Aktuálně: 2 484 inzerátů • 292 834 diskuzních příspěvků • 21 470 uživatelů

Příspěvky uživatele

Tom50

⋮
Tom50
Tom50 13.10.2025, 11:52:18 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele PETROSMORAVICUM z 13.10.2025, 08:16:55

Vaše námitka mi přišla natolik zajímavá, že jsem si to v noci našel. Za pozoruhodné považuji, že jsem včera vlastně napsal přesně totéž co předtím. Tudíž, že to mám promyšlené a vyzkoušené dokonale a že se vlastně za poměrně dlouhou dobu u mě nezměnilo nic.

Ano, jasně a tolikrát jsem vysvětlil, že je rámek nad 30 vysoký nesmysl, protože pak včelstvo nechce obsazovat medník, samo sebe omezí na jediný prostor a ani se nechce rojit a necítí se stísněné. Ale tudíž nepřinese žádný med, protože se prostě spokojí s prostorem jedním. A stačí k tomu už jen výška Sedláčkova a to je 34,7. Proto jsem odbyl myšlenku rámku vysokého 39 jako nesmysl, když už nefunguje výška 34,7, jak by mohla fungovat výška 39?

Zajímavé je, že vy sice fantazírujete o krychlovitém tvaru, ale nijak se nedotýkáte toho PROČ? Proč to dělat když víme, že vše nad 30 je prostě špatně? Lang má tak nešťastné míry, že dva na sobě vysoké 159 dávají superjumbo 44,8x32,5x10. Jediný, kdo na tom má tady včely je pan Malina, ale ten se uráží, jak předvedl včera. Před časem se tu přiznal, že má 3 vč a že se mu nevedou, předevčírem sdělil, že se má výborně (o tom, jak se kdo má v soukromí se tu nebavíme) a že měl výnosy uspokojivé. No ano, jestli chce někdo kilo medu od vč a má od 3 vč 3 kila medu dohromady (to netvrdím, že tak pan Malina má, JE TO PŘÍKLAD), pak má uspokojivý výnos . To je příklad, protože pan Malina nesdělil kolik měl od kolika vč medu a jen sdělil, jak spokojený byl. Bohužel se tedy nedozvíme nic o míře vysoké 32,5, protože pan Malina má nějakou potřebu se dohadovat a dokazovat, že já jsem vůl.

Pravda bude ještě jiná. Pan Malina má Langy vysoké 32,5 a nejspoíš se potvrdilo moje tvrzení, že co je nad 30 vede k méně a nebo žádnému medu. Připomenu známou bajku o lišce, která, když nedosáhla na hrozny, řekla, že jsou jistě stejně trpké. Tedy liška byla vlastně spokojená i bez hroznů, stejně, jako pan Malina. Ale to je opět jen můj dohad, protože pan Malina nám nechce sdělit, jak to u něj s mírou vyšší než 30 cm je. Já totiž tvrdil (a tvrdím stále), že Lang tu nebylo potřeba zavádět a že je to venkoncem úplně blbý úl, což by mělo být rozumnému na první pohled jasné a proto si ho nepořídí. Kdo si pořídil a potvrzují se (možná) moje tvrzení, tak potom nafoukaně mlčí a najde si záminku proč se urazit a odmlčet.

Další zajímavost je, vyplývající z vaší idey rámku vysokého 39, že by vám bylo jedno (to zní zdánlivě logicky) co by ve spodní, vodorovnou loučkou oddělené části, kterou vy nazýváte TLumič (nesprávně) vlastně stavěly. Teoretizujete, že by si samy regulovaly co tam chtějí postavit a kolik z toho by bylo trubčiny. No a to je ta potíž, že nečetete všechno (asi, že je to moc dlouhé) a tak nevíte, že jsem to vyzkoušel, opakovaně několik let. A zjistil, že jak bude rámek jen jeden ve smyslu ne stejná plocha díla ve dvou rámcích nad sebou, kdy horní je vysoký nejméně dvojnásobně než nízký, ale jeden vysoký rámek, postaví trubčiny poměrně málo, zbytek bude dělničina a tuplem pak ignorují medník.

Polopatě, někde to tu je. Dal jsem do rámků 39x30 M pro 24 s tím, že dole postaví trubčinu a že jí nedostaví ke SL a vynechají známých 18 mm. M pro 30 je vysoká 27 a pro 24 je vysoká 21,5 a tak je rozdíl 55 mm, z čehož využijí max 40 mm. Tak OK, trubčiny postavily minimum, skoro vše dělničina.

OK, tak takhle to nechtějí, patrně musí být vodorovné dělítko - to si myslíte i vy, jen jste si nenačetl, že to mám za sebou. Rámek jsem rozdělil jednak oboustrannou T- loučkou = má “ploutev” nahoru i dolů. Pak hranokem nakoso 15x15, 12x12 a 10x10 - takto daný hranolek má taky nahoru i dolů břit. Pak také jen špejlí tlustou 5 mm a její oblina nahoru i dolů má plnit funkci jako břit či ploutev. 

Výsledek stejný ve smyslu, že opět povětšině postavily dělničinu a výrazně horší v tom, že vynechaly 18 mm mezi dělničí horní částí a dělicí loučkou nebo špejlí a stejnou mezeru 18 vynechaly nad spodní loučkou rámku. Představa, že budou dostavovat k břitu kosého hranolku (jak tvrdí Kamler) - ploutvi, kterou jsem vymyslel já a nebo oblině špejle průměru 5 mm, je nesprávná. V prvním roce to nedostavují a většina souší plodišť je v metodě Blaník po druhém roce už vyřazovaná (dále vyplyne proč). A já nemůžu akceptovat, že na nějakých rámcích TLumič je a na jiných není. Jak se rámky mezi vč a oddělky vzájemně zaměňují, někde by v TL byla jen dělničina, jinde zase víc trubčiny atd. 

Byl jsem pane Petrosi v domnění, že jste tohle všechno četl a proto jsem vás odbyl - přišlo mi to jako že si snad děláte srandu a nebo jste se neobtěžoval to pochopit, že je rámek vysoký 39 (a každý nad 30 cm) s dělicí vodorovnou loučkou, bez ohledu na plochu toho kterého díla (aby si samy vybraly co kde chtějí) NESMYSL.

Další pozoruhodností je, že když to za vás vymyslím, vyzkouším a teoreticky zdůvodním PROČ dělám to a případně PROČ nedělám ono, přijde vám to asi moc dlouhé a nečtete to a nechcete to pochopit, i když to vysvětlím podrobně. Co mám ještě udělat pro vás pane Petrosi víc?

---------------------------------

Myšlenky TL v jednom prostoru se nevzdávám. Mě rutinní včelařina nebaví a kdybych nezkoumal a nezkoušel pořád nové míry a nové postupy s mírami, které už zavedené mám, už bych nevčelařil. Přivydělat k důchodu bych si uměl asi 4x efektivněji a s nejméně 4x menší námahou než je včelařina. A tak ano, chci se dopídit k úlu, který nebude muset mít oddělitelné dno. A nebo ať si ho má (kdyby to bylo někdy potřeba), ale objevit takovou provozní metodu, aby se nikdy VN nemusel zvedat. Moc možností ale už nemám, nebo mě zatím nic nenapadá. Ale jeden nápad mám přece. Napodobit mámino odřezávání spodních rohů u starších plástů a to i když nebyly oplesnivělé - prostě asi u čtvrtiny až třetiny všech vysokých plástů zkusit odřezat dolní rohy mezistěny a ať si tam postaví co chtějí. Bylo by to nejjednodušší, vlastně to, co navrhujete Petrosi vy, je to tak?

Prostě pro včely je přirozená právě tato poloha trubčiny na spodním okraji plodiskového prostoru. Samosebou když udělá včelař nesmysl a dá trubčák doprostřed, postaví ho tam a budou na něm chovat trubce, ale není to přirozené a kdo ví, jaké škodlivé následky to možná má. Aby se právě naopak nakonec neukázalo, že je LBV vlastně škodlivá - z tohoto úhlu pohledu se na LBV dosud nikdo nepodíval a všichni buď mlčí a nebo ten nesmysl vychvalují. Už jen logika, když se vč přirozeně rojit chce (jak tvrdí LBV a celá včelařská teorie), PROČ by se při LBV rojit nechtělo? Lidi, když se dostanou do těžké, svízelné situace, taky první čeho nechají a nač přestanou myslet je sex, že? A není tedy nesmyslné umístění trubčiny mezi dělničí plod tak těžkým stresem, že je přejde chuť na rojení? A newmá pak tento stres o několik měsíců drastické následky v podobě úhnyů na CCD (což vlastně dodnes vědci vlastně neví, co je).

Nikdo dosud neudělal statistiku kolik v % mají úhynů provozovatelé OP? Aby se neukázalo, co věděli už předkové, že když se vyrabuje VŠECHEN med, že je to pro vč devastující s následkem většího % úhynů. Možná ano, možná ne a dokud místo nesmyslů, jako je coloss, neudělají takovýto výzkum, vědět se to nebude. Pak jen chytřejší to raději dělat nebudou, chytří nebudou včelám dělat nic, co by jim i jen MOHLO nějak ublížit. Protože pořád jsou včelaři, kteří mají úhyny se železnou pravidelností a jiní vůbec a nebo jen výjimečně a z jiných příčin, jako já v letošní zimě.

---------------------------------

K výše uvedenému podotknu, co jsem také nikdy nikde nevyčetl. Od doby, kdy si lidé přinesli špalky se včelami - kláty ke svým obydlím, vždy brali med až zjara, až co včelstvu po zimě zbylo. Vyřezali vždy přesně polovinu díla, tu viditelně tmavší, tedy dvouletou a nechalo jednoletou polovinu, tu světlou. A dělali to tak stovky let, o moru, hnilobě, roztočíkovi malém není nikde zmínka. Proč? No proto, že se nedokrmovalo náhražkami a včely zimovaly 100% na MEDU!!! Co jsem právě nyní sdělila co jsem já nenašel v ani jediné a ani staré knize? DVĚ SDĚLENÍ: V době nerozběrného díla byla každý rok obměna díla 50% a včelstva žila celý rok na medu. Kdo tohle dodržuje? Kdo dosahuje aspoň třetiny obměny díla? A co 30 a více let staré, černé hnusné medníkové rámky? O těch bude zmínka v mém textu dál.

Pak přišlo rozběrné dílo a začalo se s plásty šetřit v hloupé předstvě, že když nebudou vč muset každoročně postavit 50% nového díla, že nenažranému člověku dají víc medu. Došlo to tak daleko, že má někdo staré mnohokrát zakladené souše na med i 30 a víc let!!!!!!! A nemá honem souši do plodiště? OK, šup tam s tou třicetiletou. Ale pak se nepřizná, že je prase a nemění dílo a dělá chudáka, že měl úhyny.

Ale zpět před ww1. Byla bída o jídlo asi horší než při ww2 a hned po ww1 hromadně i skalní zastánci košnic, které nahradily kláty, ale technologie byla stejná jako v klátech - přešli na rozběrné dílo. Pak přišlo meziválečné období a pak ww2. Německo přidělilo na hlášené vč 7 kg cukru na nakrmení a mnozí se snažili ještě z toho ušetřit cukr pro svojí potřebu a včelstva ošidit. Výsledkem pak byla, podle mě, roztočíková nákaza, taky mor a hniloba. Jen se Evropa vypořádala s roztočíkem malým, přišel mutant VD a dodnes se nezkoumá, co přimělo a nebo umožnilo roztoči Varroa Jacobsoni Oudemans zmutovat? Světoví vědečtí prostituti si tuto ZÁKLADNÍ otázku nikdy nepoložili!

-------------------------

Mnohokrát jsem vysvětlil, že já odjakživa uvažuji tak, že jakmile začne nějaký problém, pomyslně se vrátím do doby, než ten problém začal. Protože věda nezkoumá, chytří mají dohady a tak i následující jsou jen moje dohady. Co umožnilo mutaci původní Varroázy VJO, která vůbec nemůže napadat včelu medonosnou, kdy mutant VD včelu medonosnou napadá? Kdy se to objevilo poprvé? Co Hirošima a co atol Bikini? A co zavedení prvních špionážních (údajně vědeckých) družic? Co zavedení DDT proti malárii? A co jiné vlivy, které ani mě nenapadají a před nástupem VD neexistovaly? Přece radioaktivita dělá mutace buněk organizmů a způsobuje rakovinné bujení, proč by tedy nemohla umožnit mutaci po miliardu let neškodné VJO na VD? Doporučuji každému si najít co způsobuje radioizotop stroncia, jenž se na Zemi do jaderných zkoušek vůbec nemohl vyskytovat? A co další prvky z Mendělejevovy tabulky?

Fantasmagorie a dohady? Možná, já si ale aspoň nějaké otázky umím pokládat, ostatní asi ne. Spíš je lidí mého typu dost. Jen jsou posmíváni, ignorováni, časopisy o jejich články nestojí, protože prostě nejedou třeba zrovna módní liberální vlnu a tak raději mlčí a sami vědí své. Někdo také tají svoje objevy a nedává je zadarmo jako já. 

Prostě mikrovlnama a atomem to být nemůže, jak zní mejnstrýmová masírka, ale oteplováním ano. Ale teď se to už nejmenuje oteplování, nýbrž klimatická změna, tak tou to být může a tak je potřeba green deal i proti chcípavkám včel, protože jinak shoří planeta (a nevzdělaní blbi tomu nesmyslu věří). Nebo jiný nesmysl - není to tak dávno, co tu všechno kazil Globál Oteplouš a dneska po něm není vidu ani slechu a kdyby Klaus nenapsal svojí knížku Modrá a ne zelená planeta, dnešní postpubertální troubelíci by už nevěděli o Globálním Oteplování zhola nic. Ale oni knihy nečtou, porotože co je moc dlouhé to stejně nemají čím pochopit, protože mají nevratně nedovyvinuté mozky z počítačů a mobilů, které za ně myslí. Bohužel jsou i staří, kteří jsou líní číst dlouhá pojednání. S tím já víc nadělat nemůžu.

-----------------------------

A tak dále Petrosi. Tedy jestli jste to dokázal dočíst až sem. A pochopit.

Dotknul jsem se tu několika zajímavých témat, ke kterým se, možná, někdy vrátím. Ale spíš ne, protože odezva stejně není žádná a nebo nepatrná. Já vím svoje a kdo chtěl, mohl už poznat ode mě úplně všechno. Nic jsem nazatajil, včetně svých neúspěchů. A to je určitě ta chyba, ti tak zvaně úspěšní NIKDY nepřiznají žádný neúspěch a jen vyzdvihují, co se jim povedlo. Dokonce takovéto podvádění vyučují dnešní a dokonce i vysoké školy = NIKDY NEPŘIZNAT NEÚSPĚCH.

⋮
Tom50
Tom50 12.10.2025, 23:12:32 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele AMalina z 12.10.2025, 11:51:20

Zapláču si, ale asi to přežiji. Vaše koncentrovaná arogance mi chybět nebude. Trefil jsem se přesně, viďte. Já vím. 

⋮
Tom50
Tom50 12.10.2025, 20:39:19 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele PETROSMORAVICUM z 12.10.2025, 18:03:28

Pane Petrosi. 

Vše se vyvíjí a není neměnné. Navíc když vytrhujete z kontextu a neuvedete výrok celý, tedy KONTEXT, pak se jeví jako lživý i Archimédův zákon. Takovéto podpásové hašteření k ničemu nevede.

Pokud je pro vás jednotlivý rámek těžký, bylo by lepší se věnovat raději například filatelii, poštovní známky jsou nesrovnatelně lehčí.

Když by chtěl včelař (já to nedělám nikdy, ale někdo by třeba chtěl) pitvat zavíčkovanou trubčinu kvůli VD, bylo by snazší aby byla trubčina na každém, rámku a i za cenu, že by byl těžší, než aby musel zvedat a TĚŽCE VYRUŠIT = VYSTRESOVAT vč. Jeden i vysoký rámek se unese spíš, než celý vysoký nástavek. Navíc důvodů zvědět co dělají v TL by se našlo víc.

Mnoho včelařů by chtělo “těžit” trubčí larvy na životabudič, myslím mléko starců nebo tak nějak (nezajímalo a tak o tom moc nevím) a chtěl by to děda, tak pro něj zvedat VN aby byl na chvíli mladistvě bujný neposeda by taky mohlo zamneat, že mu prasknbe žilka a je vymalováno. Prostě důvodů, proč mít trubčinu v plodišti na stejných rámcích je asi víc.

----------------------------

Z kontextu vašeho příspěvku čtu mezi řádky, že jste možná psal o TL na každém rámku, ale nižším než 34,7 a nebo kratším než 43,5, kdy však při délce 43,5 už není jen 11 rámků v bedně, ale 12 = tedy originál Dadant-Blatt. Pokud toto nerespektujete, pak je TL na každém rámku nesmysl. 

Jestli je vám těžký i rámek 30, pak logicky myslíte asi 24 a na tom je TLumič ULTRABLBOST. To proto, že je JEDNA bedna 39x24x11 malá i bez trubčiny a kdyby byla na každém rámku trubčina, víme, že od SL nestaví 18 mm a tak by prostoru nad SL muselo být na KAŽDÉM rámku 24 nejmíně 4 cm, ale trubčího plodu by byly jen 2,2 cm z těch čtyřech. Jestli by to mělo dát plochu 2 celorámků trubčiny = to je základní požadavek LBV a jak jsem prokázal moc od pravdy tolik trubčiny potřebné pro vč není, musely by být dole na každém rámku ne 4 cm, ale 6. Kam by se vešel dělničí plod? Kolik by ho bylo? Už chápete proč jsem to odbyl, že nesmysl?

Vyřešíte to dvěma bednami 24 na sobě? Ok, hypernesmysl a popření úplně všeho, na čem Dadant a česká modifikace 39x30x11 = Blaník stojí. I Řeháček to věděl a proto vymyslel EUrodadant na 13 rámků a stejně na každém rámku dole trubčinu nemá. I Sedláček to ví a proto, aby neudělal NEČTVERCOVÝ paskvil a udržel 11 rámků, musel každý rámek zvýšit na 34,7 a ani on k TL na každém rámku nedospěl.

Než mě začnete odsuzovat, naučte se prosím úplně vše dostupné k této problematice. A zkuste to pochopit. 

Zkuste se tedy nenafouknout a sdělte, prosím, kontext, kdy jsem váš nápad odbyl jako nesmysl, co vy na to? Vlastně jsem velmi rád, že jste napsal, pořád žádám kritiku a DEBATU. A debata není absolutní souhlas, ale právě to, že jste se ohradil.

------------------------------

Škvařil kdysi postuloval, že včela medonosná v podmínkách ČR (tedy ne celého Československa, aleMoravy a Čech), potřebuje plodiště 150 dm2. Je to jen orientační údaj a měří se to i sloučkami a jen jednostranně.

Blaník               39x30x11 = 129 dm2

Eurodadant   39x30x13 = 152,5 dm2

Sedláček          39x30x34,7 = 149 dm2

Adamec            39x24x11     =  103 dm2 (2 bedny na sobě 206 -úplný nesmysl)

Langstroth 1/1  44.7x23,2x10 = 104 dm2 (Lang se od Adamce neliší a je na plochu stejný)

Tachovák         39x24x9 = 84 dm2

B10                          42x27,5x10 = 115 dm2

Optimal                  42x27,5x11 = 127 dm2 (moc se od Blaníku neliší, vlastně vůbec!!)

originál Dadant- Blatt - 43,5x30x12 = 156,5 dm2

Za povšimnutí stojí, že všechny úly s velikostí VN pro plod 150-160 dm2 se udržely, ostatní jsou v propadlišti a nebo tam nezadržitelně míří.

----------------------------------

Ovšem!

Blaník + NN 15 = zbytečně moc a sice 129 + 64 = 193 - nesmyslně moc a proto v TL nepostaví vše co můžou. 

ED + NN 15, vše na 13 rámků -  152 + 76 = 228 - a to je úplně špatně, dokonalé nepochopení.

Sedláček + NN 17 149 + 73 = 222, stejně mimo jako ED

Adamec + NN 15 103 + 64 = 167 a to je úplné optimum

ALE POZOR!!! 

Tachovák + VN Tachovák - 84 + 84 = 168 a to je stejné optimum.

Takže:

Kdo se chce mocí mermo držet Adamcovy míry a jedné velikosti rámků, dostane se na správnou velikost plochy pro plod, ale jen na 9 rámcích v bedně = Tachovský úl. Jenže se mu bude těžko dařit efekt Blaníku, protože tam hraje ROZHODUJÍCÍ roli právě rozdílná velikost - výška díla pro plod a pro medník (a pro TLumič).

A proč říkám, že Škvařil 150 dm2 a tady tvrdím, že 168? To proto, že jak Škvařil, tak ale i třeba Brenner psali o jiné včele a sice kříženkách včely tmavé. Ta neuměla rychlý jarní rozvoj a nebyla plodná. Pro ní byl úl (podle Škvařila) základ, ze kterého jsem já udělal Blaník, a sice plodiště 39x30x12 a k tomu jeden medník 39x15x11, přesněji39x14,4x11. Škvařil navrhoval úl s rámkem 42,5, ale bylo to v době kdy páni soudruzi chytrolíni tvořili Čechoslovák na 10 rámků kratších než 39 a sice 37x30x10 a tak svolili (racionalizační komise) že měl Škvařilův úl délku rámků 39. Že tím vznikl paskviloidní kočkopes soudruzi neřešili.

Pro hnidopichy. Původní úl v naší rodině byl univerzál a měl silné stěny a tudíž se vešlo do plodiště o jeden rámek víc. Univerzál je z podstaty s pevným dnem a tak nevadila nečtvercovost. Medníky ale už byly čtvercové. Proč jsem je zvětšil ze 14,4 na 15 jsem vysvětlil jinde.

------------------------------

Tak Petrosi. Až budete tohleto umět nazpaměť a sypat i napřeskáčku z rukávu, pak teprve, prosím, posuzujte mě a moje výroky. Děkuji. A taky jsem jen člověk a i já můžu udělat chybu. Ale v tomto případě si to nemyslím.

Ostatním doporučuji si uložit tabulku s plochami v dm2, je to přehledné a velmi poučné, mělo by z toho být jasno na první pohled.

⋮
Tom50
Tom50 12.10.2025, 11:53:05 xxx.xxx.139.233

Včera tu u nás bylo 14-15, sice zataženo, ale bezvětří a bez deště a tak jsem konečně dodělal svoje vč. Mám jich na letošní zimu 32, tedy asi jen ¾ loňského stavu. Také letos nemám žádnou slabou “záložní matku”, vše jsem dotáhl na plnohodnotná vč.

Všude je nakrmeno dost, nekrmil jsem ale tolik, aby plnily KK. Místo nich dostala většina vč loňský tuháč pod VN, někde jsem už vystrojil nové TL s tím, že zjara už nemusím. Zamýšlel jsem to u všech, kolega Goro mi to rozmluvil a tak je to jen asi u poloviny. Jen hlupák ignoruje dobře míněné rady kolegů. U části jsem nedal ani ten tuháč bez vystrojení nového TL, to pro kontrolu.

Včera, ač bylo celkem teplo, včely by vůbec nelétaly ani nijak moc neslídily když se něco nechalo venku nezakryté. Odebíral jsem všude zadní plást aby bylo kam dát fumigaci. Na tu se chystám v těchto dnech, varidol jsem dostal včera večer. 

Někomu nosí pyl a létají, tady nic, v předešlém týdnu bylo pořád kolem deseti stupňů, časté přeháňky i silenější deště.

----------------------------

Tady napíšu svojí dedukci pro pokročilejší, kteří mojí praxi sledují pečlivě, chápou proč, co a jak dělám.

Jinde jsem tvrdil, že je LBV nesmysl. Hlavně ze dvou důvodů. Omezí to matku v kladení o dva celorámky a ty jsou navíc mezi dělplodem. Patrně proto se pak autorům vč méně rojila, protože se tam nemohlo nalíhnout dost včel.

Z počátku jsem věřil, že to mají být NEJMÉNĚ dva rámky a tak jsem do TL dával ne 4 polorámky pro trubčinu, ale hned 6 (v hlopupé víře v LBV a v ještě hloupější víře, že čím víc trubčiny tím líp). TL je u míry 39x15x11 zbytečně velký a tak ta možnost byla. Navíc jsem vysoký SR likvidoval až v první dekádě nebo dokonce polovině května, kdy už je tohoroční “touha” vč chovat trubce na sestupné tendenci. Nikdy žádné vč nepostavilo a nezakladlo všech 6 N stavebních rámků. Někde začaly stavět dělničinu.

Tak jsem začal dávat 5 a stejný výsledek.

Pak jsem zkusil zlikvidovat vysoký SR už v dubnu, také už v polvině a ne v poslední dekádě. Ani tak vč nevyužila všech 5 nízkých SR. Ubral jsme tedy na 4, což je kvůli víc dřeva a mezeře nad SL vlastně menší plocha, než LBV = 2 celorámky. Tady podotknu, že jsem vypozoroval, že vše je úměrné dané míře a vč na míře 24 prostě vytvoří menší vč ve smyslu méně jedinců. Ale pozor, dát dvě bedny pro plod 24 je zase už moc. Prostě špatná míra (Lang 1/1 se od české 24 liší o jediný dm2 a tudíž je to v Česku stejně špatná míra, jako 24).

Pak přišel logicky nápad, zrušit vysoký SR ještě dřív. Ten ve VN být musí kvůli rychlému stavění a zakládání M. Ovšem co to zkusit úplně bez něj?

Pokud to zkusím bez vysokého SR a vč budou mít možnost stavět a chovat první trubce jen v TL? Přece při dřívějším uřezávání spodních rohů vysokých rámků to bylo také tak. Proto ta úvaha, že nedávat vůbec vysoký SR a to by mělo vč přinutit obsadit TL dřív a dřív v něm chovat trubce. Ale kdy ta chvíle nastane? To nevím a tak logika - měly by to mít připravené s velkým předstihem, tedy už na podzim.

OK. Pokud by to fungovalo, tak proč nový TL pro příští rok nevystrojit už v letošním podzimu? Tím odpadne nutnost udělat to zjara a těžce vyrušit vč (způsobit obří stres) v kritické době časného jara. Proto jsem vymyslel dělat TL už na podzim a i za tu cenu, že je v té době VN velmi těžký. Úplně ale odpadá zvedání VN dvakrát a bude stačit (pokud se to, osvědčí) jen jedno zvednutí VN. Ano, bohužel na podzim, kdy je výrazně těžší.

--------------------------------

Pro úplnost. Optimální výška vysokého rámku je v celé Evropě 30 cm a to bez ohledu na délku rámku a dokonce i na počet (vč se přizpůsobí). 30 cm proto, že ještě dobře obsazují medníky bez převěšování plodu a současně nemají snahu medník ignorovat a zůstat pouze na vysokých celorámcích, jako se to děje 6 x z 10 let u Sedláčkovy míry vysoké 34,7 cm. Ovšem krásné by bylo, kdyby měl každý vysoký rámek dole TLumič a tím by se nemusel VN zvedat vůbec nikdy. Pak jsou dvě možnosti. Zase se vrátit k míře vysoké 34,7 a nebo zkusit oroginál Dadant-Blatt, který díky 12 rámkům a delším rámkům 43,5 by to na plochu měl umožnit. Zatím se zdá, že to tak fungovat nebude, že dolní pruh trubčiny (volné stavby) na každém rámku nefunguje. Protože jsem tohle ale neověřil u dost vč a ne zrovna systematicky (nesystematická povaha, nával práce ve špičce a taky mě za výzkum nikdo neplatí, ani mi nikdo nepoděkuje a nepochválí). Proto nepovažuji za definitivní svoje domnění, že to fungovat nebude. Jde jen o dotažení té myšlenky a ověření, zda je to hloupost a nebo možnost. V druhém případě by to byla doslova revoluce, protože nikdo nic takového, pokud vím, neudělal. Úly by pak vlastně nemusely být nástavkové - pokud by to byl sastém kombinovaný, tedy systém Dadant = v jednom úle vysoké rámky pro plod a nízké jen pro med a díky pevnému dnu by mohly mít zase okénka, kdo by chtěl. Idea nikdy nezvedat VN je to, co mě motivuje k těmto dedukcím a pokusům. Ne úl s pevným dnem a okénkem, aby bylo jasno.

A HLAVNĚ BY SE NIKDY NEMUSEL ZVEDAT VYSOKÝ NÁSTAVEK!

⋮
Tom50
Tom50 12.10.2025, 10:57:33 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele AMalina z 12.10.2025, 08:48:33

To jsem moc rád, že se vám daří. Když jste tak spokojený a šťastný každý den, tedy jestli to vaše štěstí není jen odkoukané od jiných z kina, pak vám už skončil minrák a už vás nic nenutí navážet se do mě a dělat hrdinu na někom, kdo se nemůže (nebo nechce) bránit. A tak vítejte zpátky.

Jen mě poněkud mate tato vaše zmínka: “tak se mám výborně, užívám si každý den”. A protože pokračujete: “Včelařsky=výnosově se mi zadařilo i tento rok", tak s vaší formulace jasně vyplývá, že zatímco já se pořád u lidí jako vy držím oboru - včelařiny a do vašeho soukromí mi nic není a nezajímá mě, vy se o svém soukromí zmiňujete před včelařstvím a to potom vypadá, že je to spíš “přání otcem myšlenky”. Kdybyste nepsal o svém soukromí, neupřesňoval byste to dovětkem o včelařině.

Tak opakuji. Soukromí mě zajímá jen u lidí, kterých si mám důvod vážit. A co se týče včelařství, jediným důvodem, proč sem, nebo jinam píšu o včelařství, je, aby se i ostatním včelařsky=výnosově dařilo každý rok. Ale z vaší věty čtu i další informaci, berete včely jen jako zdroj materiálního osohu - píšete o výnose, ale o radosti z koníčka ani zmínka. A právě kvůli absenci jakékoli vaší zmínky o radosti z koníčka soudím, že i vaše tvrzení o osobním štěstí bude víc přáním než realitou, ale opakuji, nic mi do toho není. Také máme každý jiná měřítka a i motivy včelaření jsou u různých lidí různé.

Přes to přes všecho pane Malino, vítejte zpátky. Zase bude líp, vím to, mám to za sebou, včetně vaší bohorovné arogance. Taky jsem ve svém machistickém období života myslel, že mám moře po kolena. Teď je mi za to docela trapně. Ale už se není komu omluvit…

⋮
Tom50
Tom50 10.10.2025, 23:22:20 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele JirkaP z 10.10.2025, 20:27:34

Tak začátečníci, Jirkův foťák zkreslil obrázky a forma vypadá jako kónická, což je nesmysl, BL jsou souběžné, na HL i SL samosebou kolmé.

Jinak je to řešení dokonalé, jednoduché - nic jednoduššího asi už není. Forma má ale velkou vadu, nevymyslel jsem jí já! Gratuluji vám i Romanovi, paráda!

Já si pomáhal k přířezům za komančů - tehdy jsem stavěl formu, jejíž obrázky jsem dneska poslal Jirkovi- jak se dalo a tehdejší stroje byly nedokonalé a loučky nebyly stejně tlusté, bral jsem cokoliv mi kdo dal nebo vyrobil a vybírat si moc nešlo. Jediná včelařská prodejna v Čechách byla v Praze (a nic se objednat nedalo, zásilkový obchod se včelařinou neexistoval) a tahat busem nebo vlakem přířezy, tedy kdyby je měli běžně - (na trhu věčně ničeho nebylo dost a telefon neměl každý a stejně se dovolat nešlo) tak tahat to z Prahy bylo obtížné. Další důvod byl, že jsem experimentoval i s BL tenkými jen necelých 6 mm a pak je forma “rozpírací” nezbytná. Také se jednu chvíli blblo v mejnstrýmu (abych pořád nejmenoval časopis a nedělal reklamu) s nesmysly jako třeba BL tlustými 10 mm.

---------------------------

Moje děti v jejich pubertě se mi při mých vyprávěních smály (to ještě mladí naslouchali starším), že pamatuju vznik hnědého uhlí a ano, připadám si tak. Pro mladé uvedu něco, co si asi bude pamatovat ze zdejší komunity jen Goro.

O telefonování do roku 1991-3. Telefon fungoval jen jako pevná linka. K telefonu musely být přivedeny dva dráty, běželo to ale nezávisle jestli v síti šel proud. Nedalo se volat meziměstsky bez ústředny, šlo to tedy jen místně. Kdo chtěl volat meziměsto, buď si musel telefonát objednat a platil spojení a netušil, zda je volaný doma. Tak existoval telegram, tak zvaná telegrafická telefonní výzva. Tudíž. Chtěl jsem zavolat například své milé a sdělit jí důležitou zprávu, že jí miluju a nemůžu se dočkat víkendu, kdy se (snad, když jí její blbej fotr, co nic nechápe, pustí na zábavu) konečně uvidíme až se oba vrátíme z otravných intrů = z učení. Tak jsem musel docupitat na poštu, pam podat a ZAPLATIT telefonní výzvu, třeba v 16 hodin, že má Mařenka (nebo jak se momentálně jmenoval předmět mého zájmu) čekat v 19 hodin u nějakého KONKRÉTNÍHO telefonu, třeba na vrátnici jejího intru.

Ono to vypadá jako vtip, ale do roku 1971, kdy ve Vlašimi uvedli do provozu úplně první mimopražskou automatickou telefonní ústřednu v republice to tak bylo. Jenže skoro nikde nebyl “protějšek” ve smyslu místní teleústředny, schopný automatické volání - po zadání předvolby přijmout a spojení zraealizovat. Pravda, vývoj pokračoval velmi rychle a během asi 10 let se dalo teoreticky dovolat kamkoli. Ovšem jen teoreticky, když to bylo přetížené, vypadlo to a ozval se obsazovací tón a volání se muselo opakovat. 10x, 20x a pak to člověk taději vzdal. Ale čas v mincovním automatu běžel, za pár desítek vteřin sežral minci, ale k vrkání vůbec nedošlo. Jenže tlačítkové číslicové klávesnice neexistovaly, jen kulaté čísleníky a volání pak byl takovej vopruz, že to většinou Mařenka musela vydžet bez vrkání a cukrování.

Ovšem nešlo jen o nablbé pubertální zamilované nesmysly. Ono šlo o životy a často se nedalo dovolat, neexistovalo nic jako tísňové volání. Čísla na to sice byla, ale když byly linky přetížené, zraněný, umírající a nebo rizikově rodící maminka a její miminko měli prostě smůlu.

V obcích nad nějaký počet obyvatel stát zřídil “VEŘEJNÉ TELEFONNÍ STANICE”, vyráběly se na to smaltované tabulky velikosti i vzezření tabulek s názvy ulic a na domě s touto stanicí byly tabulky z dálky viditelně umístěné. Občan, když souhlasil s umístěním stanice v jeho domě, měl nějaké výhody, ale musel ve dne v noci 365 dní v roce pustit domů k telefonu kohokoliv. Lidi, to nepíšu o středověku, v tom jsem prožil dětství, pubertu i příchod mých dětí na svět.

Ale. Když moje nastávající pracovala na odpolední směně ve fabrice ve městě 50 km daleko a já měl také odpolední směnu (ve dne by se mistr zbláznil a bývalo to přetížené), se dalo volat. Na každou dílnu byla linka (na vrátnici určitě a pro volaného někdo došel), jenže někde tam pokašlával mistr nebo baba mistrová, když VÝZNAMNÝ kašel nestačil, díval se na hodinky a když ce vrkalo dál, prostě skočil a vztekle zmáčnul vidlici přístroje. (pak přišel účet a muselo se to zaplatit) Zavěšením = stiskem vidlice aparátu se spojení vypnulo. A hybaj k mašině!!! Taky (snad byli instruováni) se dost blbě vyznávala láska když tam někde přešlapoval kaziš.k a soukromí se ani nepokusil udělat. Ale někde to bylo dobré,když mistr nebyl zavile věřící ultrakomouš, uměl zamhouřit obě oči. Ale nikdo to nezneužíval, trpělivost ani notorických dobráků nebyla nekonečná.

Je snad strašidelné, co já za necelých 70 let pamatuju. Ale přesto se nějak žilo líp, lidi k sobě byli nějak lepší, vstřícnější, hodnější, chápavější, zajímali se o bližního. Rozhodně neexistoval dnešní odtažitý individualizmus, bezohledný nezájem jedněch o druhé. Hlavně na vsích byl problém jednotlivce často problémem komunity (taky záleželo, jak se kdo v době mimo krizi choval k ostatním) a lidi si pomáhali. Dnes neuvěřitelně, kdo vydrží, často rozvleklé staré filmy, může to vidět jak se žilo. 

Klidně a strašně rád bych se vrátil do toho pravěku, kdy byl telefon neskutečný luxus. Do doby, kterou popisuje textař v jedné populární písni s názvem “Šedesátý léta” z nedávné doby o době našeho mládí slovy: “Bylo v nás hodně lásky a peněz bylo málo. Holky byly věrný tak den, dva, nebo týden”. A taky se tam říká, že: “A žít, to za to stálo…” 

Ale já pubertální mládí už chytil až v letech sedmdesátých, ale moc se toho proti šedesátkám nezměnilo. Jako dítě pamatuju pohoršení drben z džín, kdy holky měly najednou kalhoty s příklopcem a přímo zděšení matron z minisukní tak rátkých, kdy děvče nesmělo udělat delší krok, nebo nedej Bože nastupovat do busu či vlaku, jinak jsme měli ihned dokonalý přehled o anatomii ženy i kvalitě prádla té které krásky. Minisukně si vynutily punčocháče. Dodneška nechápu, jak ženy dokázaly navlékat punčochy se švy tak dokonale, že šev běžel přesně ve středu lýtek obou nohou. A punčochy se dávaly opravovat, tak ani ne tak drahá, jako spíš nedostupná věc dámské “silonové” punčochy byly…

A tak dále. Byl to sice materiálně chudý, ale nádherný život, holky fakt nebyly lakomé. Omlouvám se všem, kdo to dočetli až sem, že jsem zdržoval. Moc rád na to vzpomínám (a v duchu se posmívám sám sobě). Klidně bych se tam vrátil v tom věku a rád bych udělal všechny pošetilosti znova, nic bych neměnil, jen mít tu možnost žít znova. Nikdy jsem nikomu vědomně neublížil a vše, i to blbé, jsem udělal jak nejlíp jsem v tom okamžiku uměl. On "po vohni je každej hasič”.

⋮
Tom50
Tom50 09.10.2025, 19:06:10 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele romaning z 09.10.2025, 14:20:06

Nic lepšího si já neumím představit. Jen HL drží jen jednou sponkou a to se mi neosvědčilo. Když potřebuju otřást z rámku včely, dělám to tak, že rámek vezmu v rozích, kde jsou ouška a silně uhodím malíkovými hranami obou rukou současně o  hranu nástavku. Většina včel spadne do nástavku, zbytek peroutkou. Stejně setřásám včely z polorámků při medobraní. Někdy to jedna sponka neudrží a dokonce ani ta 40 mm, což je u mojí sponkovačky maximum, delší sponky se nevyrábí. Taky sponky mají “snahu” uhnout ve dřevě a ani tam nemusí být souček a vyjedou z loučky ven.

Uvažoval jsem tak, že hřebíčky a jen 28 mm dlouhé - ty se na rámky používají, stačí taky jen dva a tak jsem se domníval, že musí stačit dvě nožičky sponky 30, max 35. No, nevím jak je to možné, ale nestačí. 

Jo a pro úplnost, když by z jakéhokoliv důvodu nebyla sponkovačka, bez formy se hřebíčky jen tak v ruce sbít rámek nedá.

------------------------------

Proč sponky drží hůř si vysvětluji tak, že jak jsou lakované, aby držely pohromadě, tak lak vyplní mikropory kovu.  Do těchto okem neviditelných pórů se zapřou hřebíkem zpřetrhaná mikrosdkopicky velká vlákna dřeva. Ovšem když jsou póry kovu zaplněny hladkým lakem, efekt se ztrácí. Patrně proto, že si toto prodejce uvědomuje a ví dobře, že to hůř drží, tak píše reklamní nesmysl, že jak drátek sponky letí dřevem, že se zahřeje tak, že se na něm roztaví lak a tím pak lak sponku ve dřevu přilepí. 

Prostě jsem zjistil popsané a tak do všech rámků přidávám sponku. A je pokoj.

Ještě se vracím s varováním. Ještěd začal na rámky dodávat vroubkované hřebíčky, tzv konvexní. Přidávám obrázek. jenže to, co nabízí Ještěd jsou jinak dělané k hřebíčky, při prohlídce lupou jsou hrany oblé asi jako jsou oblé konce buřtů ve věnci. Ale na fotce je vidět, jaký MUSÍ mít správný konvexní hřebík ty “zápichy”, musejí být klínovo ité jako harpuna proti směru vytažení. takže hovadina z Ještědu ve dřevě nedrží vůbec a mezerník přibitý tímto hřebíčkem vytáhnete z rámku bez kleští jenom za ten hladký plastový mezerník!

https://www.haspl.cz/konvexni-hrebiky-4-0-4-5-x-40-mm-anker-12u-modry-zinek-250-ks.html?gad_source=1&gad_campaignid=17347159328&gbraid=0AAAAADxB-NCx4vFK3taoYd7lRmWN5oV20&gclid=CjwKCAjwup3HBhAAEiwA7euZujteYInBsTUJwsSkUovd2xTwhe6KGWb5sb6awn4kLkOppE4QgNdK1BoC-_wQAvD_BwE

Tak tohle fakt nefunguje, stokrát lepší je nespeciální hřebík a bez pozinku. Možná vadí to pokovení víc, než tvar těla hřebíku, ale tento hřebík je očivině vylisovaný jinak. A navíc hřebík MUSÍ být dlouhý 28 mm a ne jen 25.

https://www.vpjested.cz/hrebicky-na-sbijeni-ramku-25-x-1-4-mm-vroubkovane-1-kg-0312/?gad_source=1&gad_campaignid=20418596305&gbraid=0AAAAADoOOastPvIOtFYCmBQGM2iDl8hYN&gclid=CjwKCAjwup3HBhAAEiwA7euZunoJYItQpfKC1q5p8GQzIjiwb5ttelmU5pDAnLjxkHtAgbFNzGceFhoCks8QAvD_BwE

Koukám, že hřebíčky 1,4 x 28 zmizely z trhu a našel jsem 1,4 x 30 a tak je nutné používat na sbíjení rámků tyto. Při délce 33 už jsou (bývaly) tlustší a to není dobré.

https://allegro.cz/produkt/hrebiky-1-4-x-30-521d0dd3-1c55-4a76-b7b4-9df852b72555?offerId=15608739226&utm_feed=712e6653-4749-4512-b084-b6e297fc9e0b&utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_campaign=CZ%3EHome%3EGarden-Decorations%3E3P%3EPLA&ev_adgr=Ad%20group%201&ev_campaign_id=22951258248&gad_source=1&gad_campaignid=22951258248&gbraid=0AAAAApZ4Y9QMkC5PFUKYnMc33x1ichUL3&gclid=CjwKCAjwup3HBhAAEiwA7euZuhf7YdCggnuY6G3beDSLq6ZOmZMaOhGi4HbuJMRe7efLppqxnB2TtxoCGvoQAvD_BwE

⋮
Tom50
Tom50 09.10.2025, 00:11:03 xxx.xxx.139.233

Dost zapadl tento můj příspěvek, škoda, doporučuji Jirkovi i ostatním si jen znovu PROSTUDOVAT, u vědomí mezi tím dalších info.

Já se ale dnes chci zmínit o jiném. Nevím přesně kde jsem psal o recyklaci starých zbytků medu a hlavně o “likvidaci” uskladněných víček za asi 5 let. Vyprovokoval mě k tomu MS tvrzením, že na tunu vytočeného medu má kilo víček (nesmysl!!!!). Píše jak je zalívá pálenkou  a to je opravdu super pití (jen ne pro mě, nepiju kořalku, jen pivo). Jen se MS v odhadu váhy víček na tunu vytočeného medu šeredně seknul, ale to se v zápalu boje stává😉🙂. Třeba dělal odhad po konzumaci toho úžasného nápoje. (fakt je do dobrý!)

--------------------------------

Za celý život jsem nevěděl, jestli vč berou krmení když je snůška. Už to vím, berou.

Jak zpracovat víčka?

Následuijící jsem já nikde navyčetl, všichni o tom nějak cudně mlčí, jen Jindra uvádí, že vyluhuje víčka a z medové vody dělá medovinu a podrobně popisuje jak. To je skvělé, ale já medovinu dělat nechci a tudíž co s medovou vodou z víček? A nejde jen o víčka. Nikdy nijak necedím med, jen čeřím a sbírám. S víčky a nečistotami taky sbírám pěnu, nevím vlastně co to je, asi bílkovina. Toho jsem měl docela dost (30-40 kilo? možná 50). Dříve to dostaly oddělky nebo vč zjara, ale já už roky nepodněcuji a na jaro mám dost medových rámků a tak se mi to hromadilo.

V konvi, co byla dřív na med, se míchadlem na maltu rozmixují víčka s medem a popsané, i jiné zbytky. Dal jsem to vč česnovými klmítky (vždy těsně před tmou) když byla sice snůška, vč voněla a větrala, ale med v mednících nepřibýval. Bylo po začátku července a tady u nás zjevný konec, nosily jen na uživení.

Víčka i různé zbytky medu už měly divně nakysle ztuchlý pach. Ne moc, ale jako polepšený kuřák mám zpátky čich a jsem velmi háklivý i jen na “ocásky” různých pachů. Risknul jsem to s ideou, že to po zporacování včelami vytočím a když to nebude košer, zkrmím. Prostě jsem to chtěl vyzkoušet a konečně za celý život vědět.

Zkrátím to, med z toho je špičkový, tmavý, i když drtivě převažovala víčka z květových medů. A stejně tak zbytky z čeření i “pěnka”. Nemám možnost měřit vodivost a tak netuším, zda to byla medovice, nebo víc kvěťák.

A nyní jen moje dohady a dedukce, řečeno vzletně. Máma mi tvrdila, nevím jak na to přišla, že co dostanou jako krmení spotřebují, že se “rozšoupnou” z nečekaného “nálezu” a že co současně přinesou, to uloží. Nevěřil jsem tomu jako zjevné kravině. Ale asi se maminlka nemýlila (měla to asi načtené nebo od kolegů, to je jedno). Jak to, že med získaný z víček neměl pachuť ani barvu po víčkách? A malá snůška byla a vč voněla jinak než při květové snůšce. Takže nakysle pachutný med snědly a uložily přínos, který by jinak projedly?

-------------------------

RESUME:

Včely lze krmit ve snůšce a krmení v malých dávkách (max 1,5 l denně v hustotě asi 1:1). Medem z víček určitě, zda cukrem jsem nezkusil.

Takto získaný med nemá pachuť výchozího “materiálu”, velmi pozdě krystalizuje, vypadá i chutná jako medovice.

ALE!!!

Části vč jsem dával rozmixovaný loňský tuháč. Prostě jsem vyřezal cement z rámků, zbavil drátků a rozmixoval stejným ručním míchadlem. Dalo to o asi 50% víc práce. Vytočený med z cementu není cement a chutná a chová se (netuhne) jako medovice a nijak se neliší od medu z víček.

----------------------------------

Mix z víček nebo cementu jsem slil do stáčecí štoudve a po pár desítkách minut, když se vosk usadil nahoře, jsem medovou vodu vypustil do kýble., Víčka jsem ještě propláchnul ve stejné štoudvi a po vykapání (obyčejně do rána) usušil na platech. Motýlice to nežere.

--------------------------------- 

Možná, že moje poznatky poslouží dalším kolegům, protože ne každý chce nakládat víčka do kořalky na skvělou víčkovici. (on by jí každý chtěl, ale darem, zaplatit nikdo)

⋮
Tom50
Tom50 08.10.2025, 23:05:39 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele JirkaP z 08.10.2025, 18:05:29

Já se snad kvůli vám naučím vkládat do fora fotky a videa.

Když jsou loučky svrtané spolu, vše je nařezáno jen primitivní cirkulárkou, pak je to pravoúhlé a i v té malinké základně ploch se to samo srovná do vingle.

Svrtané loučky = naprostá rovnoběžnost vodorovných drátků znamená také absolutní snahu materiálu držet pravoúhle, nad čím proboha bádáte? To sbíjení v ruce není můj nápad. Viděl jsem to kdysi na stránkách Jana Jindry, známého Roudnického včelaře.

Mám nějaký stůl. Do svěráku upnu jednu BL tak aby se dole opíraa o stůl. Na ní položím ouško HL a tu držím vodorovně. Ano, musím položit sponkovačku, anšto mám jen dvě ruce. Podstavím BL, vezmu sponkovačku a přibiju, dávám dvě sponky vedle sebe délky 30 mm, u celorámků 35 mm. BL drží a drží to vingl (více méně). Otočím, opřu už přibitou BL o stůl, podložím druhou BL na opačném konci, který mám po otočení logicky “pod břichem” a sbiju. Celé otočím a přibiju SL, tam už dávám jen po jedné sponce. U celorámků dávám užší SL a sice 20 x 6,5 (7) mm. U medníkových rámků dávám ZÁSADNĚ jen SL široké 25 mm - viz fotky mých rámků u článku tady na CHZ.

----------------------------

Forma na sbíjení celorámků je na jeden kus. Pevně se pomocí klínku upnou BL ve správné poloze (ta je daná na desce napevno přidělanými dorazy, mezi kterými je přesně 390 mm). Přibije se HL a po otočení celé formy vzhůru nohama SL. Po vyražení středového klínku, který rozpírá táhla a tím fixuje BL ve správné poloze, je rámek volný. Dokud klínek (samosvorný úhel) drží, ani se to celé nehne. Opět nic rychlejšího neznám, forma je “placatá” a nezabírá místo jako váš truhlík. Až to pochopíte a uvidíte, na truhlík rád zapomenete.

Jo, pro každou šířku rámků musí být jiná forma, to ale truhlík taky.

Moje forma (systém po přátelích mojí mámy) je podobná jako se prodává, ale místo toho nesmyslu na upíníní jsou dvě táhla ve vedení a mezi ně klínek. To, co vidíte na odkazu je na dvě věci, na hovno a na nic - blbě to drží. Stačí o milimetr slabší nebo silnější BL a už to nefunguje. U klínku do mezírky mezi táhly ho prostě zarazíte víc nebo méně. Táhla končí stejně širokými dorazy, u systému v odkazu drží BL na jedné straně nahoře a na druhé dole a je jasné, že to tvar nedrží. Vyhozerné peníze, každý si to může sestavit doma sám na kusu nějaké pevné desky, třeba ze zbytku silné dřevotřísky (od kuchyňské linky třeba). Ideální by to bylo železné a navěky bez opotřebení. Ale to já neumím, nemám svářečku a neumím s kovem, jsem čistokrevný ortodoxní “dřevák”. Ale já mám jednu formu asi 50 let a není opotřebená, dělal jsem si jí ručně (bez cirkulárky) kdysi sám podle půjčené, protože jsem jí musel vracet a neměl jí tehdy, když jsem jí potřeboval. Je dělaní á na polorámek 15, ale funguje na 30 a logicky i na 24. Ale jak jsem předeslal, polorámky dělám bez formy.

https://www.kovo-mat.cz/forma-na-sbijeni-ramku/?gad_source=1&gad_campaignid=22835196132&gbraid=0AAAABAo0gynrW9lAfNK6dMDpjwyQmv7xt&gclid=Cj0KCQjwl5jHBhDHARIsAB0Yqjy1hmu1nIdtpgjeHcZMOaHx8dxkHtYmZIjFgUzt-9pkv_EgYo_ntukaAstOEALw_wcB

--------------------------------

Zajímavost z mojí praxe. HL má být široká 25 mm, stejně jako BL - ty jsou rozhodující pro správnou rozteč rámků a rozteč je daná mezerníkem 10 mm. Ale v medníku mezerníky vůbec nemám, nejsou tam na nic (nekočuji). U vysokých rámků mezerník být musí a rozumný včelař má mezerníky POUZE na BL (kdo nechápe a zeptá se, opět vysvětlím). Tudíž šířka BL 25 mm je PODMÍNKOU!!! Protože nechci prostavování mezi patry, MUSÍ být SL široká také 25 mm a je dobré mít i HL širokou stejně, tedy 25 mm. Ale. Soused mi dal hoblovaná jedlová prkna skoro bez suků (větší než malé množství), jenže tlustá jen 22 mm. OK, mám HL jen 22 mm široké. Výš se zmiňuji, že u vysokých rámků není důvod mít SL širokou 25 mm a tak pro vysoké rámky dělám SL jen těch 22 mm. A předtím ze zhoblované coulky, tedy 20 mm.

-----------------------------------

Do tohoto vlákna jsem přestal psát po výpadech pana Maliny. Kde je dnes pan Malina, který se posléze přiznal, že dělá chytrého jako velkovčelař s letitou zkušeností a přitom má pár včelstev asi 3 roky a jak se jinde přiznal, moc se mu to nevede. Ale nasí.at, navážet se a znechutit umí. To tomuhle typu lidí jde znamenitě. Brouků Pytlíků jsem za život potkal zástupy, ne vždy je ale umím rozpoznat hned.

⋮
Tom50
Tom50 08.10.2025, 14:48:16 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele Javali z 08.10.2025, 14:02:53

Je to sice Javali mimo téma rámků, ale sdělím, že jste to vyhodnotil nesprávně. To, že matka došla zaklást jen trubčinu přes tolik medu je jen tím, že neměly dole v plodišti a hlavně pod ním v TL dost možností trubčiny. Nezakladla víc dělničiny patrně jen proto, že už tam byl med a nechtěly ho vynášet. Ovšem kdyby bylo očko a čerstvý vzduch, přenesly by plodiště nahoru a med ani ne tak přenesly, ale promasařily by ho, proměnily by ho na včely.

Proč to tvrdím. Stalo se mi, navzdory mému tvrzení, že v medníkách nesmí být možnost stavby, natož hotová trubčina, následující. A hned u dvou vč na dvou stan, jednou s medníkem 15 a podruhé 11.

Vzal jsem si do auta málo rámků, přesněji, v připraveném nástavku s rámky byly jen 3 krajní panenské souše a zbytek hotové světlé trubčáky a SR, vše 15. I rámků s M jsem měl málo a nezbylo, než ke třem souším, ty přišly ke stěnám vpředu jedna, v zadu dvě + M a zbývaly 4  pozice. Prostřídal jsem M se SR a hotovým trubčákem. S tím,že to dojedu předělat zítra a nahradit SR a trubčák M. Podobná improvizace na druhém stan za pár dní, tentokrát s mírou 11. V návalu práce, honičky a taky asi stárnu a blbnu, jsem na to šťastně zapomněl. Všude bylo postaveno, SR dělničinou a vše plné medu, i hotová trubčina. 

Jak je to možné? Měly už nalíhlých trubců dost a hodně zakladené trubčiny v TL a tudíž už nepotřebovaly nikde dělat další trubčinu. Navíc měly dole ve VN dostatek prostoru a sice 9 rámků plodu od loučky k loučce (možná 10) a tak nahoře potřebovaly jen dílo pro med. Tak jednoduché to je. Tedy pokud to nejsou masařky a nebo dokonce kmen Kraňky Singer. To jsou masařky. Stejně tak čistá Vlaška - Ligustica, tyhle včely se chovají jako nepřizpůsobiví a množí se a množí a je jim jedno, že to nebudou mít čím krmit.

11 rámků 39x30 dává 129 dm2 (měří se to i se dřívím a i s nedostavěnými spodky plástů na 18 mm nad SL - je to jen orientační měření pro představu a porovnání). Jenže na 11 rámcích plod nebývá, ale jen na 9, někdy na 10 rámcích. 9 rámků dává 105 dm2 pro dělničí plod. Jestli ale někdo má ve VN 2 SR, tedy trubčáky, má dělničího plodu výrazně méně, vlastně jen 7 rámků, výjimečně některé vč 8. Tuplem u nižší míry 24 a ještě hůř u jen desetirámkového Langa 1/1 = 44,8 x 23,2. Vy myslím máte míru 42 x 27,5 a asi jen 10 rámků. Vám se bude to, co jde u Blaníku 39x30x11 samo od sebe dosahovat obtížně. Neříkám, že to nejde, říkám, že je míra 39x30x11, doplněná NN 39x15 (neradím 17, to už raději méně než 15) pro většinu území ČR prostě šikovnější.

⋮
Tom50
Tom50 08.10.2025, 11:13:47 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 08.10.2025, 08:23:02

Děkuji.

Jen se obávám, že jste moc nepochopil, o čem jsem psal. Já přece velmi dobře vím, proč se mi M vybulují.

Pak je tedy také nutné jasně a naplno sdělit další mojí zásadní věc, kde je metoda Blaník hodně odlišná od většiny dosavadní praxe. Tou je omezování matek v kladení. LBV není vlastně nic jiného, než omezování matek. K tomu vlastně slouží mřížka a převěšování plodu. Proto jsem se tvrdě vymezil proti OP, protože to není nic jiného, než nenažrané ždímání maxima medu z minima včel.

Blaník naopak nejen matky neomezuje, ale dokonce přesunutím trubčiny do jiného nástavku přidává vlastně dva vysoké plásty pro plod dělničí. To tak úplně neplatí, není to přesně o 2 plásty víc plodu, protože velká část takto získaného díla je vč využita k uchování skutečného medu těsně nad plodem na plodových plástech, tedy pravý opak všech raubsystémů, zejména pak OP.

Ovšem v této úvaze jsem šel ještě dál. Napadlo mě, že když nebude na každém rámku dole 18 mm prázdný prostor, že to na 11 rámcích dá výšku plástu asi 20 cm, tedy, že by se tak dalo přidat dalších několik dm2 dělničiny a sice víc než ⅔ vysokého plástu. Vč bude VŽDY raději chovat dělničí plod ve vysokém prostoru než jej rozšiřovat do dalšího nástavku. Také proto mi matky v posledních 3 letech jen v jediném případě zakladly pár plorámků v medníku a to letos. I když mladá matka, je už v Pánu - pořád lidi kupují Singrovky = masařky a matka se musela s něčím takovým spářit. Takže až při psaní tohoto textu mi dochází, že nejen neomezování matek, ale také moje přísná selekce nese očekávané plody. 

--------------------------------

Takže vím proč se mi vybulují vysoké plásty a jasně píšu, že se to u polovičních rámků neděje. Logika tedy je, rozdělit vysoký plást vodorovným prvkem a použít místo jedné vysoké M dvě M nízké nad sebou. Kdybych byl ochotný mít nuty v HL a musela by být i ve středové loučce a zalévat M, úplně by odpadlo drátkování (pořád ale hrozí, že dole M nedostaví a pak by na jednom vysokém plástu byly mezery 18 mm dvě). Vyvaření se zachováním drátků je jen hlouopá teorie. Ve skutečnosti se drátky vždy povolí a je nutné je vyšponovat. To není až tak snadné a zvlňovač mi drátky sice zvlní, ale uvolní ještě víc, musely by být zděře v loučkách, drátek se tahem zvlňovače zařízne do dřeva a proto to nejde napnout, zvlňovač je nesmysl. Navíc ho vyrábí z hliníku a kolečka se ihned opotřebí. Jestli chci mít drátky napnuté, musím je po vyvaření napnout jinak a to je zdlouhavé a protivné a trvá skoro stejně dlouho, jako vydrátkovat rámek znova. 

Pak je otázka, zda více práce s uvolněním nut (vyvařením) nevyváží odpadnutí drátků, zatím mi to vychází asi nastejno.

-------------------------------------

I to zatavování M do nuty voskem vyřešili dávno předkové. Nevím, zda jen přátelé ze včelařské party mých rodičů a nebo se to dělalo obecně a už zapomnělo. Popíšu, někdo třeba zhotoví výkres.

Když bychom si představili standardní HL tlustou 12 mm, oška jsou 6 mm. Když by se odebrala část materiálu z profilu, že by loučka měla z jedné strany pořád 12, ale z druhé jen 6 - vlastně by to vytvořilo jakýsi “vingl”. To znamená, místo nuty by byla jen jedna strana nuty a zbytek naproti by byl pryč. Pak se vloží M, silně se přitiskne hranolek a přibije 3 hřebíčky, dnes by to šlo bleskurychle pomocí malinkých vrutů a akušroubováku. M tam drží dokonale a úplně odpadá zalití voskem. Také se to pak velmi snadno a rychle čistí, prostě se povolí hranolek a vingl se vyškrábne zastudena mnohem snáz, než voskem zalepená nuta. Hřebíčky se dávaly od oka a nedávaly se stejné hranolky do “svého” rámku - to by pak nedržely hřebíčky, když by vždy vyšel do stejné dírky. U vrutu by to bylo jedno.

Pokud by byla M přichycena výš popsaným systémem jak v HL, tak ve vložené loučce a M by se vždy dole opírala o SL (nebo hřbet vložené vodorovné loučky), pak se M nebvyboulí stejně, jako se neboulí u polorámků. Nahoře by ale M musela být s přesností asi milimetr akorátně vysoká. Když se dole ke SL vynechá max 1 mm, přistaví to, vynechání 3 mm vyhlodají na 18 mm. Mám to vyzkoušené, jen jsem to ještě nedotáhl. Kdo to dočetl až sem a POCHOPIL, úplně odpadá drátkování a tudíž po vyvaření také napínání drátků.

---------------------------

Pak jsem ještě vyzkoušel - úmysl jen úplně se vyhnout  drátkování - následující. Plást dole nedostaví ke SL, nechají tam 18 mm, M je v HL zatavená v nutě a nebo je přiskřípnutá “nasucho” hranolkem. Pak by nebyl plást nijak vyztužený a práce s ním je obtížná dokud je dílo mladé a světlé, je háklivý na vylomení a to nikdo nechce. To jsem vyřešil dvěma svislými špejlemi průměru 4 mm - 3 mm řeznické rozkoušou a vynosí z úlu. Loučky jsou svrtané spolu, špejle musí být svisle a nikoli šikmo a jejich rozteč jsou přesně třetiny. M vlastně visí vlastní vahou rovně a špejle se jí z jedné strany dotýkají, dírky jsou tady mimo osu M. Při manipulacemi s rámky s M je nutná opatrnost, ale dá se to zvládnout snadno. 

Co je výsledek? Včely špejle zakomponují do plástu, z jedné strany to vůbec není vidět a z druhé jsou buňky se špejlí mělké a dávají do nich jen med a pyl, rozhodně nikoli plod. Na plástu plodu jsou vidět dvě svislé linky bez plodu. Plást je vyztužený ještě lépe než drátky, odřezávat rohy lze - špejle jsou třetinu světlého vnitřku rámku daleko od BL. Po vyvaření rámek jen uschne, vyndá se hranolek a snadno jedním pohybem vyškrábne vingl a rámek je připravený na další M a tedy další životní cyklus. Dokud neuhnijí ouška funguje bez drátkování, šponování atd.

JENŽE!!

Ne každé vč svislé špejle zakomponuje do plástu a nebo to řeknu jinak, i vč, které to běžně přijímá bez obtíží, najednou některou M nechce takto postavit a další příště už zase postaví dobře - nepřišel jsem na důvod. Přesněji, profesionálním odhadem tak jedna z 25-30 M není dobře postavená. Obyčejně to ale ihned nadšeně dostaví jiné vč, když se ještě teplá přidá do hnízda - ne tedy na okraj - jiného vč. Někde to hlodají na staně špejlí a do uvolněného prostoru si dají svislé “linky” trubčiny. Nijak to ničemu nevadí.

-----------------------------------

Pro úplmost co vím ze četby, ale nevyzkoušel jsem. M se musí použít asi o 10 mm vyšší než by do daného rámku měla být. Po nahřátí se na jedné straně ohne do vinglu asi 10 mm. Pak se takto ohnutá M jen přicvakne sešívačkou a údajně to funguje. Moc se mi to nezdá, nevěřím tomu - sponky by musely být přesně ve vinglu a to nevím jak udělat běžnou sešívačkou, protože jakmile nebudou přímo ve vinglu, jak je včely nahřejí ohnutí se vahou M a včel na ní pracujících bude mít snahu vyrovnat až k těm sponkám. Pak ale nebude M na bříšku loučky uprostřed v ose. Prostě jsem to nevyzkoušel. Taky by se pak musely vyházet ty sponky, ale to by šlo bleskurychle špičkou nože. Teď při psaní mě napadá, že takto ohnout nahoře M a přidělat tam výš popsaný hranolek se dvěma vroutky by jistě šlo. Ale proč když funguje “přiskřípnutí”.

Zkrátka domnívám se, že se ani v tomto vývoj nezastavil a že je ještě co vymýšlet a zkoušet. Co je ale nejelegantnější je můj rámek pro VS, který se po vyvaření nechá uschnout a jde do včel bez šahnutí. Ovšem tohle lze jen u vysokých plodiskových rámků, do medníku VS nesmí přijít, v tu ránu by tam stavěly trubčinu a to by vylákalo matku k zakladení i dělničiny. Mřížka v mých podmínkách znamená polovic medu než bez ní a tudíž mřížku už nikdy více. Hlavně proto já nechci OP, že ten nesmysl nemá jen jednu mřížku, ale hned několik a hlavně nutí včely nepřirozeně někam dávat jen pyl, jinam jen med a jinam plod. To MUSÍ působit neskutečný stres, v důsledku kterého budou úhyny. A proto to nebudu ani zkoušet. A to i kdyby nebyly úhyny, nebudu VĚDOMNĚ týrat včely. V Blaníku si vlastně můžou dělat co chtějí a ukládat si tam, kde je to pro něpřirozené a to, co kde potřebují a chtějí, protože to tak dělají miliony let. Základní odlišnost Blaníku proti OP je v tom, že Blaník se snaží využívat PŘIROZENÝCH projevů včely medonosné k max včelařovu osohu a OP naopak nutí včely k nepřirozenému chování a to za cenu nesrovnateloně vyšší včelařovy pracnosti. Na to není potřeba být génius, aby se dalo pochopit, co je pro včely lepší a co je pro člověka civilizovanější a humánnější. A co méně práce. Ale někdo je pracoivitý až tak moc, že úsporu práce ani nechce…

⋮
Tom50
Tom50 07.10.2025, 20:56:45 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele romaning z 07.10.2025, 16:05:54

Přemýšlel jsem při práci v lese o vás dvou, o vás a Jirkovi. Něco mě napadlo k vašemu drátkování.

Viděl jsem na YT tu malou podélnou prohlubeň, aby se schovaly drátky, vy to dlabete tahem dláta (nebezpečné, protože hlavně zbytečné). Když mocí mermo chcete drátky zapadlé pod povrch louček, prostě prostředkem vyfrézujte (vyřežte na cirkuli) v celé loučce prohlubeň asi půl mm na šířku pily. Ale je to nesmysl, antikorový drátek je tak strašně pevný, že když chcete vyříznout plást z louček, tak to nožem neuděláte - drátek železný se řeže nožem snadno. Proto poškození drátku při oškrábání rámku nehrozí, tudíž je to zbytečnost. Jestli vám ale nějak dělá dobře perfekcionizmus - nepošklebuju se a velmi rozumím, pak si hrajte. Já dřív všechny loučky obrušoval, aby byly krásné. Nic se nedá tak dokonale a současně rychle obrousit než olše, narůžovělé rámky byly radost pohledět a ještě větší radost vzít do ruky. Takové pošetilosti jsem dělal, když jsem byl těžce nemocný a měl do 10 vč. Při větším počtu vč na nesmysly není čas, radost neradost.

Moje máma vůbec nedrátkovala. M se v její době zalila voskem v nutě v bříšku HL. M visela a vlastní vahou se vystředila a nehrozilo žádné vámi předpokládané vybočení rohů ani ničeho jiného. Když M popstavily a prvně zakladly, hrozilo při náklonu vylomení plástu, u mladého rámku se prostě musel dávat pozor. Jak píšu předešle, včely plást vždy přistaví po stranách k BL nejméně do 3/5 odzhora. Jenže ne hned, to až po několikerém zakladení. Tehdy také plást, vyztužený košilkami, získá na pevnosti. No a aby něco přidrželo postavenou M ve správné poloze, dávala máma jen po dvou hřebíčkách délky asi 33 mm zevnitř na každou BL a to asi (od oka) ty 3/5 od zhora. Tak,že M byla mezi hřebíčky. První rok se musel dávat pozor, pak jen ty hřebíčky úplně stačily.

To mě inspirovalo. Do BL jsem v té výšce odspod (nebo spíš odzhora) vyvrtal mimo střed dírky 4 mm a do nich vtlačil asi 5 - 6 cm vajgly špejlí 4 mm. Ty se vyrábí se špičkou, já sehnal dlouhé 45 cm a když jsem je používal  jako vodorovnou výztuhu, zbývaly zbytky 6 cm, neboli 60 mm. Do rámku jsem ty zbytky instaloval špičkou dovnitř, samozřejmě. Špejle jsou nafest a nebo se zvolí o desetinu menší vrták. Funguje to dokonale, včely u 90% rámků zakomponují vajgly špejlí do díla, že to není vidět. Ovšem někdy některé vč to tam nechce a kolem “vajglů” vykoušou M a nezastaví to. To se ale dělo i u dvojice hřebíčků. Další vč v dalším období to už zakomponuje, neřeším to.

Jenže když nechci nahoře nutu - vyváří se to asi 5-10 x zdlouhavěji a taky zatavování M do nut je voser, pak ale musím mít pod HL jeden drátek, aby bylo na co elektricky natavit M. No a když tam jeden být musí, proč tedy neudělat dva, ten spodní v uvedené výšce a celej voser s hřebíčkama a vajglama špejlí je jen pošetilost.

ALE. Mě se nechce se muset hlídat a dávat pozor na náklon rámku a tak prostě dávám u třicítky 5 vodorovných drátků, dole jsou hustěji, protože se to má snahu v dolní třetině nebo spíš 2/5 boulit jak se M dole opře  o SL. OK, dole to přilepí k SL, jenže ve vybouleninách nemůže být plod ani nic. Tudíž Petr jasně říká, že jsem vymyslel kravinu a má pravdu - sice mám dílo až ke SL, jenže víc plodu tam stejně není, tak proč se s tím trápit?

JENŽE. To bych nebyl já. Takže, jak to, že se u patnáctky nic neboulí, i když je M dole nadoraz? Prostě je rámek vysoký 30 moc vysoký. Pak proč ho nerozdělit vodorovně na dvě půlky, přesněji na horní 3/5 a spodní 2/5? (když máte M dvě půlky, tak prostě půlky) Vodorovnou špejlí 4 mm bude vyztužený až až. Jen jak upevnit M? Musí mít každá část M svůj drátek, na kterém visí. OK, místo pěti drátků dva a vrtat BL a dávat špejli? No a není pak snazší dát prostě těch 5 drátků? Určitě ano!!!

A tak má soudruh nejlepší kamarád pravdu a bylo by potřeba mi přidat prý práci abych neměl čas vymýšlet kraviny.

-------------------------------------

A proč to celé píšu? Nebyl bych to já, abych to nevymyslel!

Shrňme to. M v rámku 30 se boulí, je moc vysoká. Méně, ale boulí se i 24, ale 15 NIKDY. Tak proč neudělat drátky tak, že budou dva a dva - horní na zavěšení M a dolní na výztuhu a místo M celé výšky dvě vodorovné půlky a mezi nima nevynechat třeba 5 mm? Jaké bebefity? Místo 5 drátků a víc jak polovina stejně vyboulených nepěkných rámků, kde v některých kvůli velké deformaci nemůže být nic (už jsem byl ve stádiu dokonce šesti vodorovných drátků), tak budou drátky jen 4 a hlavně, dole dosatavěné stejně, jako polorámky a bez vyboulení.

-------------------------------

Můj nedrátkovací rámek pro VS. Má HL typu T a 3/5 odzhora hranolek 10 x 10 nakoso, nebo špejli průměr 4 mm. Ten se po dosluze jen vyvaří, uschne a může jít hned do včel. Když tento rámek pro VS bude mezi dvěma plásty a včely budou mít vodicí hrany na vodprovnách prvcích, postaví to dokonale. Jenže ne vždy, ne každé a některé blběny to zkurví z části trubčinou. A ještě jsem nepřišel na zákonitost, jak dosáhnout toho, aby v tomto unikátním rámku - můj vynález - stavěly to, tam a tehdy co chci já! 

A tak jsme zase zpátky u staré dobré mezistěny. Byl by ale hřích to nezkusit…

⋮
Tom50
Tom50 07.10.2025, 14:59:43 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele romaning z 07.10.2025, 09:29:52

Nemůžu s vámi souhlasit. Vše co dělám, dělám z nějakého důvodu. Pokusím se vám to, nejen vám Romane, ZNOVU vysvětlit. V asi dosud nezmíněných souvislostech.

Dříve se nedělo, - za posmívaného socializmu, že byl v M parafin nebo jiné sračky (byla jedna výjimka, jeden výrobce byl i za socíku soukromý a na jeho M nechtěly stavět, dělaly do nich dírky, nechtěl je ani roj). Že by mohla postavená M sjet po drátkách se za totality neznalo. Byl tu jiný a mnohem důležitější a vysoce LOGICKÝ důvod, proč krajní drátky u svislého drátkování nemůžou být a už vůbec moc blízko u BL (to je i nelogické, viz dále). Váš důvod je nesmyslný, ale je možné, že se vaše dělané M chovají jinak, než já znám.

Jinde v jiné souvislosti jsem psal já a je obecně známé, že vč potřebuje trubce už ve velmi časném předjaří. V jiné souvislosti o plísních jsem vysvětlil, že ano, že dolní rohy některých rámků zplesniví (a Goro jasně ale jen letmo podotknul, že když se to nevyřeže, včely to vyhryžou a já k tomu dodám, že vyhryžou JEN NĚKDY!!!). I když nezplesnivěly, když byly rámky dole nedostavené s mezerou 18 mm k SL, tak na těch rozích dělaly matečníky a byly tam tVrdé zbytnělé buňky, do kterých nedávaly nic. Máma je v předjaří odŘezávala. Jak ty oplesnivělé, tak i neplesnivé, ale hnusné - popsané výš. Dělala to proto, že tam si vč udělalo úplně první trubčinu ještě před tím, než dokázalo stavět na SR. Jinde vysvětluji, že trubčí plod POD plodem dělničím má svojí logickou funkci a vč tu polohu pro trubčinu v časném jaru vždy upřednostní. Později, když se taky venku otEPlí A vč zesílí, pak už staví trubčinu kdekoli.

Když je svislý drátek tak blízko BL a je komo na vodorovné loučky, nemůžete vyřezat ty rohy. Pak vám můžou kurvit M, na SR ještě nemají = je to přece proboha rozšíření o jednu pozici v době, kdy právě zužujeme proto, aby byl co nejrychlejší jarní rozvoj. Jenže i slaboučké vč v předjaří nutně potřebuje chovat první trubce - navíc na plodových plástech se vždy jedná o ty nejkvalitnější trubce ze spodku hnízda a ne ty z posledního SR = ze zimy. Nepomohl byste tomu ani dát SR mezi česno a hnízdo, pořád je to jedna pozice navíc a já tvrdím, že to pak v rozvoji udělá 5 dní až týden. Za týden je ale doma 20 kilo jarňáku. Když ho chete, poslechněte mě a dělejte, než si přijdete na vlastní lepší, do detailu přesně co já.

Další zbytečnost jsou drátky vnitřní šikmo naopak. Myslete. Plást přece nahoře dokonale drží, nikdy nikde nedrží plást líp. Proč jsou ty drátky tedy nahoře uprostřed HL tak hustě? Naopak dole to obyčejně nedostaví, je tam oněch 18 mm a tudíž tam je potřeba ta výztuha víc, tam ale vy máte vnitřní asi třetinu úplně v luftě bez opory. To samé přílišná blízkost krajních drátků k BL. Přirozeně zdravé vč přistaví vždy 3/5 odzhora plást k BL. Tam bude držet líp než na zařezávacím drátku, proč tam máte výztuhu? Taky proč 5 drátků, když stačí 4? Rád drátkujete? Mě to je protivné na entou!

Polopatě, tedy s rozměry. Nahoře musí M, než jí přidělají, skutečně být vyztužená aby se nezvlnila, dál přece visí vlastní vahou a podotýkám, že se drátkuje teprve asi 60-70 let, ale mezistěny vynalezli (nepatentovaně) Češi ve 40 letech 19 století a běžně se prodávaly v Příbrami a okolí. To Němci nám ukradli ten vynález! A tak M víc než polovinu své existence visela jen vlastní vahou, zatavená voskem jen nahoře v nutě (česky drážka) v bříšku HL.

Já dělám drátky asi takto. HL má krajní dírky 20 mm, ty další asi 100 mm a uvnitř je tedy asi 150 mm nic. Dolní loučka má ale dírky krajní asi 60-70 od kraje a zbylé dvě dírky jsou už v rovnoměrných rozestupech. Pak drátky mají každé dva jiný úhel sklonu ke svislici. To jednak dokonale ROVNOMĚRNĚ vyztuží plást v celém jeho dolním okraji a navíc umožní vyřezávání rohů.

Vysloveně vás všechny žádám o kritiku, kde mám chybu v logice a zdůvodněních VŠECH aspektů?

Z uvedeného vyplývá, že je pro mě vyvrtávačka dírek nepoužitelný nesmysl a když se nejedná o tisíce a desetitisíce dírek ročně, je to jen chyták na peníze!

------------------------------

Ještě ke svrtávání BL. Vrtačka Narex (nic tak dlouho nevydrží) ve stojánkum na desce vodítko, aby vrták mířil do středu šířky loučky a na desce mám jen barevné risky nahrazující pomyslné dorazy. HL a SL při u mě vzácném svislém drátkování dělám individuálně a tudíž děruji jen BL. Při potřebě několika set louček ročně mi to takto vyhovuje.

Svrtávám vždy jen dvě BL a pokládám je do krabičky po těch dvou svrtaných a přesně ty pak jdou na každý jeden rámek. Jsou v tom rozdíly podle jak jsem dojel na čáru a proto svrtávám jen dvě, tedy co rámek to originál. Taky vrtám jen dvojkou a ta je při oblbující rutinní práci náchylná na zlomení, když je z čelistí vysunutá víc než asi 17 mm - dvě BL = 16 mm.

--------------------------

Pro úplnou úplnost o medníkových. Kdysi byla ta zhovadilost, že teoretikové mysleli, že by u NN systému chumáč v zimě nepřešel přes vodorovnou mezeru a tak radili úzké SL aby to prostavovaly a spojily patra. To je prasečina a jinde jsem vysvětlil podrobně proč. A tak jsem u několika tisíc N rámků odstranil úzké SL a nahradil je širokou SL 25 mm. Pokud používám kupované, ty jsou bohužel tlusté 8 mm, to je humpolácky tlusté, dělané mám jen 6 mm a také šířky 25. Na fotkách tady na CHZ v článku je jasně vidět, jak moje rámky vypadají. M vkládám půlenou pro rámek 39 x 27,5, ta má z výroby výšku 250 mm. HL u polorámků (když nepoužiju kupované) dělám ouško tlusté 7 a HL je tlustá 8 a pak odpadá jedna výrobní operace s osazením oušek (nemám frézu, vše jen cirkulárka). Stačila by síla HL jen těch 7 co je ouško, ale sbíjím po jednom bez formy a nevěděl bych přesné umístění od konce ouška. Ano, vše je nařezané tak přesně, že vše samo udělá vingl, jen třicítkové rámky dělám ve formě pro jeden rámek. 24 sbíjím taky jen na stoler v ruce, nic rychlejšího neexistuje. 

Jestli je HL + SL dohromady asi 15 (14-16, na desetiny si u dříví nehraju) pak půlka M 250 je 125, ale já mám vnitřek rámku 150 - 15(+-) a to je asi 135. Horní drátek tedy MUSÍ být asi 15 mm pod HL a dole postavím M na SL. Dával jsem kromě horního dva drátky, je to zbytečné, stačí jeden a sice asi v polovině. Dole to přistaví a nahoře taky (horní drátek je jen na uchycení M).

Snažil jsem se to zjednodušit tak, že to snad ani víc nejde. Ale každý si dělejte co chcete, ono to vymýšlení, zkoušení a kreativita je skvělou součástí včelařiny. Pro mě aspoň jo, kdybych měl jak cvičená vopice rok co rok dělat pořád to stejné, tak aby mi nehráblo, nechal bych včelařiny po pár letech. Vlastně obdivuju nekreativní ovce, které se něco naučí a pak to hlava nehlava, vývoj nevývoj, pokrok nepokrok dělají roky jako cvičené vopice pořád stejně (často stejně blbě jako dřív). Těch je ale drtivě drtivá většina. 

Záleží chlapi jen na vás, čím vlastně chcte u včel být. 

⋮
Tom50
Tom50 07.10.2025, 13:46:33 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele romaning z 07.10.2025, 09:29:52

Když vodorovně, bude pak nutnost aby spodní pruhměl svůj nosný drátek, při šikmém řezu stačí drátky standardně.

Větší mezeru mezi pruhy by přece jen mohly zastavět trubčinou než úzké + ta šikmina to jistí. Ale jako jsem si já přišel na svůj způsob, třeba vy přijdete na lepší. Já tu výhodu něco načíst a inspirovat se neměl, musel jsem si to vymyslet a uskutečnit sám, zda je to dobře samosebou nevím.

⋮
Tom50
Tom50 06.10.2025, 22:25:46 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele JirkaP z 05.10.2025, 20:02:11

Tak jsem konečně pochopil nač se ptáte. Odpovím napřeskáčku mjak mi běží myšlenky.

Do SR je proužek M zbytečný nesmysl z nepochopení zákonitostí života včelstva. Najděte si co píšu o T - loučce. Patrně si nemůžete tyto T loučky nařezat - snížím sériově vyráběné kupované, ty mají nesmyslně velkou výšku 12 mm a tak je lze snížit o 3 mm a uprostřed nechat asi 2-3 mm “ploutev”. Na té začnou stavět. Prostě loučka je široká 25 mm, nastavím na cirkuli výšku pily na asi 11 a bajlák 3 mm. Projedu jednou a po otočení znovu. Pila má (průměr 300) prořez 3,2 mm a tak 3 mm jsou akorát. Pokud jsem nastvil hloubku řezu 11, pak uprostřed bříška HL vznikne “ploutev”široká 3 mm a vysoká též 3 mm. Je to jasné?

Bez ploutve, nebo něčeho uprostřed bříška loučky, reálně hrozí - potřebují nějakou hranu (i oblou) - že začnou stavět na hraně bříška HL a my ale potřebujeme aby začaly stavět přesně ve středu té HL. Se všemi důsledky a já bych to rozhodně neriskoval. Podtrhnul jsem, že to hrozí a ne, že se to stane vždy, to aby mě zase nějajký myslitel (ve smyslu magor) nechytal za slovo, jako že on vyváří voští ve vodě ze studně a dobrý. To je logika blba, jako třeba že = třicet let jezdim nalitej a eště mě nechytli. Já takhle nefunguju a já chci mít vždy kontrolu nad tím, co, kde a jak budou stavět. Proto taky jsem pořád vytáčel BG s jeho stoprocent volnou stavbou. Volná stavba je návrat z civilizace na stromy nebo do jeskyní a já chci civilizaci, nechci žít v džungli ve smyslu, že v primitivizmu.

Ploutev vytvoříte snadno z přibité řeznické špejle 3 mm. Přiděláte jí malinkými hřebíčky a nebo i asi sešívačkou by to šlo (nedají se sehnat hřebíčky kratší než asi 15 mm, já mám kratší po tátovi z předválky). Špejli jde taky jen přilepit. Něco ale středem HL je potřeba. Vyřezaná T loučka funguje donekonečna, tedy dokud neshnije rámek, neboli upadnou ouška.

Když je potřeba udělat vysokou M z po pruhů, je nutné pro ten počet rámků nadrátkovat svisle. Nedělám W, ale drátky jsou šikmo tak, že dole jsou o cca 20-30 mm mimo svislici směrem ke středu (prosím o nákres). A jsou u míry 39 vždy pouze 4. Nahoře jsou krajní od konce třeba 15 mm a dole 45, vnitřní pak mají už úkos menší, je to jasné?

V případě vodorovného drátkování - u mě víc než 95% rámků, je jeden velký problém. M se vahou vždy protáhne jak jí zahřejí a začnou stavět. Proto se vyrábí M nižší než je mezera mezi HL a SL - počítalo se že M bude zatavena voskem do nuty v HL. Mě ale vadí, že mezi dolním krajem plástu a SL nechávají 18 mm (ano, těch magických 18 mm). Navíc nuty v HL zaboha nechci (je to zdlouhavé vyvařit), taky je nechci v HL vyřezávat a už vůbec zatavovat voskem M. 

Ta mezera 18 mm je u 11 rámků plást vysoký 20 cm!!!!!! Dávám tedy M tak, že se dotýká SL a nahoře je mezera (vždy jí dostaví děličinou). Ovšem potíž je v tom, že pak nestačí 3 vodorovné drátky, ale musí jich být 5 a dole musí být hustěji. Stejně se některá M vyboulí do stran, protože se dole opře. Vynechat dole třeba 2-3 mm a dát M výš nad SL znamená, že to vyhlodají na svých 18 mm.

Pracuji na řešení, asi to mám, ale zveřejním jindy.

Já bych M pro 24 do rámku 30 dal takto (mám to vyzkoušené). Vy to prosím nakreslete pro ostatní (já tu kreslit neumím). M pro 24 je vysoká 215 mm, pro 30 je vysoká 270. Uděláte výše popsané svislé drátkování pro ten počet vysokých rámků, abyste zužitkoval M 24. M říznete jakoby úhlopříčně, tedy šikmo, ale tak, že řez začne nahoře asi 30 mm pod rohem a to samé na opačné straně dole. Ty řezy u vysokého rámku uděláte paralelně dva a tudíž bude M rozříznutá na 3 štráfy. Tyto šikmé pruhy by do svislých drátků nešly, MUSÍ být zadrátováno svisle a pak to jde skvěle. Včely obyčejně trubčinu nepostaví, nestalo se mi to nikdy a to proto, že neměly důvod dávat rubčinu do plochy plástů, ony chtějí trubčinu, když mají va výběr, jen po spodních oktrrajích plástů. Mimochodem, také proto je nesmyslná LBV, protože jim dává trubčinu do středu a hořejšku prostoru, který chtějí pro plod dělničí. Ono tohle funguje i v druhém směru, vždy chtějí trubčinu od česna na prvním a na posledním rámku raději, než na spodku rámků prostředních a tuplem to platí u středních rámků výš nad spodní loučkou, tedy ve středu plodového hnízda. Toto je zákonitost, nikde se tohle nejde dočíst, jen u mě, a je NUTNÉ SI TO ZAPAMATOVAT a podřídit této zákonitosti úplně všechno u včely medonosné v podmínkách ČR.

Když mám pruhy M a dám je k sobě nadoraz a buňky nesedí, bez obav, poradí si a vy to pak nepoznáte. I když se nechá mezera větší než je trubčí buňka, bez obav, udělají dělničinu. Tedy pokud netrpí stavem, že by neměly kde mít trubčinu. Ale pozor, uvedené platí jen u vysokých měr, u NN systému tohle vždy neplatí (taky proto je NN systém pro praxi horší).

Když musím zatavit elektricky na drátky pruhy M a chci vynechat vodorovnou mezeru - tedy kupříkladu M pro 24 do rámku 30, MUSÍ být drátek pro spodní pruh tak, aby byl od horního okraje asi 2-8 mm. Jak se nechá víc, hrozí, že se M nad drátkem ohne do strany dřív, než dílo spojí. Totéž platí i u zatavování M normální výšky ve vysokém rámku. Nahoře k HL je možné nechat 15 a i víc mm vodorovnou mezeru, VŽDY to dostaví dělničinou, ale platí, že drátek musí být těsně pod horním okrajem M (max 6-8 pod, vyjímečně jde i větší odchylka, my ale “hrajeme” na jistotu).

-------------------------------------------

Doufám, že jsem odpověděl důkladně a na nic jsem nezapomněl. Pokud ano, vy Jirko, ale samosebou i kdokoli jiný, ptejte se. 

⋮
Tom50
Tom50 05.10.2025, 12:49:47 xxx.xxx.139.233

Naše volby? Nevěřím. Tečka.

Tím bych to tady uzavřel, dál se k tomu v tomto vláknu nevyjádřím. Jak stárnu až mě děsí, jak zřídkakdy se mýlím…

----------------------------------

Na těchto forech mi vadí, že někdo zadá vlákno, zeptá se a pak mlčí. My byli ještě vychováni poděkovat, když se někdo věnoval našim problémům. Nebo pochybovat, chtít vysvětlení, upřesnění, debatovat, hledat optimální řešení s ohledem na novější poznatky, jak technologie chovu včel, tak pomůcek, vývoj se přece nezastavil. Takto to vypadá, že dotyčný vlastně nic nepotřebuje a vše ví sám nejlíp. Vypadá to, že je tu všem všechno jasné, nechová se tak jen on, ale většina chce jen brát a neoplácet. Pro mě je to únavné. 

⋮
Tom50
Tom50 04.10.2025, 23:25:21 xxx.xxx.139.233

Nebyl jsem v Číně. Něco o této zemi jsem, snad, pochopil po přečtení knihy Divoké labutě a doporučuji jí všem (nikdo jí číst nebude, je delší než tři holé věty). 

My hlavně nemůžeme srovnávat, tam je vše jiné. Například tady je, pod vlivem Anglosaské pacivilizace, běžné nechat starce strádat, dokonce “umelci” (Mádl -Issová) vedou kampaně proti starým lidem. Stejně tak postižené, ubohé, opuštěné děti atd a taky i ty, co prostě neměli štěstí a nebo se nasrodili s postižením, třeba mají půl mozku a berou úvěry, které pak neumí splácet. Zajímavéí je, že když někdo nemá půl m ńohy, všichni ho litujeme a má i parkovací místo.Když někomu chybí půl inteligence, necvháíme ho chcípat. 

Tam v Číně nemožné. Nepotřebují důchodový systém. Tady se okázale lidi prezentují drahými auty, vilami, dovolenými v co největších prdelích světa, majetkem. U Číňana toto vše není priorita. Pro nás nepředstavitelně tam lpí každý jedinec a rodina na veřejném mínění a pověsti. Oni “závodí” v tom, že ti nejslušnější a nejctihodněšjší mají vypulírované, vysoce zaopatřené stařečky a stařenky, kterým naprosto nic nechybí, musí vypadat blahobytně a spokojeně. Tvrdí, že to je  cílem slušných lidí, aby nikdo nestrádal, i když je někdo hloupější, slabší a jakkoli hendikepovaný, je podle jejich veřejného mínění vina celé společnosti, že se komunita neumí o tyhle lidi postarat. Proto jste tam Javali neviděl bezdomovce a nějaké ubožáky, žebráky a vagabundy. Co nechápu je, jak se jim toto daří ve velkoměstech, ale je to očividné. Nikdo tam nebere drogy a oni mají ještě hluboce vštípeno, že před mnoha staletími sice, ale za opilství byl trest smrti. Podobně ještě před 30 lety neměli ve Švédku domy zámky, protože sekání ruky za krádež tam zrušili až v roce 1936 a nikdo tam prostě nekradl. Až si tam pozvali…

Ale Goro, mám za to, neřekl, že tam (Čína, Rusko) je nějaká bída, napsal, že bychom tam nechtěli žít. Já jen tvrdím, že je Anglosaská lež, že demokracie vede ke štěstí a prosperitě a bohatství států. V době Pražského jara v Číně vrcholila Maova Kulturní revoluce a to si neumíme ani představit, co se tam dělo. A málo se ví, že tehdy hlady umřelo nejméně 30 milionů lidí a jejich pozdrav, když se potkají známí, není dobrý den, tedy přání dobrého dne. Čínský pozdrav je: “jedl jste už dneska?”

Přesto je Čína důkazem, že komunizmus vede k absolutnímu blahobytu DRTIVÉ VĚTŠINY občanů, neuvěřitelné technické i kulturní úrovni. Ale není tu jen Čína, co Vietnam? A tam je socializmus nikoli Maoistický, ale Marxleninský, ten stejný, jaký byl i tady a jaký vedl k povznesení Ruska. Je nutné vidět startovní čáru, kde začínala po nástupu Teng-Siao-Phinga Čína (po smrti Maa a hlavně konci Gangu čtyř) a na jakých troskách začínal Vietnam, který od ww2 drtili Francouzi a po nich Američané. A nevyhráli!

A ve zmíněné knize a jen tam se jde dočíst, že Maovi komunisti taky znárodnili a já vám teď prozradím, proč jsou dneska na výši. Maoisti kapitalistům sice znárodnili podniky, ale jinak než Západ a Leninistické Rusko (patrně proto byl od začátku rozkol mezi Maem a Stalinem). V Číně se znárodnilo tak, že kapitalisté dostali zabavené podniky podle spravedlivých odhadů mezinárodních právnických komisí 100% zaplacené. Mělo to ale jednu poodmínku a tady si pane Goro pevně sedněte! Čínští kapitalisté dostali zaplacené své podniky jen pod podmínkou, vlastně dvěma. Stát na to neměl a tak kapitalista musel souhlasit se splátkami na 20 let, satát mu to splácel po dobu 20 let (inflace mizivá). Druhou a důležitější podmínkou bylo, že kapitalisté nesměli ze svývch podniků odejít, museli setrvat v menežmentech těch podniků do doby, než jim bude státem zaplacena celá částka. Tedy nenahnali inteligenci do dolů, nevyhnali její část do emigrace a neoběsili některé jako u nás komunisti. Původní majitelé měli prestiž a velkou úctu lidu i státu, ale jen pod podmínkou, že svoje podniky povedou stejně dobře jako za kapitalizmu. Kdo má rozum pochopí, že nikdo neutekl k lopatě nebo do ciziny a všichni zůstali ve vedení svých původních podniků, jen s menšími starostmi a nulovým rizikem. Když by se podniku hospodářsky nedařilo, musela by být menežmentu dokázaná vědomá sabotáž. Na to si dal každý pozor. Podle mě v tomto tkví úspěch tamní ekonomiky. Jak to tam vypadá vidí každý kdo vidět chce. A jejich revoluce byla v roce 1947, naše komunistická jen o rok později 1948. každý může vidět kam vede původně Maoistický komunismus a kam vede ten Evropský (i když Vietnam, když dostal čas…). A ano, masírkou je lidem nakukáno, že by tam nikdo žít nechtěl. No ano, mají pravdu Gorové, že s naší mentalitou bezohledného sráčství - liberálního individualizmu, kde každý myslí bezohledně jen na sebe, by tam byli s každým bleskurychle hotoví. A jako za komunistů sem do socializmu emigroval jen mizerný americký zpěvák Dean Reed a jinak nikdo (přesněji asi 75.000 Řeků v 50 letech + další jednotlivci odjinud, ale jen ze zaostalých zemí), tak úplně stejně se sem necpou milony čínských imigrantů, že ne!

------------------------------

Za povšimnutí stojí, že se o Karla Marxe nikdo nijak neotírá a já tvrdím, že je pravdou, jak v jiném smyslu říká i velmi zkušený Goro, že svět se mění a vyíjí a je jasné, že budoucnost je v socializmu tak, jak to tvrdil právě Marx a jeho přítel Engels a je nutné si  laskavě uvědomit, že jejich teorie měly základ v Platónovi (ano, dělali chyby, jak by mohli nedělat?). Je třeba studovat, ale to je namáhavé a blbi jedou na reklamu a proto jsou volby nesmysl. To tvrdil právě už Platón a moderněji třeba Fraser Tytler na konci osmnáctého stol (zemřel 1813). Oni si zakladatelé Marxleninizmu nevycucali chytrosti z prstů, ale měli to vše důkladně nastudované a dnešní doba jim dává za pravdu. Je to vývoj a kapitalizmus právě končí a skončí strašnou válkou, ne někdy za 50 let nebo později. Někteří tvrdí, že už začala.

Nepíše se mi předešlé lehko a jak jsem ateista, Bůh ví, že bych byl snad raději úplně blbej a radoval se z těch řízků, dvanáctky a reality šou v bedně (snad si jí po 15 letech koupím). Případně ještě zápasy novodobých gladiátorů, ale ty jsou s tím rozdílem proti starému Římu, že dřív je platili mocipáni - museli dát lidu najíst a nachlastat a to vše po několik týdnů, v noci se musela ta spoušť na stadionech uklidit a vyčistit a ráno nanovo až do večera. Dnes si tupý lid tu zábavu platí sám a naopak nenažraní kapitalisti na tom vydělávají. Kdyby tehdy chtěl nějaký patricius koncesionářské poplatky, roztrhali by ho na kusy a sežrali zaživa. Dnes si to dají tupí líbit, řeknou, že je pohodlné žít a že je dobře, naklepávají ty řízky z Anglosaského, chemií vyhnaného masa a další potravinový odpad, co by Západní lepší lidé nejedli. A to vše na dluh, co naše děti a vnukové se nikdo neptá. Jako kdysi, “po nás potopa” a pak Antonieta radila lidu, že když nemá na chleba, aby lid jedl koláče. Když dnes nějaká kráva radí svetr místo laciného plynu (nebo koupí koňolampu za stastisíce nebo lavičky nazvané po jednom koktavým kašparovi v krátkých kalhotách), ví, že jako Antonieta neskončí a to je patrně ta potíž.

Takže Platń měl pravdu, demokracie je nesmysl a vede k bídě, strádání a vždy v asi dvěstěletém cyklu k velkému umírání velké části lidu. Kdo chce kam, pomozme mu tam. Ale nakonec buď bude socializmus a nebo nebude Atlantická civilizace.

--------------------------

Filozofická a velmi jednoduchá otázka: Když je kapitalizmus založený na soutěži a všichni jsou nuceni závodit, i když vědí, že to je debilní počínání, protože první je jen jeden, hloupějšímu se dá nažrat, aby ho nenapadlo se ptát, co uděláme s těmi, co jsou patnáctí, stodevadesátí nebo stodesetitisící a nebo destimiliontí? Plyn? Co s nimi? Na tuhle otázku kapitalizmus a demokracie tají odpověď. Já tvrdím, že slušnou odpověď na to tento zlořád netají, on jí nemá a ze své podstaty mít nemůže. Jen se o tom mlčí a dělají se zákony, aby se dali takoví jako já pozavírat a jinak umlčet. Patrně proto jsem od dětství odmítal jakkoli závodit v čemkoli a asi proto tudíž nefandím ani moderním gladiátorům, to je zábava pro jednodušší.

Ale jedno mě těší, moje názory jsou blízko třeba profesoru Staňkovi, paní prof Hogenové a dalším, často nenápadným skvělým lidem a já jsem za to vděčný, že jsem měl to štěstí, vidět svět jako ta hrstka úžasných lidí.

⋮
Tom50
Tom50 04.10.2025, 10:42:39 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 04.10.2025, 08:20:25

Vlastně s vámi ve všem souhlasím. Ale víte, mám nějak neobdytný pocit, že kvalita života a hlavně pocit štěstí se neměří jen materiálním pohodlím. Máma říkávala, že: “na dluh umí dělat haura každej”. Mám za to, že historie je na to, abychom se mohli vyvarovat chyb, neopakovat je ve stále nových kulisách, jenže ty stejné chyby. Pokud slovenština nezná slovo haur z našeho slangu, je to něco jako furiant, frajer.

⋮
Tom50
Tom50 03.10.2025, 00:41:53 xxx.xxx.139.233

Jo a novomanželská půjčka na zařízení bytu byla od těch všiváckých komunistů 50.000 Kčs (dnes ekvivalent asi 700.000 Kč a to v še za okupace Sovětskými vojsky). Splácel jsem 300 měsíčně srážkou a úrok byl "lichvářských" 2,7 %. A nejdřív se platil úmor a pak úrok, ne jako dneska, že se víc jak půl roku platí úroky a až když je banka (cizácká) nažraná k prasknutí, pak taky se splatí malinko úmor. A mladí HRDINOVÉ si to nechají líbit a mnozí hýkají nadšením ze “svobody”. Blahoslaveni budiž chudí duchem, neboť jejich je Království Nebeské, jak praví Písmo.

(do smrti se nepřestanu stydět, že jsem jak debil cinkal klíčema) (a svobodný jsem byl stokrát víc, než dneska) Díky Bohu (jsem ateista), že jsem měl to ŠTĚSTÍ prožít si hezčí část života za totality. Takže polopatě pro ty rozumu mdlejšího, měl jsem štěstí, že jsem žil za komunistů a dospělý život jsem prožil, když jsme byli okupovaní zlými Rusáky - v té době se postavilo nejvíc bytů pro mladé v historii planety Země (nikde to nemělo a nemá obdoby). A podopra mladých byla neskutečná, proto byli děti, NAŠE děti, protože jsme měli kde žít a kde pracovat a nesdíraly nás z kůže nenažrané banky. CIZÁCKÉ banky.

Ale klid, my, co to pamatujem a ještě nejsme dementní natolik, abychom nevnímali, brzy vychcípem a pak vám tu nastane ráj. Ráj nevědomé, tupé, potetované současnosti. Nezávidím vám mladým, ani malinko. Jenže až vy budete staří (myslím tak 55-60), budou vás plynovat, jestli to půjde títmo snměrem dál!