Příspěvky uživatele

Děkuji vám za absolutní potvrzení mého postřehu, v tom se shodneme.

Neshodneme se v tom, co uvedu citací části vašeho textu:

tom starého psa novým kúskom nenaučíš… zvolíte osobitú tému na sklon včiel k zberu medovice a košatíte, košatíte a košatíte… nebudem sa vyjadrovať k tomu komunizmu, pre mňa ste tie vysvetlenia nepísal, ja som si to odžil…nemôžem sa vyjadrovať ani k včele “buckfast”, nikdy som ju nechoval …

Ano, na světě je drtivě drtivá většina až parazitických lidí, kteří neřeší, co je správné a co není, co je lepší a co horší. Prostě tihle se naučí v každém režimu vytřískat prachy a nestarat se o nic, jen o sebe. Košacení bylo nutné pro pochopení motivů (nic jen nepopisuji, vždy hned uvádím  PROČ) a popis poměrů v minulosti byl oddělen a každý dostal ponaučení, že dál číst nemusí, že to s tématem přímo nesouvisí, že jde pro mladé jen o dokreslení doby. Například PROČ by včelaři neselektovali med květový od medovicového? Dělali to proto, že komunisti vykupovali obojí za jednu cenu a tak nebylo potřeba se snažit těžit naprosto NEJISTOU medovici, když výkup platil stejně skvěle i za med květový, který je absolutně JISTÝ každý rok? Ale vy si musíte rýpnout, proč? Jak se už tedy zavděčit všem, i rýpalům bez důvodu? Bez tohoto vysvětlení, PROČ se šlechtila včela jen na květové medy bych nemusel psát vůbec nic, proboha, pane Goro, vždyť tohle bylo jádro sdělení a hlavní pointa celé myšlenky, fakt to neumíte rozpoznat?

Nakonec moje články nemusí číst vůbec nikdo, jsou k dispozici ZADARMO všem. Češi mají takové jadrné úsloví: 

Ber, když je ti nabízeno. Nechceš? Nech být, ale NEVOHRNUJ RYPÁK, V..E!

----------------------

Proti většině těch, co sami nikdy nic nevymyslí, když, tak utajují a nanejvýš nasírají - jak to trefně a stručně nedávno popsal Javali, je nepatrná hrstička hybatelů a jen ti posouvají svět kupředu. Jenom tihle lidé, a já se k nim počítám, neustále hledají, jak věci dělat lépe a uvažují, které zastaralé představy opustit  A PROČ! Lidi jako já obyčejně nezbohatnou a nebývají, jako poslové špatných zpráv milováni. Ale ti, někteří z nich, se jednou pro vždy zapíší do historie. Zatímco drtivá většina parazitů, kteří jejich vynálezy využívají, ale mlčí, bude zapomenutá a spíš se o nich nikdo nikdy nic nedozví, tihle si dají velký pozor aby někomu něco dali zadarmo. Těch je drtivě více. Ovšem kdyby tito jen mlčeli, bylo by to OK. Jenže mnozí mají nějakou úchylnou potřebu zneuznávat, ponižovat, pšklebovat se (vypichovat neúspěchy, které nemůžou u výzkumu nebýt), na všem hledat vši a nedostatky místo toho, aby když už jsou neschopní mlčeli a nebo se snažili pomoci, jsou v automatické opozici. Asi duševní úchylka, nebo jak si to vysvětlit. Vy patříte k těm, co jsou v ustavičné opozici, ale konstruktivní, bez které není žádný pokrok. Za to vám dík a za to si vás velmi vážím a děkuji.

--------------------------------------

následující netřeba číst, těm, co nepotřebují být vzdělaní a znát souvislosti

Adamec v roce 1904 poředstavil a vedení včelařů Čech a Moravy schválilo novou, širokonízkou míru 39 x 24. Jak na ní přišel jsem vysvětlil jinde. A jak se mu mohlo podařit prosadit takovou novotu? Těžko! Toto slovo by stačilo. Ale já to vidím malinko jinak. Adamec byl inspirován a nikdy se tím netajil Langstrothem a ostatními hybatei, kteří se soustředili v Americe. Jenže byl dost inteligentní na to, aby věděl, že tuzemské včelaře nejde přesvědčit hned, aby úplně vše zahodili a začali úplně jinak. Proto vyšel z tehdy nejrozšířenější míry, jen sdružil vysoký a nízký rámek a položil je spojené na bok. Primitivnější mysleli, že vlastně mají pořád svůj úl a svůj rámek, jen srostlý celorámek s polorámnkem a vše položené na bok, ale základ byl pořád ten jejich původní zaprděný.

JE NUTNÉ VIDĚT KONTEXT DOBY, ADAMEC NOVOU MÍRU, INSPIROVANOU TEHDY ASI 45 LET STARÝM LANGSTROTHEM, PŘINESL PO 45 LETECH JAKO JÁ PŘINÁŠÍM BLANÍK PO 45 LETECH PO UNIVERZÁLECH A NÍZKONÁSTAVKOVÉM OMYLU

Dá se dohledat, že Adamec varoval před zadováky a navrhoval úly horem přístupné, v jeho době se stropováky nazývaly Amerikány. Tak tady už Adamec tvrdě narazil na obecnou tupost a jeho nová revoluční míra se prosadila zase jen v předpotopních zadovácích a kdyby je komunisti nezakázali v roce 1988 vyrábět, jistě by někteří (expresivní pojmenování těchto lidí jsem smazal) včelařili v zadovácích dodnes, analogicky jako nepoužívají rámky, medná kráva, japonec a podobně. Sice to podávám velmi tvrdě a expresivně, ale PRAVDIVĚ! 

Bří Švarcové v Kolči chtěli vyrábět od roku 1922 Amerikány na českou Adamcovu míru s lepším čtvercovým půdorysem, ale lidi to nekupovali. Lid chtěl zadovák a tak aby podnik nezkrachoval, musel vyrábět to, zač byl tupý včelař ochoten platit (důkaz jak tržní mechanizmus brzdí rozvoj). Protože podnik byl pod horou Budeč, nazvali ho Budečák. Úplně stejně jsem smýšlel já, žiji pod horou Blaník a tak jsem svojí metodu nazval podle té posvátné hory. Tady ale podobnost (a moje inspirace) končí, nutno podotknout, že jsem nebyl a nejsem dosud tak namachrovaně sebevědomý, abych svůj úl, spíš provozní metodu nazval slůvkem obsahujícím Evropu. Evropě je je nějaké Česko fuk a tudíž název úlu složený z příjmení Francouzského vynálezce a Evropy považuji za víc než trapný! Nicméně Ing. Řeháček se jednou pro vždy zapsal do vývoje českého včelařství velmi pozitivně.

Zatímco statisíce bezejmenných včelařů nepřinesly pro české a československé včelaření VŮBEC NIC, jména jako Brenner, Ing. Řháček, Ing. Kamler, ale také Ing. Čermák, Boháč a několik nemnoha dalších už zůstanou zapsána napořád. Mám za to, že ani na Blaník se už nezapomene. Já to ale vlastně nejen, že nečekal, ale ani neplánoval, prostě se to tak stalo.

A proč metodě Blaník věřím? No proto, že na rozdíl od všech mě známých úlových systémů není vázaná otrocky na jeden konkrétní úl a jednu konkrétní míru!!!!!!! Systémem Blaník se dá včelařit v každém nástavkovém úle, na každé míře a jedinou podmínkou je, že v úle musí být pro plod rámky vysoké a pro med a chov trubců rámky nízké. 

Všichni mí kritikové, prosím, sdělte mi, KDO ještě nabídl tak univerzální a stoprocentně funkční provozní metodu v Česku, ale i v ostatních zemích? KDO?

Sice ještě kvetou lípy, končí a včely na nich přes den byly. Ale nic z nich, jako vždycky, není. Snad aspoň pyl z rostlin, které nejsou nikdy ničím postříkané. Možná ale jen útěcha…

Večer před osmou 19 stupňů, včely nelétají, nevětrají, nevoní, jako by byly mrtvé…

U mě je letos definitivně slovíno.

V názvu vlákna je nevyratitelný fakt, podívejme se na to, jak se to (asi) stalo? K pochopení je nutné vrátit se v čase k širším souvislostem.

Západ chtěl socialistické státy zničit ekonomicky, což se mu nakonec podařilo. Jedním z nástrojů byla tak zvaná nesměnitelnost měn socialistického bloku. Odmítali prodat do komunistických států některé věci, součástky nebo materiály a prodali je jen za směnitelné - konvertibilní západní peníze. To nutilo socialistické státy k opatřování západních měn, hlavně Dolarů, za jakoukoli cenu, tedy i s velkým prodělkem. Proto byl v reálném socializmu cyklicky něčeho nedostatek, protože když se například podařilo prodat na Západ (konkrétně do arabského světa) zápalky, rok i déle se u nás nedaly sehnat obyčejné sirky = zápalky. Podobně s toaletním papírem, hygienickými vložkami a spoustou dalších komodit.

Bez obtíží se do Západní Evropy Československu dařilo prodávat med, “vyspělejší” západ neuměl vyprodukovat pro svoje obyvatele dostatek medu a tak mu byl komunistický med dobrý. Proto za něj komunisti platili včelařům málem zlatem a včelaři dostávali za med ve výkupu o 10 Kčs víc, než kolik stál med v maloobchodech. Ceny maloobchodní (čehokoliv) byly nařízené státem a byly v celé republice stejné.

V důsledku toho, že stát med chtěl od drobnovčelařů v maximálním množství - uměl ho prodat za Marky, Franky, Dolary a další konvertibilní měny, nebuzeroval včelaře s vlhkostí ani elektrovodivostí medu a výkup vděčně bral jakoukoliv kvalitu, velkovýroba uměla už tehdy medy maturizovat (vysoušet) a standardizovat. Včelaři se nijak nesnažili cintat med do malých sklenic a dohadovat se s konzumenty, výkup platil líp. Výkup byl opět jen jediný a státní. Zpracoval bylo u nás družstvo Včela Předboj a na Slovensku Medos Galanta. Nikdo jiný.

A konečně jaké toto mělo důsledky pro včelařství v ČSSR.

Především rapidně přibylo včelařů a včelstev, jen ČR měla přes milon včelstev. Proto jsou všechna dnešní prohlášení o převčelenosti jen účelové lži, naše krajina (a zemědělství) všechna včelstva dokonale uživila a uživila by jich ještě mnohem víc. Proto jde těm, kdo blábolí o převčelenosti české (ale i Slovenské krajiny - Pročko) o něco jiného, o nějaké temné cíle. Vím oč jim jde a i proč, ale o tom asi někdy jindy.

Konečně se dostávám k jádru toho, co chci sdělit a předesílám, že se jedná pouze o mojí domněnku:

Včely odpradávna používaly jarní snůšku jen pro svůj jarní rozvoj a včelaři jí nevytáčeli. Bylo tomu tak ještě před ww2 a ještě i po ní, ještě jsem i já takové včelaře zažil in natura, které jarní med nezajímal a čekali na tak zvanou HLAVNÍ SNŮŠKU. Patřila k takovým i moje maminka a její přátelé. Spotřebitelé jarním, rychle tuhnoucím světlým medem pohrdali a dodnes pošetile mnozí vyžadují med tmavý a když není, raději med nejedí. 

Ovšem pak stát zjistil, že je med spolehlivým zdrojem směnitelných měn a začal s masivní podporou včelařství. Stát také zjistil, že Západní spotřebitel světlými medy nepohrdá a že za skvělou cenu vykoupí i květové medy, hlavně ze řepky. Na povel Strany a Vlády začal Svaz, s pomocí výzkumného ústavu, se systemnatickou masírkou, říkali tomu osvěta. A začali tvrdit, patrně pravdivě, že květové medy jsou pro lidské zdraví lepší.

Jak reagoval československý včelař? Každý, komu to aspoň malinko myslelo, došel k poznání, že jarní med je absolutní jistota a medovice je jen jednou za 3-4 roky. A protože se neměl důvod dohadovat s jednotlivými lidmi - drobnými zákazníky a přesvědčovat dutohlavy o tom, že jsou medy květové lepší a současně mu stát platil o 10 Kčs za kilo víc a bral to v konvích po 35 kg najednou bez rozvažování, reklamy, marketingu, nemohlo nenastat, že včelaři nerozmnožovali včelstva, která nebyla schopná jarní snůšky využívat.

Toto je, podle mě, jediný důvod faktu, že dnes většina včelstev medovicový med nesbírá vůbec a nebo málo. Prostě českoslovenští včelaři selekcí za nejméně 40 let reálného socializmu vyšlechtili včelu, která má enormně rychlý jarní rozvoj a umí využívat jarní snůšky vždy (u mě v příznivém roce mám dokonce jarní snůšky tři), ale medovici, která se přirozeně vyskytne jednou za několik let, často úplně ignorují.

Toho si všimli někteří skvělí včelaři, nejznámnější byl dnes už bohužel zesnulý Květoslav Čermák a ten vyšlechtil včelu, vše v rámci Kraňky a nazval jí Vigor, která naopak medovici sbírala vždy a často na včelnici jediná včelstva, která přinesla medovici, byly dcery po insemince Vigor. Kdo takovou matku neměl, netušil (a často nevěřil), že v daném roce medovice byla. 

-----------------------------

Pak přišla BF a ta, až na výjimky, medovici sbírá vždy a čeští včelaři užasli!. Navíc se BF jen velmi nerada rojí a mnohem víc, líp a rychleji než Kraňka staví. Podle mého názoru na našem území nakonec převládne BF. Stejně, jako za mého života původní, velice agresivní včelu s nepochopitelně malými výnosy 5 - 8 - 12 kg/rok, výjimečně 15 - 18, jednou za 10 let nahradila Kraňka. Nesmírně hodná a s výnosy 20, 30, 50, ale i 60 a víc kg medu za sezonu. Kraňka měla proti původní včele tmavé (spíš šlo o její kříženky) výhody a proto převládla. Stejně tak BF má zase větší výhody než Kraňka a proto tu převládne ona. A tvrdím, ne, že se domnívám, ale tvrdím, že stát a jistá lobby sice bude dělat doslova psí kusy s vnucováním Kraňky jako jediné správné včely, ale BF to nakonec vyhraje.

-----------------------------

Už dlouhé roky se pokouším ve svých malých podmínkách o selekci na medovici. Nedávno jsem v jiném vlákně popsal, jak včesltva vedle sebe na jednom podstavci, jedno nemá med žádný, vedlejší vč tak nějak aby se neřeklo, ale vč uprostřed řady a téměř na konci letového koridoru (tedy to nemůže být důsledek zalétávání včel z vedlejších včelstev, ba přímo naopak) dává neuvěřitelně vyšší výnosy a snůška ještě, sice slabá, ale trvá. Ty dvě matky z popsaného konkrétního příkladu to mají zpečetěné! Už jen proto, aby tu příští rok nelétali trubci s tak mizernými geny. Doporučuji všem sledovat chování a výkony svých vč a stejně jako já nedávat šanci špatným genům.

Mimochodem uživatel Jirka tu popisuje 3 včelstva, kdy u jednoho má rekordy a o druhých dvou se ani moc nezmiňuje. Kdo by chtěl lepší potvrzení mých, výše vysvětlených domněnek a dedukcí?

--------------------------

NÁSLEDUJÍCÍ UŽ S TÉMATEM PŘÍMO NESOUVISÍ A TEDY ČTĚTE JEN TI, KOHO ZAJÍMÁ, JAK TO BYLO ZA KOMUNISTŮ.

Pro mladé, kteří to nemohou pamatovat o cenách medu za komunistů.

MOC = maloobchodní cena byla sdtátem stanovená a v celé zemi byla dlouhodbě 25 Kčs za jeden kg medu v maLoobchodní síti.

Státní výkup platil včelařům 22,50 Kčs za jeden kg medu, vykupovaném ve velkém balení - konve na 25 litrů = 35 kg. Z toho je jasná podpora včelařů, protože za 2,50 Kčs nemohl ani komunistický podnik med vykoupit, uskladnit, zpracovat, zabalit a dodat do maloobchodní sítě. Už tady byla první dotace.

Kolem roku 1980 zvýšil státní výkup výkupní cenu JAKÉHOKOLIV medu na 28,50 Kčs.

Rok či dva po tomto zvýšení výkupní ceny stát zvýšil výkup na 35 Kčs za jeden kg za stejných podmínek, tedy obaly 35 kg. Současně se MOC pro spotřebitele zvedla na 28 Kčs/kg. Včelař tudíž dostával o 7 Kčs víc, než za co si mohl spotřebitel koupit med v maolobchodní síti. KDYŽ HO TAM SEHNAL, MED BYL JEN V PRAZE A V HORNICKÝCH OBLASTECH.

Kolik čeho se dalo koupit za jednu Kčs? Přepočet proti roku 1985 je asi (podle mě, banky a stát lžou) 1 : 14-15. Tedy kdo vydělával 2.900 Kčs měsíčně (tolik jsem měl já a byl jsem placený celkem mizerně, dostal jsem byt od fabriky a tudíž nemohl jít dělat jinam za víc), bylo to jako dnes 40.000 - 42.000 Kč. Byt 2+1 v paneláku stál se službami kromě elektřiny 300 Kčs měsíčně. Družstevní byt se dal koupit na maloměstě za asi 80 - 100.000 - komunisti soukromé vlastnictví nepodporovali. Na druhou stranu byt nakonec dostal ÚPLNĚ KAŽDÝ, buď ve státním a nebo podnikovém vlastnictví a nemusel mít ani Korunu. O mladé bylo postaráno maximálně, postaráno bylo i o staré a líp než dnes. RD se dal postavit za asi 200.000 a byl dvougenerační, plně podsklepený. Kůča, jako se staví dnes bez sklepů a půd s jedním bytem, tehdy montovaná, vyšla na 50-80.000 Kčs. Ovšem na montovaný domek se čekalo i několik let. Pozemek pd RD byl ve srovnání s dneškem málem zadarmo. Stát a podniky poskytovaly bezúročné, nenávratné půjčky a půjčky s úrokem v hodnotě e = 2,7%. Celkově půjčky podporované podniky a státem dělaly = nenávratné, až 40.000 Kč. Podniky musely ze zákona poskytnout stavebníkovi (jen na stavební povolení) nákladní dopravu jen za naftu a ta stála 0,80 Kčs za litr. Žádná půjčka nesměla mít ROČNÍ CELKOVÝ  úrok nad 8% a půjčili jen tomu, kdo prokázal, že PRACUJE a vydělá tolik, aby mohl splácet. Exekutoři neexistovali a dluhové pasti logicky také ne. A tak dále…

Kilo cukru bílého rafinovaného stálo asi od roku 1961 do 1990 7,30 Kčs, dnes by to odpovídalo asi 100 - 110 Kč. Horší ale bylo, že cukr věčně nebyl k sehnání. Mě ho vozil bratr ze Žatce, kde si kvůli horníkům stát nedovolil nechal lidi bez cukru, hrníků se komunisti báli - kdyby stávkovali, hospodářství by se zastavilo. Jinak musel mít člověk známé a pořád pohotově peníze aby cukr sehnal a ihned zaplatil. Pro dnešní mladé lidi nepředstavitelné!!!!

Úl Moravský univerzál, včetně rámků, mřížky, deklu a filcové uteplivky stál v maloobchodě (jinde se koupit nedal, legální soukromá výroba neexistovala) v roce 1965 200 Kčs, o 20 let později tuším stál 300 Kčs. V roce 1988 ho stát zakázal vyrábět, spolu se zadovákem Budečákem, nadále se směly vyrábět jen nástavkové úly.

A tak dále, dnes je všechno jinak a za zvlášť pozoruhodné si dovoluji vypíchnout cenu medu pro občana. 25 a posléze 28 Kčs bylo jako dnes 350 Kč, po zdražení na 28 Kčs by to bylo 390 - 400 Kč/1kg!

Omlouvám se všem za exkurz do doby, která se už nikdy nevrátí a možná to někomu pomůže pochopit, proč starší lidé v drtivé většině současný režim nechválí. Ale jako Mojžíš vodil svůj lid po maličké poušti, která se dalal přejít i s těhotnými, starci, kojenci  + tstatisíci kusy dobytka za půl roku dlouhých 40 let. Tak dlouho proto, aby vymřeli všichni, kdo pamatovali blahobyt v egyptském otroctví a kdo mohli mladým sdělit, že nová svoboda je stokrát horší, než otroctví, které zažili.

Aha, to je nuance rádoby vtipné češtiny a slovenština to asi nezná. Tudíž zde jste neměl brát můj výrok doslova a neměl jste přehlédnout uvozovky u slova chytrá v této větě:

Je možné, že některá vč jsou “chytrá” a bílé krystaly vyseparují a vyhodí a jiná je rozpustí, nestravitelnou složku pozřou a o to víc vykálí, což v létě není možné pozorovat?

Bylo to samosebou myšleno, že, stejně jako lidi, mají sice stejný mozek, ale jedni jsou chytřejší a spoustu věcí umí sami od sebe a netřeba je učit, většině se orientovat v některých věcech nedaří. Takže slovem “chytrá” jsem chtěl říct, že jedna včelstva schopnost mají, jiná ne. A ano, u lidí se i blb může naučit a nebo být přinucen k čistotnému chování, u včel je to geneticky dané. I když Sovětští vědci po ww2, možná pod vlivem samotného Lysenka, učili včely jistým dovednostem a v odborné literatuře je to popsáno pod názvem “drezura včel”. Samosebou je to nesmysl, asi jako poručíme větru dešti, nyní tupohlavy prosazenému jako zelený úděl. Kterému se musí podřídit i chytřejší z nás, kteří vědí, že planeta shořet nemůže a spíš hrozí zastavení Golfského proudu a v jeho důsledku doba ledová. Jenže při době ledové by spalování vyrábělo skleníkový efekt, který by rušil dobu ledovou a nešlo by vydírat všechny, co k životu nutně potřebují teplo a produkují ho ve velkém. A to teplo se pak stává odpadním teplem a zase by rušilo dobu ledovou. Ano, takto to je a právě jsem stručně popsal skutečné motivy samozvaných majitelů zeměkoule. Mladí zelení a ostatní progresivci jsou jen dutohlavové, kteří se propůjčují k prosazení toho nesmyslu, protože nemají čím chápat dúsledky svého tlaku. Ale to jsem jen odbočil do souvislosti. Chci jen poukázat, že k moci se opět, jako v někdejším Sovětském svazu, nyní v EU opět dostali lidé výš popsaných duševních kvalit. Tupci jsou totiž věční…

Já se ale nedomnívám a nenapadlo mě, že by to mělo souvislost s čistícím pudem, ale je to jistě možné. A ano, vidět v té schopnosti/neschopnosti pud čistící je možné, protože jedna vč mají schopnost poznat závadnou složku a vyseparovat jí a nezatěžovat svůj zažívací aparát, jiná vč stejnou vlastností možná nedisponují.

--------------------------

Už několik dní myslím na založení vlákna o tom, jak některá vč medovici sbírají a jiná raději umřou hladem, ale medovice si nevšimnou. Právě této vlastnosti využil Čermák a šlechtil - podle mě pouze selektoval včelu, která “uměla” využívat nejen nektar, ale i medovici. To může mít ještě i jiné důsledky, které odpovídají mému celoživotnímu pozorování, i tomu, co mě o tom naučili předkové. Na to ale udělám vlastní vlákno. A opět záludnost češtiny, pojmem vlastní u předesílaného téma je tu spíš, než, že by zamýšlené vlákno patřilo mě, že se jedná o zvláštní, slovensky osobitné vlákno, které zamýšlím.

OK, asi jsem se zeptal hloupě.

Ano, každé vč asi přinese medovici s jiným % melecitozy.

Dnešní zjištění, sice o tom píšu ve vlákně o recyklaci tuháče, ale dám to sem:

Každé vč ze 4 dostalo celou bednu tuháče a je velmi pravděpodobné, že je co bedna to jedno konkrétní včelstvo vloni, které to přineslo. No a jedno vč má silně “poprášený” leták, česno a podložku bílými krystalky a je pod letákem na zemi vidět bílý flek, jak toho hodně sházely z letáku. Ostatní tři vč to neudělala, po krystalkách ani stopa.

Rámky s tuháčem byly silně podrápané vidličkou, tak, že prokazatelně žádná buňka neměla neporušené víčko. Znovu zavíčkovaly opět asi 25-30% a tudíž je jedno, zda je to seříznuté strojem stoprocentně a nebo podrápané, pokaždé něco znovu zavíčkovaly. Jesli máte pane Goro pravdu se snůškou a vybíráním podhozeného medu, pak kvůli tomu, že je snůška malá, nevyčistily to úplně, ale z části zase zavíčkovaly. Možná chybí to namočení, pak by asi už nemohly zavíčkovat nic - vše by bylo moc vlhké. Jenže pak by to bylo tak pracné, že to pro mě nemá význam.

Je možné, že některá vč jsou “chytrá” a bílé krystaly vyseparují a vyhodí a jiná je rozpustí, nestravitelnou složku pozřou a o to víc vykálí, což v létě není možné pozorovat? Vše by tomu nasvědčovalo.

Rozumím mvám. Jen patrně díky absenci akademického vzdělání u mě jsem o to lepší pozorovatel a hodně jsem toho u včel viděl, zažil, musel řešit. A s mnoha vývody vašeho článku bych velmi polemizoval a také proto jsem přenesl řeč sem.

Tak například není možné to, že by tuháč (med s obsahem melecitozy, přesněji s obsahem pro včely nestravitelných cukrů) nepřenášely ze spodních partií úlu nad plod, či zimní sediště. Naopak. Metoda Blaník přímo předpokládá podhodit v půli devátého měsíce NN se zásobami, tedy například s nevytočitelným tuháčem pod VN. Tedy mezi už nefukční TL a VN. Do jara med z NN zmizí, když ho bylo velmi noho = 10 úplně plných zavíčkovaných rámků 39x15, tak 2-4 rámky zůstanou a tyto nevyjedené rámky pak zůstanu v novém, zjara tvořeném Tlumiči. (polopatě, 10 rámků 39x15 je 15,5 kg medu a zjevně i nejsilnější spotřebují, kromě zásob co mají ve VN, jen asi 6-7 kilo a proto to nebude fungovat s celou bednou 24)

Ale proč to zmiňuji. Med zezdola tutdíž nepřenášejí jen když je snůška a dokonce jej, nevím kdy a jak, přenášejí v době, kdy rozhodně nemůžou ven.

Druhé vaše sdělení, že nestravitelné cukry pozřou, ale přeplní jim výkalové vaky, protože je nemohou strávit. Není to možné, moje vč nebyla na poslední zimu krmena cukrem vůbec a jiná jen nepatrně, přesto víc než ⅔ vč přežila víc než 3 měsíce bez možnosti proletu a vyprášení. Přežila ale jen ta vč, kde nezůstaly KK (to jsou NN se zásobami nad VN) nahoře nad VN, kde seděly zimní chumáče. Z logiky jsem vydedukoval, že uhynula ta vč, která měla daleko ke stropnímu igelitu s vysráženou vodou (uhynulá vč byla ve 100% případů těžce pokálená). 

Na příkladu inženýra Pepy jsem vysvětlil, že mu uhynulo 100% vše, co mělo paroprodyšný strop. I když to je z hlediska vědecké statistiky malý vzorek a jen jeden rok, pro sebe (a všechny kdo chtějí - zveřejnil jsem to tu) jsem to vyhodnotil jako nezvratný důkaz vražednosti “suchého” zimování. Kde absentuje vědecký výzkum a výstupy z něj, nezbývá než aby amatéři, na základě jen malých vzorků, udělali závěry jen sami pro sebe. Nakonec vy pane Goro jistě citujete odborné vědecké práce a já je v tomto příspěvku z části vyvracím, praxe se od vědeckých teorií opět liší tak, že je na každém posoudit věrohodnost vědy i v tomto případě. A nebo nebrat vědu až tak dogmaticky a pozorovat, provnávat a používat vlastní, často jen selský rozum. A pořád mít na paměti, že věda zdaleka nepopsala všechno a že mnoho věcí na objev a vědecké zdůvodnění teprve čřeká. Jenže my včelaříme už teď a nemůžeme na vědce čekat.

Resume:

1- Včely nepřenáší zásoby zespoda jen když je snůška, přenášejí je dokonce i v zimě, když měsíce nemůžou ven.

2- Určitě platí tvrzení, že jakmile nemá vč vodu a je nuceno přežít zimu na melecitozním medu, hrozí mu úhyn nesrovnatelně víc, než vč v nevětraném úle s vodou na stropním igelitu a to i za nepříjemnou cenu oplesnivění části neobsednutých rámků.

Ovšem co jsem ve vašem sdělení nepřehlédl je následující. Všichni jsme někdy zažili, že zjara se z některých vyjedených plástů sypou malé bílé krystalky, jsou na podložce a často jsou vidět na česnech. Lze i pozorovat včely, jak tyto nepřehlédnutelné bílé krystalky vynášejí a shazují z letáku. Odborná literatura tvrdí, že je to ve vodě nerozpustný cukr. Přitom ale vy, když vám zbyl na dně nádob s medovicí, s ním sladíte nápoje. Tak je to rozpustné ve vodě nebo není jak tvrdí věda? Samosebou je, dokonce to chutná sladce (jinak by vám to nápoj neosladilo), jen to včely nemají možnost strávit. Údajně, podle vědy, podle té samé vědy, co tvrdí, že je to ve vodě nerozpustné.

Kdo pochopil moje uvažování, snad  ždy odlišné od mejnstrýmu, nepodiví se, že já to přece jen chápu jinak než všichni ostatní. Základní otázka tedy je: Co jsou ty záhadné bílé krystalky, viditelné jen v časném jaru po zimě?

Moje ryzí dedukce, tedy nikoli tvrzení, ale výchozí domněnka, kdo chce tak axiom je:

Nedisponují včely, v určité části roku (a možná vždycky a možná jen za určitých podmínek) schopností vyhnout se problémové nestravitelné složce problémového (tuhého) medu? Mě se zdá, že včely oddělí, stejně jako Goro med stravitelný od bílých krystalů a zatímco Goro krystalickou sedlinou sladí, včely to vyhodí protože “vědí”, že to nemůžou strávit.

Tato dedukce je bezchybná. Tedy zdánlivě, ale malou (obří) pihu na kráse má. Moje včelstva by po poslední zimě musela mít na podložkách velkou vrstvu bílých krystalků, protože je včely nemohly v zimě vynosit a sházet z letáků!!!!!! Jenže na podložkách jsem sice měl krystalků víc, než jiné roky, ale víc o % nebo jak to říct, rozhodně ne třeba 5 nebo víc mm tlustou vrstvu.

Nicméně pobavme se o tom, jak to tedy NĚKDY včely dělají, jak to, že mi přežilo tolik vč, když měla padnout, dle vědeckých teoriií, všechna?

--------------------------------

A jenom tady, při této příležitosti připomínám, že jsem vloni vůbec neléčil a jen všechna vč dostala acetonaerosol s Varidolem 22.12. Od té doby zase žádné léčení a vč jsou živá a některá fenomenální! Každý může tento fakt porovnat s doslova hysterií a vybízením i oficiálního mejnstrýmu k potírání kleštíka i ve snůšce tvrdou chemií. Ale samozřejmě, ještě nejsou vánoce a třeba mi to ještě popadá v srpnu, září nebo později.

Přesně! 

Celý kapitalizmus je vlastně to, a tak zvaný úspěšný kapitalista je ten, kdo umí co nejvíc co nejnekvalitnějších laciných šmejdů prodat co největšímu množství lidí za přemrštěně co nejvyšší cenu. Často jsou obětí “úspěšných” starci, děti, bezmocní, poctiví důvěřivci, lidi nečekající zákeřný podvod. Vše se zaobalí do vzletných líbivých frází…

Někomu se život v legálně bezprávní džungli líbí, někomu rozhodně nikoli.

Záhada hlavolamu.

Všechna stará, velmi stará a i ta novější odborná literatura tvrdí, jak včelstva nezbytně potřebují vodu. Má to i logiku, bez vody není života. Ale, něco mi u včel a jejich, jak se tvrdí ENORMNÍ potřeby vody nějak neštimuje.

Jsem sedm let na novém stanovišti - třech stanovištích na “čáře” asi 2,8 km. Dvě stan mám u potůčku, jedno asi 12 metrů, druhé asi metry 3-4 m. Třetí je asi 80 m od jiného potůčku. Pan Goro by uměl vědět nebo najít, kolik unese včela vody, kolikrát se za hodinu otočí a kolik té vody nanosí a kolik jí potřebují včelstva, případně jaké % včel (kolik) se musí zbývat při té které teplotě/vlhkosti vzduchu přinášením vody. A je tu nejen ochlazování úlu, ale také “napájení” plodu. Já si to představuju jako že hodně. 

Dlouho jsem se snažil o napaječky, marně, včely je ignorovaly (napaječky jsem definitně na věky věků vzdal). Měly raději vodu z ohavné zakalené louže se skrvnami motorového oleje, nebo u hnojniště a nebo silniční škarpy, kde nemůže nebýt posypová sůl. Voda v napaječkách je nezajímala vůbec a nebo nepatrně. Studniční, plná pro život nutných minerálů včely nezajímá vůbec, když do napaječek přišla voda dešťová, sem tam se na napajedle včela ukázala. Nikdy ale nijak masově.

Ovšem proč píšu tento příspěvek. Nevidím na okrajích potůčku, pár metrů od úlů, nikdy ani jedinou včelu. OK, už jsem tak zpitomnělý, že mě napadlo, že nějak neumí hledat zdroje čehokoliv určité metry od úlů (moc blízko) a tak jsem včely hledal na potůčcích 20, 50, 100 a i víc metrů od stanoviště úlů. NIC… Včely na vodu nejdou a nejdou na ní NIKDY.

Vodu ale potřebují, například úl ochlazují údajně jen tak, že do úlu nosí vodu, tam jí odpaří a vzduch nasycený vodní párou vyženou z úlu. Nerozumím fyzice plynů (ani jiné fyzice nijak moc), ale moc tomu nevěřím. Kde by tolik vody braly, když je nikdy nikde nevidím shánět a sbírat vodu?

Jsem sova, ráno nejsem štont vstát zavčasu. Přesto jsem několikrát viděl včely hromadně sbírat vcelmi časně ráno rosu z obyčejné trávy, třeba rosa na kontryhelu mi připadá jako drahokam a mám za to, že voda z rosy je nějaká jiná (podívám se do Wiki).

Otázka pro Gora a ostatní: 

Kde berou včelstva vodu, když je na zdrojích vody téměř nevidět? To si z ranní rosy naplní tolik včelích “cisteren”, že během i velmi horkých dní vodu neshánějí?

Měl jsem včely i stovky metrů a i přes kilometr od nejbližší vody a nepozoroval jsem, že by jakkoli vč strádala a nebo se projevovala, třeba snůškou a výnosem jinak, než vč přímo u potoka. Mám za to, že i tady by se měly přepsat učebnice, zjevně tu něco nesedí.

Děkuji.

Děkuji, i když můj příspěvek byl o něčem jiném, o ničem konkrétním, o filozofickém světonázoru a idiotském nadužívání nesprávného pojmu, který má zcela jiný význam.

No a vaše sdělení, že idiotské podmínky zhoubného spolku říše s číslovkou ČTVTRÉ jsou vlastně nesmyslné a nesplnitelné, je nutné vědět.

Pane kolego Goro. Mrzí mě, že se “bojíte” reagovat vy a asi někteří další, jak píšete. Něco se vám pokusím vysvětlit. Místo vojny jsem stavěl dálnici a tam se nikdo s nikým nesrmazlil. Jsem synem úspěšného živnostníka, který živil tři dělníky + dva učně a to soudruzi neodpouštěli, myslím, že z vlastní zkušensoti víte, jaké to tehdy pro děti z takových rodin bylo.  A celý život jsem se živil fyzickou orací a ten kolektiv nebyl nikdy rozhodně intelektuální. Patrně proto se ani já s nikým nemazlím a jsem patrně pro jemnější povahy dost drsně přímočarý. Jistě vy, i ostatní, to o starém psu a nových kouskách znáte a tak je potřeba se mě nebát, stěží se můžu ve svém věku změnit. Mám vlastně lidi rád a rozdal bych se, některým se to ale nelíbí…

Váš dnešní příspěvek ve vlákně o “recyklaci” tuháče je tak záasadní a tak skvělý, že ho nechci překrýt svojí reakcí a píšu proto sem, abych ho nechal o pár chvil déle v centru pozornosti. Mrzuté je, že se tak zvaní vědci předhánějí ve výzkumu pro praktické včelaření nesmyslů a tohle stručné a nad slunce jasnější vysvětlení jsem se nikdy nikde za celý život neuměl dočíst. Děkuji vám.

A VŠEM DOPORUČUJI SI POSLEDNÍ GORŮV PŘÍSPĚVEK, NA KTERÝ REAGUJI TADY, DŮKLADNĚ NASTUDOVAT A NEJLÉPE NĚKAM ULOŽIT!!

Nikdo se k odpoovědi nemá, sdělím svůj názor tedy já.

Domnívám se, že už název vlákna jste zvolil tak, že je jasné, že ve stavu vašeho vč vidíte vadu. Nadbytek pylu, kor v začátku podletí je oxymoron. Ve vč není nikdy nadbyek pylu. Tedy podle mě. Patrně trpíte lidskou představou, že víte líp jak včely, co vaše včely potřebují a taky máte za to, že si zásoby ukládají špatně, že vy víte líp, jak by je měly ukládat. Vrcholem pak je OP, přesně sem vede tento způsob uvažování.

Vše pro vč určuje česno. Vč tudíž ví, kde bude v lednu a únoru příštího roku a kam poputuje v březnu. Co vč neví je, že je tu člověk, který jim bude různě zpřehazovat rámky, že jim pomůže zužováním a komorováním. Vč přirozeně vůbec nepotřebuje rychlý jarní rozvoj, jediné co chce, je dosažení maximální kondice někdy v příštím květnu nebo začátkem června, aby se mohlo rozmnožit, tedy vyrojit. Co ještě také vč ví jistě je, že v lednu, únoru a často ani do půlky března dost pylu nesežene a tak si ho udělalo zásobu na období, kdy v přírodě nic nekvete a pylu je zoufale málo (líska je větrosnubná rostlina a olše též a tudíž tyto pyly jsou jalové, spíš jen balasty téměř bez výživové hodnoty). Označte si rámky připínáčky a napište nám sem koncem září, zda jsou tam pořád 4 plové plotny mezi sedištěm a česnem.

Často jsem psal, že nemám SS rád a že mi nevyhovuje a že myslím, že méně vyhovuje včelám. Vy jste popsal jeden z důvodů, u SS není proudění vzduchu v úle tak jednoznačné jako u TS a možná i proto si přinesly, ale hlavně uložily pyl tak, jak se to nám jeví jako přebytek. 

Někdy, a některé vč i na TS zasedá jinde, než by dle lidských teorií na zimu zasednout mělo. Nic neříkáte o stáří pylových desek, tedy plástů. Často vč nechce zimovat na příliš mladém díle a chce raději zimovat na díle starším až starém. Staré dílo je údajně teplejší, jak tvrdili předkové a tak proto to některá vč dělají. Prosím, abyste sdělil, o jak staré plásty se jedná.

--------------------------------

Ideání by ve vašem vč bylo, aby včely překryly pyl, který do konce září nespotřebují pro výchovu dlouhověké generace, zásobami. Pak pyl zmizí a včelaři nevědí, že tam je. A je tu ještě jedna logika. Vč bude potřebovat medné nebo náhražkové glycidové zásoby celou zimu a nemá chovat plod až do ledna. V lednu (reagují na zimní slunovarat 21.12. a to i když nemůžou ven a netuší jaká je poloha slunce) začínají plodovat a k tomu jim stačí ty věnce pylu kolem posledního plodu. Jak se potřeba pylu zvýší, je konec února nebo začátek března, nalíhlo se už trochu nových včel + se v přírodě trochu oteplilo a vč může “načnout” další rámek a to můž být jedině ten, který je mezi sedištěm a česnem. A jak se lidově česky říká, pak: pyl jako když tam najdou!!!

Domnívám se, že ze 4 pylových ploten do zimy půjdou se dvěmi max, když tam budou na konci srpna pořád, nechte mezi sedištěm a česnem jen dva a dva dejte za zjevné sezení. Určitě na rámky přidají zásoby a překryjí pyl tak, aby se nekazil.

Jenže.

Někdy nezakladenou, pozdě přidanou M už ani nedostaví, někdy je jednou zakladená po prostředku a u krajů ne. Do tohoto nedávají ani zásoby, zjevně to v “hnízdě” nechtějí. Pyl se v této panenské nebo polopanenské souši snad vždy do jara zkazí a celé je to na vyvaření - jen čistá ztráta práce, vosk se, pokud se vyváří s lisem (nebo předraženou odstředivkou), neztratí. Je nutné pozdější stavbu dávat s rozmyslem.

---------------------------

Na závěr čistě můj názor, který nikomu nenutím. Jde o OP. Tato metoda počítá s kejkli jako jsou mateří mřížky, dokonce svislé mateří mřížky a cílem je přinutit, aby vč moc neplodovalo, aby plod byl někde, jinde pyl a hlavně med také jinde a bylo ho možné ze vč vyždímat do poslední kapky. A to vše za cenu doslova kejklů a pro mě nepředtsavitelné pracnosti. No a když se nad stavem vašeho vč důkladněji zamyslíte, vaše vč si udělao OP samo a vy jste nemusel žádnou vyšší pracnost investovat. Jasně píšete, že na vysokých rámcích je nad 20 cm pylu 10 cm MEDU. No a když budete nenažraný, těch 10 cm medu na rámku je kilo a tak můžete vytočit 4 kila medu zepředu + 2 kila zezadu. Med prodáte nejméně po 150 a tak máte devět stovek jako když je najdete ne? A bez OP!!!! Jenže pozor, na pylových deskách je nejspíš i pod 10 cm medu nahoře pyl též.

Doufám, že jste rozpoznal sarkasmus i ironickou nadsázku, ale když se nad tím celým hluboce zamyslíte, poznáte, že vč sama sebe v pravou chvíli omezí v plodování právě pylem (nemáte ho tam odpředvčírka, že ne). Já se snažím včelstvům moc nepořádek v celém snažení nedělat, jenom přehazuji mladé (ne panenské ani polopanenské, ty já už ani ve vč nemívám, někdy vzniknou v pozdním oddělku nebo nepovedeném smetenci) rámky blíž k česnu a staré dozadu - prazáklad metody Blaník. Vč má v létě (podletí) ještě hodně včel a uloží zásoby v celém VN až dozadu a tak zavíčkuje zásoby na nejčernějších zadních rámcích. Ty po předjarním zúžení skončí za blinovkou, kde je včely vyčistí a já je můžu vyřadit na recyklaci. Protože nikdy nevytáčím vysoké rámky, je toto jediná možnost, jak zbavit drahých zásob plásty na vyřazení. “Moudří” zebrovači ale mají mladé rámky namíchané se starými a tudíž systém Dadant nemohou provozovat a nebo recyklují plásty v nejepší kondici spolu s těmi starými, tedy mladé pěkné plásty s ohavně černými.

A je nutné podotknout, že některá vč mají tendenci nahromadit víc pylu než vč jiná, část jej v zimě nespotřebují a přijde vniveč při vyváření. Ano, je pořád lepší, aby včelstvu zjara dva rámky pylu přebývaly než půl rámku chybělo. Tedy aspoň se já domnívám.

A ještě jednu souvislost. Když si pylovou desku označíte připínáčkem například - pyl zmizí pod zásobami a na mladším díle je vidět proti slunci, že po zásobami je, tak když byste dělal přemetení vč na M, kdy pak přemetené vč nemá na zimu žádný pyl, dáte pak přemetenému vč mezi jejich přední krycí a sediště tuto jednu pylovou desku. Totéž u pozdnějších oddělků kde je vidět, že si pylu nedokázaly nanosit samy dost.

Možností je hodně a úplně nejlpeší možností je Javali abyste nedělal vůbec nic (rámky poznačil sledoval do jara co s nimi bude). Jen je potřeba vše to, co jsem vám nyní popsal, vědět. Ano, některé vč nezasedne na zimu nejblíž česnu. Pdle čeho se “rozhodují” nevíme a nebo to nevím já. Totiž, na zimu není nutné zúžení, to až na přelomu února a března (viz vlákno o pravidle 40 dní) a tudíž je vám celkem fuk, kde vlastně bude zimní chumáč sedět a při zužování přebytečné rámky zepředu dáte za sediště = chumáč. U TS je přesně opačný stav, kdy vč je nacpané k česnu, často mám rámky bez zásob a za sebou má několik zásobních rámků. To je jediné úskalí TS a tehdy se musí před sediště přidat zezadu zásobní rámek. Celé sediště on blok posunu o pozici páčením střídavě vlevo v pravo a vč to téměř nepozná. A je nejméně 2-3 týdny pokoj. To u vámi popsaného vašeho vč nehrozí.

Jestli jste chtěl milý Javali jednoznačnou, nejlépe holovětnou odpověď, jdtě ze farářem ke zpovědi, tam bude rozhřešení jednoznačné a stručné. 😀😉

Zahlédl jsem tu článek o EKOLOGICKÉM chovu včel. Jde o nesprávné a neodborné, přesto vžité označování. 

Ekologie je věda, zkoumající vztahy organismů a neživé přírody a vztahy organismů navzájem. O ochraně ničeho, natož životního prostředí a už vůbec přírody tam není ani jedno slovo. Doporučuji nějakou encyklopedii nebo slovník.

--------------------------

S ochránci přírody mám problém ještě v něčem. Jednou (mnohokrát než mi došlo, že s fanatikem je každá debata marná) jsem se bavil, je to asi 35 let, s jedním téměř nejmocnějším mužem (tehdy teprve šplhal nahoru) ochrany přírody. Ptal jsem se ho na základní filozofickou věc, kdo jim dává mandát a zda příroda ochranu potřebuje a chce. Odpověděl mi udiveně, že to ví on jako myslící člověk a příroda nemyslí a nemůže se prý bránit a proto potřebuje ochranu lidí, kteří jsou chytřejší než většina ostatních a tito lepší, vyspělejší a moudřejší lidé jí ochraňují (za peníze poplatníků nebo z vydírání ekoodpustků - tedy vynucovaného sponzoringu). Z toho logicky vyplývá, že tito lidé považují přírodu, shodně se mnou, za tupou veličinu, která tudíž není ani hodná (matka) ani zlá, je jen totálně blbá a nějací, samozvanci, jak jinak, jí chrání aniž by tušili, zda je to dobře a už vůbec jestli by to příroda vůbec chtěla, natož potřebovala. Výsledkem jsou katastrofálně přemnožení škůdci na jedné straně a pokřivené charaktery některých lidí, hlavně mladých, ustavičně zpracovávaných zelenou masírkou a strašených něčím, co je iracionálně hloupé. A potetovaná mládež těm nesmyslům věří, protože se už 30 let systematicky snižuje kvalita základního vzdělávání, například inkluzí a zpohodlňováním výuky, hlavně aby dětičky nikdy nezažily sebemenší diskomfort. Výsledkem jsou uzlíky nervů, co nevědí ani jaké mají pohlaví a kteří se hroutí ze sebemenší nepohody, nebo když se dostanou na pár hodin mimo signál mobilních operátorů. A tvrdím, že to je jen začátek!

Ochrana přírody cynickými samozvanci, kteří se stejně jako komunističtí pohlaváři cítí být něčím víc než obyčejní lidé, mi připomíná Krylovu písničku o kladení věnce k hrobu neznámého vojína a že ten voják by možná nechtěl komunistickou maškarádu, ale kněze… 

Opět odpovím sám sobě.

Odvíčkovaný podsazený tuháč zrecyklují jen z větší části. Asi třetinu, možnám jen čtvrtinu zase zavíčkovaly dole pod TL. Nevíčkují celé plochy, ale jen jednotlivé buňky a nebo malé ostrůvky jako pětikoruna, max půl dlaně. Takové rámky si já umím představit dávat příští jaro do medníků s tím, že se vše zavíčkované podrápe vidličkou. Tyto rámky přijdou jako dva a dva ke stěnám, doprosřed jde vždy 6 M. Vlastně to takto dělám, některé medníkové dílo je takto částečně zanesené od předchozí sezony.

Sice jsem odvíčkovaný tuháč nevážil a pracuji jen s odhadem. Je zřetelně vidět, že část tuháče spotřebovaly. Takže profesionálním odhadem to (jen u dvou zkušebních vč) vidím jako že cca 25 - 30 % nevynesou a nezrecyklují a znovu zavíčkují, 20% padne na přepracování, ale 50 - 55 % je znovu uloženo nahoře v medníku a už to víčkují. 

Díky odvíčkovacímu stroji si dokážu představit tu práci a od zítřka se do toho pustím a část loňského tuháče vyzískám právě popsaným způsobem.

Díky.

Nepodceňujte se, to o velkých bramborách je pravda jen z části. Jsou lidi, že mají - obyčejně neprávem, o sobě velmi vysoké mínění a myslí, že mají na rozum patent. Těm se poradit nedá, většinou ani radu nehledají, někteří pak jak píše Javali aspoň nasírají ty kreativní. Pak jsou další, kteří nechápou i kdyby se jim něco destekrát vysvětlilo. Pak jsou lidi jako vy, Roman a někteří další, kteří udělali přesně to, co měli, co bylo v metodice a nepřidali k tomu nic svého a výsledek se pak nemohl nedostavit. To je váš případ. Přesně to celou dobu tvrdím já: Nejdřív se nauč do detailu přesně co ti říkám a až to zvládneš jako já a ostatní Blaníkáři, pak s částí vč experimentuj a zkoušej. Já nebyl chytrej hned (kdo ví, jestli jem teď, někteří si to nemyslí), přešlapů bylo za ty roky spousty. Lidi už to tady dostávají jako na podnose hotové, čisté, laciné - přešlapy jsou vždycky drahé, protože vývoj čehokoliv je vždy velmi drahý. Včelařskou provozní metodu nevyjímaje, americky se tomu vzletně říká know-how a jen málokdo to dá zadarmo. A i když jsem to dal komplet, pořád někteří tápou, nevěří a zhlížejí se raději ve vědeckých studiích, v u nás nevhodných úlech (obecně nevyspěle špatných - tragicky zastaralých), protože sousedovo švesky sou dycky lepčí voe čoveče!  Potřebují nějakou pr.el, kam by mohli nadšeně vlézt. Nejřív Rakouská, pak Německá, Sovětská a nakonec jim v Americe oranžový zblkloun pr.elí ucuk a oni jsou z toho hin. Myslím ten poděs, co vystřídal senilního votroubka s plínkama.

Tak jo, to je každého boj.

----------------------------

Jo a připomínám, když vytočíte před dovolenou, naplní vám ty bedny za týden znova, když to neuděláte, doplní jen tu jednu. I o tom tady jasně píšu a i Goro to potvrzuje. Jsou včelaři, kteří odtáčejí co 2-3 dny po pár rámcích. Když si to tu nastudujete, najdete vysvětlení podle několikrát opakovaného pokusu Sovětských vědců z padesátek o stimulaci vč pachem plných a pachem prázdných souší.

I já to tu píšu. Jedno stan bez snůšky, druhé o 800 m dál jakbysmet a třetí 2.500 m od prvního snůšku má. Nechápu a jen fascinovaně, už přes 60 let žasnu…

------------------------------

Někde tu vysvětluju pokus, myslím Německý z padesátek, jak někdo rozmístil v lese na svážnicích v odstupu cca 50 m stovky vč, vždy po 3-5 úlech. Les zhruba stejný, rovina, monokultura. Rozíly ve výkonu i stovky %. A včil mudruj jak říká část Moravy. Snad geopatogenní zóny, nebo něco jiného? Dodnes vědcostuti řeší jak vyzrát na roztoče, případně jak věznit matku celou zimu a jak brát včelám plod a další nesmysly, třeba jek je týrat kyselinami a dlašími dryjáky, ale přijít například na toto se nesnaží nikdo.

Jirko.

Nastal čas, že jsem přestal být ochotný dávat i těm, kteří si mě neváží a označují za arogáče, VŠECHNA svoje moudra a objevy. Vy byste mi za to stál, jenomže nejste registrovaný a nejde vám poslat SZ a dozvědět se, neveřejně, vaší mailovou odresu. Odmítám reagovat na některé účastníky tohoto fora, mám za to, že mám právo si vybrat s kým se chci bavit, a o čem, nebo ke komu si přisednout v pomyslné hospodě. Prostě já se s liberály kamarádit nezačnu. Ti chtějí jen brát, ale neoplácet a jen kritizovat, jako bych já neměl právo na omyl nebo svérázný způsob vyjadřování. Nestojím o nekonstruktivní opozici, od které se já nemám co naučit a nemám tudíž důvod pořád jen dávat bez uznání a respektu. Blíží se chvíle, že odsud prchnu stejně, jako jsem definitivně opustil VF. Já publikum až tak moc k životu nepotřebuju. Ovšem možná by publikum někdy mohlo potřebovat mě, přesněji moje nápady a výsledky, často velmi pracných pokusů.

Patrně je potřeba opět přepsat učebnice. Jde o cement, tuháč, neboli melecitozu. Tvrdí se, zjevně nepravdivě, že je melecitoza nerozpustná vodou a že když včely vyjedí med, pak v buňkách zůstanou bílé krystalky nerozpustné melecitozy. Zažil to každý včelař po jaru, že v některých vyjedených plástech zůstaly v buňkách krystalky jako dětská krupička, jenže bělejší. Toto je fakt, netuším, co to je, ale rozhodně to není melecitoza, ktrerá by byla nerpzpustná ve vodě. Prostě je to nesmysl, viz následující. 

PROTOŽE:

Na odvíčkovacím stroji seříznu vfíčka s 2-10 mm cementového medu, protože medníkové dílo má Blaník s většími roztečemi rámků a tudíž jsou medové rámky mírně ztluštělé. Jak jsem jinde vysvětlil, takto odvíčkovaný loňský tuháč dávám v plástech pod VN včelstev a snažím se objevit způsob, jak by to vč přepracovalo a uložilo do medníku v podobě vytočitelného medu. Pokusy běží, dám zprávu o výsledku. To je ale jen polovina experimentu.

ALE!

Seříznutá víčka s cementovým medem jinde popsaným způsobem rozmixuji ve studené vodě a takto vzniklou medovou vodu, po oddělení víček, zkrmuji včelstvům. Včely to přepracují a vytočil jsem z toho přepracovaný skvělý med. Podrobně to popisuji v jiném vlákně. Ale na dně nádoby, kde rozmixuji víčka s cementovým medem, nezůstává žádný nerozpoustný “písek”. Nic tam není a melecitozní cement se mixováním rozpustí dokonale. Logika by říkala, že i když tohle všechno funguje, že když včely ve vodě rozmixovaný cementmed uloží, že z něj bude zase cementový tuháč. Není tomu tak!!!!!!!!!!!!!! Přepracovaný med je skvělá medovice, doslova lahodné chuti. Zda rychle zkrystalizuje ještě nemůžu vědět a dám sem zprávu. Na 99% se to nestane, protože to krmím víc než 2 týdny a pravý cement ztuhne v plástech max 3 dny po přinesení včelami.

Může se mi někdo divit, že nevěřím tak zvaným vědcům? Když si jen představím tisíce včelařů s máčením desetitisíců rámků (spíš statisíců), samosebou po pracném odvíčkování, pak to vytočí a vylejou do hnoje, je to nepředstavitelná ztráta. A můžou za to vědci svými bludy. Kterým jsem i já věřil, ale rozhodně bych to nemáčel a nelil do hnoje a proto jsem začal s experimenty. Prostě jsem to zkusil a ukázalo se, že tak zvaní vědci roky (desítky let) tvrdí úplné kraviny a do dneška ztráty na zisku za med dělají v celostátním měřítku za ty roky miliardy!

Pro mě je děsivé, že jsem na to přišel já a ne tak zvaní vědci, kteří jsou za takováto zjišťování a hledání způsobů placeni. Myslím, že by se měl výzkumný ústav zrušit. Neumím si vzpomentout, co ten Český za posledních 35 let vybádal praktického, využitelného obyčejnými včelaři.

Mám průběžný výsledek zkrmování ve snůšce medové vody z víček + problémové zbytky z čeření medu a další. Protože to bylo nahromaděné za několik let a mělo to mírně nakyslý a jakoby zatuchlý pach, nic závažného, ale med vyžaduje nejvyšší možnou opatrnost, roky jsme se to s kolegy báli dát včelám a vytočit, že by to mohlo být cítit v medu. Taky jsme nevěděli, zda ve snůšce krmení včely berou, předkové tvrdili, že ne. Předkové se mýlili, vč ve snůšce krmení berou, tedy medovou vodu, jak cukr jsem nezkoušel.

Dostávalo to 5 vč na stan u baráku, ob den navečer po 3 litrech, v hustotě odhadem asi jako by byl cukr 1:1 a nebo spíš řidší. Šlo to česnovými krmítky, koupenými jako napaječky, už se v tom objemu neseženou, vypadají úplně stejně jako ta v odkazu. Jen ty moje napaječky pojmou 1,6 litru a na česně jsou dvě.

https://www.vpjested.cz/0401-napajecka-do-cesna-zluta/?srsltid=AfmBOopt-SfxBK1KW49hKjNvlSNlbfWz7VQ3TNBy7mIVvtj4LD50EHdQ

Nevím zda by to braly jinde v úle jinými krmítky, nutno vyzkoušet. Ovšem fakt, že krmení přichází od česna hraje - podle dalšího tvrzení předků - stěžejní roli. Opakuji, nevyzkoušel jsem nic jiného.

Výsledek:

V sobotu jsem vytočil 3 z pěti vč. Dvě třicítky a a jedna 24, ta stojí uprostřed řady a tak o zalétávání nemohlo jít. Všechno to byly loňské oddělky, vyzimovaly na 4-5 rámcích - celkem 4 třicítky a ta 24 jsem zjara myslel, že je to mrtvé, přežilo to zubožené na 3 rámcích a správní včelaři by to vysířili.

První na podstavci 39x30, má TL, VN a na tom medníky 3 x 39x15. Medu na 3 ne úplně plných rámcích, odhadem asi 3 kila. Jinak jsou medníky suché. Měl jsem podotknout, že 5 vč dostalo asi 60 kilo medu a tak by mělo mít každé vč 12 kilo toho recyklovaného. Toto vč rozhodně ne!

Druhá třicítka, stejný úl a stejně nástavků, dala asi neplnou bednu 15 a tak to bylo asi 12-13 kilo medu. Jinak suché rámky v nástavcích, všechna tři vč těžce vyléhají na česnech a čelních stěnách úlů (jsou to tenkostěnné úly Sm 20 mm). Další dvě třicítky se stejným počtem nástavků jsou ve starých izolovaných úlech a tam včely nevyléhají vůbec a nebo málo, tato dvě vč jsem zatím nevytáčel, uvádím to pro úplnost.

Třetí 24, lazárek přezimovaný na 3 rámcích a skoro mrtvý, jasný adept na vysíření už v březnu. Jeho úl se nepatrně liší, je menší, jako TL má NN vysoký jen 11 cm a jeden z medníků byl také= 11 a dva medníky 15, připomínám, že VN je 24. Tady jsem objevil 25-27 kg tmavého medu vynikající chuti, ani náznak po nakyslosti a jiných vadách a v NN 15, co je přímo na VN, je dalších nejméně 10 kg nezavíčkovaného medu v neplných plástech. I ta první dvě vč mají med velmi tmavohnědý, tedy jasnou medovici. A tak do medníků neuložily ani jedny medovou vodu z převážně květových medů.

-----------------------------------

Nevím jak by to vyhodnotil někdo jiný, uvedu jak to chápu já:

První vč vůbec neumí sbírat medovici a válí se v úle (a na česně a čelní stěně úlu), i když medovice k dispozici je. Toto vč žilo jen z toho, co dostávalo česnovými klrmítky. Jinak by patrně hladovělo a jistě by udělalo plodovou pauzu. Ovšem díky krmení medové vody plodují normálně a jsou pěkné. Jen vím jistě, že tuhle matku nechci a mrzí mě, že tu od ní létají trubci.

Druhé vč, také třicítka, je ke sběru medovice ochotnější a kdyby nebylo srovnání s vedle na stejné koze stojící 24, měl bych za to, že je normální.

Třetí vč, tedy na přelomu února a března ultralazárek na vysíření a kvůli tomu měl i dva NN menší, dal po bedně 15 a 11 obojí, nacpané tmavým medem nejlepší kvality.

Zjevně všechna 3 vč žila z podávané medové vody a ukládala přínos, zdá se - asi jen laboratoř by to mohla zjistit jistě - a já nechápu jak to mohly oddělit a nesmísit. A nebo to namíchané je a tváří se to jako tmavá medovice. Jistě, jsou i tmavé kvěťáky, ale nic takového tu nikde neroste a nebylo zaseto na polích.

Resume:

1 - Včely ve snůšce krmení berou a nevěřím, že by nebraly cukr a určitě by braly syntetické škrobáky. Za sebe se domnívám, že právě tady je původ rekordních výnosů některých včelařů. 

2 - Ne každé vč sbírá medovici, některá “napůl” ano a i ne, jiná se na ní specializují.

3 - Nezjistil bych tento rekord, v jinak jalovém a po 14 letech snůškově nejhorším roce, kdybych "ozdravně" zlikvidoval zjevně neživotaschopného, v únoru dost pokáleného ubožáka. Bohužel kvůli svojí nesystematičnosti nevím původ matky. Je to ale Kraňka, nemá nazrzlé včely.

-----------------------------

Další související vyhodnocení si udělá každý sám, pokud to tedy někoho zajímá.

-----------------------------

Celý život včelařím o hodně jinak než jak horem dolem vnucuje mejnstrým. Nemám dobrou zkušenost s tzv kmenovými vč, je s nimi víc práce a jsou háklivější na nemoci, jejich výnos je v globálu horší ve smyslu víc práce a ř času na kilo medu ku kilu zkrmeného cukru. Celý život jsme myslel, že něco dělám špatně, když největší myslitelé teoretikové a i praktici tvrdili opak mých celoživotních zkušeností. Ne, tvrdím, tedy ne, že se pouze domnívám, ale tvrdím, že přezimovaná slabá a ultraslabá včelstva dávají uspokojivé výnosy s menší pracností a hlavně menšími starostmi. Co jsem asle za celý život nedokázal je, vytvořit provozní metodu pro chov slabých přezimovaných včelstvíček.

A je tu ještě jeden fakt. Dosáhnout výborného výsledku se všemi výhodami je dobré, avšak nikterak překvapivé a vůbec pozoruhodné. Ale dosáhnout lepšího výsledku i s mnoha hendikepy je po všech stránkách fenomenální!

Nejsem sportovní typ. Ale dokonale si z dětství pamatuji fenomenální výkony Etiopského běžce Abebe Bikily, který běhal bos (byl to drobný člověk a trénoval ve velké nadmořské výšce). Zátopek trénoval ve vojenských bagančatech. To jen připomínám, zejména mladším.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Abebe_Bikila

Děkuji, jsem velice rád z konce vašeho příspěvku, lezly mi oči z důlků.

Jak to kdysi stará odborná literatura naučila mě:

Ruský odborník vůbec nezmínil tři jednoduchá, ovšem rovněž nepohyblivá očka, která má včela na čele, mezi složenýma očima. Složené oči jí umožňují vidět zaostřeně vše, co je od ní 7 metrů - nekonečno. Trojicí oček pak vidí dokonale vše od 0 do jednoho metru. Má tedy údajně 6 jalových metrů, kde téměř nevidí, neboli silně nazaostřeně. Složené oči včelu navedou dle stabilních orientačních bodů, umí třeba “pochopit”, že stojící auto tam jednou je a jindy není, má tedy orientačních bodů více, hlavně na horizontu, ale i v okolí úlů. Ovšem za letu, kdy nasměrovaná včela na úl “vypne” složené vidění a než jí naskočí krátké vidění, letí asi 6 m naslepo. Tím se vysvětlovalo, že při posunutí úlu třeba o metr padaly včely na zem na původním místě.

Podle všeho, co jsem vypozoroval, je dost nesmyslné obojí. Klidně přemístím úl o 3 metry a včely to kupodivu pochopí během půl hodiny, na původním místě se motá pár včel a často i 2-3 dny, nakonec zmizí. Nevím, zda tam uhynou a sežerou je sýkorky a hlodavci, na síle vč to nijak patrné není, nemyslím si, že zalétaných 20-30 včel uhyne, nakonec to i ony pochopí. Totiž, myslím, že jak vč větrá a i mimo snůšku úl “dýchá” šíří tím speciální vůni, kterou má každé vč originální a tím včely poznají svůj příbytek. Logika. Za miliony let vývoje se muselo mnohokrát přihodit, že shnilý strom se včelstvem vichřice zlomila a kmen se v pralese opřel o vedlejší stromy a nespadl až na zem. Tím bylo doupě najednou o metr až několik metrů mimo, to samé na výšku atd.

Hlavně ale je tu otázka, zda je zalétávání tak strašně špatné? Já myslím, že ne, hlavně je to přirozené a bránit tomuto, dosud ne dost prozkoumanému jevu, se hodně podobá nekonečnému boji rytíře bez bázně a hany podle světoznámého Cervantesova příběhu. Tím spíš, když úžasná Dulcinea (v podobě našich včelstev) podobné hrdinství vůbec nepotřebuje a dokonce o něj vůbec nestojí.

V tomto týdnu vidím v úlech jen rezavě oranžový pyl ve čtyřech odstínech a netuším, z čeho by byl. Může být něco jiného - chrpy letos nejsou, jezevci dobře postříkali a nebo je neošidili dodavatelé postřiků, že jim je nenaředili, navíc chrpy mají pyl smetanový. Ale pole jsou plná heřmánku, nepravého heřmánku, rmenu a nějakých vysokých rostlin tohoto typu a z toho je takový pyl. 

Necelých 1.000 m doprostřed asi 6 ha pole mám od jednoho stan jetel červený. Ten dává pozdní snůšku když je v době nakvétání přísušek a jetel má kratší květní rourky. Málo se ví, že jedním z důvodů proč stát povolil dovoz Kraňky byl ten, že K má delší sosák a tudíž včely navštěvují jetel červený, zatímco původní včela ho ignorovala. A protože zlí imperialisti nechtěli do komunistických zemí povolit dovoz osiva jetele a co pustili bylo těžce předražené, potřeboval stát, aby si naši družstevní a státní zemědělci mohli pěstovat semenné porosty jetele červeného sami a stát se zbavil závislosti na dovozu osiva ze Západu. To se podařilo.

Díky za vaše díky, snad moje experimenty pomáhají i jiným. Ale možná ne, například Němci za ww2 neměli atomovou bombu jen proto, že odmítali židovskou fyziku a uznávali jen árijsou fyziku. To jsou fakta a nic se na myšlení určitého typu lkidí nikdy nezmění, od někoho (možná arogantního) prostě hozené perly nechtějí. Uzavřeme to tím, že každý svého štěstí strůjcem.

Narazil jsem opět na vědu a vědecký poznatek. Vědci vyzkoušeli, že jedno kilo vosku = 3,4 kg medu (nebo glycidového krmení). Jen ve své exaktní tuposti jaksi zapomněli, že ve včelách je stavební pud pro stavbu díla na med jaksi latentní a vůbec by k jeho aktivaci a vyčerpání potenciálu produkce vosku nedošlo a tudíž se to tak nedá vůbec počítat. Děsivé je na tom to, že si toho všimnu já bez vysokoškolských diplomů a značek před a případně za jménem. Zaslouží si pak tak zvaní vědci respekt? Jak u koho, bych myslel. Na druhou stranu je nutné abyste si důkladně nastudoval vlákno s názvem pohádka nebo tak nějak. Je sice o sbírání hřibů, ale je to přesně jak to tam píšu i s medem a medníkovým dílem. Je tedy nutné držet rovnováhu.

Někde tady také píšu o záměrném chovu slabých včelstev (a ihned jsem někým, kdo je asi ředitelem zeměkoule posmíván) a v souvislosti upozorňuji na úskalí chovu silných vč. S těmi je víc starostí a práce (velmi často padnou na vytracení včel z úlu právě nejsilnější vč) a tudíž je jejich výkon, i když absolutně vyšší, tak vztaženo na jednu včelu, nebo kilo přezimovaných včel je výkon “lazara” nepřekonetelně fenomenální. Každý si to můž evyzkoušet a vy jste si to bezděčně vyzkoušel také, jak referujete. Ovšem včelařský mejnstrým bude do úplného zpitoměnní pořád papouškovat nesmysly, které možná platily (neplatily) dřív a jak se hloupost o chovu jen silných vč dostala do “učebnic” je další důkaz nekompetence tak zvaných vědců. Každý se každoročně může přesvědčit sám, ale věří vědcům (některé patrně myšlení bolí). Tak jo, někdo ví svoje a nezastavuje svou pomyslnou karavanu bez ohledu na to, že štěkot psů je slyšet daleko a dlouho. Ze všeho, co tu čtete, si berte co potřebujete a o ostatním je nutné, abyste věděl. Jednou se vám to může hodit.

Z čeho je snůška taky nevím a jak se “přiznávám” vůbec jsem si jí nedokázal po tolika letech včelaření všimnout. Může být dopoledne a to já nevstanu a tak netuším, celý život, co se u včel děje ráno. Samosebou je to malinko nadsázka, ale prostě jsem založením sova a nehodlám na tom nic měnit. Totiž, v mém věku je horší riziko nespavosti a tudíž já spím tehdy, kdy to můj obnošený tělesný futrál potřebuje, tečka!

Předloni prvně jsem si všimnul v této době před rozkvětem lípy srdčité, že na listě meduje osika. Tolik jsem toho o včelách a včelí pastvě přečetl a tohle mi uniklo a byl jsem šokovaný z hemžení na listí osiky, snůška z ní trvala asi 10 dní a nebylo to na každé osice v jednom zápoji. Také se málo ví, že přes léto nám takto listem živí vč hlavně jinak včelařsky bezvýznamná bříza a už vůbec se neví, že také vrby. Ty mají medovici až do prosince, kdy pro chlad už včely medovici sbírat nemohou. Medovat může klen na listu stejně jako buk a nezapomínejme na dub.

Prastaré sedlácké rčení zní: “Studený máj = v stodole ráj”. Možná platí i pro včelařinu, i když i mě studená jara hnětou.

Vysvětlení pro mladé:

Zemědělec neměl kombajny a nemohl dosoušet obilné zrno. Sklidil tedy posečené obilí - slámu i s klasy - svázané do snopů a ty postavil na několik týdnů na poli do nepřehlédnutelných, tak zvaných panáků (snopy byly logicky lasy nahoru). Tam obilí z větší části vyschlo. Pak svozil snopy do velké budovy bez oken, ovšem s průduchy ve stěnách - tím se dodnes stodola neomylně pozná od staveb určených k jinému účelu - a obilí čekalo na vymlácení až do zimy, kdy teprve měl zemědělec čas. A současně skladováním ve stodole zrno úplně doschlo - proto ty průduchy ve stěnách stodol. Stodoly byly vždy průjezdné, se žebřiňákem a potahem je couvání obtížné. Prostředek stodoly byl z udusané hlíny, tvrdý skoro jako podkladní beton. To stačilo k výmlatu. Stodoly se stavěly tak, aby byl mlat ve směru převládajících větrů. Vymlácené zrno s plevami - to jsou obilné košilky každého zrna, jijnak také pluchy, skladoval sedlák až do silného větru. Pak otevřel oboje vrata u stodoly a v průvanu odděloval zrno d plev vyhazováním směsi zrna a plev, získané vymlácením, do vzduchu. Průvan lehké plevy odnášel dál a těžké zrno padalo blíž na plachtu. Byla to těžká práce a mladí všichni už zaslechli o odědělování zrna od plev, málokdo ale dnes tuší, co to znamená. Proto to vysvětluji. Když sedlák i menší hospodář (chalupník) větrem odděloval a čistil obilí, pak obilí vál. Přece vítr věje. A tady pochází přísloví, které je nutné ve včelařině taky znát a respektovat: “Kdo dřív měří, než-li věje, nase.ou mu do věretele”. Věrtel byla měrná jednotka asi 25 litrů a byl to často pletený koš z proutí.

A takto oklikou vás chci Jirko varovat před přečasným měřením, tedy očekáváním medu, který ještě nemáte v pomyslných věrtelích doma pod střechou. Ano, je to pověrčivě hloupé, nicméně generacemi předků ověřené. Proto já to dodržuju po předcích od dětství a ušetřilo mi to mnohá zklamání. A když jsem moudrost předků ignoroval a přece jen “měřil” dřív než vál (vytáčel, ale nejde jen o včelařinu nebo zrní), snad vždy to dopadlo podle lidové moudrosti.

Ať se vám daří a všem, kdo se chtějí něco naučit.