Neříkám, že to nejde, říkám, že je míra 39x30x11, doplněná NN 39x15 (neradím 17, to už raději méně než 15) pro většinu území ČR prostě šikovnější.

Tom50
Tom50 08.10.2025, 11:13:47 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 08.10.2025, 08:23:02

Děkuji.

Jen se obávám, že jste moc nepochopil, o čem jsem psal. Já přece velmi dobře vím, proč se mi M vybulují.

Pak je tedy také nutné jasně a naplno sdělit další mojí zásadní věc, kde je metoda Blaník hodně odlišná od většiny dosavadní praxe. Tou je omezování matek v kladení. LBV není vlastně nic jiného, než omezování matek. K tomu vlastně slouží mřížka a převěšování plodu. Proto jsem se tvrdě vymezil proti OP, protože to není nic jiného, než nenažrané ždímání maxima medu z minima včel.

Blaník naopak nejen matky neomezuje, ale dokonce přesunutím trubčiny do jiného nástavku přidává vlastně dva vysoké plásty pro plod dělničí. To tak úplně neplatí, není to přesně o 2 plásty víc plodu, protože velká část takto získaného díla je vč využita k uchování skutečného medu těsně nad plodem na plodových plástech, tedy pravý opak všech raubsystémů, zejména pak OP.

Ovšem v této úvaze jsem šel ještě dál. Napadlo mě, že když nebude na každém rámku dole 18 mm prázdný prostor, že to na 11 rámcích dá výšku plástu asi 20 cm, tedy, že by se tak dalo přidat dalších několik dm2 dělničiny a sice víc než ⅔ vysokého plástu. Vč bude VŽDY raději chovat dělničí plod ve vysokém prostoru než jej rozšiřovat do dalšího nástavku. Také proto mi matky v posledních 3 letech jen v jediném případě zakladly pár plorámků v medníku a to letos. I když mladá matka, je už v Pánu - pořád lidi kupují Singrovky = masařky a matka se musela s něčím takovým spářit. Takže až při psaní tohoto textu mi dochází, že nejen neomezování matek, ale také moje přísná selekce nese očekávané plody. 

--------------------------------

Takže vím proč se mi vybulují vysoké plásty a jasně píšu, že se to u polovičních rámků neděje. Logika tedy je, rozdělit vysoký plást vodorovným prvkem a použít místo jedné vysoké M dvě M nízké nad sebou. Kdybych byl ochotný mít nuty v HL a musela by být i ve středové loučce a zalévat M, úplně by odpadlo drátkování (pořád ale hrozí, že dole M nedostaví a pak by na jednom vysokém plástu byly mezery 18 mm dvě). Vyvaření se zachováním drátků je jen hlouopá teorie. Ve skutečnosti se drátky vždy povolí a je nutné je vyšponovat. To není až tak snadné a zvlňovač mi drátky sice zvlní, ale uvolní ještě víc, musely by být zděře v loučkách, drátek se tahem zvlňovače zařízne do dřeva a proto to nejde napnout, zvlňovač je nesmysl. Navíc ho vyrábí z hliníku a kolečka se ihned opotřebí. Jestli chci mít drátky napnuté, musím je po vyvaření napnout jinak a to je zdlouhavé a protivné a trvá skoro stejně dlouho, jako vydrátkovat rámek znova. 

Pak je otázka, zda více práce s uvolněním nut (vyvařením) nevyváží odpadnutí drátků, zatím mi to vychází asi nastejno.

-------------------------------------

I to zatavování M do nuty voskem vyřešili dávno předkové. Nevím, zda jen přátelé ze včelařské party mých rodičů a nebo se to dělalo obecně a už zapomnělo. Popíšu, někdo třeba zhotoví výkres.

Když bychom si představili standardní HL tlustou 12 mm, oška jsou 6 mm. Když by se odebrala část materiálu z profilu, že by loučka měla z jedné strany pořád 12, ale z druhé jen 6 - vlastně by to vytvořilo jakýsi “vingl”. To znamená, místo nuty by byla jen jedna strana nuty a zbytek naproti by byl pryč. Pak se vloží M, silně se přitiskne hranolek a přibije 3 hřebíčky, dnes by to šlo bleskurychle pomocí malinkých vrutů a akušroubováku. M tam drží dokonale a úplně odpadá zalití voskem. Také se to pak velmi snadno a rychle čistí, prostě se povolí hranolek a vingl se vyškrábne zastudena mnohem snáz, než voskem zalepená nuta. Hřebíčky se dávaly od oka a nedávaly se stejné hranolky do “svého” rámku - to by pak nedržely hřebíčky, když by vždy vyšel do stejné dírky. U vrutu by to bylo jedno.

Pokud by byla M přichycena výš popsaným systémem jak v HL, tak ve vložené loučce a M by se vždy dole opírala o SL (nebo hřbet vložené vodorovné loučky), pak se M nebvyboulí stejně, jako se neboulí u polorámků. Nahoře by ale M musela být s přesností asi milimetr akorátně vysoká. Když se dole ke SL vynechá max 1 mm, přistaví to, vynechání 3 mm vyhlodají na 18 mm. Mám to vyzkoušené, jen jsem to ještě nedotáhl. Kdo to dočetl až sem a POCHOPIL, úplně odpadá drátkování a tudíž po vyvaření také napínání drátků.

---------------------------

Pak jsem ještě vyzkoušel - úmysl jen úplně se vyhnout  drátkování - následující. Plást dole nedostaví ke SL, nechají tam 18 mm, M je v HL zatavená v nutě a nebo je přiskřípnutá “nasucho” hranolkem. Pak by nebyl plást nijak vyztužený a práce s ním je obtížná dokud je dílo mladé a světlé, je háklivý na vylomení a to nikdo nechce. To jsem vyřešil dvěma svislými špejlemi průměru 4 mm - 3 mm řeznické rozkoušou a vynosí z úlu. Loučky jsou svrtané spolu, špejle musí být svisle a nikoli šikmo a jejich rozteč jsou přesně třetiny. M vlastně visí vlastní vahou rovně a špejle se jí z jedné strany dotýkají, dírky jsou tady mimo osu M. Při manipulacemi s rámky s M je nutná opatrnost, ale dá se to zvládnout snadno. 

Co je výsledek? Včely špejle zakomponují do plástu, z jedné strany to vůbec není vidět a z druhé jsou buňky se špejlí mělké a dávají do nich jen med a pyl, rozhodně nikoli plod. Na plástu plodu jsou vidět dvě svislé linky bez plodu. Plást je vyztužený ještě lépe než drátky, odřezávat rohy lze - špejle jsou třetinu světlého vnitřku rámku daleko od BL. Po vyvaření rámek jen uschne, vyndá se hranolek a snadno jedním pohybem vyškrábne vingl a rámek je připravený na další M a tedy další životní cyklus. Dokud neuhnijí ouška funguje bez drátkování, šponování atd.

JENŽE!!

Ne každé vč svislé špejle zakomponuje do plástu a nebo to řeknu jinak, i vč, které to běžně přijímá bez obtíží, najednou některou M nechce takto postavit a další příště už zase postaví dobře - nepřišel jsem na důvod. Přesněji, profesionálním odhadem tak jedna z 25-30 M není dobře postavená. Obyčejně to ale ihned nadšeně dostaví jiné vč, když se ještě teplá přidá do hnízda - ne tedy na okraj - jiného vč. Někde to hlodají na staně špejlí a do uvolněného prostoru si dají svislé “linky” trubčiny. Nijak to ničemu nevadí.

-----------------------------------

Pro úplmost co vím ze četby, ale nevyzkoušel jsem. M se musí použít asi o 10 mm vyšší než by do daného rámku měla být. Po nahřátí se na jedné straně ohne do vinglu asi 10 mm. Pak se takto ohnutá M jen přicvakne sešívačkou a údajně to funguje. Moc se mi to nezdá, nevěřím tomu - sponky by musely být přesně ve vinglu a to nevím jak udělat běžnou sešívačkou, protože jakmile nebudou přímo ve vinglu, jak je včely nahřejí ohnutí se vahou M a včel na ní pracujících bude mít snahu vyrovnat až k těm sponkám. Pak ale nebude M na bříšku loučky uprostřed v ose. Prostě jsem to nevyzkoušel. Taky by se pak musely vyházet ty sponky, ale to by šlo bleskurychle špičkou nože. Teď při psaní mě napadá, že takto ohnout nahoře M a přidělat tam výš popsaný hranolek se dvěma vroutky by jistě šlo. Ale proč když funguje “přiskřípnutí”.

Zkrátka domnívám se, že se ani v tomto vývoj nezastavil a že je ještě co vymýšlet a zkoušet. Co je ale nejelegantnější je můj rámek pro VS, který se po vyvaření nechá uschnout a jde do včel bez šahnutí. Ovšem tohle lze jen u vysokých plodiskových rámků, do medníku VS nesmí přijít, v tu ránu by tam stavěly trubčinu a to by vylákalo matku k zakladení i dělničiny. Mřížka v mých podmínkách znamená polovic medu než bez ní a tudíž mřížku už nikdy více. Hlavně proto já nechci OP, že ten nesmysl nemá jen jednu mřížku, ale hned několik a hlavně nutí včely nepřirozeně někam dávat jen pyl, jinam jen med a jinam plod. To MUSÍ působit neskutečný stres, v důsledku kterého budou úhyny. A proto to nebudu ani zkoušet. A to i kdyby nebyly úhyny, nebudu VĚDOMNĚ týrat včely. V Blaníku si vlastně můžou dělat co chtějí a ukládat si tam, kde je to pro něpřirozené a to, co kde potřebují a chtějí, protože to tak dělají miliony let. Základní odlišnost Blaníku proti OP je v tom, že Blaník se snaží využívat PŘIROZENÝCH projevů včely medonosné k max včelařovu osohu a OP naopak nutí včely k nepřirozenému chování a to za cenu nesrovnateloně vyšší včelařovy pracnosti. Na to není potřeba být génius, aby se dalo pochopit, co je pro včely lepší a co je pro člověka civilizovanější a humánnější. A co méně práce. Ale někdo je pracoivitý až tak moc, že úsporu práce ani nechce…

Tom50
Tom50 07.10.2025, 20:56:45 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele romaning z 07.10.2025, 16:05:54

Přemýšlel jsem při práci v lese o vás dvou, o vás a Jirkovi. Něco mě napadlo k vašemu drátkování.

Viděl jsem na YT tu malou podélnou prohlubeň, aby se schovaly drátky, vy to dlabete tahem dláta (nebezpečné, protože hlavně zbytečné). Když mocí mermo chcete drátky zapadlé pod povrch louček, prostě prostředkem vyfrézujte (vyřežte na cirkuli) v celé loučce prohlubeň asi půl mm na šířku pily. Ale je to nesmysl, antikorový drátek je tak strašně pevný, že když chcete vyříznout plást z louček, tak to nožem neuděláte - drátek železný se řeže nožem snadno. Proto poškození drátku při oškrábání rámku nehrozí, tudíž je to zbytečnost. Jestli vám ale nějak dělá dobře perfekcionizmus - nepošklebuju se a velmi rozumím, pak si hrajte. Já dřív všechny loučky obrušoval, aby byly krásné. Nic se nedá tak dokonale a současně rychle obrousit než olše, narůžovělé rámky byly radost pohledět a ještě větší radost vzít do ruky. Takové pošetilosti jsem dělal, když jsem byl těžce nemocný a měl do 10 vč. Při větším počtu vč na nesmysly není čas, radost neradost.

Moje máma vůbec nedrátkovala. M se v její době zalila voskem v nutě v bříšku HL. M visela a vlastní vahou se vystředila a nehrozilo žádné vámi předpokládané vybočení rohů ani ničeho jiného. Když M popstavily a prvně zakladly, hrozilo při náklonu vylomení plástu, u mladého rámku se prostě musel dávat pozor. Jak píšu předešle, včely plást vždy přistaví po stranách k BL nejméně do 3/5 odzhora. Jenže ne hned, to až po několikerém zakladení. Tehdy také plást, vyztužený košilkami, získá na pevnosti. No a aby něco přidrželo postavenou M ve správné poloze, dávala máma jen po dvou hřebíčkách délky asi 33 mm zevnitř na každou BL a to asi (od oka) ty 3/5 od zhora. Tak,že M byla mezi hřebíčky. První rok se musel dávat pozor, pak jen ty hřebíčky úplně stačily.

To mě inspirovalo. Do BL jsem v té výšce odspod (nebo spíš odzhora) vyvrtal mimo střed dírky 4 mm a do nich vtlačil asi 5 - 6 cm vajgly špejlí 4 mm. Ty se vyrábí se špičkou, já sehnal dlouhé 45 cm a když jsem je používal  jako vodorovnou výztuhu, zbývaly zbytky 6 cm, neboli 60 mm. Do rámku jsem ty zbytky instaloval špičkou dovnitř, samozřejmě. Špejle jsou nafest a nebo se zvolí o desetinu menší vrták. Funguje to dokonale, včely u 90% rámků zakomponují vajgly špejlí do díla, že to není vidět. Ovšem někdy některé vč to tam nechce a kolem “vajglů” vykoušou M a nezastaví to. To se ale dělo i u dvojice hřebíčků. Další vč v dalším období to už zakomponuje, neřeším to.

Jenže když nechci nahoře nutu - vyváří se to asi 5-10 x zdlouhavěji a taky zatavování M do nut je voser, pak ale musím mít pod HL jeden drátek, aby bylo na co elektricky natavit M. No a když tam jeden být musí, proč tedy neudělat dva, ten spodní v uvedené výšce a celej voser s hřebíčkama a vajglama špejlí je jen pošetilost.

ALE. Mě se nechce se muset hlídat a dávat pozor na náklon rámku a tak prostě dávám u třicítky 5 vodorovných drátků, dole jsou hustěji, protože se to má snahu v dolní třetině nebo spíš 2/5 boulit jak se M dole opře  o SL. OK, dole to přilepí k SL, jenže ve vybouleninách nemůže být plod ani nic. Tudíž Petr jasně říká, že jsem vymyslel kravinu a má pravdu - sice mám dílo až ke SL, jenže víc plodu tam stejně není, tak proč se s tím trápit?

JENŽE. To bych nebyl já. Takže, jak to, že se u patnáctky nic neboulí, i když je M dole nadoraz? Prostě je rámek vysoký 30 moc vysoký. Pak proč ho nerozdělit vodorovně na dvě půlky, přesněji na horní 3/5 a spodní 2/5? (když máte M dvě půlky, tak prostě půlky) Vodorovnou špejlí 4 mm bude vyztužený až až. Jen jak upevnit M? Musí mít každá část M svůj drátek, na kterém visí. OK, místo pěti drátků dva a vrtat BL a dávat špejli? No a není pak snazší dát prostě těch 5 drátků? Určitě ano!!!

A tak má soudruh nejlepší kamarád pravdu a bylo by potřeba mi přidat prý práci abych neměl čas vymýšlet kraviny.

-------------------------------------

A proč to celé píšu? Nebyl bych to já, abych to nevymyslel!

Shrňme to. M v rámku 30 se boulí, je moc vysoká. Méně, ale boulí se i 24, ale 15 NIKDY. Tak proč neudělat drátky tak, že budou dva a dva - horní na zavěšení M a dolní na výztuhu a místo M celé výšky dvě vodorovné půlky a mezi nima nevynechat třeba 5 mm? Jaké bebefity? Místo 5 drátků a víc jak polovina stejně vyboulených nepěkných rámků, kde v některých kvůli velké deformaci nemůže být nic (už jsem byl ve stádiu dokonce šesti vodorovných drátků), tak budou drátky jen 4 a hlavně, dole dosatavěné stejně, jako polorámky a bez vyboulení.

-------------------------------

Můj nedrátkovací rámek pro VS. Má HL typu T a 3/5 odzhora hranolek 10 x 10 nakoso, nebo špejli průměr 4 mm. Ten se po dosluze jen vyvaří, uschne a může jít hned do včel. Když tento rámek pro VS bude mezi dvěma plásty a včely budou mít vodicí hrany na vodprovnách prvcích, postaví to dokonale. Jenže ne vždy, ne každé a některé blběny to zkurví z části trubčinou. A ještě jsem nepřišel na zákonitost, jak dosáhnout toho, aby v tomto unikátním rámku - můj vynález - stavěly to, tam a tehdy co chci já! 

A tak jsme zase zpátky u staré dobré mezistěny. Byl by ale hřích to nezkusit…

Tom50
Tom50 07.10.2025, 14:59:43 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele romaning z 07.10.2025, 09:29:52

Nemůžu s vámi souhlasit. Vše co dělám, dělám z nějakého důvodu. Pokusím se vám to, nejen vám Romane, ZNOVU vysvětlit. V asi dosud nezmíněných souvislostech.

Dříve se nedělo, - za posmívaného socializmu, že byl v M parafin nebo jiné sračky (byla jedna výjimka, jeden výrobce byl i za socíku soukromý a na jeho M nechtěly stavět, dělaly do nich dírky, nechtěl je ani roj). Že by mohla postavená M sjet po drátkách se za totality neznalo. Byl tu jiný a mnohem důležitější a vysoce LOGICKÝ důvod, proč krajní drátky u svislého drátkování nemůžou být a už vůbec moc blízko u BL (to je i nelogické, viz dále). Váš důvod je nesmyslný, ale je možné, že se vaše dělané M chovají jinak, než já znám.

Jinde v jiné souvislosti jsem psal já a je obecně známé, že vč potřebuje trubce už ve velmi časném předjaří. V jiné souvislosti o plísních jsem vysvětlil, že ano, že dolní rohy některých rámků zplesniví (a Goro jasně ale jen letmo podotknul, že když se to nevyřeže, včely to vyhryžou a já k tomu dodám, že vyhryžou JEN NĚKDY!!!). I když nezplesnivěly, když byly rámky dole nedostavené s mezerou 18 mm k SL, tak na těch rozích dělaly matečníky a byly tam tVrdé zbytnělé buňky, do kterých nedávaly nic. Máma je v předjaří odŘezávala. Jak ty oplesnivělé, tak i neplesnivé, ale hnusné - popsané výš. Dělala to proto, že tam si vč udělalo úplně první trubčinu ještě před tím, než dokázalo stavět na SR. Jinde vysvětluji, že trubčí plod POD plodem dělničím má svojí logickou funkci a vč tu polohu pro trubčinu v časném jaru vždy upřednostní. Později, když se taky venku otEPlí A vč zesílí, pak už staví trubčinu kdekoli.

Když je svislý drátek tak blízko BL a je komo na vodorovné loučky, nemůžete vyřezat ty rohy. Pak vám můžou kurvit M, na SR ještě nemají = je to přece proboha rozšíření o jednu pozici v době, kdy právě zužujeme proto, aby byl co nejrychlejší jarní rozvoj. Jenže i slaboučké vč v předjaří nutně potřebuje chovat první trubce - navíc na plodových plástech se vždy jedná o ty nejkvalitnější trubce ze spodku hnízda a ne ty z posledního SR = ze zimy. Nepomohl byste tomu ani dát SR mezi česno a hnízdo, pořád je to jedna pozice navíc a já tvrdím, že to pak v rozvoji udělá 5 dní až týden. Za týden je ale doma 20 kilo jarňáku. Když ho chete, poslechněte mě a dělejte, než si přijdete na vlastní lepší, do detailu přesně co já.

Další zbytečnost jsou drátky vnitřní šikmo naopak. Myslete. Plást přece nahoře dokonale drží, nikdy nikde nedrží plást líp. Proč jsou ty drátky tedy nahoře uprostřed HL tak hustě? Naopak dole to obyčejně nedostaví, je tam oněch 18 mm a tudíž tam je potřeba ta výztuha víc, tam ale vy máte vnitřní asi třetinu úplně v luftě bez opory. To samé přílišná blízkost krajních drátků k BL. Přirozeně zdravé vč přistaví vždy 3/5 odzhora plást k BL. Tam bude držet líp než na zařezávacím drátku, proč tam máte výztuhu? Taky proč 5 drátků, když stačí 4? Rád drátkujete? Mě to je protivné na entou!

Polopatě, tedy s rozměry. Nahoře musí M, než jí přidělají, skutečně být vyztužená aby se nezvlnila, dál přece visí vlastní vahou a podotýkám, že se drátkuje teprve asi 60-70 let, ale mezistěny vynalezli (nepatentovaně) Češi ve 40 letech 19 století a běžně se prodávaly v Příbrami a okolí. To Němci nám ukradli ten vynález! A tak M víc než polovinu své existence visela jen vlastní vahou, zatavená voskem jen nahoře v nutě (česky drážka) v bříšku HL.

Já dělám drátky asi takto. HL má krajní dírky 20 mm, ty další asi 100 mm a uvnitř je tedy asi 150 mm nic. Dolní loučka má ale dírky krajní asi 60-70 od kraje a zbylé dvě dírky jsou už v rovnoměrných rozestupech. Pak drátky mají každé dva jiný úhel sklonu ke svislici. To jednak dokonale ROVNOMĚRNĚ vyztuží plást v celém jeho dolním okraji a navíc umožní vyřezávání rohů.

Vysloveně vás všechny žádám o kritiku, kde mám chybu v logice a zdůvodněních VŠECH aspektů?

Z uvedeného vyplývá, že je pro mě vyvrtávačka dírek nepoužitelný nesmysl a když se nejedná o tisíce a desetitisíce dírek ročně, je to jen chyták na peníze!

------------------------------

Ještě ke svrtávání BL. Vrtačka Narex (nic tak dlouho nevydrží) ve stojánkum na desce vodítko, aby vrták mířil do středu šířky loučky a na desce mám jen barevné risky nahrazující pomyslné dorazy. HL a SL při u mě vzácném svislém drátkování dělám individuálně a tudíž děruji jen BL. Při potřebě několika set louček ročně mi to takto vyhovuje.

Svrtávám vždy jen dvě BL a pokládám je do krabičky po těch dvou svrtaných a přesně ty pak jdou na každý jeden rámek. Jsou v tom rozdíly podle jak jsem dojel na čáru a proto svrtávám jen dvě, tedy co rámek to originál. Taky vrtám jen dvojkou a ta je při oblbující rutinní práci náchylná na zlomení, když je z čelistí vysunutá víc než asi 17 mm - dvě BL = 16 mm.

--------------------------

Pro úplnou úplnost o medníkových. Kdysi byla ta zhovadilost, že teoretikové mysleli, že by u NN systému chumáč v zimě nepřešel přes vodorovnou mezeru a tak radili úzké SL aby to prostavovaly a spojily patra. To je prasečina a jinde jsem vysvětlil podrobně proč. A tak jsem u několika tisíc N rámků odstranil úzké SL a nahradil je širokou SL 25 mm. Pokud používám kupované, ty jsou bohužel tlusté 8 mm, to je humpolácky tlusté, dělané mám jen 6 mm a také šířky 25. Na fotkách tady na CHZ v článku je jasně vidět, jak moje rámky vypadají. M vkládám půlenou pro rámek 39 x 27,5, ta má z výroby výšku 250 mm. HL u polorámků (když nepoužiju kupované) dělám ouško tlusté 7 a HL je tlustá 8 a pak odpadá jedna výrobní operace s osazením oušek (nemám frézu, vše jen cirkulárka). Stačila by síla HL jen těch 7 co je ouško, ale sbíjím po jednom bez formy a nevěděl bych přesné umístění od konce ouška. Ano, vše je nařezané tak přesně, že vše samo udělá vingl, jen třicítkové rámky dělám ve formě pro jeden rámek. 24 sbíjím taky jen na stoler v ruce, nic rychlejšího neexistuje. 

Jestli je HL + SL dohromady asi 15 (14-16, na desetiny si u dříví nehraju) pak půlka M 250 je 125, ale já mám vnitřek rámku 150 - 15(+-) a to je asi 135. Horní drátek tedy MUSÍ být asi 15 mm pod HL a dole postavím M na SL. Dával jsem kromě horního dva drátky, je to zbytečné, stačí jeden a sice asi v polovině. Dole to přistaví a nahoře taky (horní drátek je jen na uchycení M).

Snažil jsem se to zjednodušit tak, že to snad ani víc nejde. Ale každý si dělejte co chcete, ono to vymýšlení, zkoušení a kreativita je skvělou součástí včelařiny. Pro mě aspoň jo, kdybych měl jak cvičená vopice rok co rok dělat pořád to stejné, tak aby mi nehráblo, nechal bych včelařiny po pár letech. Vlastně obdivuju nekreativní ovce, které se něco naučí a pak to hlava nehlava, vývoj nevývoj, pokrok nepokrok dělají roky jako cvičené vopice pořád stejně (často stejně blbě jako dřív). Těch je ale drtivě drtivá většina. 

Záleží chlapi jen na vás, čím vlastně chcte u včel být. 

Tom50
Tom50 07.10.2025, 13:46:33 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele romaning z 07.10.2025, 09:29:52

Když vodorovně, bude pak nutnost aby spodní pruhměl svůj nosný drátek, při šikmém řezu stačí drátky standardně.

Větší mezeru mezi pruhy by přece jen mohly zastavět trubčinou než úzké + ta šikmina to jistí. Ale jako jsem si já přišel na svůj způsob, třeba vy přijdete na lepší. Já tu výhodu něco načíst a inspirovat se neměl, musel jsem si to vymyslet a uskutečnit sám, zda je to dobře samosebou nevím.

Tom50
Tom50 06.10.2025, 22:25:46 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele JirkaP z 05.10.2025, 20:02:11

Tak jsem konečně pochopil nač se ptáte. Odpovím napřeskáčku mjak mi běží myšlenky.

Do SR je proužek M zbytečný nesmysl z nepochopení zákonitostí života včelstva. Najděte si co píšu o T - loučce. Patrně si nemůžete tyto T loučky nařezat - snížím sériově vyráběné kupované, ty mají nesmyslně velkou výšku 12 mm a tak je lze snížit o 3 mm a uprostřed nechat asi 2-3 mm “ploutev”. Na té začnou stavět. Prostě loučka je široká 25 mm, nastavím na cirkuli výšku pily na asi 11 a bajlák 3 mm. Projedu jednou a po otočení znovu. Pila má (průměr 300) prořez 3,2 mm a tak 3 mm jsou akorát. Pokud jsem nastvil hloubku řezu 11, pak uprostřed bříška HL vznikne “ploutev”široká 3 mm a vysoká též 3 mm. Je to jasné?

Bez ploutve, nebo něčeho uprostřed bříška loučky, reálně hrozí - potřebují nějakou hranu (i oblou) - že začnou stavět na hraně bříška HL a my ale potřebujeme aby začaly stavět přesně ve středu té HL. Se všemi důsledky a já bych to rozhodně neriskoval. Podtrhnul jsem, že to hrozí a ne, že se to stane vždy, to aby mě zase nějajký myslitel (ve smyslu magor) nechytal za slovo, jako že on vyváří voští ve vodě ze studně a dobrý. To je logika blba, jako třeba že = třicet let jezdim nalitej a eště mě nechytli. Já takhle nefunguju a já chci mít vždy kontrolu nad tím, co, kde a jak budou stavět. Proto taky jsem pořád vytáčel BG s jeho stoprocent volnou stavbou. Volná stavba je návrat z civilizace na stromy nebo do jeskyní a já chci civilizaci, nechci žít v džungli ve smyslu, že v primitivizmu.

Ploutev vytvoříte snadno z přibité řeznické špejle 3 mm. Přiděláte jí malinkými hřebíčky a nebo i asi sešívačkou by to šlo (nedají se sehnat hřebíčky kratší než asi 15 mm, já mám kratší po tátovi z předválky). Špejli jde taky jen přilepit. Něco ale středem HL je potřeba. Vyřezaná T loučka funguje donekonečna, tedy dokud neshnije rámek, neboli upadnou ouška.

Když je potřeba udělat vysokou M z po pruhů, je nutné pro ten počet rámků nadrátkovat svisle. Nedělám W, ale drátky jsou šikmo tak, že dole jsou o cca 20-30 mm mimo svislici směrem ke středu (prosím o nákres). A jsou u míry 39 vždy pouze 4. Nahoře jsou krajní od konce třeba 15 mm a dole 45, vnitřní pak mají už úkos menší, je to jasné?

V případě vodorovného drátkování - u mě víc než 95% rámků, je jeden velký problém. M se vahou vždy protáhne jak jí zahřejí a začnou stavět. Proto se vyrábí M nižší než je mezera mezi HL a SL - počítalo se že M bude zatavena voskem do nuty v HL. Mě ale vadí, že mezi dolním krajem plástu a SL nechávají 18 mm (ano, těch magických 18 mm). Navíc nuty v HL zaboha nechci (je to zdlouhavé vyvařit), taky je nechci v HL vyřezávat a už vůbec zatavovat voskem M. 

Ta mezera 18 mm je u 11 rámků plást vysoký 20 cm!!!!!! Dávám tedy M tak, že se dotýká SL a nahoře je mezera (vždy jí dostaví děličinou). Ovšem potíž je v tom, že pak nestačí 3 vodorovné drátky, ale musí jich být 5 a dole musí být hustěji. Stejně se některá M vyboulí do stran, protože se dole opře. Vynechat dole třeba 2-3 mm a dát M výš nad SL znamená, že to vyhlodají na svých 18 mm.

Pracuji na řešení, asi to mám, ale zveřejním jindy.

Já bych M pro 24 do rámku 30 dal takto (mám to vyzkoušené). Vy to prosím nakreslete pro ostatní (já tu kreslit neumím). M pro 24 je vysoká 215 mm, pro 30 je vysoká 270. Uděláte výše popsané svislé drátkování pro ten počet vysokých rámků, abyste zužitkoval M 24. M říznete jakoby úhlopříčně, tedy šikmo, ale tak, že řez začne nahoře asi 30 mm pod rohem a to samé na opačné straně dole. Ty řezy u vysokého rámku uděláte paralelně dva a tudíž bude M rozříznutá na 3 štráfy. Tyto šikmé pruhy by do svislých drátků nešly, MUSÍ být zadrátováno svisle a pak to jde skvěle. Včely obyčejně trubčinu nepostaví, nestalo se mi to nikdy a to proto, že neměly důvod dávat rubčinu do plochy plástů, ony chtějí trubčinu, když mají va výběr, jen po spodních oktrrajích plástů. Mimochodem, také proto je nesmyslná LBV, protože jim dává trubčinu do středu a hořejšku prostoru, který chtějí pro plod dělničí. Ono tohle funguje i v druhém směru, vždy chtějí trubčinu od česna na prvním a na posledním rámku raději, než na spodku rámků prostředních a tuplem to platí u středních rámků výš nad spodní loučkou, tedy ve středu plodového hnízda. Toto je zákonitost, nikde se tohle nejde dočíst, jen u mě, a je NUTNÉ SI TO ZAPAMATOVAT a podřídit této zákonitosti úplně všechno u včely medonosné v podmínkách ČR.

Když mám pruhy M a dám je k sobě nadoraz a buňky nesedí, bez obav, poradí si a vy to pak nepoznáte. I když se nechá mezera větší než je trubčí buňka, bez obav, udělají dělničinu. Tedy pokud netrpí stavem, že by neměly kde mít trubčinu. Ale pozor, uvedené platí jen u vysokých měr, u NN systému tohle vždy neplatí (taky proto je NN systém pro praxi horší).

Když musím zatavit elektricky na drátky pruhy M a chci vynechat vodorovnou mezeru - tedy kupříkladu M pro 24 do rámku 30, MUSÍ být drátek pro spodní pruh tak, aby byl od horního okraje asi 2-8 mm. Jak se nechá víc, hrozí, že se M nad drátkem ohne do strany dřív, než dílo spojí. Totéž platí i u zatavování M normální výšky ve vysokém rámku. Nahoře k HL je možné nechat 15 a i víc mm vodorovnou mezeru, VŽDY to dostaví dělničinou, ale platí, že drátek musí být těsně pod horním okrajem M (max 6-8 pod, vyjímečně jde i větší odchylka, my ale “hrajeme” na jistotu).

-------------------------------------------

Doufám, že jsem odpověděl důkladně a na nic jsem nezapomněl. Pokud ano, vy Jirko, ale samosebou i kdokoli jiný, ptejte se. 

Tom50
Tom50 05.10.2025, 12:49:47 xxx.xxx.139.233

Naše volby? Nevěřím. Tečka.

Tím bych to tady uzavřel, dál se k tomu v tomto vláknu nevyjádřím. Jak stárnu až mě děsí, jak zřídkakdy se mýlím…

----------------------------------

Na těchto forech mi vadí, že někdo zadá vlákno, zeptá se a pak mlčí. My byli ještě vychováni poděkovat, když se někdo věnoval našim problémům. Nebo pochybovat, chtít vysvětlení, upřesnění, debatovat, hledat optimální řešení s ohledem na novější poznatky, jak technologie chovu včel, tak pomůcek, vývoj se přece nezastavil. Takto to vypadá, že dotyčný vlastně nic nepotřebuje a vše ví sám nejlíp. Vypadá to, že je tu všem všechno jasné, nechová se tak jen on, ale většina chce jen brát a neoplácet. Pro mě je to únavné. 

Tom50
Tom50 04.10.2025, 23:25:21 xxx.xxx.139.233

Nebyl jsem v Číně. Něco o této zemi jsem, snad, pochopil po přečtení knihy Divoké labutě a doporučuji jí všem (nikdo jí číst nebude, je delší než tři holé věty). 

My hlavně nemůžeme srovnávat, tam je vše jiné. Například tady je, pod vlivem Anglosaské pacivilizace, běžné nechat starce strádat, dokonce “umelci” (Mádl -Issová) vedou kampaně proti starým lidem. Stejně tak postižené, ubohé, opuštěné děti atd a taky i ty, co prostě neměli štěstí a nebo se nasrodili s postižením, třeba mají půl mozku a berou úvěry, které pak neumí splácet. Zajímavéí je, že když někdo nemá půl m ńohy, všichni ho litujeme a má i parkovací místo.Když někomu chybí půl inteligence, necvháíme ho chcípat. 

Tam v Číně nemožné. Nepotřebují důchodový systém. Tady se okázale lidi prezentují drahými auty, vilami, dovolenými v co největších prdelích světa, majetkem. U Číňana toto vše není priorita. Pro nás nepředstavitelně tam lpí každý jedinec a rodina na veřejném mínění a pověsti. Oni “závodí” v tom, že ti nejslušnější a nejctihodněšjší mají vypulírované, vysoce zaopatřené stařečky a stařenky, kterým naprosto nic nechybí, musí vypadat blahobytně a spokojeně. Tvrdí, že to je  cílem slušných lidí, aby nikdo nestrádal, i když je někdo hloupější, slabší a jakkoli hendikepovaný, je podle jejich veřejného mínění vina celé společnosti, že se komunita neumí o tyhle lidi postarat. Proto jste tam Javali neviděl bezdomovce a nějaké ubožáky, žebráky a vagabundy. Co nechápu je, jak se jim toto daří ve velkoměstech, ale je to očividné. Nikdo tam nebere drogy a oni mají ještě hluboce vštípeno, že před mnoha staletími sice, ale za opilství byl trest smrti. Podobně ještě před 30 lety neměli ve Švédku domy zámky, protože sekání ruky za krádež tam zrušili až v roce 1936 a nikdo tam prostě nekradl. Až si tam pozvali…

Ale Goro, mám za to, neřekl, že tam (Čína, Rusko) je nějaká bída, napsal, že bychom tam nechtěli žít. Já jen tvrdím, že je Anglosaská lež, že demokracie vede ke štěstí a prosperitě a bohatství států. V době Pražského jara v Číně vrcholila Maova Kulturní revoluce a to si neumíme ani představit, co se tam dělo. A málo se ví, že tehdy hlady umřelo nejméně 30 milionů lidí a jejich pozdrav, když se potkají známí, není dobrý den, tedy přání dobrého dne. Čínský pozdrav je: “jedl jste už dneska?”

Přesto je Čína důkazem, že komunizmus vede k absolutnímu blahobytu DRTIVÉ VĚTŠINY občanů, neuvěřitelné technické i kulturní úrovni. Ale není tu jen Čína, co Vietnam? A tam je socializmus nikoli Maoistický, ale Marxleninský, ten stejný, jaký byl i tady a jaký vedl k povznesení Ruska. Je nutné vidět startovní čáru, kde začínala po nástupu Teng-Siao-Phinga Čína (po smrti Maa a hlavně konci Gangu čtyř) a na jakých troskách začínal Vietnam, který od ww2 drtili Francouzi a po nich Američané. A nevyhráli!

A ve zmíněné knize a jen tam se jde dočíst, že Maovi komunisti taky znárodnili a já vám teď prozradím, proč jsou dneska na výši. Maoisti kapitalistům sice znárodnili podniky, ale jinak než Západ a Leninistické Rusko (patrně proto byl od začátku rozkol mezi Maem a Stalinem). V Číně se znárodnilo tak, že kapitalisté dostali zabavené podniky podle spravedlivých odhadů mezinárodních právnických komisí 100% zaplacené. Mělo to ale jednu poodmínku a tady si pane Goro pevně sedněte! Čínští kapitalisté dostali zaplacené své podniky jen pod podmínkou, vlastně dvěma. Stát na to neměl a tak kapitalista musel souhlasit se splátkami na 20 let, satát mu to splácel po dobu 20 let (inflace mizivá). Druhou a důležitější podmínkou bylo, že kapitalisté nesměli ze svývch podniků odejít, museli setrvat v menežmentech těch podniků do doby, než jim bude státem zaplacena celá částka. Tedy nenahnali inteligenci do dolů, nevyhnali její část do emigrace a neoběsili některé jako u nás komunisti. Původní majitelé měli prestiž a velkou úctu lidu i státu, ale jen pod podmínkou, že svoje podniky povedou stejně dobře jako za kapitalizmu. Kdo má rozum pochopí, že nikdo neutekl k lopatě nebo do ciziny a všichni zůstali ve vedení svých původních podniků, jen s menšími starostmi a nulovým rizikem. Když by se podniku hospodářsky nedařilo, musela by být menežmentu dokázaná vědomá sabotáž. Na to si dal každý pozor. Podle mě v tomto tkví úspěch tamní ekonomiky. Jak to tam vypadá vidí každý kdo vidět chce. A jejich revoluce byla v roce 1947, naše komunistická jen o rok později 1948. každý může vidět kam vede původně Maoistický komunismus a kam vede ten Evropský (i když Vietnam, když dostal čas…). A ano, masírkou je lidem nakukáno, že by tam nikdo žít nechtěl. No ano, mají pravdu Gorové, že s naší mentalitou bezohledného sráčství - liberálního individualizmu, kde každý myslí bezohledně jen na sebe, by tam byli s každým bleskurychle hotoví. A jako za komunistů sem do socializmu emigroval jen mizerný americký zpěvák Dean Reed a jinak nikdo (přesněji asi 75.000 Řeků v 50 letech + další jednotlivci odjinud, ale jen ze zaostalých zemí), tak úplně stejně se sem necpou milony čínských imigrantů, že ne!

------------------------------

Za povšimnutí stojí, že se o Karla Marxe nikdo nijak neotírá a já tvrdím, že je pravdou, jak v jiném smyslu říká i velmi zkušený Goro, že svět se mění a vyíjí a je jasné, že budoucnost je v socializmu tak, jak to tvrdil právě Marx a jeho přítel Engels a je nutné si  laskavě uvědomit, že jejich teorie měly základ v Platónovi (ano, dělali chyby, jak by mohli nedělat?). Je třeba studovat, ale to je namáhavé a blbi jedou na reklamu a proto jsou volby nesmysl. To tvrdil právě už Platón a moderněji třeba Fraser Tytler na konci osmnáctého stol (zemřel 1813). Oni si zakladatelé Marxleninizmu nevycucali chytrosti z prstů, ale měli to vše důkladně nastudované a dnešní doba jim dává za pravdu. Je to vývoj a kapitalizmus právě končí a skončí strašnou válkou, ne někdy za 50 let nebo později. Někteří tvrdí, že už začala.

Nepíše se mi předešlé lehko a jak jsem ateista, Bůh ví, že bych byl snad raději úplně blbej a radoval se z těch řízků, dvanáctky a reality šou v bedně (snad si jí po 15 letech koupím). Případně ještě zápasy novodobých gladiátorů, ale ty jsou s tím rozdílem proti starému Římu, že dřív je platili mocipáni - museli dát lidu najíst a nachlastat a to vše po několik týdnů, v noci se musela ta spoušť na stadionech uklidit a vyčistit a ráno nanovo až do večera. Dnes si tupý lid tu zábavu platí sám a naopak nenažraní kapitalisti na tom vydělávají. Kdyby tehdy chtěl nějaký patricius koncesionářské poplatky, roztrhali by ho na kusy a sežrali zaživa. Dnes si to dají tupí líbit, řeknou, že je pohodlné žít a že je dobře, naklepávají ty řízky z Anglosaského, chemií vyhnaného masa a další potravinový odpad, co by Západní lepší lidé nejedli. A to vše na dluh, co naše děti a vnukové se nikdo neptá. Jako kdysi, “po nás potopa” a pak Antonieta radila lidu, že když nemá na chleba, aby lid jedl koláče. Když dnes nějaká kráva radí svetr místo laciného plynu (nebo koupí koňolampu za stastisíce nebo lavičky nazvané po jednom koktavým kašparovi v krátkých kalhotách), ví, že jako Antonieta neskončí a to je patrně ta potíž.

Takže Platń měl pravdu, demokracie je nesmysl a vede k bídě, strádání a vždy v asi dvěstěletém cyklu k velkému umírání velké části lidu. Kdo chce kam, pomozme mu tam. Ale nakonec buď bude socializmus a nebo nebude Atlantická civilizace.

--------------------------

Filozofická a velmi jednoduchá otázka: Když je kapitalizmus založený na soutěži a všichni jsou nuceni závodit, i když vědí, že to je debilní počínání, protože první je jen jeden, hloupějšímu se dá nažrat, aby ho nenapadlo se ptát, co uděláme s těmi, co jsou patnáctí, stodevadesátí nebo stodesetitisící a nebo destimiliontí? Plyn? Co s nimi? Na tuhle otázku kapitalizmus a demokracie tají odpověď. Já tvrdím, že slušnou odpověď na to tento zlořád netají, on jí nemá a ze své podstaty mít nemůže. Jen se o tom mlčí a dělají se zákony, aby se dali takoví jako já pozavírat a jinak umlčet. Patrně proto jsem od dětství odmítal jakkoli závodit v čemkoli a asi proto tudíž nefandím ani moderním gladiátorům, to je zábava pro jednodušší.

Ale jedno mě těší, moje názory jsou blízko třeba profesoru Staňkovi, paní prof Hogenové a dalším, často nenápadným skvělým lidem a já jsem za to vděčný, že jsem měl to štěstí, vidět svět jako ta hrstka úžasných lidí.

Tom50
Tom50 04.10.2025, 10:42:39 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 04.10.2025, 08:20:25

Vlastně s vámi ve všem souhlasím. Ale víte, mám nějak neobdytný pocit, že kvalita života a hlavně pocit štěstí se neměří jen materiálním pohodlím. Máma říkávala, že: “na dluh umí dělat haura každej”. Mám za to, že historie je na to, abychom se mohli vyvarovat chyb, neopakovat je ve stále nových kulisách, jenže ty stejné chyby. Pokud slovenština nezná slovo haur z našeho slangu, je to něco jako furiant, frajer.

Tom50
Tom50 03.10.2025, 00:41:53 xxx.xxx.139.233

Jo a novomanželská půjčka na zařízení bytu byla od těch všiváckých komunistů 50.000 Kčs (dnes ekvivalent asi 700.000 Kč a to v še za okupace Sovětskými vojsky). Splácel jsem 300 měsíčně srážkou a úrok byl "lichvářských" 2,7 %. A nejdřív se platil úmor a pak úrok, ne jako dneska, že se víc jak půl roku platí úroky a až když je banka (cizácká) nažraná k prasknutí, pak taky se splatí malinko úmor. A mladí HRDINOVÉ si to nechají líbit a mnozí hýkají nadšením ze “svobody”. Blahoslaveni budiž chudí duchem, neboť jejich je Království Nebeské, jak praví Písmo.

(do smrti se nepřestanu stydět, že jsem jak debil cinkal klíčema) (a svobodný jsem byl stokrát víc, než dneska) Díky Bohu (jsem ateista), že jsem měl to ŠTĚSTÍ prožít si hezčí část života za totality. Takže polopatě pro ty rozumu mdlejšího, měl jsem štěstí, že jsem žil za komunistů a dospělý život jsem prožil, když jsme byli okupovaní zlými Rusáky - v té době se postavilo nejvíc bytů pro mladé v historii planety Země (nikde to nemělo a nemá obdoby). A podopra mladých byla neskutečná, proto byli děti, NAŠE děti, protože jsme měli kde žít a kde pracovat a nesdíraly nás z kůže nenažrané banky. CIZÁCKÉ banky.

Ale klid, my, co to pamatujem a ještě nejsme dementní natolik, abychom nevnímali, brzy vychcípem a pak vám tu nastane ráj. Ráj nevědomé, tupé, potetované současnosti. Nezávidím vám mladým, ani malinko. Jenže až vy budete staří (myslím tak 55-60), budou vás plynovat, jestli to půjde títmo snměrem dál!

Tom50
Tom50 03.10.2025, 00:16:03 xxx.xxx.139.233

Pro zajímavost dnešní ceny VS komunistické (mělo by být asi 1:10-12 = tedy dnešní Kč je asi 10-12 x dražší než komunistická Kčs) V té době jsem vydělával čistého asi 2.700 Kčs a byt mě vyšel - nájemné a služby na 300 Kčs měsíčně TEDY VČETNĚ VODY TEPLÉ A STUDENÉ, elektřina 45 Kčs měsíčně. Ale to byla ta strašná totalita, dnes mám nesmírně dražší SVOBODU. Byt mi dali jen za to, že jsem musel 10 let dělat ve fabrice a nemohl na dálnici jezdit s buldozerem za 5 tisíc. Jo, nebyl jsem komouš a tak byt byl jen 2+1, soudruzi dostávali 3+1. Navíc soudruzi měli zadarmo Bulharsko s celou rodinou letecky na 3 týdny, já jen na vánoce kolekci na stromeček. Deneska se dětičky komunistů vytahují a vše je zapomenuto a ODPUŠTĚNO…

Zlí komunisti měli tyhle ceny. Ale! Nebylo to k sehnání (nebylo k sehnání nic potřebného), když se ale podařilo, bylo to parádní.

Obrázek
Tom50
Tom50 03.10.2025, 00:12:05 xxx.xxx.139.233

Nepsal jsem nic, protože v zadání byly nesmyslné inormace, které vypíchnul Goro. Prostě je nutné nejdřív umět odhadnout, zda je vč nebo odd nakrmený a jak moc, nebo jak dobře. Ovšem jak to prezentoval ÚM to nedávalo smysl. Mladí dnes myslí, že jsme jasnovidci a víme, jak nakrmené odd má.

Goro bohužel (i on je ultrastručný) sděluje jen část. Jde o krmítko a třeba v kapsovém krmítku může být roztok ohřátý a stejně ho nevezmou - mám na mysli nynější počasí ve dne kolem 10 a v noci +1-2. Taky je nutné sdělit, jak!! teplý má roztok být, je nutné, aby byl vlažný a rozhodně ne horký.

Mě se pro tyhle situace osvědčilo jediné krmítko a to je balon, který dnes už nikdo nezná (dnes se vyrábí z plastu). K tomu je nutná podmínka dobře zetaplený strop. A i tak je to problematické, vč je ještě šance dokrmit, u odd si nejsem až tak jistý. Na druhou stranu, správně píše kolega Goro, že odd toho za zimu nespotřebuje moc a je potřeba to risknout a v předjaří hlídat.

https://www.vpjested.cz/0461-plastove-balonove-krmitko-2-l/?gad_source=1&gad_campaignid=22559209408&gbraid=0AAAAADoOOavPm0wQQxPzdrIHyUyC6pftc&gclid=CjwKCAjwxfjGBhAUEiwAKWPwDpMwSSY16yDAyi6v1I2x2HgNvuzagL_e9cTsfNWye-os4RtJka5o5xoCKu8QAvD_BwE

a bez podšálku to nefunguje, ale na obrázku je v nesmyslné poloze, okraj stojatého límce musí nahoře lícovat s talířkem (fotil to b.b) a bez kopyta to nejde - to se dá na díru ve stropě a opakuji, strop (igelit) je nutné zateplit nějakými hadry a podobně. Kdo má na stopě kupovanou tvrdou průhlednou folii je v nevýhodě, snáz a lépe se zateplí igelitový strop, protože těsně přilne k horním loučkám rámků - i na tom záleží zda  ajak to budou brát když je chladno

https://www.vpjested.cz/krmici-talirek-jednodilny-0460/?gad_source=1&gad_campaignid=22559209408&gbraid=0AAAAADoOOavPm0wQQxPzdrIHyUyC6pftc&gclid=CjwKCAjwxfjGBhAUEiwAKWPwDqx01w3fgoywP1Y8VfwiG62Zf8Jj0GwnP3YsaYlItsjXP-ef1VmzExoC3HAQAvD_BwE

Určitě by fungovalo i ukrajinské krmítko, ale s tím nemám žádnou zkušenost. Asi je cenově dostupnější a nemusí být podšálek s kopytem

https://www.vcelikramek.cz/TOP-Krmitko-do-vcelich-ulu-1-5L-d161.htm?gad_source=1&gad_campaignid=20219613531&gbraid=0AAAAAoxJ14CWpjiqOf9NE1CRefIdtWmct&gclid=CjwKCAjwxfjGBhAUEiwAKWPwDvQrMmLxtg88vLV_O8yOwn5tlkXO_A-Yii0kMfaHvW8XBKMLntgmWxoCRUUQAvD_BwE

A poslední věc. Určitě se nedává v tuto dobu víc jak asi půl litru denně - vystydne to dřív, než to stihnou odebrat.

Obrázek Obrázek Obrázek
Tom50
Tom50 01.10.2025, 00:11:05 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele Javali z 30.09.2025, 20:44:34

Popravdě, “váš způsob včelaření zdá se mi poněkud nešťastným”, když použiji parafrázi známé filmové hlášky. Jsem zvědavý, jak dopadnete. Na váš systém včelaření jsem já dost srab. Je nutné to sem psát a tím to dokumentovat. Děkuji za váš příspěvek. Vy aspoň přiznáte když se nezadaří, většina ostatních ani nemuká.

Moc nerozumím a nesouhlasím s vaším zdůvodněním masové invaze VD u popisovaného vč. Příčina bude jinde než si vy myslíte. Co si myslí ostatní?

Popište, prosím, podrobně vaše pokusy (pokud vím tak jediné z našeho teoretizování) s přirozeným dnem z hlíny. To znamená místo dna ztracené bednění a rostlý terén.

-----------------------------------------

Dnešní debata s Petrem o plesnivěním rámků v podstaveném NN pod VN v zimě. Odmítá vystrojení TL už nyní na podzim proto, že krajní rámky v podstaveném NN zplesniví a myslí, že vosk degraduje. Moje zkušenost s plesnivým voštím - světle bělošedé zbarvení a drolivost voští - je, že po vytavení je z toho prvotřídní vosk a není ho méně než dělá statistická chyba. To samé platí o plísni zelené a černé. Petr tedy dospod dává jen 5 rámků s tuháčem (nebo zásobami - tuháč proto, že ho od loňska máme) a jen naprostředek (TS, přešli jsme na TS), aby neplesnivěly krajní rámky. Pořád mám za to, že včely se zimními plísněmi spodních čásatí krajních rámků žijí miliony let a že MOŽNÁ NĚCO Z TĚCH PLÍSNÍ SNAD I POTŘEBUJÍ. PŘECE PENICILIN JE TAKY PLÍSEŇ. Bohužel se k problematice plísní úplně odmlčel Goro a odmlčel se, bohužel, o všech tématech i Tom4. Škoda.

Tom50
Tom50 30.09.2025, 22:22:06 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele JirkaP z 30.09.2025, 17:27:55

Jirko, aby bylo jasno, sedí pod krmítkem - krabicí - proto, že jim dělá strop! Vlastně jsem to podstatné nesdělil. Ony snáz ucpou, asi svými tělíčky, mezery mezi dnem krmítka a horní hranou (stranou) HL. Nebo jim pod krabicemi prostě neutíká tolik tepla nahoru do prázdného truhlíku.

Mezi tím jsme volali s Petrem a on má hodně plodu, 2-4 rámky. Dobrali jsme se proč. Vysvětlím to.

Má včely na betonové podlaze pod střechou z pálené krytiny a do půlpodkovy zeď z betonového ztraceného bednění, žádný pokryv stromů. Má tam tepleji, celé noci a i chladná rána vydechuje beton + krytina přes den naakumulované teplo. U nás stromy ještě mají listí a patrně ještě pořád asimilují a tudíž odpařují vodu a tudíž ochloazují, co je pod nimi. Navíc rostlý terén - drn (pod úly a za úly kde se chodí už bez trávy = drnu) taky dýchá a také odpařuje zemní vlhkost a proto mám já už včely bez plodu. Kde máte pane Goro přesně úly? Na čem a pod čím?

Když je u mě na slunci 15-16, ve stínu kde jsou úly a pod úly (v podstavci je jakási police asi 15 cm pod dnem úlů a tam leží teploměr) na teploměru slabých 9. Když z u Petra 15+, tak pod úly 12+. A při + 9 se stahují do chumáče, nelétají. U Petra snůška několika druhů pylu a duby mají asi 5 včel na metr čtvereční - těžko se to v prostoru odhaduje, prostě duby u Petra drnčí včelami. Petr je už mimo Sibiř a navíc o 60 metrů níže, chráněný od západu. Sibiř je od západu odkrytá, vidíme přes PB až někam k Rakovníku a Přešticím.

Poslechl jsem Gora a dal nový TL jen asi polovině vč aby bylo srovnání a to na všech třech snaovištích. Jestli se dožiju příští sezony, dám sem vědět výsledek. Když nedávám nový TL (před zimou - novinka), stejně dávám pod VN jen 5 polorámků tuháče, “celý prádlo” nikdy nevyberou, tak proto (Petrův nápad). Některá vč si sama dala do TL trochu zásob, asi pozdního medu. Mám na úlech poznačeno kolik dostaly cukru asi 15-18 kilo, VN jsou výrazně těžší, musela být tedy pozdní snůška.

Tom50
Tom50 30.09.2025, 20:08:46 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele JirkaP z 30.09.2025, 17:27:55

Jirko, všude je jinak, podívejte se jak radí Goro.

No a prázdný nástravek nad VN se stropem z igelitu a otevřené očko je super nápad. Mě to nenapadlo, protože nemám očka v bednách vůbec vyvrtaná. Ale jak mě znám, a už fakt dlouho mě znám, na 99% by mě tohle nenapadlo. 

Mám z vás radost, i z Martina a ze všech, myslíte při tom a umíte si poradit. Taky sveřepě mlčí javali a i jeho praxe mě zajímá. Myslím, že nejen mě. Co Roman? Taky “pan ryba” 😉.

Tom50
Tom50 30.09.2025, 10:45:36 xxx.xxx.139.233

Tak se musím “pochlubit”, že i po 60 letech včelaření umím udělat chybu. 

Základní u metody Blaník je, že se likvidují krmítka až nyní, až před první fumigací, která nemá být před 10.10. roku. To proto, aby nebyl ve vč žádný plod. Ten tam není proto, ani u pozdních mladých matek, které mají tendenci plodovat  v zimě, protože jim utíká všechno teplo do prázného prostoru nad plodištěm s krmítkem. Používám plastové hranateké krabice Samla. Tato krabice nepokrývá celý půdorys, ale má jen 350 x 240 mm.

Mnohokrát jsem zopakoval, že plodiště musíme pořádat po celou sezonu tak, aby od česna byly mladší rámky - NE ALE PANENESKÉ -  a čím víc dozadu tím starší. Tím se stane, protože vč zasedne blíž česnu - přirozená zákonitost a staré rámky půjde potom zjara dát vyjíst za blinovky a to je jediná možnost se jich “zbavit”, vyřadit je k vyvaření. Protože se nikdy nevytáčí vysoké rámky, není jiná možnost je dostat z hnízda. Také proto je největší pitomost zebrování!

A tady je ta moje letošní chyba. Pixly jsem položil do úlů s ohledem, že je nalévám přímo z 25 l konve. Jinde jsem vysvětlil, že v konvi mám 16 l roztoku a dvě vč dostanou po cca 8 litrech a tím vím, že je to dávka 5 kg suchého cukru. Podle toho odhaduji nakrmení. A tak krmítka jsem dal podle jak se to nelévá pohodlněji (bez šplouchnutí a vycmrndání - to by mohlo vytéct česnem a způsobit rabovku) bez ohledu na včelstvo. A chyba je v tom, že jak vč nemá strop a nad plodištěm prázdný NN s krmítkem, hnízdo = budoucí zimní chumáč zasedne pod krmítkem a klidně na opačné, tedy zadní části plodiště. Také tam jsou starší rámky a to je pro ně také atraktivnější než mladé.

KK má jít pod VN kolem 15.9., jenže to byl ještě někde plod a tak jsem to odložil o 2 týdny (a taky moje zdr nekondice). Považuji za chybu, že vč zasednou, asi polovina včelstev, dál od česna na starším díle. Nic strašného se neděje, vše se dá vyřešit, jen méně elegantně a v tomto případě se z některého vč nepodaří na jaře vyřadit všechny staré rámky. Tudíž napříště MUSÍ být krmítka položena na HL rámků tak, aby seděla nad přední částí úlu u česna, které je u strany. Takže i jen to, JAK umístíme krmítko, spolurozhoduje o tom, kde zasedne zimní chumáč.