Všiml jsem si jen já, že vyjádřením acher tady obyčejně končí debata?
Obecné kecy a konkrétní rada nikde. Přitom prostě ani tlusté ženy, ani mužové nebývají přeborníky v sexu, u zvířat je to stejné. Nemusím být králíkolog abych uměl vidět a chápat život kolem sebe. Co myslí ostatní? Mají ostatní nějaký názor nebo pořád ne? Je mi to jasné, B bude správnější, že? (a přece se točí! - tlustí neskáčou a když, tak jako když šu.á a nemá koule)
Nový nápad.
Mám pořád NN s loňským tuháčem. Uložil jsem to tak dobře, že se do toho nedostala motýlice a je to v pořádku. Mám pro každé vč jednu bednu, zvětšiny patnáctky. Krmím skrz KK, plodiska jsou plná a začínají dávat do KK. Napadla mě revoluční myšlenka. Nejprve vysvětlení kontextu k původní metodě Blaník.
Kolem 15.9. se dle metody Blaník dává KK mezi TL a VN, kde budou vč zimovat. Do jara asi polovina (jak které vč) zavíčkovaných zásob z podstavených KK (nejlepší je melecitozní tuháč, když je) zmizí, kdy to včelstva přenosí netuším a je mi to jedno. Pod KK na dnech jsou TL. V těch ale sem tam krajní rámek zplesniví. TL jsem nechával přes zimu abych se nemusel o dílo starat a honem ho vyvářet, včely to ošetří a pohlídají před zavíječem až do jara. Jenže tomu vyváření stejně neujdu a není rozumný důvod nevyvařit staré TLumiče už před zimou.
NÁPAD spočívá v tom, že nyní dám pod VN KK, ale vystrojené už jako TL. Tedy asi 6 zásobních rámků prostřídám se 4 stavebňáky (bude tam jen 10 rámků, krajní by stejně zplesnivěl). Tím úplně odpadne jarní vystrojování TL a vč si do nich přejdou tehdy, kdy do nich sama dorostou. Nejen, že odpadne jarní vystrojování nových TL, kde mezi SR zůstanou zásobáky, které vč za zimu nevyčistilo - ani silné vč nedokáže za zimu vybrat 10 plně zavíčkovaných zásobních polorámků, vždy jen asi polovinu.
Co od toho očekávám. Odpadne jedna operace a HLAVNĚ odpadne jeden velký zásah zjara = velký stres, který odhaduju na zdržení ve vývoji nejméně o 3 dny. Navíc pod VN přijdou nové TL se zásobami dřív než kolem 15.9. a sice při rušení Gabonu - při jednom vyrušení.
Nevidím v tom žádné riziko a tak neudělám “nápad” jen u poloviny vč, ale u všech. A samosebou sem dám vědět, budu-li živ a zdráv, jaký bude výsledek. Neměl by být horší, v nejhorším případě to bude jedno. Ovšem je to posun od původní metody Blaník. Ta předpokládala vystrojování nových TL až v květnu, až po plném ovládnutí VN na plný počet rámků a teprve tehdy byly rušeny vysoké SR. Po dva roky jsem otestoval zrušení vysokých SR dřív a současně vystrojení nových TL už na přelomu března a dubna u nejlepších, u zbylých v dubnu. Nyní tak vyzimují a nechám je aby si tam (v TL) dělaly co chtějí a začnou v nich hospodařit. Stejně do TL nikdy v průběhu roku nelezu, co bych tam viděl?
----------------------------
Tady je nutné vysvětlení. Zatímco OP a jiné kejkle, jako třeba převěšování plodu nad mřížku a cpaní dvou vysokých SR mezi plodové plásty, vyloženě omezuje matky na nějaký, včelařem stanovený počet plodplástů. Avšak moje dvouleté pokusy ukázaly, že je možné naopak poskytnout vč o jden rámek víc plodu už v dubnu, u některých dokonce na konci března, tedy tehdy, kdy zúžené vč postupně plně ovládne plný počet rámků ve VN.
Co mě vede k uvažování z předešlého odstavce? To, že nejlepší vč dávala do dělničích rámků v TL dělničí plod!!!!!! Kde byly víc než 4 nízké SR někde stavěly i dělničinu - zjevně víc jak 4 nízké rámky 39x15 trubčiny nechtějí a nepotřebují. Tím vč jasně ukazovala, že těsně před vrcholem rozvoje nechtějí omezení matek, ale naopak. Dal jsem si tu práci (dřinu) a prohlížel TL na začátku května (pravda, ne u všech vč). A nikde dělničí plod v TL nebyl. Tudíž je jasné, že finta se zrušením vysokého SR hned jak je to možné (když je VN plný) - a jeho nahrazení další M, která ale nesmí přijít na konec, je správnou cestou.
Tak proto jste mlčel. Je mi to líto. Neznám nikoho, kdo by se připravil lépe než vy.
Děkuji.
Já nechci nikoho přesvědčovat, ať si každý má včely třeba v neckách (když tím neohrozí včelstva ostatních a nákazovou situaci v okolí). Ale rozdíl vidím v tom, že včelaři sami nevědí a věřím, že by mnozí mohli uvítat sdělení, v jakém úle a při jaké metodice je nejvíce úhynů a tudíž by bylo jasné, který úl a metoda je nejlepší. Pak by se každý rozhodoval podle konečně objektivních údajů. Dosud se má za to (liberalizmus), že je každý úl a každá metoda rovnocenná. A já tvrdím, že tomu tak není.
Starý konzervativní včelař už nic měnit nebude, i když zví, že celý život včelaří špatně v nejhorším úle (Adamec například). Tudíž pro něj informaci o nejlepším úle a metodě nezamýšlím. Pak tu bude hodně těch, že i zvědí nade vší pochybnost, že dělají chybu a stejně jí budou dělat dál, jen budou někteří z nich naštvaní na nás, že jim bylo líp když nevěděli, že byli celej život“ nevzdělaně nepoučení” (nepoučitelní?). Mnozí než by přiznali, že se mýlili (a tudíž byli v nějaké fázi života tupí), tak z ješitné povahy budou, pak už vědomně, trvat na bludech dál. Takových, hlavně mezi pseudochlapy, je opravdu hodně! Tímto obyčejně ženy netrpí a tudíž mají velkou výhodu.
Pak je tu skupina včelařů, kteří by rádi zlepšili svoje včelaření, ale protože v kapitalizmu se normálně lže a každý vychvaluje beztrestně i špatné věci, tak takový včelař neví, pro který úl a jakou technologii se rozhodnout. Po úhynech a nezdarech by i změnil úl, míru, metodu, ale má jít z bláta do louže, nebo z deště pod okap? Podle čeho se má rozhodovat? Proto setrvá u špatného úlu a špatné provozní metody, protože je mu systematicky vymýván mozek, že na úlu nezáleží a už předkové tvrdili, že: “úl medu nepotí”.
A tuplem pak začátečníci. O ně a předposlední skupinu mi jde především. Zkornatělému konzervativci vysvětlit nic nejde, ty ambice nemám a mnozí staří by třeba i změnili věci rádi, ale už na to nemají energii, peníze a hlavně perspektivu.
--------------------------
Ale velice kvituji a vysoce si cením faktu, že vás to zaujalo a začal jste o tom uvažovat. Jen, prosím z věci předem vyloučit toho pána, co jste podle bludů, které jsem popsal, že za peníze přednáší, jste uhádnul. Takoví a jemu podobní “odborníci” věci spíš uškodí. Taky vyloučit výrobce úlů, výrobce a obchodníky s léčivy a krmivy a včelařskými potřebami, také velkovčelaře nad 150 vč. Toto by byla ankteta pouze pro malé a hobby včelaře,kterých je ale v obou našich zemích drtivě drtivá většina. Vše co vytvářím nedělám pro velkovýrobu a byznys!!!!
Pokusím se zformulovat jednoduché anketní otázky, doufal jsem ale, že by to mohly být otázky vzešlé z kolektivní práce a nápadů, třeba tady na maličkém foru CHZ.
V první fázi by stačilo sdělení, kolik z počtu zazimovaných měl kdo úhynů a v jakém úle. Za první rok by se vědělo, ve kterém typu úlu je nejvíc a ve kterém nejméně úhynů. Stran typu úlu. Tedy zda pouze vysoká míra, nebo pouze NN systém a nebo kombinovaný systém.
V druhém sledu orientace stavby a pak, zda byla očka a parodyšný strop a zda síto ve dně a jak velké česno v letní sezoně. Zda včelín, sluneční výheň nebo celodenní zastínění STROMY na stanovišti s rostlým terénem. Ne tedy umělá podlaha či dlažba a umělá střecha. Také nadmořská výška.
Druhá věc by byla otázka provozní metody, to by se nechalo také na druhou fázi. Ale možná by to nebylo moc komplikované hned v první fázi. Zda mřížka či ne, zda omezování matek v kladení nebo zda to je ponecháno na včelách.
Dotazník by šlo velmi rozkošatit a tím většinu odradit. Proto by to mělo být jednoduché a z čísel, která by z toho vypadla pak stanovit další postup.
Takhle funguje můj stroj. Jen je to mechanizované bez dřiny a bere to menší “šponu”. Video ukazuje chlapce, buďte si ale jistí, že je k tomu potřeba velmi značné síly. Ovšem pozor, viděné lze jen S ÚPLNĚ PANESKÝM DÍLEM! A úplně zavíčkovaným. Filutové, co vytáčejí jen částečně zavíčkované rámky a pak dosouší med to využít nemůžou. Co není zavíčkované nůž stroje, i když je vyhřívaný, neseřízne, ale sežmolí a vytrhne. Když jsou to jen dolní rohy nevadí, včely si to opraví. Ale jen zpola zavíčkované rámky to poškodí skoro nevratně.
https://www.youtube.com/shorts/pvB9c1uqF0w
Můj stroj je na princippu tohoto, ale mám to vyhřívané elektricky s příkonem zlomku odkazovaného parního zařízení a hlavně žádná pára a žádné vlhko a žádné hlídání vody ve vyvíječi, jen přepínač. A samosebou je to na speciálním stole, víčka padají do odkapávacího zásobníku a vykapaný med je VIP jen pro rodinu. Z asi metráku medu je asi 4-5 kg vykapaného medu + ve víčkách zbývá odhadem tak 2-3 kg. To je pak rozmixováno s víčky ve vodě a zkrmeno včelám.
https://www.vceliobchod.cz/odvickovaci-zarizeni-lyson-manualni-s-vyvijecem-39x24?virtuemart_currency_id=33&gad_source=1&gad_campaignid=19382094161&gbraid=0AAAAADy3de4RvR1w4mDaSEHG2yo4D6J9G&gclid=Cj0KCQjw8KrFBhDUARIsAMvIApZE0hg7cWCkWiran1IbeODnj2o69vtnBZiZ1d1-TgFUW6rpX-nvFSUaAow6EALw_wcB
Je po sezoně a tudíž je jasné, pokud MS pokus udělal, jak to dopadlo. Přestal úplně psát.
Buď metoda Blaník nefunguje a MS mě nechce ranit. (nepravděpodobné, ne, že nefunguje, ale že by měl ke mě ohledy, naopak, byla by to voda ja jeho OP mlýn)
Nebo Blaník funguje i na Jižní Moravě ve včelařském snůškovém ráji a MS by musel přiznat, že je OP horší a pracnější.
Třetí nejpravděpodobnější možností je, že to nezkusil a test Blaníku neudělal a nebo nedotáhl do konce.
-------------------------------
To já zkusil po letech mřížku a omezování matek v kladení a sice u 4 vč, dvou 30 a dvou 24, na dvou stanovištích. U třicítek bylo víc medu než u třicítek v režimu Blaník. Jenže medu s výkaly včelího plodu a to nechci. Medu u obou vč bylo asi o 10 kg více. Na síle a vitalitě vč se mřížka a omezení matek u třicítek moc neprojevilo.
U 24 bylo medu asi stejně jako u 24 v režimu Blaník, jen vč jsou horší na sílu a “jiskru”. Jedno budu dokonce likvidovat, je z něj lazar a těžko mě jde přesvědčit, že zesláblo z jiného důvodu, než že mělo omezenou matku v kladení. Ani stářím matky to není.
Podotýkám, že jsem nijak neléčil zjara (jak teď začalo být populární a doporučované neumětely) a první léčba od jediné léčby vloni 26.12. Varidol acetonaerosolem jsem dal mezi 10-20.8. 2025 Gabon.
Vloni jsem zazimoval 30 vč (na dotaci) + 14 slabých oddělků - záložní matky. Z celkového počtu hlášeného do Hradištka 44 padlo 14 “jednotek” a vše na pokálení v důsledku nenakrmení cukrem, kdy vč musela zimovat na melecitozním cementu. Padla jen ta vč, přesněji ty “jednotky”, kde byl na VN ponechaný NN se zásobami. Kde byl NN s cementem v září podstaven pod VN, tam 100% přežilo. A to i když včely nemohly víc než 3 měsíce ani jedinkrát ven. Vše je tu na CHZ podrobně popsáno v čase tak, jak se to dělo.
Ale v zájmu úplné objektiovity musím přiznat, že z přežilých vč dvě třicítky nepřišly do síly a ani nevyměnily matky, nedaly téměř nic. Selhala i jedna 24, ta navzdory teorii o M uprostřed medníku zakladla celý medník a toto vč za sezonu dalo jedinou bednu 15 medu (asi 15 kilo), vše ostatní proplodovaly. Matka je sice mladá (loňská pozdní), ale má to spočítané. Masařky tu nechci.
Takže mi sice přežilo nějaký počet vč, ale od několika užitek nebyl, i když přežily zimu na melecitozním cementu - spíš právě kvůli té zimě na cementu z nich nic nebylo. Takže samo přežití zimy na cementu nestačí. Jde taky o to, co z takových vč pak je.
Bohužel nemám dar ÚPLNĚ rozumět stručným sdělením. Nezbývá mi, než se zeptat:
První odstavec o kyselinovém "léčení" současně s krmením syntetickým krmivem s konzervantem a pak nosema. Dvě informace.
1 - jen pokap KŠ a nebo jakákoliv kyselina? Totiž. Když jsem kouřil, měl jsem každé jarto a podzim vředy na dvanácterníku a jindy žaludku a bylo to prý (určitě ano, přestal jsem před dvaceti lety kouřit a nevím že mám žaludek) tím, že z kouře a kysličníku uhličitého ze slin vzniká sice slabá, ale kyselina uhličitá. Tím, že zažívání dostává 20, 30 i víc několikaminutových dávek - nelze nepolykat sliny ovlivněné kouřením, pak vzniká vředové onemocnění (kropmě jiných a horších chorob). Z toho by pak vyplývalo, že i když by se u včel použila jiná kyselina a jinak, než aby jí přímo včely pojídaly, že by z logiky věci měly vadit i kyseliny jen odpařené v kombinaci s konzervantem umělého krmení včel. Prosím o jasnou odpověď.
2 - jaká nosema? Obě? Kontext by poukazoval na NC. Možná proto já nemám NC, že mi nesmí ŽÁDNÁ kyselina ke včelám.
Další kamínek do potvrzení mého, více méně intuitivního odporu vůči JAKÝMKOLI kyselinám u včel. Tečka!
A to ještě uvidíme (uvidí mladší), co ještě bude vynajito. Totiž, tak zvaná věda se v každé době tváří, že je ne vrcholu a že už je objeveno všechno. Tak se chová věda, i když se tisíckrát ukázalo, že přišly další a další objevy, které častokrát úplně vyvrátily tvrzení, vědou prezentovaná jako nezvratná. Proto si já tak zvané vědy neumím vážit.
-----------------------------------
Protože jste dopisovatelem Dymáku a protože Dymák, i přesto, že má v RR bludaře, pořád považuji za nejlepší včelařský časopis se značným a jak se domnívám mimomejnstrýmovým vlivem, ptám se:
Chtělo by se vám v Dymáku nastolit otázky z mého předchozího příspěvku?
Osobní otázka přímo na vás. Vás pane Goro nezajímá v jakém úle se daří včelám nejlépe, ve kterém je nejméně práce na stejné množství medu a ve kterém úle je nejméně úhynů? Logicky by se pak ukázalo, který úl je nejhorší a která provozní metoda, jaké je nejhorší léčení už víme = kyseliny.
Já se prostě nechci smířit s obecným dojmem, že ve včelařině bylo už vše objeveno a není už co vynalézat a zlepšovat. Z plků ve Včelařství (i jinde) mám dojem, že se mlátí stokrát vymlácená sláma pořád dokola…
Možná to ale není tak dramatické. Klidně se mohlo stát, že kámoš samci podstrojoval (třeba abyste neřek, že u něj hladověl) a milý samec ztloustnul. K tomu to línání a prostě ne úplně ideální období a výsledek se dostavil. Dejte mu pár dní dietu seno a vodu a vyčkejte pár dní. Nejspíš se to zase spraví samo. Držím palce!
Rozumím vám. Přece jen jsem to myslel trochu jinak. Já ke včelařině přistupuji jako ke všemu v životě a práci, a to, že ustavičně neúnavně hledám nejlepší způsob. Přece tak se vyvíjí i třeba automobilový motor a automobil jako celek. Kdyby byl ponechán vývoj spontaneitě, co kde komu nejvíc vyhovuje, jsem si jistý, že by tu jezdila auta šlapací, parní, tažená volky a nebo poháněná plachtou či vrtulí. Snad se vyjadřuji jasně a srozumitelně, i když můj příklad vypadá nesmyslně, u úlů a úlových systémů a provozních metod mi to připadá v mnoha případech přesně tak hloupé. Někdo chová včely a vychvaluje, že mu nejvíc vyhovuje úl a provozní metoda, podobné plachetnímu autu a některé dosud sloužící úly jsou spíš na úrovni volského potahu v porovnání s kamionem. Ano, oběma dopravdními prostředky se dají převážet věci...
--------------------------
Je pozoruhodné, když se podíváme na politiku, jak některé strany zuřivě odmítají referendum. Vědí, že pak by už nebyli jejich protagonisté u lizu a dojení dotací a hlavně by netěžily z bezbřehé korupce.
Podobné je to u včelařství. Včelařský oficiální mejnstrým skoro zuřivě odmítá průzkum, zjištění dat pro statistiku, kde by se zjistilo, v jakém úle a při jaké provozní metodě a při jakém krmení je nejméně a nejvíce úhynů. Jak v psychiatrické léčebně se sbírají data o tom, že každoročně uhyne nějaké % včelstev, sbírají to přes 10 let, ale sbírají to jen poroto, aby “sběrač” měl prachy za sběr dat, která ale nejsou nijak využívána. Jen ke konstatování, že ZASE nějaká včelstva v republice uhynula. Ale že by se někdo i jen pokusil jakkoli procento úhynů snížit, to ne, to by chrličům oddělků a matek, ovšem jedině správných Kraněk, rozhodně nevyhovvalo. Aby se lidi dozvěděli, co dělat nemají, co používat nemají a v kterých úlech včelařit nemají pokud chtějí živé včely. Oddělkové mafii náramnně vyhovují úhyny, čím víc, tím větší žně. Dochází vám to, vám, co nadšeně poskytujete data o svých úhynech? Dochází vám čemu a KOMU tím napomáháte?
Co jiného vidět za tím, že se neudělá jasný průzkum, zda a jak moc škodí vč umělá krmiva? Kdo je vyrábí a vnucuje včelařům nemá zájem aby se přišlo na to, PROKAZATELNĚ, že to včelstvům škodí. To samé je s kyselinami, Západ používá jen kyseliny - jsou tam méně včelařsky vzdělaní, neboli zaostalí a tak i u nás je spousta jednoduchých mozků, že odmítá tvrdou chemii a ničí si vitalitu a přirozenou imunitu včel kyselinami. Že melu nesmysly? Kdo ze včelařů někdy slyšel o nějakých virech u včel než přišel roztoč, o kterém tak zvaní vědci přes 20 let nevědli, že to je jiný roztoč než Varroa Jacobsoni Oudemans?!!! Roztoč - tady upozorním, že jsem byl úplně první, kdo veřejně sdělil, že VD nejspíš úhyny nezpůsobuje (a ddnes se to už běžně uznává), tak tedy přišel roztoč a ten se začal ničit kyselinami. A čím efektivněji se ničil ORGANICKÝMI kyselinami roztoč, tím rychleji a víc % vč začalo umírat na záhadné nemoci. Tak se řeklo viry, ale úplně jistě se to neví a dodnes se úplně jistě neví, co je vlastně příčina a co vlastně je CCD! Jenže jsou tu jednotlivci i instituce, kteří mají těžký byznys z kyselin a ti mají tak dlouhé drápy, že nedopustí mnou výše naznačený průzkum = statistiku. Pak by bylo na každém, zda si vybere úl o kterém bude vědět, že v něm je víc úhynů a naopak by se zjistilo, v jakém úle se včelám daří nejlépe. Ještě víc to platí o provozní metodě, i skvělý úl je nanic, když se pro něj použije hloupá provozní metoda.
Všechna moje práce za posledních nejméně 10 let je POUZE o tom, ukázat lidem, kteří mají čím chápat věci, že i v úplně blbých úlech by mohli, tedy kdyby neměli v palicích piliny a nelpěli na nesmyslných věcech (jedna míra v jednom úle), dosahovat stejných výsledků se třetinou práce. Navíc jen stěží by šlo používat u vysokých medníků jen panenské souše na med. Co by ale nešlo určitě je, že se do medu pak nedají vytáčet zbytky nespotřebovaného zimního krmení a to je ten nejhlavnější důvod. Do bedny 39x24x11 se vejde 23-24 kilo škrobového synťáku, nebo včelami bezděčně invertovaného cukru a ten se pak vytočí do medu. Ještě lacinější to je s obyčejným cukrem, ten se v akci dá koupit za 12 Kč a i levněji. A Goro jasně vysvětluje, že invertovaná krmiva jsou nesmysl, protože včely neumí pozřít nic aby to neinvertovaly a tudíž jim je umělé krmivo na nic. Ale to by bylo ještě dobré, já mám podezření, že jsou umělá krmiva pro včely spíš na obtíž. Protože jsou nepřirozená, včela není vývojem po dobu milionů let adaptovaná na cukry ze škrobu.
Takže mi při mpsaní dochází, že stejných výsledků se s Dadantsystémem s pouze panenskými medníky dosáhnout nedá, nedá se pančovat med cukrem ani syntetickými šmakuládami. A v tom já vidím ten hlavní důvod a v tom já vidím hlavní důvod neochoty včelařit systémem Dadant v jakémkoli úle!
Mejnstrým pak mazaně jen využívá toho, že vlastně u včelařů není ochota včelařit způsobem, který by znemožnil falšování medu cukrem. Cukr se v medu najít nedá, syntetická krmiva ano!
A ještě postřeh. Ještě před asi 10 lety ve výkupnách medu vyhrožovali, že komu najdou synťák v medu, toho ukřižují. A najednou je ticho po pěšině, najednou to velkozpéracovatelům přestalo vadit. Už jen to je pozoruhodné a člověk nemusí být Einstein aby mu docvaklo, proč to najednou nevadí a proč ten humbuk nějak plíživě vyvanul do ztracena.
Celý život jsem měl problém s odbytem medu přímo lidem. Od doby, kdy je můj med pouze panenský problém nemám, naopak, prodal bych víc, výkup jsem už asi 8 let nepotřeboval. Než jsem přišel jak mít 100% pod vlhkost 18,4% jsem do výkupu dával med s vyšší vlhostí (brali jen do 19%). A tak jsem vyvinul metodu, jak nemít med vlhčí než 18,4%. Drtivá většina mého medu má pod 18% a mám na mysli květový jarní med, u medovic a pozdních medů problém s vlhkostí není a nebo ho já neměl nikdy. Proč nemám vlhký med? Malá česna a ŽÁDNÝ POLYSTYREN, žádné prodyšné stropy v zimě, žádná síta ve dnech a to stačí. Pravda, očka jsem neměl nikdy. Tak snadné to je.
Nechci překrtýt Gorův obsáhlý a skvělý článek a tak píšu sem -
https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/23228-co-delat-u-vcel-v-prvnim-roce-vcelareni/2/#prispevek283096
Sice bych mohl s lecčíms polemizovat, ale jako celek je to pro tápající začátečníky, i již zkušenější pokročilé, velmi přínosné čtení. Škoda, že nediskutuje nikdo, všem je vše asi jasné. Spíš je to tak, že fora, kde aktér = přispěvatel musí myslet a SÁM formulovat PÍSEMNĚ nějaké myšlenky, jsou na ústupu a vítězit budou jen videa. Zdá se mi, že je to obecný trend a nejen ve včelařině. Drtivá většina videí má sice hloupý a mnohá dokonce idiotský obsah a namnoze jde jen o až úchylný exhibicionizmus protagonisty, ale primitivům vyhovují pohyblivé obrázky víc a tak jim dávají přednost. Co horšího, tedy pro ty duševně jednodušší, kterých zjevně začíná být většina, až drtivá, je, že se většina ani nesnaží myslet a rozpoznávat nesmysly od SPRÁVNÝCH odborných postupů. Pamatuji dobu, že co psalo Rudé Právo a říkali v televizi, to byla pravda. Politický systém se sice změnil, ovšem lidská jednoduchost je stejná.
------------------------------
Blábol anonyma (jak jinak - anonym, co jiného čekat od anonyma) o tom, že já zde píšu bláboly, snad ani není třeba komentovat.
Včely tady slídí jen málo, někde něco mají. Petr je minulý týden načapal na douglaskách, které ve třech mohutných exemplářích rostou na sousedově zahradě. V jednom Vlašimském autoservise na dvoře jsou, shodou náhod také tři douglasky. Každoročně od července do září hostí spousty včel. Přes den, kdy medovice zaschne, jsou vidět jen vosy a sršni - tento hmyz ukusuje kusy zaschlé medovice a v podobě poměrně velkých průhledně bělavých kousků je odnášejí v kusadlech. Jakmile se zvětší vlhkost, třeba přeháňkou, ihhed se masově objeví včely a ty doslova vytlačí vosy a jiný hmyz. Pozoruhodné je, že v Česku je douglaska nežádoucí a majitelé lesů je smějí vysazovat jen výjimečně a na povolení. Kocourkov na entou!
-----------------------------
Přidám perličku, vížící se k této době poloviny srpna. Tady se nyní sklízí poslední obilovina a tou je oves. Je staré včelařské úsloví, že včely nejvíc slídí když se seje a pak když se sklízí oves. Před pár lety jsem zjara prodával jednomu panu účetnímu včelstva. Přijel si s pomocníkem fungl novým Superbem a zatímco jsme s pomocníkem překládali dvě vč do páně účetního úlů, pan podnikatel čile vyřizoval obchodní telefonáty, byl konec března a doba daňových přiznání. Zrovna se tu sel oves a já měl za to varovat pana inženýra, podnikatele, zjevně velmi úspěšného, na starou zkušenost předků s dobou vysoké slídivosti včelstev když se seje oves. Sdělil jsem to před odjezdem pánovi a ten, myšlenkami zclea mimo včelařskou realitu, se krátce zamyslel a pronesl památnou větu, kterou ocituji doslova: “to je dobrý, to u nás nehrozí, u nás zemědělci oves nepěstujou.”
Svět je někdy velmi půvabné místo díky úžasným lidem, kteří, často bezděčně, dokáží okořenit život. Mimochodem, pan účetní je jediný, který už roky čas od času zavolá a sdělí, aniž by čekal na odpověď nebo se zajímal o můj názor, jak si vede se svými včelstvy. Vastně mám pana účetního velmi rád.
Tak o tuhle madam jde, já nic, co nějak souvisí se zbohatlým přivandrovalcem = dojičem dotací, nesleduju a nevnímám. No a nechci bránit soudružku z toho spolku, i když asi ukazuje, jaký je to spolek - hnutí a na jakých pravidlech stojí celá ta banda. Ale Sterzik alias vidlák někde napsal, že když je nas.anej, taky říká věci, které nemyslí vážně a děláme to tak všichni. A kdo čeká, že je politika lidumilná činnost s pouze ušlechtilými pohnutkami patří na psychiatrii. Jo a na znalce, co vyřkl člověk a co AI se může spoléhat jen naivka, za dost velký ranec prachů řekne kdokoli cokoli. Zvlášť když za to nehrozí žádný postih.
Až tak politiku nesleduju, víte, politici jsou jen kašpárci na nitích, které vodí miliardáři, věřit nejde žádnému z maskotů. Netuším, o jaké ministerce píšete, ale když u nás mohlo být v druhé nejvyšší ústavní funkci nehezké individuum se svetrama, nedivil bych se už ničemu.
Z Ameriky jsem odvázaný nebyl nikdy, ale Trump dělá přesně to, co slíbil SVÝM LIDEM, snaží se udělat Ameriku velkou a to jde nejlépe na úkor někoho, v tomto případě Evropy (Asie se nedá). Ale když holt ruský plyn smrděl když byl za čtvrtinu od Rusů a nyní nesmrdí, i když pořád Ruský, tak ale od Západních překupníků + americký. Prostě, Anglosasi to myslí dobře jen sami se sebou a ani to ne vždycky a všichni.
Co ale funguje a za co jsem byl rád, že omezili financování neziskovek, úchyláků a dalších nenormálností. Z mejnstrýmové agendy se už na nás nevalí inkluze, klimazměna a další idiocie a tak změny v USA nastartovali, ne, že ne! A naši šašíci jsou z toho rozhození a zatím nevědí kudy kam,a le oni jistě rychle najdou “správný směr”.
A Aljaška? Vždy jsem to od začátku říkal, kde je v tom konfliktu pravda a jak vidím, myslí si to i americký šoumen obchodník. Taky je Amerika před státním bankrotem a myslím si, že tohle je jen oddalování nevyhnutelného konce. BRICKS je budoucnost, ne Dolar a Amerika…
Jen bych skromě připomněl moudrost předků, tu o chcípající kobyle, co nejvíc kope.
Javali, pochlubíte se jak jste dopadl?
Martin se asi zlobí, že mlčí, zajímalo by mě jak si vede. To samé by mě zajímalo u Romana.
Já s ohledem na tu bídu, v jak žalostném stavu byla přeživší vč, nakonec nenaříkám a úplné fiasko to letos nebylo. Zachránila to relativně pozdnější medovice.
Nesouhlasím. Prostě Kraňka se chce rojit víc než na stejném stanovišti BF. U BF ve stejném úle, na stejném stanovišti a stejném podstavci rojovou náladu nevidím, u K ano. Prostě nejde to takto zjednodušit - jako nejsou všichni lidé stejní, liší se (tady to je tenký led a nechci napsat co ví každý, pokud není zaslepený sluníčkář) plemena včel také. Ano, některá K se velmi vzácně chová “rozumně”, BF VŽDYCKY!
BF se taky bude rojit když jí někdo bude chovat v blbém úle (Adamec třeba, NN systém, nějaké omezování mřížkami (OP) a nebo nedej Bože dvouprostorový úl) a blbou provozní metodou. Opakuji, za víc než 12 let zkušeností s BF mám jednoznačný poznatek, jak jsem ho prezentoval v pilotním článku. Druhá možnost je, že jsem šikovnějuší než ostatní a tomu nevěřím, i když by to bylo skvělé.
Už několik let jsem neměl roj, i když většina mých vč jsou Kraňky. Je možné, že je to nějaká podvědomá selekce, vědomé to rozhodně není. Jen ano, nemnožím co stojí za starou Belu.
-----------------------------------
Osvědčilo se mi a i Petrovi následující. Máme většinu Kraněk a každý jednu inseminku BF. Trubci BF jsou silnější a vitálnější a tudíž jsou mnohem úspěšnější v bojích o matku a ta se spáří třeba s polovinou trubců BF, i když je BF jen jedno vč z 12. Ale tohle nevím, to se jen domnívám. Možná mám svoje K už tak pokřížené BF, že proto se mi včely nerojí. Nevím a je mi to fuk, jen říkám, co se osvědčilo mě. Udělám vše pro to, aby to tak u mě i Petra zůstalo.
Považuji za slušné a nutné varovat ostatní v jedné věci. Sice jsem přesvědčený, že úhyny nezpůsobuje VD, ale jistě nevíme nic. VD určitě na kondici včelstvům nepřidá a je lepší ho ve vč nemít a nebo málo, co nejméně. Konkrétně například vloni jsem neléčil nijak vůbec, jen 26.12. acetonaerosolem Varidol a na podložkách roztoči vidět po ošetření (musí se očistit aby nebyla zkreslena zimní měl) nebyli a nebo jednotky ks do 10.
Mejnstrým o tom nepíše, ale považuji za nutné připomenout, že VD letní vedra nesvědčí a velmi pomáhají, ve správném úle bez oček a sít místo dna + další jednoduché a snadno splnitelné podmínky, zbavit se vč roztočů buď úplně, nebo tak, že zbylí VD neškodí. Ovšem letos je léto chladné a to nahrálo roztočům.
Metoda Blaník sice používá léčení minimum, ovšem v letošních chladném létě je nutné věnovat větší pozornost výše uvedenému vysvětlení.
Jak je zřejmé toto včelařské forum sledují i nevčelaři a tak dávám dobré video na podporu zemědělců obecně. Každý si může sáhnout do svědomí, kdy nebyl na straně jezevců, kteří nás VŠECHNY živí. A neznalým: to se autor nespletl, že nás všechny živí 3% pracujících lidí, ve skutečnosti je jich jen 2,7%. Pzoruhodné je, že autor je mladý člověk a tak je tu naděje, že nejsou úplně blbí všichni.
https://www.youtube.com/watch?v=yaECz_FJzEA
Na druhou stranu jsou zemnědělci schopní zřídit hnojniště v místě, kam dopadla vojenská stíhačka a zabil se v ní pilot…
Vše je dáno základní inteligencí a morálkou a zdá se mi, že se obojí vytrácí ze společnosti čím dál víc.
Fotky dáváte nezřetelné a bez detailů. Možná je to tahle konopice -
https://cs.wikipedia.org/wiki/Konopice_dvouklan%C3%A1
ovšem fotka uvedená zde ukazuje na jinou rostlinu
http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=167
nejpravděpodobněji je to toto, ovšem pokud ano, je to celkem vzácnost
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bu%C5%99ina_jable%C4%8Dn%C3%ADkovit%C3%A1#/media/Soubor:Leonurus_marrubiastrum_sl8.jpg
Téma je známý fakt, při stejném ošetřování jako vč s Kraňkami se BF nerojí vůbec a nebo nepatrně. Spíš jen když včelař včas nerozšíří, zatímco se Kraňka rojí často i když má prostoru dost. Tuto vlastnost Kraňky uvádí všechna mě známá literatura, která se o vlastnostech plemen zmiňuje, mě ale z literatury není známo proč je tomu tak. Mám na to svůj názor, který zde předestřu.
V silné nárazové jarní květové snůšce včely těžce omezují matky v kladení tím, že plní nektarem každou volnou buňku, snad ihned po vylíhnutí mladušky. Také vznikají celé pylové plásty - pylové desky. Kraňka má raketový a bohužel, podle mě, chaotický, nebo spíš nerovnoměrný rozvoj. V důsledku něj vzniká velká nerovnováha mezi plodem otevřeným a líhnoucím, rapidně přibývá kojiček, které ale nemají koho krmit a tím vyprovokují rojovou náladu. Tak to aspoň tvrdí odb.lit. A nejspíš to bude pravda, v Kraňských vč je běžně, snad úplně vždycky, nepoměr ploch různých stadií plodu. Kraňka je až chorobně šetřivá a skutečně hodně začne klást až když přijde silná snůška z venčí. Proto zimuje početně slabá, protože to zjara umí dohonit a relativně velmi rychle “nadělat maso”. A rojivost je přece hlavní a jediný důvod života včel.
Jak se chová BF? Mnohokrát jsem si všimnul (vždycky), že BF zimuje silnější. To má asi po Ligustice, ta neumí rychlý rozvoj a tak zimuje velmi početná. Proto jsou obě plemena v jarní snůšce stejně úspěšná, K včely umí rychle udělat, BF si drží víc včel přes zimu.
Ale to by samo nestačilo. Je tu jiný pozorovatelný efekt, který ale většině včelařů, jak se domnívám, uniká. Ve vč BF je vždy nějaká těžko definovatelná rovnováha ve všem, hlavně v plochách plodu nejrůznějšího stáří. Nikdy nepřevládá jen tmavý zavíčkovaný plod, těsně před vylíhnutím,kdy se během pár dní nalíhne velký počet kojiček a současně není dost otevřeného plodu, který by kojičky mohly krmit. Nikdy tam také není plod převážně jen otevřený. Ve vč BF je vždy v rovnováze plod všech stadií. Podobné je vzácně vidět i u některých Kraněk.
Protože navíc většina K nejeví zájem o medovici a BF jí sbírá vždy, pak já za sebe tvrdím, že na našem území nakonec převládne BF. Je s ní méně práce a starostí.
O neochotě sbírat medovici jsem založil speciální vlákno, které se ale tématem už hodně odchýlilo od původního tématu. Protože je tmavý medovicový, pomaleji tuhnoucí med stále více žádán a lidi jsou za něj ochtní výrazně lépe platit, je chytré specializovat se na včelu, která medovici neignoruje. To lze pracným šlechtěním K, podle mě běh na 30-50 let a nebo to můžeme mít hned v podobě BF. Navíc šlechtění není jednoduchá záležitost a cíleně s předvídatelným výsledkem to může dělat jen nemnoho pracovišť v zemi. BF si může opatřit každý.
Velmi chytrý názor s častým “vrtáním” ve včelách. I mě napadlo, že možná R je lepší taky proto, že je to méně dostupné a méně otevírání úlů, méně zásahů. Na druhou stranu já na jakési geopatogenní zóny věřím, mám za to, že je to stále nepříliš dobádaný fenomén. Popsané pocity na tom místě nemám jen já, ale každý, kdo i jen jde kolem. Jistěže hmyz není člověk a nemá pocity. Ale já se laicky domnívám, že lidské pocity (i zvířecí) pramení nikoli z nějaké magie a kouzelnictví, nebo z nějaké iracionální víry a už vůbec Víry, ale právě z nějakých, asi fyzikálních příčin. Tady jen sdělím, že u vsi, kde jsem vyrůstal je les, kde nerostou houby, na borůvkách nejsou plody, nezpívají tam ptáci (ani je tam není možné zahlédnout) a ani můra, motýl se tam neukáže. Jen pavučiny v borůvčí a sem tam na místě stojící pestřenka, která je slyšet v ohlušujícím TICHU. Stromy tam rostou pomalu a vypadají staře, zbabčele. Na člověka v tom borovém a tudíž velmi světlém a vzdušném lese a ne tedy “černém lese” smrkovém, padne tísnivý pocit, lidi se tomu lesu vyhýbají a nebo ho jen velmi rychle projdou. Není to kdo ví jak velký les, 2-3 hektary, asi tak. Na takovém místě nikdo nechce zůstat stát, natož si sednout a odpočívat.
A včely nejspíš budou k takovým místům mnohem vnímavější, vím jistě z doby dětství a mládí, kdy se líčily vystrojené úly na cizí roje, že se na nějaké části zahrady roj sám nikdy neusadil. Včely byly právě v té “divné” části zahrady, jakoby temnější, vlhčí. O 20 metrů dál na půlce zahrady, kde bylo příjemné pobýt (proto asi tam rodiče neměli včely aby neotravovaly) měla vč dvojnásobný výnos, méně se chtěla rojit, byla nějak vitálnější, silnější, práce s nimi radostně příjemnější. Najednou byly včely méně agresivní, moc dobře si pamatuju útoky prdelkou napřed jak je velmi trefně popisujete. Na druhé půlce zahrady byl pokoj.
Ano, oddělky jsou vždy vitálnější a nikdo (já hlavně) neví čím to je, tohle vědci nezkoumají, popřelo by to roky tvrzený (a stále do zpitomnění papouškovaný) teoretický konstrukt, že jen silné vč je nejlepší a odolnější a víc přinese. Opět to neumím dokázat exaktně, ale za život jsem si všiml a ještě před příchodem VD (i předkové to věděli), že přezimovaná slabá včelstva a dokonce včelsatvíčka na přezimování záložní matky - ta většinou není pootřeba a včelstvíčko se nechá vyrůst a v silně nadpoloviční většině se vyrovná nebo předčí průměr stanoviště. Jen neumím dotáhnout a domyslet provozní metodu chovu slabých včelstev (už název zní u vědomí mejnstrýmových bludů bizarně). Uspokojivý výnos je ještě umocněný mnohem menší nutností zásahů, vlastně se jen přidávají mezistěny a pak medníky. Rojit se to nechce téměř nikdy a když, považuji to za defekt (nejspíš genetický) matky a je to hlavní důvod její likvidace co možná nejdřív, aby na stanovišti létalo co nejméně trubců s tou vadnou genetikou.
-------------------------
Ke spotřebě medu. Myslím Javali to píše přesně, jsou lidi a není jich málo (chudých rapidně přibývá), že med nejedí, protože je to destinásobně dražší luxus, který navíc není nezbytný. Pak jsou lidi se strachem z alergie na pyl a ti med nejedí, i když by na něj měli. A pak tu jsou patologičtí skrblíci, prachy mají, někdy se v nich válejí, ale nic dražšího jim asi nejde polykat, asi je kvalitní potrava děsně dře v krku. A ti vědomně jedí co nejlacinější srágory. A také se cudně zamlčuje rapidní nárůst diabetes. Lidi trpící cukrovkou med jíst nesmějí a v populaci je jich už hrozivé %. No a s Javalim nesouhlasím v tom, že by lidi, co med nejedí, neměli být počítáni do staistiky. Pak by to nebyla statistika a údaje by byly bezcenně zbytečné, protože by nezobrazovaly nic reálného.
-------------------------------
Javali, spešl pro vás o statistice stran výpočtů průměrné mzdy. Existuje pojem ve statistice s názvem medián. Z toho cizího slova slyšíte, že jde o střed. Aby se vyjádřila reálně mzda lidí a údaje pravdivěji zobrazovaly, mělo by se počítat následovně, vše to jsou příkloady a nikoli skutečná čísla:
Nejběžnější plat je třeba 40.000, ale státem uznaný průměrný plat je 65.000. jenže skutečný plat má například 70% pracujících. Jenže i manažer je pracující. Plat manažera je třeba 300.000 měsíčně. Mezi nejvyšším manažerem (my říkali za socíku vedoucím) a 70% pracujících bylo například 10% s platem 100, 10% s platem 150 a nejnižší vedoucí (mistři a podobně, řekněme také 10% měli měsíčně 60 tisíc.
Průměrný plat je otrocký výpočet průměru platů všech zaměstnanců a proto nezobrazuje realitu.
No a co je medián. Jsem líný svůj příklad počítat přesně a tak jen příkladová čísla. Když se udělá průměr průměrného platu, vyjde asi 65.000. A to by měl být medián. Pak by se měli spočítat všichni, kdo mají plat pod 65.000, tedy 40-65.000 a teprve z toho udělat průměr a analogicky pak ještě průměr z vysokých platů všech, kteří dostávají mzdu nad medián, tedy v tomto případě například 65-300.000 měsíčně. Teprve tento údaj by pak zobrazoval realitu podstaně přesněji. Pro první by pak průměrný plat nebyl 65.000, ale někde kolem max 42-45.000, což je o hodně reálnější než úžasných 65.000 měsíčně. Jenže papalášům se to logicky hodí tak, jak se to počítá že?
Definice statistiky:
“Jestli měl soused k obědu celé pečené kuře a já k obědu neměl nic, podle statistiky jsme měli oba půlku pečeného kuřete, což pro dostatečné nasycení bohatě dostačuje”.
Myslím, že Churchillův výrok o statistice:
“Statistice věřím jen tehdy, když jsem si údaje pro výpočet zfalšoval sám”.
(jak jsem se díval do internetu tak to prý řekl Goebbels)